<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.textpartnership.net/docs/code/pfs.css"?>
<!DOCTYPE ETS SYSTEM "http://www.textpartnership.net/docs/code/eebo2prf.xml.dtd">
<ETS>
<!-- TEMPHEAD>
<REVDESCR>
<CHANGE><DATE>8-24-16</DATE><RESPSTMT><NAME>lattaj</NAME><RESP>MURP</RESP></RESPSTMT><ITEM>Added TEMPHEAD, checked ID, and added TYPEs to DIVs in order to validate. Checked for N=""s. Checked for GROUP tags. Proofed title. Checked <SUP>s</SUP>. Reviewed structure; changed DIV3s to DIV2s; added HEAD and first two HEADNOTE P texts; changed contents TABLE to LIST; changed some LGs to Qs; added DATELINE; added several DIV2s; added TAILNOTE and chapter XV DIV2. Checked placement and completeness of PBs; moved a PB. Checked for damage GAPs, #s, @s, dashes, and UNCLEARs. Corrected [dollar]s. Checked for &amp;cs with incorrect spacing. Checked for LBs. Checked for startqs and endqs, abq's, oes, qs, Ae's, and Qs. Checked proofsheets and made corrections. Checked italic I / J and U / V. Checked for missing page GAPs. Checked for EPIGRAPHs and ARGUMENTS. Checked CLOSERs, OPENERs, SIGNEDs, SALUTEs, TRAILERs, BYLINEs. Checked decorated initials. Checked FIGUREs. Sample: 2 minutes. Proofing: 0 minutes. Tag review and corrections: 50 minutes. DONE.</ITEM></CHANGE>
</REVDESCR>
</TEMPHEAD -->

<HEADER><FILEDESC><TITLESTMT>
         <TITLE>Mappula Angliae [und] Zeitrechnung [Englische Studien 10 (1887)]</TITLE>
         <AUTHOR>Bokenham, Osbern</AUTHOR>
         <AUTHOR TYPE="add">Horstmann, Carl</AUTHOR>
      </TITLESTMT><EXTENT>36 pages, ca. 230 kb</EXTENT><PUBLICATIONSTMT>
         <PUBLISHER>University of Michigan Library</PUBLISHER>
         <PUBPLACE>Ann Arbor, Michigan</PUBPLACE>
         <DATE>2018</DATE>
         <IDNO TYPE="dlps">CME00149</IDNO>
         <IDNO TYPE="aleph">00532299</IDNO>
         <AVAILABILITY><P>The University of Michigan Library provides access to these materials in furtherance of its educational and research mission. This work has been identified as being in the public domain, free of known restrictions under copyright law, including all related and neighboring rights. You may copy, modify, distribute and perform the work, even for commercial purposes, all without asking permission. If you have questions about the collection, please contact Digital Content and Collections (mec-info@umich.edu). If you have concerns about the inclusion of an item in this collection, please contact Library Information Technology (LibraryIT-info@umich.edu).</P></AVAILABILITY>
      </PUBLICATIONSTMT><SOURCEDESC>
         <BIBLFULL>
            <TITLESTMT>
               <TITLE TYPE="245" I2="0">Englische Studien, Zeitschrift für englische Philologie.</TITLE>
            </TITLESTMT>
            <EXTENT>76 v. ports. 23 cm. Bd. 1-76, Nr. 1.</EXTENT>
            <PUBLICATIONSTMT>
               <PUBPLACE>Leipzig [etc.]</PUBPLACE>
               <PUBLISHER>O. R. Reisland [etc.]</PUBLISHER>
               <DATE>1877-1944.</DATE>
            </PUBLICATIONSTMT>
            <NOTESSTMT>
               <NOTE>Subtitle varies.</NOTE>
               <NOTE>Some articles in English.</NOTE>
            </NOTESSTMT>
         </BIBLFULL>
      </SOURCEDESC></FILEDESC><ENCODINGDESC><PROJECTDESC>
         <P>Header created with script paul2teiheader.xsl on 2018-06-14.</P>
         <P>Header expanded with script MARC2Paulmap.xsl on 2018-07-31.</P>
      </PROJECTDESC><EDITORIALDECL N="4">
         <P>Encoding has been done using the recommendations for Level 4 of the TEI in Libraries Guidelines.</P>
      </EDITORIALDECL></ENCODINGDESC><PROFILEDESC><LANGUSAGE>
         <LANGUAGE ID="enm">English, Middle (1100-1500) </LANGUAGE>
      </LANGUSAGE><TEXTCLASS>
         <KEYWORDS>
            <TERM>English philology -- Periodicals.</TERM>
         </KEYWORDS>
      </TEXTCLASS></PROFILEDESC><REVISIONDESC>
<CHANGE><DATE>8-24-16</DATE><RESPSTMT><NAME>lattaj</NAME><RESP>MURP</RESP></RESPSTMT><ITEM>Added TEMPHEAD, checked ID, and added TYPEs to DIVs in order to validate. Checked for N=""s. Checked for GROUP tags. Proofed title. Checked <HI REND="sup">s</HI>. Reviewed structure; changed DIV3s to DIV2s; added HEAD and first two HEADNOTE P texts; changed contents TABLE to LIST; changed some LGs to Qs; added DATELINE; added several DIV2s; added TAILNOTE and chapter XV DIV2. Checked placement and completeness of PBs; moved a PB. Checked for damage GAPs, #s, @s, --s, and UNCLEARs. Corrected [dollar]s. Checked for &amp;cs with incorrect spacing. Checked for LBs. Checked for startqs and endqs, abq's, oes, qs, Ae's, and Qs. Checked proofsheets and made corrections. Checked italic I / J and U / V. Checked for missing page GAPs. Checked for EPIGRAPHs and ARGUMENTS. Checked CLOSERs, OPENERs, SIGNEDs, SALUTEs, TRAILERs, BYLINEs. Checked decorated initials. Checked FIGUREs. Sample: 2 minutes. Proofing: 0 minutes. Tag review and corrections: 50 minutes. DONE.</ITEM></CHANGE>
</REVISIONDESC></HEADER>


<EEBO>
<IDG S="marc" R="UM" ID="CME00149">
<STC T="M">149</STC>
<BIBNO T="mec">CME00149</BIBNO>
<VID>CME00149</VID>
</IDG>
<TEXT LANG="enm ger">
<BODY>
<DIV1 TYPE="treatise">
<PB N="6" REF="1"/>
<HEAD>MAPPULA ANGLIAE, VON OSBERN BOKENHAM,</HEAD>
<HEADNOTE><P>(Uebersetzung aus Higden's Polycr. I Cap. 39 ff.)</P></HEADNOTE>
<HEADNOTE><P>MS. Harl. 4011 fol. 144.</P></HEADNOTE>
<HEADNOTE><P>Das MS. ist voll von abbreviationen, unter denen mehrere selten sind, wie <HI REND="italic">w<SUP>c</SUP></HI> und <HI REND="italic">w<SUP>ck</SUP></HI> = <HI REND="italic">wych</HI> oder <HI REND="italic">which, b<SUP>t</SUP> p<SUP>t</SUP></HI> = <HI REND="italic">but put.</HI> Der strich über <HI REND="italic">n</HI> in <HI REND="italic">beforn conteynen iurisdiccioun Romayns</HI> bezeichnet offenbar <HI REND="italic">e, -on</HI> mit strich habe ich jedoch durch -<HI REND="italic">oun</HI> aufgelöst. Þ<SUP>e</SUP>, haþ<SUP>e</SUP> u. ä. habe ich durch þ<HI REND="italic">e,</HI> haþ<HI REND="italic">e</HI> gegeben.</P></HEADNOTE>
<HEAD>Mappula Anglie.</HEAD>
<DIV2 N="1" TYPE="chapter">
<HEAD>(Capitulum I.)</HEAD>
<P>FOr as moche as in the englisch<HI REND="italic">e</HI> boke the which<HI REND="italic">e</HI> y haue co<HI REND="italic">m</HI>piled of lege<HI REND="italic">n</HI>da aurea and of oþ<HI REND="italic">er</HI> famous legendes at the instaunce of my speciall<HI REND="italic">e</HI> frend<HI REND="italic">is</HI> and for edificaciou<HI REND="italic">n</HI> and comfort of all<HI REND="italic">e</HI> tho þ<HI REND="italic">e</HI> which<HI REND="italic">e</HI> shuld reden<HI REND="italic">e</HI> hit or her<HI REND="italic">e</HI> hit, is often<HI REND="italic">e</HI>-tyme in lyvis of seynt<HI REND="italic">is,</HI> Of seynt Cedde, seynt Felix, seynt Edwarde, seynt Oswalde and many oþ<HI REND="italic">er</HI> seynt<HI REND="italic">is</HI> of Englond, mencyou<HI REND="italic">n</HI> made of dyu<HI REND="italic">er</HI>s p<HI REND="italic">ar</HI>tis, plagis, regnis &amp; contreis of this lande Englonde, þe w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP>,</HI> but if þey be declared, byn<HI REND="italic">e</HI> full<HI REND="italic">e</HI> hard to knowen<HI REND="italic">e:</HI> | Therfor<HI REND="italic">e,</HI> for þe mor<HI REND="italic">e</HI> clerer<HI REND="italic">e</HI> vndirstandyng<HI REND="italic">e</HI> of the seid thyng<HI REND="italic">is</HI> and othur, y haue drawe owt in to englisch<HI REND="italic">e</HI> XV chapturs þe which<HI REND="italic">e</HI> Arnulphus<NOTE N="1" PLACE="foot">l. Ranulphus.</NOTE> Cistrens{is}<NOTE N="2" PLACE="foot">= Cistrens<HI REND="italic">e</HI> oder Cistrens<HI REND="italic">is.</HI></NOTE> in his policronica of this landis descripciou<HI REND="italic">n</HI> writeth<HI REND="italic">e</HI> in the last ende of his furst boke; the w<SUP>ch</SUP> well<HI REND="italic">e</HI> knowen<HI REND="italic">e</HI> &amp; cowde, hit shall<HI REND="italic">e</HI> byn<HI REND="italic">e</HI> easy ynough<HI REND="italic">e</HI> to vnderstande all<HI REND="italic">e</HI> þat is towched þ<HI REND="italic">er</HI>-of in the seyd legende. So than<HI REND="italic">e</HI> this breef<HI REND="italic">e</HI> compendious tretice shall<HI REND="italic">e</HI> conteynen<HI REND="italic">e</HI> XVII Chapptris, countyng<HI REND="italic">e</HI> this p<HI REND="italic">ro</HI>hemye for the furst &amp; the epilog<HI REND="italic">e</HI> excusatory for the last.
<LIST>
<ITEM>The forsaid<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">ro</HI>hemye, co<HI REND="italic">n</HI>teynyng<HI REND="italic">e</HI> brefly þe cawse of this tretis Capitulum pm.</ITEM>
<ITEM>Of the dyu<HI REND="italic">er</HI>site of the namys of this land<HI REND="italic">e</HI> Capitulum II<SUP>m</SUP>.</ITEM>
<ITEM>Of the sight<NOTE N="3" PLACE="foot">= site, situs.</NOTE> of this land &amp; demencions þ<HI REND="italic">er</HI>-of Capitulum III</ITEM>
<ITEM>Of synguler prerogatives of þis land Capitulum IIII</ITEM>
<ITEM>Of the gret &amp; m<HI REND="italic">er</HI>vellous wondurs of this land<HI REND="italic">e</HI> Capitulum V</ITEM>
<ITEM>Of (the) III pryncipall<HI REND="italic">e</HI> partis of this lande Capitulum VI</ITEM>
<ITEM>Of the collaterall Iles of this land<HI REND="italic">e</HI> Capitulum VII</ITEM>
<ITEM>Of the IIII gret kyng<HI REND="italic">is</HI> high<HI REND="italic">e</HI>-weyes of this land<HI REND="italic">e</HI> Capitulum VIII</ITEM>
<ITEM>Of the famowsost fflodes of this lande Capitulum IX</ITEM>
<ITEM>Of the dyu<HI REND="italic">er</HI>sitees of Shires of þis lande Capitulum X</ITEM>
<ITEM>Of the old famows Citees of þis lande Capitulum XI</ITEM>
<ITEM>Of the lawis and hur namys in þis lande Capitulum XII</ITEM>
<ITEM>Of the regnis &amp; þ<HI REND="italic">er</HI> dep<HI REND="italic">ar</HI>ticions in þis lande Capitulum XIII</ITEM>
<ITEM>Of the bischopriches &amp; hur Cees in þis lande Capitulum XIV</ITEM>
<ITEM>Of the which<HI REND="italic">e,</HI> whan<HI REND="italic">e,</HI> &amp; of how many hath byn<HI REND="italic">e</HI> dwellyd þis<NOTE N="4" PLACE="foot">MS in þis.</NOTE> lande Capitulum XV</ITEM>
<ITEM>Of the dwellers tonges, condicions and maners Capitulum XVI</ITEM>
<ITEM>A short epilog<HI REND="italic">e</HI> excusatorie of the Translatours rudenes Capitulum XVII</ITEM>
</LIST></P>
</DIV2>
<DIV2 N="2" TYPE="chapter">
<HEAD>Of the dyu<HI REND="italic">er</HI>sitees of namis of this lande. Capitulum II<SUP>m</SUP>.</HEAD>
<P>Old auctors seyen<HI REND="italic">e</HI> that this yle was clepyd Albyou<HI REND="italic">n,</HI> p<HI REND="italic">er</HI>aventur<HI REND="italic">e</HI> of the white Craggis and Clyffis abowt the see-bankys, þe which apperyn<HI REND="italic">e</HI> ferr<HI REND="italic">e</HI> in the
<PB N="7" REF="2"/>
see to hem<HI REND="italic">e</HI> þat co<HI REND="italic">m</HI>myn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI>-toward<HI REND="italic">e.</HI> | This yle Albyou<HI REND="italic">n</HI> was som-tyme clepyd Dyanis yle and furst inhabited &amp; dwellid with<HI REND="italic">e</HI> geauntis<NOTE N="1" PLACE="foot">Zusatz.</NOTE>, tyll<HI REND="italic">e</HI> aftur þe destruc∣ciou<HI REND="italic">n</HI> of Troye þat Brutus w<SUP>t</SUP> his felischipp<HI REND="italic">e</HI> aryved þ<HI REND="italic">er</HI>-in and, the geauntis ou<HI REND="italic">er</HI>∣comen<HI REND="italic">e</HI> &amp; distroyed<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="1" PLACE="foot">Zusatz.</NOTE>, Inhabited and aftur his name cleped hit Brytayne. And so hyt co<HI REND="italic">n</HI>tynewid<HI REND="italic">e</HI> vndir hys name tyll<HI REND="italic">e</HI> long<HI REND="italic">e</HI> aftur þat Saxones conquered þis lande. And of oon<HI REND="italic">e</HI> Anglia or Anglea<NOTE N="2" PLACE="foot">l. Angela.</NOTE>, a worþy prync<HI REND="italic">is</HI> dought<HI REND="italic">ur</HI> of Saxonye, þe w<SUP>ch</SUP> was lady þ<HI REND="italic">er</HI>-of, hit was cleped Anglia, Yngelond<HI REND="italic">e.</HI> ‖ Ysidorus in þe XV. boke of his ethymologis will haue hit cleped Anglia of angulus, þe w<SUP>ch</SUP> is a Cornere, ffor Englond<HI REND="italic">e,</HI> q<HI REND="italic">uod</HI> he, stant in a Corner<HI REND="italic">e</HI> of the world<HI REND="italic">e...</HI> As Alfrede seith<HI REND="italic">e,</HI> Eng∣lond is cleped a noþ<HI REND="italic">er</HI> world<HI REND="italic">e;</HI> þe which<HI REND="italic">e,</HI> q<HI REND="italic">uod</HI> he, for the gret plentewesnes of all<HI REND="italic">e</HI>-man<HI REND="italic">er</HI> co<HI REND="italic">m</HI>moditees Karolus magnus cleped hit his chambur. Solin<HI REND="italic">us</HI> seith<HI REND="italic">e</HI> þat þe margyn<HI REND="italic">e</HI> &amp; þe brynk of the see past Fraunce shulde be þe ende of the world<HI REND="italic">e,</HI> ne wer<HI REND="italic">e</HI> þe yle cleped Brytayne, þe which<HI REND="italic">e</HI> is worthy þ<HI REND="italic">e</HI> name of a noþ<HI REND="italic">er</HI> world<HI REND="italic">e:</HI> hec ille.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="3" TYPE="chapter">
<HEAD>Of the sight &amp; the dymencyons of þis land<HI REND="italic">e.</HI> Capitulum III.</HEAD>
<P>Seth<HI REND="italic">e</HI> hit is so þat þis second Chapitre p<HI REND="italic">ro</HI>mitteth<HI REND="italic">e</HI> to discrien<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> sight of þ<HI REND="italic">is</HI> land<HI REND="italic">e</HI> and vnd<HI REND="italic">ur</HI> what aspecte of hevyn<HI REND="italic">e</HI> hyt lyeth<HI REND="italic">e</HI> and to w<SUP>ch</SUP> countrees hit is moost nerr<HI REND="italic">e:</HI> ‖ hit is to be knowen<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> þe sight of þis land<HI REND="italic">e</HI> is in þe west ende of the world<HI REND="italic">e</HI> anempste Germayne, Fraunce &amp; Spayne betwixt þe North<HI REND="italic">e</HI> &amp; the West, disseuered &amp; dep<HI REND="italic">ar</HI>ted from þe seid countrees w<SUP>t</SUP> the see. ‖ And<NOTE N="3" PLACE="foot">And—Northfolke ist im lat. die letzte hälfte des Cap.</NOTE>, as Ysidore seith<HI REND="italic">e</HI> in his XIIII. boke of his ethymologies, | Brytayne stant w<SUP>t</SUP>-in the Occian<HI REND="italic">e</HI> as þaugh<HI REND="italic">e</HI> hit wer<HI REND="italic">e</HI> in a noþ<HI REND="italic">er</HI> world<HI REND="italic">e.</HI> | And hath<HI REND="italic">e</HI> his length<HI REND="italic">e</HI> from<HI REND="italic">e</HI> Sowth<HI REND="italic">e</HI> in to North<HI REND="italic">e:</HI><NOTE N="4" PLACE="foot">MS. North<HI REND="italic">e</HI>-Sowth<HI REND="italic">e.</HI></NOTE> ‖ Sowthest þ<HI REND="italic">er</HI>-fro stant Fraunce, Sowthwest Spayne, North<HI REND="italic">e</HI> þens is Norwey, | and Ireland full<HI REND="italic">e</HI> West: ‖ wherof þe furst land þat appereth<HI REND="italic">e</HI> to hem þe w<SUP>ch</SUP> seylen<HI REND="italic">e</HI> thidur<HI REND="italic">e,</HI> is a Cite cleped Rutiport, þe w<SUP>ch</SUP>, as seieth<HI REND="italic">e</HI> Bede, is cleped of englisch<HI REND="italic">e</HI> men<HI REND="italic">e</HI> Reptacestir<HI REND="italic">e.</HI> The length<HI REND="italic">e</HI> of Þis Ile, as seith<HI REND="italic">e</HI> Solin<HI REND="italic">us,</HI> is <NOTE N="5" PLACE="foot">MS. XVIII.</NOTE> VIII C. M<SUP>l</SUP>. paas, | þat is VIIIC myle, who-so will<HI REND="italic">e</HI> meten<HI REND="italic">e</HI> hit from<HI REND="italic">e</HI> þe brynke of Totenese vn-to the angill<HI REND="italic">e</HI> of Calidonye. þ<HI REND="italic">at</HI> is to say, as saith<HI REND="italic">e</HI> Alfride, from<HI REND="italic">e</HI> a place cleped Penwithcestr<HI REND="italic">e</HI> XV lewkis by-yonde þe see of Stowe<NOTE N="6" PLACE="foot">Lat. ultra Muchelstow.</NOTE> in Cornewaile vn-to Cathenesse or Calidonye in þ<HI REND="italic">e</HI> vttirmest p<HI REND="italic">ar</HI>ti of Scotland<HI REND="italic">e.</HI> The brede þ<HI REND="italic">er</HI>-of is CC thowsand paas &amp; mor<HI REND="italic">e,</HI> if hit be countid fro<HI REND="italic">m</HI> Meneuye, þe w<SUP>ch</SUP> is clepid seynt Dauyd, in þe west end of Sowth<HI REND="italic">e</HI>-Wales in to Yarmowth<HI REND="italic">e</HI> in Northfolke. ‖ And for as moche, as seith<HI REND="italic">e</HI> Girald<HI REND="italic">e,</HI> þat þis Ile is auelong<HI REND="italic">e,</HI> hit is larger<HI REND="italic">e</HI> in þ<HI REND="italic">e</HI> myddes þan<HI REND="italic">e</HI> hit is in þ<HI REND="italic">e</HI> extremytees. And for by-cawse, as seith<HI REND="italic">e</HI> Bede, þat þis Ile lith<HI REND="italic">e</HI> so moche vndur þe North<HI REND="italic">e</HI> plage of heuyn<HI REND="italic">e,</HI> þerfor<HI REND="italic">e</HI> hit hath<HI REND="italic">e</HI> so bright<HI REND="italic">e</HI> nyghtis in somer<HI REND="italic">e,</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> abowt mydsom<HI REND="italic">er</HI> hit is oft dovted of hem þat beholden<HI REND="italic">e</HI> hit wheþ<HI REND="italic">ur</HI> þat brightnes be of þe Euerode aft<HI REND="italic">ur</HI> þe sonne goyng<HI REND="italic">e</HI> down<HI REND="italic">e</HI> or els of þ<HI REND="italic">e</HI> morow-day spryngyng<HI REND="italic">e</HI> befor<HI REND="italic">e</HI> þe risyng<HI REND="italic">e</HI> of þe sonne. ‖ And þis brightnes (comyth) of that (þat) þe sonne is þat tyme so litell<HI REND="italic">e</HI> while vndur þe erthe; and for a skille h<HI REND="italic">it</HI> is þat þe day(is) þat tyme of þe ȝer<HI REND="italic">e</HI> arne her<HI REND="italic">e</HI> so long<HI REND="italic">e</HI> as XVIII howres, and þ<HI REND="italic">e</HI> nightes so short as but VI howres, and in wyntur þey byn<HI REND="italic">e</HI> euyn<HI REND="italic">e</HI> þe contrary; notw<SUP>t</SUP>standyng<HI REND="italic">e</HI> þat in Armenye, Macedonye and Italle and all<HI REND="italic">e</HI> oþ<HI REND="italic">er</HI> regions þe which<HI REND="italic">e</HI> lien<HI REND="italic">e</HI> vnd<HI REND="italic">ur</HI> þe same lyne, þe lengust day
<PB N="8" REF="3"/>
co<HI REND="italic">n</HI>teyneth<HI REND="italic">e</HI> but XV howres in somyr, and þe nyght IX, an contrary in wyntur. ‖ Plini<HI REND="italic">us</HI><NOTE N="1" PLACE="foot">MS. plimi<HI REND="italic">us.</HI></NOTE> in þis mat<HI REND="italic">er</HI> seith<HI REND="italic">e</HI> þus: In an Ile cleped Merore, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> is hed of Ynde, þe lengust day is but XII howres of length<HI REND="italic">e,</HI> In Egipt but XIII, In Italle XV, and in Britayne XVIII, and in the Ile of Tile, þe w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> is þe last Ile in þe North<HI REND="italic">e</HI>west, The VI somer-monethis be co<HI REND="italic">n</HI>tynewally day, and in wyntur-monthes co<HI REND="italic">n</HI>tynnewelly nyght: hec Plini<HI REND="italic">u</HI>s.<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. plimi<HI REND="italic">us.</HI></NOTE></P>
</DIV2>
<DIV2 N="4" TYPE="chapter">
<HEAD>Off the synguler<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">re</HI>rogatives of this land. Capitulum IIII.</HEAD>
<P>BEde in þe furst Chapitre of his<NOTE N="2" PLACE="foot">MS. this.</NOTE> boke spekyng<HI REND="italic">e</HI> of the syng<HI REND="italic">u</HI>l<HI REND="italic">er</HI>e p<HI REND="italic">re</HI>roga∣tiff<HI REND="italic">is</HI> of þis land seith<HI REND="italic">e</HI> on<HI REND="italic">e</HI> þis wise: Britayne is an Ile best for Corne and trees, apte to bryng<HI REND="italic">e</HI> forth<HI REND="italic">e</HI> beest<HI REND="italic">is,</HI> plentevous of beest<HI REND="italic">is</HI> &amp; fowles of dyu<HI REND="italic">er</HI>s kyndes boþe in land<HI REND="italic">e</HI> &amp; in watur, Copiouse off fisches boþe in Ryvers, stagnys &amp; pon∣dis, Ele and Tench<HI REND="italic">e</HI> is ther<HI REND="italic">e</HI> right plentewous. In so moche, as William de pon∣tificibus seith<HI REND="italic">e,</HI> þat þe Rurals offten<HI REND="italic">e</HI>-tyme þrowyn<HI REND="italic">e</HI> owt hur fysches to fedyn<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> hur swyne. Ther<HI REND="italic">e</HI> byn<HI REND="italic">e</HI> also oftyn<HI REND="italic">e</HI> take, q<HI REND="italic">uod</HI> Bede, Delphynes, Calvryn<HI REND="italic">e</HI> of þe see and Whalles, beside many-man<HI REND="italic">er</HI> Shell<HI REND="italic">e</HI>-fysch<HI REND="italic">e.</HI> | Among<HI REND="italic">e</HI> þe w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> p<HI REND="italic">ri</HI>nci∣pally byn<HI REND="italic">e</HI> Muskellis wherin be fovnden<HI REND="italic">e</HI> noble margarites of all<HI REND="italic">e</HI>-man<HI REND="italic">er</HI> colovres, as red, purpull<HI REND="italic">e,</HI> Jacinctyne, &amp; p<HI REND="italic">ra</HI>ssyne, &amp; moost plenteuously þe white. ‖ Ther<HI REND="italic">e</HI> is also foundyn<HI REND="italic">e</HI> a certeyn<HI REND="italic">e</HI> shell<HI REND="italic">e</HI>-fisch<HI REND="italic">e</HI> of whos blode is poynted<NOTE N="3" PLACE="foot">l. peynted.</NOTE> a fresch<HI REND="italic">e</HI> ver∣mylon colour<HI REND="italic">e,</HI> þe w<SUP>ch</SUP> neithur<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> sonne ne Reyne may be defaced, but þe eldur it is þe moor<HI REND="italic">e</HI> fresch<HI REND="italic">e</HI> and bright of colour<HI REND="italic">e.</HI> ‖ This Ile hath<HI REND="italic">e</HI> also, q<HI REND="italic">uod</HI> Bede, salt wellis (&amp;) whote<NOTE N="4" PLACE="foot">st. hote.</NOTE> welles, and of hem flodis of hoot bathes co<HI REND="italic">n</HI>uenyent to eu<HI REND="italic">er</HI>y kynde and to eu<HI REND="italic">er</HI>y age... | This Ile also, q<HI REND="italic">uod</HI> he, is plentevouse of veynes of metallis, as of bras, yren<HI REND="italic">e,</HI> leed, tyn<HI REND="italic">e,</HI> &amp; siluer<HI REND="italic">e.</HI> ‖ In this Ile is foundyn<HI REND="italic">e</HI> a cer∣teyn<HI REND="italic">e</HI> kynde of erth<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> is cleped marle, þ<HI REND="italic">e</HI> which<HI REND="italic">e,</HI> if hit be sprenclid a-brode in þe felde, hit maketh<HI REND="italic">e</HI> hit fatte &amp; plentevous like as donge shuld do. | Also þ<HI REND="italic">er</HI> is anodur kynde of erthe as it wer<HI REND="italic">e</HI> white clay, þe w<SUP>ch</SUP> sprenklyd on<HI REND="italic">e</HI> landis maketh<HI REND="italic">e</HI> hem plentevouse IIII<NOTE N="5" PLACE="foot">lat. LXXX.</NOTE> yer<HI REND="italic">e</HI> aft<HI REND="italic">ur</HI> &amp; moor<HI REND="italic">e.</HI> Solin<HI REND="italic">us</HI> seith<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> þis Ile hath<HI REND="italic">e</HI> þe best geet<NOTE N="6" PLACE="foot">MS. geet mit i über g.</NOTE>; wherof, q<HI REND="italic">uod</HI> he, if þ<HI REND="italic">ou</HI> aske þe beawte, hit is blakker<HI REND="italic">e</HI> þan<HI REND="italic">e</HI> any ge<HI REND="italic">m</HI>me; If þow aske þ<HI REND="italic">e</HI> natur<HI REND="italic">e,</HI> hit bre<HI REND="italic">n</HI>neth<HI REND="italic">e</HI> in watur and is queynched in oyle; If þ<HI REND="italic">ou</HI> aske þe power<HI REND="italic">e:</HI> if hit be well<HI REND="italic">e</HI> rubbed &amp; chaaffed &amp; made hoot, hit will<HI REND="italic">e</HI> likkyn<HI REND="italic">e</HI> vp moot<HI REND="italic">is</HI> and holdyn<HI REND="italic">e</HI> stille þyngus applied þ<HI REND="italic">er</HI>to; If þ<HI REND="italic">ou</HI> aske þe benefite þ<HI REND="italic">er</HI>-of: if hit be dronkyn<HI REND="italic">e,</HI> it is good agayns þe dropesie; and, as Bede seith, if hit be sett on<HI REND="italic">e</HI> þe fir<HI REND="italic">e,</HI> þe odur þ<HI REND="italic">er</HI>-of dryveth<HI REND="italic">e</HI> awey serpentis. | Isidor<HI REND="italic">us</HI> seith<HI REND="italic">e</HI> in his XV. boke þat þis Ile hath<HI REND="italic">e</HI> shepe best of wolle, &amp; wyld beest<HI REND="italic">is</HI> and venysou<HI REND="italic">n,</HI> but hit hath<HI REND="italic">e</HI> no wolfes; and þ<HI REND="italic">er</HI>-for<HI REND="italic">e,</HI> q<HI REND="italic">uod</HI> he, sheepe byn<HI REND="italic">e</HI> left in þe fold sekurly in þ<HI REND="italic">is</HI> Ile, w<SUP>t</SUP>outen<HI REND="italic">e</HI> kepyng<HI REND="italic">e.</HI> | In þis Ile also, q<HI REND="italic">uod</HI> he<NOTE N="7" PLACE="foot">lat. Ranulphus.</NOTE>, be many feyr<HI REND="italic">e</HI> &amp; grete Citees, gret ffisch<HI REND="italic">e</HI>-fflodis, gret pasturable wodes, quarreis of marbull<HI REND="italic">e</HI> of dyu<HI REND="italic">er</HI>s coloures, reed and white, soft and sadde. | Th<HI REND="italic">er</HI>e is cley, bothe white &amp; reed, to make w<SUP>t</SUP> erthen<HI REND="italic">e</HI> vessell<HI REND="italic">is</HI><NOTE N="8" PLACE="foot">MS. vessell<HI REND="italic">e.</HI></NOTE> and to colowryn<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> tyles; miners<NOTE N="9" PLACE="foot">MS. viners.</NOTE> &amp; salt well<HI REND="italic">is</HI><NOTE N="10" PLACE="foot">MS. well<HI REND="italic">e.</HI></NOTE>. | This Ile is also co<HI REND="italic">m</HI>modiouse to many contreyes: ffor Flaundris desireth<HI REND="italic">e</HI> þe wolles, Norma<HI REND="italic">n</HI>die þe leddur &amp; þe skynnes, Gascoyne þe Iren<HI REND="italic">e</HI> &amp; þe leed<HI REND="italic">e,</HI> The myneris (&amp;) þe saltis (Irlond)<NOTE N="11" PLACE="foot">fehlt im MS.</NOTE>, &amp; the Tynne is desired
<PB N="9" REF="4"/>
þrought<HI REND="italic">e</HI>-owt all<HI REND="italic">e</HI> Europe. ‖ These co<HI REND="italic">m</HI>moditees and many oþ<HI REND="italic">er</HI> a gret vercyfier co<HI REND="italic">n</HI>sideryng<HI REND="italic">e,</HI> seid þus þ<HI REND="italic">er</HI>-of in metre:
<TABLE>
<ROW>
<CELL>Versus:</CELL>
<CELL>Anglia terrarum. decus &amp; flos finitimarum</CELL>
<CELL ROWS="10">Will<HI REND="italic">el</HI>m<HI REND="italic">us</HI> Brewyñ<NOTE N="1" PLACE="foot">lat Henricus de Prerogatiuis Anglie. Die 2 letzten verse sind aus Al∣fridus.</NOTE></CELL>
</ROW>
<ROW>
<CELL></CELL>
<CELL>Est contenta sui. fertilitate boni;</CELL>
</ROW>
<ROW>
<CELL></CELL>
<CELL>Externas gentes. co<HI REND="italic">n</HI>sumptis rebus egentes,</CELL>
</ROW>
<ROW>
<CELL></CELL>
<CELL>Qua<HI REND="italic">n</HI>do fames ledit,. recreat et reficit;</CELL>
</ROW>
<ROW>
<CELL></CELL>
<CELL>Comoda terra satis. mirande fertilitatis</CELL>
</ROW>
<ROW>
<CELL></CELL>
<CELL>Prosperitate viget,. cum bona pacis habet.</CELL>
</ROW>
<ROW>
<CELL></CELL>
<CELL>Anglorum portus. occasus nouit &amp; ortus;</CELL>
</ROW>
<ROW>
<CELL></CELL>
<CELL>Anglica classis habet. quod multa loca iuuet.</CELL>
</ROW>
<ROW>
<CELL></CELL>
<CELL>Insula p<HI REND="italic">re</HI>diues q<HI REND="italic">ue</HI> toto non eget orbe</CELL>
</ROW>
<ROW>
<CELL></CELL>
<CELL>Et cuius totus indiget orbis ope.</CELL>
</ROW>
</TABLE></P>
</DIV2>
<DIV2 N="5" TYPE="chapter">
<HEAD>Off the grete m<HI REND="italic">er</HI>veillous wondurs of this land. Capitulum V.</HEAD>
<P>Every Contre and lande hath<HI REND="italic">e</HI> his co<HI REND="italic">m</HI>moditees and m<HI REND="italic">er</HI>vailes, like as h<HI REND="italic">it</HI> pleasith<HI REND="italic">e</HI> þe auctor of all<HI REND="italic">e</HI> thyng<HI REND="italic">is,</HI> þe w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> is to be p<HI REND="italic">ra</HI>ysed &amp; worshipped in all<HI REND="italic">e</HI> h<HI REND="italic">is</HI> werk<HI REND="italic">is.</HI> And for as moche as þrough<HI REND="italic">e</HI> his speciall<HI REND="italic">e</HI> g<HI REND="italic">ra</HI>ce this yle Bry∣tayne is syngulerly p<HI REND="italic">ri</HI>uylegid w<SUP>t</SUP> bothe, ‖ and in the Chapitre inmediate biforne myne auctor hath<HI REND="italic">e</HI> co<HI REND="italic">m</HI>pendiously declared þe co<HI REND="italic">m</HI>moditees, | in þis Chapitre he treteth<HI REND="italic">e</HI> somwhat of þ<HI REND="italic">e</HI> m<HI REND="italic">er</HI>veilles &amp; the wondres.<NOTE N="2" PLACE="foot">Der anfang des Cap. ist zusatz.</NOTE> ‖ Among<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> which<HI REND="italic">e</HI> IIII he nameth<HI REND="italic">e</HI> for p<HI REND="italic">ri</HI>ncypalle: | The furst is, q<HI REND="italic">uod</HI> he, þat in þe Peek is an hill<HI REND="italic">e</HI> owt of þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> be þe cavernis of þ<HI REND="italic">e</HI> erthe þe wynde co<HI REND="italic">m</HI>myth eu<HI REND="italic">er</HI> so myghtylie, | Þat if a man<HI REND="italic">e</HI> throw in a cloth<HI REND="italic">e,</HI> hit is ano<HI REND="italic">n</HI> blowyn<HI REND="italic">e</HI> owt ageyn<HI REND="italic">e</HI> ferr<HI REND="italic">e</HI> in to the ayr<HI REND="italic">e</HI> on<HI REND="italic">e</HI> high<HI REND="italic">e.</HI> The second<HI REND="italic">e</HI> is, q<HI REND="italic">uod</HI> he, at Stonehynge, beside Salisbury, wher<HI REND="italic">e</HI> stones of huge gretnes in maner<HI REND="italic">e</HI> of Gates byn<HI REND="italic">e</HI> liffted vppe, so þ<HI REND="italic">at</HI> hit semyth<HI REND="italic">e</HI> oo gate to be sette vppon<HI REND="italic">e</HI> a noþ<HI REND="italic">er;</HI> and yet no man<HI REND="italic">e</HI> may p<HI REND="italic">er</HI>seve howe nor by what craft þey wern<HI REND="italic">e</HI> lifted vppe nor why þey wer<HI REND="italic">e</HI> sette ther<HI REND="italic">e.</HI> ‖ The thridde is, q<HI REND="italic">uod</HI> he, at Shardhole, wher<HI REND="italic">e</HI> is a gret Cave in to þe erthe, in to þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> moche folke han<HI REND="italic">e</HI> often<HI REND="italic">e</HI> gone | and þey sien<HI REND="italic">e</HI> gret large space of grovnde &amp; mony flodis, but þey cowde neu<HI REND="italic">er</HI> fynde ende p<HI REND="italic">er</HI>-of. The IIII<SUP>th</SUP>, q<HI REND="italic">uod</HI> he, is þat of certayn<HI REND="italic">e</HI> hilles hit semeth rayne vnwarly to be lifted vppe and anon<HI REND="italic">e</HI> forth<HI REND="italic">e</HI>∣with<HI REND="italic">e</HI> it is diffundid in to þe feldis. ‖ Beside þese IIII Policronica rehersith<HI REND="italic">e</HI> XII oþ<HI REND="italic">ur</HI> wondurfull<HI REND="italic">e</HI> þyngus, wher-of many aftur myne estimaciou<HI REND="italic">n</HI> byn<HI REND="italic">e</HI> as m<HI REND="italic">er</HI>∣vellous as any of þ<HI REND="italic">e</HI> seid<HI REND="italic">e</HI> IIII; and þey byn<HI REND="italic">e</HI> these. Ther is, q<HI REND="italic">uod</HI> he, a stagne conteynyng<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP>-in hit LX habitable Iles, þe w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> is enviro<HI REND="italic">u</HI>ned abowten<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> LX Cragges, and in eu<HI REND="italic">er</HI>y Cragge was somtyme an Egles nest; | and LX flodes flowyn<HI REND="italic">e</HI> in þe same stagne, and noon<HI REND="italic">e</HI> of hem<HI REND="italic">e</HI> re<HI REND="italic">n</HI>nyth<HI REND="italic">e</HI> in to þe see but oon<HI REND="italic">e.</HI> | Ther<HI REND="italic">e</HI> is also a stagne enviro<HI REND="italic">u</HI>ned abowtyn<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> a wall<HI REND="italic">e</HI> of ston<HI REND="italic">e</HI> &amp; of tile, wher<HI REND="italic">e</HI>∣in many men<HI REND="italic">e</HI> oftyn<HI REND="italic">e</HI>-tymes waschyn<HI REND="italic">e</HI> hem, and þe wat<HI REND="italic">ur</HI> þ<HI REND="italic">er</HI>-of is to vche man<HI REND="italic">e</HI> as he will<HI REND="italic">e</HI> haue<NOTE N="3" PLACE="foot">MS. hane? Die Leg. haben han oder haue (auch im reim).</NOTE> it, hoot or cold<HI REND="italic">e.</HI> | Ther byn<HI REND="italic">e</HI> also salt wellis, right ferr<HI REND="italic">e</HI> fro þe see, wherof þe wat<HI REND="italic">ur</HI> all<HI REND="italic">e</HI> þe woke tyll<HI REND="italic">e</HI> Saturday at noone hit is all<HI REND="italic">e</HI> salt as any wat<HI REND="italic">ur</HI> in þe see, But from Saturday at noone tyll<HI REND="italic">e</HI> moneday hit is as fresch<HI REND="italic">e</HI> as is wat<HI REND="italic">ur</HI> in other wellis; and of this salt watur by sethyng<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> dwellers-bye makyn<HI REND="italic">e</HI> fayr<HI REND="italic">e</HI> white salt &amp; subtile—and þ<HI REND="italic">at</HI> is at an litell<HI REND="italic">e</HI> towne beside Worcet<HI REND="italic">ur,</HI>
<PB N="10" REF="5"/>
cleped Wyche, þe best of Englond<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="1" PLACE="foot">and þ<HI REND="italic">at</HI>—Englond<HI REND="italic">e</HI> zusatz.</NOTE>. | Ther<HI REND="italic">e</HI> is anod<HI REND="italic">ur</HI> stagne, q<HI REND="italic">uod</HI> he, wher∣of þe watur hath þis workyng<HI REND="italic">e,</HI> that, if all<HI REND="italic">e</HI> þe men<HI REND="italic">e</HI> of the Cuntrey stoden<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI>∣bye and looked þ<HI REND="italic">er</HI>-on<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> hur facis þ<HI REND="italic">er</HI>-toward, hit shuld make moyst furst all<HI REND="italic">e</HI> hur clothis and so drawyn<HI REND="italic">e</HI> hem violently in to the stagne; and hors on<HI REND="italic">e</HI> like wise. But if hur bak wer<HI REND="italic">e</HI> to the watur-warde and hur face frowarde, hit shuld no-thyng<HI REND="italic">e</HI> done to hem. | Ther is also a well<HI REND="italic">e</HI> in to þe which<HI REND="italic">e,</HI> ner fro þe which<HI REND="italic">e,</HI> flowith<HI REND="italic">e</HI> no ryver<HI REND="italic">e,</HI> | and yet þ<HI REND="italic">er</HI> byn<HI REND="italic">e</HI> taken in IIII-man<HI REND="italic">er</HI> fisches; and hit hath<HI REND="italic">e</HI> but XX foot in length<HI REND="italic">e</HI> &amp; XX of brede, nor it is but kne-deepe, | &amp; hath<HI REND="italic">e</HI> high<HI REND="italic">e</HI> brynkes on<HI REND="italic">e</HI> vche side. | In þe Regiou<HI REND="italic">n</HI> of Wenta is a diche owt of þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> þe wynde bloweth<HI REND="italic">e</HI> all<HI REND="italic">e</HI>-wey so soor<HI REND="italic">e,</HI> þat no man<HI REND="italic">e</HI> may stondyn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI>-ageyns but h<HI REND="italic">it</HI> blow hym downe. | Ther is eke in þat same regiou<HI REND="italic">n</HI> a stagne wher-in if a stikke be leyd &amp; lie þ<HI REND="italic">er</HI>-in XII monethes, | hit shall<HI REND="italic">e</HI> turne in to a whetston<HI REND="italic">e.</HI> | Ther is also an hill<HI REND="italic">e</HI> on<HI REND="italic">e</HI> þe top wherof þ<HI REND="italic">er</HI> is a grave-stone in þe which<HI REND="italic">e</HI> wo-so-eu<HI REND="italic">er</HI> lye on<HI REND="italic">e</HI> hym<HI REND="italic">e,</HI> | be he mor<HI REND="italic">e</HI> or lesse, | hit shall<HI REND="italic">e</HI> be euyn<HI REND="italic">e</HI> mete for hym<HI REND="italic">e;</HI> ‖ and if a wery pilgrym come thidur &amp; knele downe þ<HI REND="italic">er</HI>-to, | whan<HI REND="italic">e</HI> he riseth<HI REND="italic">e</HI> vp ageyn<HI REND="italic">e,</HI> all<HI REND="italic">e</HI> his werynes shall<HI REND="italic">e</HI> be gone. ‖ Beside þe monastery of Wy(n)burnense, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> is not ferr<HI REND="italic">e</HI> fro Bathe, is a wode þe trees wherof if þey fallyn<HI REND="italic">e</HI> in þe lande besiden or yne<NOTE N="2" PLACE="foot">MS. nye.</NOTE> þ<HI REND="italic">e</HI> watur, | w<SUP>t</SUP>-in a ȝer<HI REND="italic">e</HI> aftir þey shall<HI REND="italic">e</HI> be turnyd in to a stone. | Vndir þe Cite of Chestur renneth<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> flode cleped Dea, þe w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> flode dep<HI REND="italic">ar</HI>teth<HI REND="italic">e</HI> Englond<HI REND="italic">e</HI> &amp; Walis a-sondir<HI REND="italic">e:</HI> ‖ This flode, as seyen<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> dwellers-bye, is wone to chaunge his da<HI REND="italic">m</HI>mys eu<HI REND="italic">er</HI>y moneth<HI REND="italic">e,</HI> and to wheth<HI REND="italic">ur</HI> side eyþ<HI REND="italic">ur</HI> of Inglond or of Walis þat hit mor<HI REND="italic">e</HI> lene to, þe dwellers takyn<HI REND="italic">e</HI> hit for a pronosticaciou<HI REND="italic">n</HI> þat for þ<HI REND="italic">at</HI> ȝer<HI REND="italic">e</HI> þat part shall<HI REND="italic">e</HI> gone vndur &amp; be putte at the worst, and þe oþ<HI REND="italic">er</HI> part p<HI REND="italic">re</HI>uaylen<HI REND="italic">e.</HI> | The seid flode Dea takith<HI REND="italic">e</HI> his ori∣ginall<HI REND="italic">e</HI> begy<HI REND="italic">n</HI>nyng<HI REND="italic">e</HI> at a lake clepid Pymbilenere<NOTE N="3" PLACE="foot">lat. Pymbelmere.</NOTE>, and notw<SUP>t</SUP>-stondyng<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> þe seid flode Dea haboundeth<HI REND="italic">e</HI> &amp; (is) plenteuous of samou<HI REND="italic">n,</HI> yet yne<NOTE N="4" PLACE="foot">MS. þat nye.</NOTE> þ<HI REND="italic">e</HI> lake is neu<HI REND="italic">er</HI> seyen<HI REND="italic">e</HI> noon<HI REND="italic">e.</HI>—<NOTE N="5" PLACE="foot">Das folgende ist zusatz.</NOTE> Other many mo m<HI REND="italic">er</HI>vell<HI REND="italic">is</HI> of þis lande y founde in an old auctor, þe which<HI REND="italic">e</HI> y haue set in her<HI REND="italic">e,</HI> | for as moche as þey byn<HI REND="italic">e</HI> vnknowe &amp; straunge | and as possible to be trew as any of that oþ<HI REND="italic">er.</HI> | Ther is, q<HI REND="italic">uod</HI> þis auctor, a white hors w<SUP>t</SUP> his foole of a stone not right grete vppon<HI REND="italic">e</HI> an hill<HI REND="italic">e,</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> which<HI REND="italic">e</HI> if a man<HI REND="italic">e</HI> ber<HI REND="italic">e</HI> thens II myle or III or els as ferr<HI REND="italic">e</HI> as hym lust, w<SUP>t</SUP>-outen<HI REND="italic">e</HI> any dowt on<HI REND="italic">e</HI> þe next day hit shall<HI REND="italic">e</HI> be founden<HI REND="italic">e</HI> ageyn<HI REND="italic">e</HI> on<HI REND="italic">e</HI> the hill<HI REND="italic">e</HI> fro whens hit was borne. | Ther lith<HI REND="italic">e</HI> a ston<HI REND="italic">e,</HI> q<HI REND="italic">uod</HI> he, besiden<HI REND="italic">e</HI> an<HI REND="italic">e</HI> high<HI REND="italic">e</HI>-wey, whervppo<HI REND="italic">n</HI> if hit happe a man<HI REND="italic">e</HI> to tredyn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI>-on<HI REND="italic">e,</HI> whidur-so-eu<HI REND="italic">er</HI> he go fro thens, | he nedis must come þiþ<HI REND="italic">ur</HI> agayn<HI REND="italic">e</HI> þe same wey. | Ther byn<HI REND="italic">e,</HI> q<HI REND="italic">uod</HI> he, II hilles, a more &amp; a lesse, standyng<HI REND="italic">e</HI> nygh<HI REND="italic">e</HI> to-gedur<HI REND="italic">e,</HI> and if II men<HI REND="italic">e</HI> begy<HI REND="italic">n</HI>ne to re<HI REND="italic">n</HI>ne to-gedur<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> toon abovt þe gret hill<HI REND="italic">e</HI> &amp; þe toþ<HI REND="italic">er</HI> abowt þ<HI REND="italic">e</HI> smaller<HI REND="italic">e</HI> hill<HI REND="italic">e,</HI> þey shull<HI REND="italic">e</HI> metyn<HI REND="italic">e</HI> ageyn<HI REND="italic">e</HI> to-ged<HI REND="italic">ur</HI> þer<HI REND="italic">e</HI> as þey began<HI REND="italic">e</HI> to re<HI REND="italic">n</HI>ne. | Ther<HI REND="italic">e</HI> is a certeyn<HI REND="italic">e</HI> lake, q<HI REND="italic">uod</HI> he, wheþ<HI REND="italic">er</HI> if a man<HI REND="italic">e</HI> bringe any yren<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> he will<HI REND="italic">e</HI> haue made, save armure allone, and ley hit on<HI REND="italic">e</HI> þe lak<HI REND="italic">is</HI> brynk at evyn<HI REND="italic">e,</HI> &amp; þ<HI REND="italic">er</HI>-by a q<HI REND="italic">ua</HI>ntite of mete &amp; drynk, and let hem<NOTE N="6" PLACE="foot">l. hym.</NOTE> co<HI REND="italic">m</HI>me ageyn<HI REND="italic">e</HI> on<HI REND="italic">e</HI> þe next morow: | &amp;<NOTE N="7" PLACE="foot">Tilge &amp;.</NOTE> he shall<HI REND="italic">e</HI> fynde his werke made on<HI REND="italic">e</HI> þe best wise. | Ther is also a stone vppon<HI REND="italic">e</HI> an high<HI REND="italic">e</HI> hill<HI REND="italic">e</HI> þe which<HI REND="italic">e</HI> is bored throwgh<HI REND="italic">e</HI> a gret hoole: wher-in if a yarde be cast, III myle thens vndir an hill<HI REND="italic">e</HI> in þe gravell<HI REND="italic">e</HI> of the see hit shall<HI REND="italic">e</HI> be founde. | Ther is also a gret swalow vndur a gret cragge on<HI REND="italic">e</HI> þe see-brynke, wher-in if a man<HI REND="italic">e</HI> cast a
<PB N="11" REF="6"/>
litill<HI REND="italic">e</HI> ffagott of grene yardes boundyn<HI REND="italic">e</HI> to-gedur, | and go thens &amp; come agayn<HI REND="italic">e</HI> ano<HI REND="italic">n</HI> aftur, | he shall<HI REND="italic">e</HI> fynde þe fagot vnbounden<HI REND="italic">e,</HI> | &amp; þe yardus white w<SUP>t</SUP>-oute barke comyn<HI REND="italic">e</HI> owt of þe swelow | oon<HI REND="italic">e</HI> aft<HI REND="italic">ur</HI> a nod<HI REND="italic">ur,</HI> as þaugh<HI REND="italic">e</HI> þey had be cast owt violently w<SUP>t</SUP> a gret streme. | Ther is at þe foot of a gret hill<HI REND="italic">e</HI> a dore | entryng<HI REND="italic">e</HI> in, | and if a man<HI REND="italic">e</HI> bryng<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> hym<HI REND="italic">e</HI> mete sufficient for VII dayes, and candell<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="1" PLACE="foot">l. candell<HI REND="italic">is.</HI></NOTE> y-nough<HI REND="italic">e</HI> to brenne VII nyght<HI REND="italic">is,</HI> and ent<HI REND="italic">ur</HI> in at þe dore: he shall<HI REND="italic">e</HI> etyn<HI REND="italic">e</HI> vppe all<HI REND="italic">e</HI> his mete &amp; bre<HI REND="italic">n</HI>ne all<HI REND="italic">e</HI> his candele<NOTE N="1" PLACE="foot">l. candell<HI REND="italic">is.</HI></NOTE> | &amp; wene to be ther<HI REND="italic">e</HI>-in VII nyght<HI REND="italic">is,</HI> and yet he shall<HI REND="italic">e</HI> be ther<HI REND="italic">e</HI> but oon<HI REND="italic">e</HI> day &amp; oon<HI REND="italic">e</HI> nyght at þe moost. | Ther is a place in the Peek clepid Arthuris Oven<HI REND="italic">e,</HI> þe w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> is rownde as an<HI REND="italic">e</HI> Oven<HI REND="italic">e,</HI> w<SUP>t</SUP>-outen<HI REND="italic">e</HI> any cou<HI REND="italic">er</HI>yng<HI REND="italic">e</HI> a-bouyn<HI REND="italic">e,</HI> | and yet fallith<HI REND="italic">e</HI> þer neu<HI REND="italic">er</HI> in reyne, hayle, ne snow. | Ther lieth<HI REND="italic">e</HI> a litell<HI REND="italic">e</HI> stone vndir an hill<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> eu<HI REND="italic">er</HI>y man<HI REND="italic">e,</HI> yong<HI REND="italic">e</HI> or old<HI REND="italic">e,</HI> febill<HI REND="italic">e</HI> or strong<HI REND="italic">e,</HI> may liften<HI REND="italic">e</HI> vp to his knees, but no man<HI REND="italic">e</HI> abouyn<HI REND="italic">e.</HI> | Ther is a fosse or a diche full<HI REND="italic">e</HI> of watur<HI REND="italic">e,</HI> wheth<HI REND="italic">ur</HI> if a man<HI REND="italic">e</HI> come and seye: »lende me that thyng<HI REND="italic">e</HI>«, namyng<HI REND="italic">e</HI> what thyng<HI REND="italic">e</HI> he will<HI REND="italic">e</HI> haue, | and set a day of restytuciou<HI REND="italic">n:</HI> | ano<HI REND="italic">n</HI><NOTE N="2" PLACE="foot">MS. and ano<HI REND="italic">n.</HI></NOTE> he shall<HI REND="italic">e</HI> haue it. But and he breke his day | &amp; bryng<HI REND="italic">e</HI> hit not ageyn<HI REND="italic">e,</HI> he shall<HI REND="italic">e</HI> neu<HI REND="italic">er</HI> borowyn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> more, | haue he neu<HI REND="italic">er</HI> so grete nede. | Ther is a ston<HI REND="italic">e</HI> meueable gret liyng<HI REND="italic">e</HI> vppon<HI REND="italic">e</HI> þe topp<HI REND="italic">e</HI> of an hill<HI REND="italic">e</HI> VIII myle from þe see, | and þis ston<HI REND="italic">e</HI> hath<HI REND="italic">e</HI> a grete hoole abouyn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI>-vppon<HI REND="italic">e,</HI> | and eu<HI REND="italic">er</HI> as þ<HI REND="italic">e</HI> see flowith<HI REND="italic">e,</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> wat<HI REND="italic">ur</HI> in<NOTE N="3" PLACE="foot">tilge þ<HI REND="italic">e</HI> w. in.</NOTE> þat hole is full<HI REND="italic">e</HI> of watur, | and agayn<HI REND="italic">e</HI> as þe see ebbeth<HI REND="italic">e,</HI> þe watur in þat hoole discresith<HI REND="italic">e.</HI> | Ther is a churche-yarde in þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> who-so take eny thyng<HI REND="italic">e</HI> by wey of stalth<HI REND="italic">e,</HI> of theft<HI REND="italic">e</HI> or raveyn<HI REND="italic">e</HI> or eny oþ<HI REND="italic">er</HI> onlefull<HI REND="italic">e</HI> tytle, | ano<HI REND="italic">n</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> þyng<HI REND="italic">e</HI> shall<HI REND="italic">e</HI> cleve so fast to his hande, þat neyth<HI REND="italic">ur</HI> he shall<HI REND="italic">e</HI> movyn<HI REND="italic">e</HI> puttyn<HI REND="italic">e</HI> h<HI REND="italic">it</HI> from hym<HI REND="italic">e</HI> ne drawyn<HI REND="italic">e</HI> hit to hym<HI REND="italic">e,</HI> tylle þe pryst come &amp; say ou<HI REND="italic">er</HI> hym a pater noster and Joyne hym<HI REND="italic">e</HI> pen<HI REND="italic">a</HI>nce for his defawte.</P>
<P>These m<HI REND="italic">er</HI>velles &amp; many mo I founde in an old auctor, like as y said be∣forn<HI REND="italic">e,</HI> but wheth<HI REND="italic">ur</HI> þey byn<HI REND="italic">e</HI> all<HI REND="italic">e</HI> soth<HI REND="italic">e</HI> or no, y reporte me to hem þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> byn<HI REND="italic">e</HI> moor<HI REND="italic">e</HI> exp<HI REND="italic">er</HI>te in suche þyngus þan<HI REND="italic">e</HI> y. For y wyll<HI REND="italic">e</HI> neither afferme hem for trewth<HI REND="italic">e</HI> ner condempne hem for fals. But thus dar y well<HI REND="italic">e</HI> sey &amp; hope for trewth<HI REND="italic">e</HI> þat Policronica in his last ende of (t)his chapitre, rehersyng<HI REND="italic">e Willelmus de regibȝ lib.<SUP>o</SUP> 2<SUP>o</SUP>.,</HI> concludith<HI REND="italic">e,</HI> seiyng<HI REND="italic">e</HI> on<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">is</HI> wise: Hit is to be co<HI REND="italic">n</HI>sidered deuovtely how moche cleer<HI REND="italic">e</HI> brightnes of godd<HI REND="italic">is</HI> m<HI REND="italic">er</HI>cyfull<HI REND="italic">e</HI> pite hath<HI REND="italic">e</HI> syngulerly Illumined &amp; iradied þe peple of Ynglond from the bygy<HI REND="italic">n</HI>nyng<HI REND="italic">e</HI> of the feith<HI REND="italic">e</HI> recevid, | þ<HI REND="italic">at</HI> no-wheer<HI REND="italic">e</HI> of no peple in oo p<HI REND="italic">ro</HI>uynce be foundyn<HI REND="italic">e</HI> so many seynt<HI REND="italic">is</HI> bodies liyng<HI REND="italic">e</HI> hool aftur hur deth<HI REND="italic">e,</HI> incorupt &amp; hauyng<HI REND="italic">e</HI> þe similitude &amp; þe examplary of finall<HI REND="italic">e</HI> incorupciou<HI REND="italic">n,</HI> as byn<HI REND="italic">e</HI> in Yng<HI REND="italic">e</HI>lond; | and he exemplifieth<HI REND="italic">e</HI> by seynt Edward<NOTE N="4" PLACE="foot">lat. Etheldreda.</NOTE> | and seynt Edmu(n)d kyng<HI REND="italic">is,</HI> | seynt Alphege &amp; seynt Cutberd<HI REND="italic">e</HI> bischopes. It<HI REND="italic">e</HI>m<NOTE N="5" PLACE="foot">Das folgende ist zusatz.</NOTE> at Wecestr<HI REND="italic">e</HI> in þe Cathedrall<HI REND="italic">e</HI>-church<HI REND="italic">e</HI> besides þe high<HI REND="italic">e</HI>-awter<HI REND="italic">e</HI> on<HI REND="italic">e</HI> þe sowth<HI REND="italic">e</HI> side þ<HI REND="italic">er</HI> lieth<HI REND="italic">e</HI> a bischoppe, called John̄ Constau<HI REND="italic">n</HI>ce, þe body vncorupte, þe vestiment<HI REND="italic">is</HI> in like wise as holl<HI REND="italic">e</HI> &amp; as soote as may be; | and seynt Andree wife twyes queen &amp; maydoun<NOTE N="6" PLACE="foot">l. maydon<HI REND="italic">e</HI>?</NOTE>. | &amp; y dar boldly by auctoryte of exp<HI REND="italic">er</HI>yence addyn<HI REND="italic">e</HI> her-to | kyng<HI REND="italic">e</HI> Edward<HI REND="italic">is</HI> doughtr<HI REND="italic">e</HI> þe furst aftir þe conqueste, | Dame Jone of Acris, whos body lith<HI REND="italic">e</HI> hool &amp; incorrupt in þe frires queer<HI REND="italic">e</HI> of Clare on<HI REND="italic">e</HI> þe sowth<HI REND="italic">e</HI> side, | ffor whom<HI REND="italic">e</HI> our<HI REND="italic">e</HI> lordis grace booth of old tyme &amp; newe hath<HI REND="italic">e</HI> shewid þer many gret miracles, and specially in III thynges, as in toth<HI REND="italic">e</HI>-ache, peyn<HI REND="italic">e</HI> in þe bak<HI REND="italic">e,</HI> &amp; also of þe acces.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="6" TYPE="chapter">
<PB N="12" REF="7"/>
<HEAD>Off the III pryncipall<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">ar</HI>ties of this land. Capitulum VI.</HEAD>
<P>REmembraunce ys made in the boke of Bryten<HI REND="italic">e</HI> story how that whan<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. William.</NOTE> Brutus had conquered þis land, | he devided hit in III p<HI REND="italic">ar</HI>tes &amp; named hem aft<HI REND="italic">ur</HI> his III sonnes. | The eldist so<HI REND="italic">n</HI>ne hight Locrin<HI REND="italic">us:</HI> aftur whome he namyd þe furst p<HI REND="italic">ar</HI>te &amp; the grettest Loegriam, þe which<HI REND="italic">e</HI> is now in our<HI REND="italic">e</HI> vulgar p<HI REND="italic">ro</HI>purly clepid Englond<HI REND="italic">e.</HI> Of þe w<SUP>ch</SUP> p<HI REND="italic">ar</HI>te þese byn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> boundes: Est &amp; Sowth<HI REND="italic">e</HI> butteth<HI REND="italic">e</HI> vppon<HI REND="italic">e</HI> þe ffre(n)sch<HI REND="italic">e</HI> see; and on<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> North<HI REND="italic">e</HI> side II famous braunches of þe see fer re<HI REND="italic">n</HI>nyng<HI REND="italic">e</HI> in to þ<HI REND="italic">e</HI> lande bounden<HI REND="italic">e</HI> hit þ<HI REND="italic">at</HI> wey, wherof Est bosom or braunche begy<HI REND="italic">n</HI>neth<HI REND="italic">e</HI> abowt II myle fro<HI REND="italic">m</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> monastery þ<HI REND="italic">e</HI> which<HI REND="italic">e</HI> is cleped<HI REND="italic">e</HI> Ebbir∣curyng<HI REND="italic">e</HI> at þe west side of þ<HI REND="italic">e</HI> Cite of Pemiltene, &amp; hit hath<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP>-in hym þ<HI REND="italic">e</HI> Cite of Twede; | þe west bosom or braunche hath<HI REND="italic">e</HI> on<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> right side þ<HI REND="italic">er</HI>-of þ<HI REND="italic">e</HI> myty strong<HI REND="italic">e</HI> Cite Alcluyd... ‖ Neu<HI REND="italic">er</HI>the-lese som seyen<HI REND="italic">e</HI> þat þis furst p<HI REND="italic">ar</HI>te Loegria shuld endyn<HI REND="italic">e</HI> at Humbre &amp; no furthur north<HI REND="italic">e</HI>-ward. Westward þe buttyng<HI REND="italic">e</HI> shall<HI REND="italic">e</HI> be seid<HI REND="italic">e</HI> in þe III<SUP>d</SUP> p<HI REND="italic">ar</HI>ty. | The seconde p<HI REND="italic">ar</HI>te was cleped Albania, of Albanact<HI REND="italic">us,</HI> Brut<HI REND="italic">us</HI> second so<HI REND="italic">n</HI>ne: and þis begy<HI REND="italic">n</HI>neth<HI REND="italic">e</HI> on<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> south<HI REND="italic">e</HI>side at þe II long<HI REND="italic">e</HI> armes of þe see beforn<HI REND="italic">e</HI>-seid<HI REND="italic">e</HI> | and p<HI REND="italic">ro</HI>cedeth<HI REND="italic">e</HI> north<HI REND="italic">e</HI>-warde to þ<HI REND="italic">e</HI> see of Norwey; not∣for-þan<HI REND="italic">e</HI> þe south<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">ar</HI>te of Albanye, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> is fro þ<HI REND="italic">e</HI> flode of Twede vnto þe scottisch<HI REND="italic">e</HI> see, | þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> Pict<HI REND="italic">is</HI> ocupied, longed<NOTE N="2" PLACE="foot">MS. &amp; longed.</NOTE> som-tyme to þ<HI REND="italic">at</HI> p<HI REND="italic">ar</HI>te of Northumberland þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> was cleped regnum Bernicorum, fro<HI REND="italic">m</HI> þe tyme of þ<HI REND="italic">e</HI> furst kyng<HI REND="italic">is</HI> of Englond<HI REND="italic">e</HI> tyll<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> kyng<HI REND="italic">e</HI> of Scottis Lucadius<NOTE N="3" PLACE="foot">lat. Kynadius.</NOTE>, þ<HI REND="italic">e</HI> so<HI REND="italic">n</HI>ne of Alpine, distroyed þ<HI REND="italic">e</HI> Pictes &amp; annexed þ<HI REND="italic">at</HI> p<HI REND="italic">ar</HI>te vn-to his kyngdam. | The III<SUP>d</SUP> p<HI REND="italic">ar</HI>te of this lande in þ<HI REND="italic">e</HI> furst p<HI REND="italic">ar</HI>ticiou<HI REND="italic">n</HI> was cleped Cambria, of Cambro, þe III. so<HI REND="italic">n</HI>ne of Brute, | but now in our<HI REND="italic">e</HI> vulgar hit is cleped Wales, of<NOTE N="4" PLACE="foot">of—there Zusatz.</NOTE> Gualesia, kyng<HI REND="italic">e</HI> Ebrankes doughtur<HI REND="italic">e,</HI> þe w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> was somtyme kyng<HI REND="italic">e</HI> ther<HI REND="italic">e.</HI> This p<HI REND="italic">ar</HI>te was distyncte fro Loegrie whilom by Severne vppon<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> Est p<HI REND="italic">(ar)</HI>te; But now þ<HI REND="italic">e</HI> flode of Dea at Chestur in þ<HI REND="italic">e</HI> North<HI REND="italic">e,</HI> &amp; þe flode cleped Vaga beside þ<HI REND="italic">e</HI> Castell<HI REND="italic">e</HI> Sty∣gulence in the Sowth<HI REND="italic">e,</HI> distermynyn<HI REND="italic">e</HI> <HI REND="italic">(hier beg. andere hand)</HI> and dep<HI REND="italic">ar</HI>tyn<HI REND="italic">e</HI> Eng∣lond &amp; Walis assondur. | Also kynge Offa, for to haue a p<HI REND="italic">er</HI>petuell<HI REND="italic">e</HI> disti<HI REND="italic">n</HI>ccyou<HI REND="italic">n</HI><NOTE N="5" PLACE="foot">MS. distiaccyon̄.</NOTE> be-tiwix Englonde &amp; Walis, made a grete dyche &amp; a longe, begynnyng<HI REND="italic">e</HI> yn þe sowþ<HI REND="italic">e</HI> syde be-side Brystowe and goyng<HI REND="italic">e</HI> forthe Norþ<HI REND="italic">e</HI>-warde vnd<HI REND="italic">ur</HI> the hillis of Walis; þ<HI REND="italic">e</HI> whiche yn the begynnyng<HI REND="italic">e</HI> thwertith<HI REND="italic">e</HI> Seuerne, &amp; ner in h<HI REND="italic">is</HI> ende þ<HI REND="italic">e</HI> flood of Dea, &amp; rennyth<HI REND="italic">e</HI> forþ<HI REND="italic">e</HI> be-sydyn Chestir vnd<HI REND="italic">ur</HI> the castell<HI REND="italic">e</HI> be-tiwix an hille clepid Mons Carbonu<HI REND="italic">m</HI><NOTE N="6" PLACE="foot">MS. Sarbonum.</NOTE> and þ<HI REND="italic">e</HI> monastery of Bassynge-wer<HI REND="italic">e,</HI> &amp; so forþ<HI REND="italic">e</HI> yn to the see. | Off the whiche diche many tokynis appery<HI REND="italic">n</HI> ofte, as þ<HI REND="italic">e</HI> dwellers of that cuntre knowyn well<HI REND="italic">e;</HI> the w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> fosse yf any walsshma<HI REND="italic">n</HI> had passid ouyr armyd in kyng<HI REND="italic">e</HI> Edwardis tyme, be þe p<HI REND="italic">ro</HI>curment of þ<HI REND="italic">e</HI> counte<NOTE N="7" PLACE="foot">MS. comite.</NOTE> Harald hit had byn a dede-worþ<HI REND="italic">i</HI> offence. But aft<HI REND="italic">ur</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> tyme &amp; now yn the Marchis of Chestir, Shrewysbury &amp; Herforde englyssh<HI REND="italic">e</HI> me<HI REND="italic">n</HI> and walssh<HI REND="italic">e</HI> dwellyn medelyd to-ged<HI REND="italic">ur</HI> on eyþ<HI REND="italic">ur</HI> syde of þ<HI REND="italic">e</HI> fosse. The sowth<HI REND="italic">e</HI>-west side of Walis lokyth<HI REND="italic">e</HI> towarde the spaynyssh see, &amp; þe full<HI REND="italic">e</HI> weste vpon<HI REND="italic">e</HI> the Iryssh see.<NOTE N="8" PLACE="foot">Zusatz.</NOTE></P>
</DIV2>
<DIV2 N="7" TYPE="chapter">
<HEAD>Off þ<HI REND="italic">e</HI> collaterall<HI REND="italic">e</HI> ylis of þ<HI REND="italic">is</HI> lond. Capitulum VII.</HEAD>
<P>Now conseque<HI REND="italic">n</HI>tly myn auctor policronica spekyng<HI REND="italic">e</HI> of þ<HI REND="italic">e</HI> collateral ylys of þ<HI REND="italic">is</HI> londe seith<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">is:</HI> þat bysyde Orchadas, þe w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> Claudius cesar ordeynyd
<PB N="13" REF="8"/>
schulde p<HI REND="italic">er</HI>teynyn &amp; longyn to þus londe, | Ther been oþ<HI REND="italic">ur</HI> III collaterall<HI REND="italic">e</HI> Ilis, answeryng<HI REND="italic">e</HI> yn man<HI REND="italic">er</HI> to þ<HI REND="italic">e</HI> III p<HI REND="italic">ri</HI>ncipall<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">ar</HI>ties of þ<HI REND="italic">is</HI> londe. | For on<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> sowþ<HI REND="italic">e</HI> of Loegrye lyþ<HI REND="italic">e</HI> þe Ile of Wighte, | and on þ<HI REND="italic">e</HI> north<HI REND="italic">e</HI> syde of Walis lyþ<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> Ile of Anglysseye, | and at þe weste syde of Scotlonde lyþe þ<HI REND="italic">e</HI> Ile of Man; | and all<HI REND="italic">e</HI> þese III Ilis been neer of oo q<HI REND="italic">ua</HI>(n)tite; of the w<SUP>ch</SUP> hit schall<HI REND="italic">e</HI> be saide her<HI REND="italic">e</HI>-aft<HI REND="italic">ur</HI> be ordre. | <NOTE N="1" PLACE="foot">Das folgende bis ille ist zusatz.</NOTE> But for as moche as yn þ<HI REND="italic">e</HI> begynnyng<HI REND="italic">e</HI> of þus chapiture is menciou<HI REND="italic">n</HI> made of Ilis þ<HI REND="italic">e</HI> wich<HI REND="italic">e</HI> byn clepid Orchades, h<HI REND="italic">it</HI> is not ynco<HI REND="italic">n</HI>venie<HI REND="italic">n</HI>t, ffirst to telly<HI REND="italic">n</HI> here what Ilis they byn, where þey lyin, &amp; how many been þ<HI REND="italic">er</HI>-of. | Alle þese declaryth<HI REND="italic">e</HI> Bartholo<HI REND="italic">us</HI> de proprietatibȝ li<SUP>o</SUP>. 12<SUP>o</SUP>. c<SUP>o</SUP>. de Insulis, seying<HI REND="italic">e</HI> on þ<HI REND="italic">is</HI> wise: Orchada, q<HI REND="italic">uod</HI> he, is an Ile yn þ<HI REND="italic">e</HI> briton see ny Europa, where-of all<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> oþ<HI REND="italic">er</HI> Ilis lying<HI REND="italic">e</HI> nyȝe þ<HI REND="italic">er</HI>-by hane þe same name &amp; byn<HI REND="italic">e</HI> clepid Orchades; | and þ<HI REND="italic">er</HI> byn þ<HI REND="italic">er</HI>-of yn all<HI REND="italic">e</HI> þe nowmbur of XXXIIII; where-of XX byn deserte &amp; not dwellyd vpon<HI REND="italic">e,</HI> XIIII habitid &amp; dwellid: hec ille.—The Ile of Wyght<HI REND="italic">e,</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> Vaspasian<HI REND="italic">us,</HI> sent of Claudi<HI REND="italic">us</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> emp<HI REND="italic">er</HI>o<HI REND="italic">ur,</HI> conquerid &amp; gat, haþ<HI REND="italic">e</HI> yn lenthe fro<HI REND="italic">m</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> Este yn to the weste abowten XXX myle, and yn breede fro the sowþ<HI REND="italic">e</HI> north<HI REND="italic">e</HI>-warde XII myle. On the est ende hit is fro mydday brynke of Loegrye, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> is now p<HI REND="italic">ro</HI>purly clepid Englonde, VI myle, and on þe weste ende but III myle. The mesure of þ<HI REND="italic">is</HI> Ile, aft<HI REND="italic">ur</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> estymacyou<HI REND="italic">n</HI> of englysshe men, is abowtyn<HI REND="italic">e</HI> a thousond &amp; II hundryd men or howsehooldys. | The Ile of An∣glysseye, þe w<SUP>ch</SUP> is dep<HI REND="italic">ar</HI>tid fro<HI REND="italic">m</HI> norþ<HI REND="italic">e</HI>-Walis is but a-bowte þ<HI REND="italic">e</HI> space of III<NOTE N="2" PLACE="foot">lat. II.</NOTE> myle, co<HI REND="italic">n</HI>teynyth<HI REND="italic">e</HI> CCC &amp; LX &amp; III townys, and is of lenth<HI REND="italic">e</HI> &amp; breede a-cordyng<HI REND="italic">e</HI> to þe Ile of Wight<HI REND="italic">e,</HI> and hit co<HI REND="italic">n</HI>teynyth<HI REND="italic">e</HI> III tancredys<NOTE N="3" PLACE="foot">l. cantredys.</NOTE> &amp; an half<NOTE N="4" PLACE="foot">&amp; an half zusatz.</NOTE>. A tancrede is a co<HI REND="italic">m</HI>pownyd worde of Englyssh<HI REND="italic">e</HI> &amp; Walssh<HI REND="italic">e,</HI> and h<HI REND="italic">it</HI> betokynyth<HI REND="italic">e</HI> as moche as an hundryd townys londe. In to co<HI REND="italic">m</HI>mendaciou<HI REND="italic">n</HI> of þ<HI REND="italic">is</HI> Ile þ<HI REND="italic">er</HI> is a comy<HI REND="italic">n</HI> proverbe yn Walsshe, and hit is þis: Mon mam<NOTE N="5" PLACE="foot">MS. main.</NOTE> kimry, That is to say on englyssh: Anglysseye mod<HI REND="italic">ur</HI> of Walis; ffor, whan all<HI REND="italic">e</HI> oþ<HI REND="italic">er</HI> londis faylen pasture, þ<HI REND="italic">e</HI> glebe of Anglysseye habundith<HI REND="italic">e</HI> in so moche þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> soyle of<NOTE N="6" PLACE="foot">l. of it &amp;? lat. haec in annona, montes Snawdoniae in pastura.</NOTE> þ<HI REND="italic">e</HI> mounte of Snadonye myȝt suffysen yn pasture to all<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> bestis of Walis. Where-fore to þe facundite þ<HI REND="italic">er</HI>-of mow well<HI REND="italic">e</HI> been applyed þese verse of Virgyle:</P>
<LG>
<L>Et quantum longis carpunt armenta diebus,</L>
<L>Exigua tantum gelidus ros nocte reponit:</L>
</LG>
<P>That <NOTE N="7" PLACE="foot">Falsche initiale im MS.</NOTE> is to say: as moche as þe herdis of bestis gresyn vpon þ<HI REND="italic">e</HI> longe day, so moche the colde dewe restoryth ageyne yn þe schorte nyght<HI REND="italic">e.</HI> In the narow arme of the see þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> dyssey<HI REND="italic">er</HI>yth þ<HI REND="italic">is</HI> Ile fro<HI REND="italic">m</HI> þe Norþ<HI REND="italic">e</HI>-Walis, is a gole or a swelwh<HI REND="italic">e</HI> the w<SUP>ch</SUP> drawith<HI REND="italic">e</HI> &amp; swelwyth<HI REND="italic">e</HI> yn schyppis, lyke as Scilla &amp; Caribdis doon beside Cicile, lesse þan men row ovyr-warly at a full<HI REND="italic">e</HI> see. | The thrydde Ile þe w<SUP>ch</SUP> is clepid Menania, þ<HI REND="italic">at</HI> is to say þe Ile of Ma<HI REND="italic">n,</HI> lyþ<HI REND="italic">e</HI> as hit were yn þ<HI REND="italic">e</HI> myd-novyl of the see, betwix Vltonye of Irelonde and þ<HI REND="italic">e</HI> Galowey Scottis. þus Ile co<HI REND="italic">n</HI>teynyth II p<HI REND="italic">ar</HI>tis, as hit were II Ilys: Off the w<SUP>ch</SUP> þe ffurst, that lyþ<HI REND="italic">e</HI> Sowþ<HI REND="italic">e</HI>-warde, is bothe more of sighte &amp; qua<HI REND="italic">n</HI>tite, and also of plentevousnesse &amp; fecu<HI REND="italic">n</HI>dite, þa<HI REND="italic">n</HI> þe oþir, and hit conteynyth<HI REND="italic">e,</HI> aftur englyssh<HI REND="italic">e</HI> mo<HI REND="italic">n</HI>nys<NOTE N="8" PLACE="foot">l. me<HI REND="italic">n</HI>nys.</NOTE> estyma∣cyou<HI REND="italic">n,</HI> nyne hundryd howseholdis &amp; sexti. The secunde p<HI REND="italic">ar</HI>te conteynyth<HI REND="italic">e</HI> abowte þe Noumbur of thre hundryd. Of þus Ile was onys a grete Contrau<HI REND="italic">er</HI>sye wheþ<HI REND="italic">er</HI> hit schulde longyn to Englonde or to Irelonde; and sor as moche as venymvs
<PB N="14" REF="9"/>
bestis browght<HI REND="italic">e</HI> þeþ<HI REND="italic">er</HI> fro<HI REND="italic">m</HI> oþ<HI REND="italic">ur</HI> placis h<HI REND="italic">it</HI> receyuyd &amp; þey dyed not, Ther-fore h<HI REND="italic">it</HI> was fully det<HI REND="italic">er</HI>mynyd þat hit schulde longe to Englonde. In þ<HI REND="italic">is</HI> Ile, &amp; spe∣cially yn the northe plage<NOTE N="1" PLACE="foot">&amp;—plage zusatz.</NOTE> sorteligis, sup<HI REND="italic">er</HI>sticion<HI REND="italic">us</HI> and wiche-craftis be moche vsid: ffo<HI REND="italic">r</HI> weme<HI REND="italic">n</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> syllyn ship<HI REND="italic">e</HI>men wynd shet w<SUP>t</SUP>-yn III knottis of a þrydde<NOTE N="2" PLACE="foot">l. þrede.</NOTE>, þe w<SUP>ch</SUP> as þey wyll<HI REND="italic">e</HI> haue more of þe wynde, þey muste on-do moo of the knottis. In þus same Ile also þe dwellers ofte-tyme not oonly by nyght but also by day-lyght<HI REND="italic">e</HI> seen men þe w<SUP>ch</SUP> been dede beforn, hedid or hool, aft<HI REND="italic">ur</HI> þe man<HI REND="italic">er</HI> of hur deth<HI REND="italic">e;</HI> and yf hit be so þ<HI REND="italic">at</HI> straungers and comers will<HI REND="italic">e</HI> seen þat same sight<HI REND="italic">e,</HI> þey setty<HI REND="italic">n</HI> hur fette vppon<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> dwellers ffete, and þen þey seen that they seen. | Thus Ile, q<HI REND="italic">uod</HI> Bede, fro<HI REND="italic">m</HI> þe begynnyng<HI REND="italic">e</HI> was eu<HI REND="italic">er</HI> Inhabitid w<SUP>t</SUP> Scottis. | Ther is anoþ<HI REND="italic">ur</HI> Ile yn the Este ende of Englonde a lytyll<HI REND="italic">e</HI> ffrom Cauntyrbury, þe w<SUP>ch</SUP> is clepid Thanathos, þat is þe Ile of Tenyth<HI REND="italic">e,</HI> so clepid of the deþe of serpentis, þe whiche mowen not ly(u)in þ<HI REND="italic">er</HI>-in; and not oonly þus Ile haþ<HI REND="italic">e</HI> no s<HI REND="italic">er</HI>pentis, but also þe erthe þ<HI REND="italic">er</HI>-of, born<HI REND="italic">e</HI> yn to oþ<HI REND="italic">ur</HI> placis, wyll<HI REND="italic">e</HI> sleen s<HI REND="italic">er</HI>pentis. The glebe of þ<HI REND="italic">is</HI> Ile is passyng<HI REND="italic">e</HI> plenteuosse &amp; habundant: and that sum men opiny<HI REND="italic">n</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> hit comyth<HI REND="italic">e</HI> of the v<HI REND="italic">er</HI>tu of þ<HI REND="italic">e</HI> blessyng<HI REND="italic">e</HI> of seynt Austyn<HI REND="italic">e,</HI> doctor of Englonde, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> londyd there fyrste whan he browȝte yn crystondome yn to Englonde.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="8" TYPE="chapter">
<HEAD>Off the IIII grete hie-weyes In þ<HI REND="italic">is</HI> londe. Capitulum VIII.</HEAD>
<P>Very naturall<HI REND="italic">e</HI> reson &amp; kyndly gratitude determynyth<HI REND="italic">e</HI> þat eu<HI REND="italic">er</HI>y secte &amp; dyu<HI REND="italic">er</HI>site of namys &amp; ma<HI REND="italic">n</HI>nys lyf schulde all<HI REND="italic">e</HI>-wey dyfferry<HI REND="italic">n</HI> &amp; reu<HI REND="italic">er</HI>encyn<HI REND="italic">e</HI> god∣heed &amp; honowryn<HI REND="italic">e</HI> &amp; worschipyn<HI REND="italic">e</HI> hit w<SUP>t</SUP> sum right<HI REND="italic">e</HI> or synguler cerymonye.<NOTE N="3" PLACE="foot">Zusatz.</NOTE> Through<HI REND="italic">e</HI> þe whiche ynstynct mevid &amp; steryd, ‖ Molmuci<HI REND="italic">us,</HI> þe XXIIII<NOTE N="4" PLACE="foot">lat. XXIII.</NOTE> kyng<HI REND="italic">e</HI> of the Brytouns<NOTE N="5" PLACE="foot">MS. Brytonus?</NOTE> yn þus londe and the ffurste ordynere of lawes among<HI REND="italic">e</HI> hem, made a statute &amp; ordeynyd that the templis of godd<HI REND="italic">us,</HI> tyl-my<HI REND="italic">n</HI>nes plowis, and weyes ledyng<HI REND="italic">e</HI> to grette Citees, schulde haue the p<HI REND="italic">ri</HI>uylage of i<HI REND="italic">n</HI>munyte, þat is to say, þ<HI REND="italic">at</HI> yf a p<HI REND="italic">er</HI>sou<HI REND="italic">n</HI> gylty of any cryme fledde to oony of these III for any tvyciou<HI REND="italic">n,</HI> þat no man schulde byn so hardy to takyn hym thens nor to hurty<HI REND="italic">n</HI> hym ne harmy<HI REND="italic">n</HI> hym, vpon<HI REND="italic">e</HI> a grete peyne. And afturwarde by successiou<HI REND="italic">n</HI> of tyme for the weyes, yn as moche as þey were not dystinct and lymet by s<HI REND="italic">er</HI>teyne bon∣dis<NOTE N="6" PLACE="foot">and—bondis steht im MS. nach contenciou<HI REND="italic">n.</HI></NOTE>, þ<HI REND="italic">er</HI> grewe greet st<HI REND="italic">r</HI>yffe and contenciou<HI REND="italic">n:</HI> Wher-fore kynge Belin<HI REND="italic">us,</HI> so<HI REND="italic">n</HI>ne of the saide Molmuci<HI REND="italic">us,</HI> to puttyn<HI REND="italic">e</HI> awey all<HI REND="italic">e</HI> ambyguite &amp; all<HI REND="italic">e</HI> discencyou<HI REND="italic">n</HI> &amp; stryffe, did makyn<HI REND="italic">e</HI> IIII grete weyes and stabylysshed hem w<SUP>t</SUP> alle man<HI REND="italic">er</HI> of p<HI REND="italic">ri</HI>uylegis; and hem he ordeynyd for to goon throwgh<HI REND="italic">e</HI>-owte alle the Ile. | Of þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> weyes þe ffurste &amp; the grettyste, clepid Fossh, extendithe hym fro þe sowþe-weste<NOTE N="7" PLACE="foot">Im MS. ist weste durchstr. und est überschr. v. a. h.</NOTE> yn to the norþe-est<NOTE N="8" PLACE="foot">est durchstr. und west überschr.</NOTE>, by-gynnyng<HI REND="italic">e</HI> at þe corner<HI REND="italic">e</HI> of Cornewayle in Totenesse &amp; en∣dynge at the ende of Scotlonde at Catenesse. Su<HI REND="italic">m</HI> seyen, and, as I suppose, more trewly, þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">is</HI> wey begynnyth<HI REND="italic">e</HI> in Cornewayle and goþ<HI REND="italic">e</HI> by Devynshire for∣þ<HI REND="italic">e</HI> to Som<HI REND="italic">er</HI>set-shire and forth<HI REND="italic">e</HI> by-syde Tewkysbury ou<HI REND="italic">er</HI> the wolde<NOTE N="9" PLACE="foot">lat. supra Coteswold.</NOTE> by-syde Co∣ventre forthe to Leycetre, and so forþ<HI REND="italic">e</HI> ou<HI REND="italic">er</HI> þe wylde pleynys towarde Vultorne, &amp; endythe yn<HI REND="italic">e</HI> Lyncolne. | The secounde high<HI REND="italic">e</HI>-weye is clepyd Watlynge-strete, bygynnyng<HI REND="italic">e</HI> yn þe sowþ<HI REND="italic">e</HI>-est at Douer<HI REND="italic">e</HI> and goþ<HI REND="italic">e</HI> thorugh<HI REND="italic">e</HI> þe myddys of Kente
<PB N="15" REF="10"/>
and goþe on<HI REND="italic">er</HI> Temys by-syde Londone at the weste ende of Westemynst<HI REND="italic">er</HI> forþe to saynte Albon<HI REND="italic">us,</HI> and west by Du<HI REND="italic">n</HI>stable, by Stratforth<HI REND="italic">e,</HI> by Touchestre, Wedu∣nam, þe south<HI REND="italic">e</HI> syde of Lydburne<NOTE N="1" PLACE="foot">l. Lylleburn.</NOTE>, by Ashirston, &amp; forþe ovir Fossh<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="2" PLACE="foot">ovir Fosshe zusatz.</NOTE> to seynt Gylbert<HI REND="italic">is</HI> hille, the whiche is nowe clepid þe Wrekne, and forþ<HI REND="italic">e</HI> fro þense h<HI REND="italic">it</HI> ker∣vith<HI REND="italic">e</HI> Syuerne by-syden Wrokcestir<HI REND="italic">e,</HI> &amp; gothe to Strectone &amp; fro þense by þ<HI REND="italic">e</HI> myddis of Walis to Cardekan̄, &amp; endyth<HI REND="italic">e</HI> yn the Irysshe see in þe weste-northeweste plage of þ<HI REND="italic">is</HI> Ile. | The thrydde hygh<HI REND="italic">e</HI>-weye is clepid Ermy<HI REND="italic">n</HI>gestrete: and h<HI REND="italic">it</HI> gothe fro the weste-sowthe-weste begynnyng<HI REND="italic">e</HI> at Meneuye or Seynt Dauid, and proce∣dith<HI REND="italic">e</HI> forþ<HI REND="italic">e</HI> yn to the sowþe-Est and endith<HI REND="italic">e</HI> at porte Hamond, þe whiche is nowe Sowþ<HI REND="italic">e</HI>-hampton̄. | The fourþe hygh<HI REND="italic">e</HI>-weye, þe w<SUP>ch</SUP><HI REND="italic"><SUP>e</SUP></HI> is clepid Rikenildestrete, begynnyth<HI REND="italic">e</HI> at Meneuye, as þe toþ<HI REND="italic">er</HI> doþe, and goth<HI REND="italic">e</HI> to Wourcestre, Wycumbe, by Bermyngh<HI REND="italic">a</HI>m and Lychefeelde, Derby, Chestir forthe<NOTE N="3" PLACE="foot">l. Chesterfelde.</NOTE> and Yoorke, and forth<HI REND="italic">e</HI> to the entre of þ<HI REND="italic">e</HI> dore of þ<HI REND="italic">e</HI> flood of Tyne, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> is clepid Tyneworþ<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="4" PLACE="foot">l. Tynemowthe.</NOTE>, yn the norþ<HI REND="italic">e</HI>-weste plage of þus Ile.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="9" TYPE="chapter">
<HEAD>Off þe III moost famous flodis yn þ<HI REND="italic">is</HI> londe. Capitulum IX.</HEAD>
<P>Sithe hit is so þ<HI REND="italic">at</HI> (in) þ<HI REND="italic">e</HI> nexte Chapiture by-forn<HI REND="italic">e</HI> been dyscryed þ<HI REND="italic">e</HI> moste famous weyes of þus lond, hit is (not) disco<HI REND="italic">n</HI>uenie<HI REND="italic">n</HI>t þ<HI REND="italic">at</HI> yn þ<HI REND="italic">is</HI> Chapiture be discryed the moste famous floodis of þ<HI REND="italic">is</HI> londe: the w<SUP>ch</SUP>, as myn auctour seiþ<HI REND="italic">e,</HI> byn III; wherby full<HI REND="italic">e</HI> ner fro<HI REND="italic">m</HI> all<HI REND="italic">e</HI>-man<HI REND="italic">er</HI> nacyouns Marchaundisis byn brouȝt yn schippis yn to the Ile. And þ<HI REND="italic">e</HI> floodis byn: Temse, Seuerne, and Hvmbyr; the whiche w<SUP>t</SUP> þ<HI REND="italic">er</HI> longe havynes ebbyng<HI REND="italic">e</HI> &amp; flowyng<HI REND="italic">e</HI> devydyn the III p<HI REND="italic">ri</HI>ncipall<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">ro</HI>vy<HI REND="italic">n</HI>cis of þ<HI REND="italic">is</HI> Ile as yn to III regnys, that is to say Loegrie, Cambrie, and North<HI REND="italic">e</HI>humbir∣lond. | The name of Temse yn latyn is Tamisia, þe w<SUP>ch</SUP> is co<HI REND="italic">m</HI>pownyd of II wordis, as Thama &amp; Isa, and signyfyen II floodis<NOTE N="5" PLACE="foot">MS. wordis.</NOTE>, of the whiche Thama co<HI REND="italic">m</HI>myth<HI REND="italic">e</HI> re<HI REND="italic">n</HI>nyng<HI REND="italic">e</HI> by Dorcestir &amp; fallith<HI REND="italic">e</HI> yn to Ise; wherfore all<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> floode of his firste oryginales yn to þ<HI REND="italic">e</HI> see haþ<HI REND="italic">e</HI> hur name &amp; is clepid Tamyse—the whiche coruptly in owr<HI REND="italic">e</HI> comy<HI REND="italic">n</HI> speche we clepy<HI REND="italic">n</HI> Temse. | Will<HI REND="italic">el</HI>m<HI REND="italic">us</HI> de pontificibȝ li.<SUP>o</SUP> II<SUP>o</SUP> seyþ<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> Thamisia spryngyth<HI REND="italic">e</HI> owte of a lytyll<HI REND="italic">e</HI> welle be-syde Tewkysbury, &amp; comyth<HI REND="italic">e</HI> re<HI REND="italic">n</HI>nyng<HI REND="italic">e</HI> by Oxforthe and Londone, and at Sandwiche poort fallith<HI REND="italic">e</HI> yn to the see Estewarde, &amp; XL myle paste London hit kepith<HI REND="italic">e</HI> stylle the name Thamyse; and su<HI REND="italic">m</HI>-tyme h<HI REND="italic">it</HI> was þe terme &amp; þ<HI REND="italic">e</HI> dep<HI REND="italic">ar</HI>ticyou<HI REND="italic">n</HI> of Kente, Est-sex, West-sex, and of M<HI REND="italic">er</HI>ces. | Seuerne, The secounde p<HI REND="italic">ri</HI>ncipall<HI REND="italic">e</HI> floode of Brytavny, was su<HI REND="italic">m</HI>∣tyme clepid Habren, of Habren, the dowght<HI REND="italic">er</HI> of Ostrilde, whom Guendelena the quene drenklyd þ<HI REND="italic">er</HI>-In; But now h<HI REND="italic">it</HI> is clepyd Sabryne...<NOTE N="6" PLACE="foot">erg. by corrupcioun of the latyn.</NOTE>. This floode Seuerne spryngeth<HI REND="italic">e</HI> in the myddis of Walis, &amp; re<HI REND="italic">n</HI>nyth downe Estward to Sherewysbyry, and fro þense hit turnyth<HI REND="italic">e</HI> Sowþ<HI REND="italic">e</HI>-warde on-to Brugges, Worset<HI REND="italic">ur,</HI> Glowcestir, and at Brystowe hit ffallithe yn to þe westesee... | Hvmbir, the þryd p<HI REND="italic">ri</HI>ncy∣pall<HI REND="italic">e</HI> floode of þ<HI REND="italic">is</HI> lle, tooke firste þe name of a kynge of þe Hunys hoos name was Humber, the w<SUP>ch</SUP> was drynkelyd ther<HI REND="italic">e</HI>(-in): þus floode re<HI REND="italic">n</HI>nyth firste crokydly as a bowe on the sowþ<HI REND="italic">e</HI> syde of Yoorke, and fro þense hit dystremyth<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="7" PLACE="foot">l. dystermynythe.</NOTE> &amp; de∣p<HI REND="italic">ar</HI>tythe the p<HI REND="italic">ro</HI>vynce of Lyndeseye, þe w<SUP>ch</SUP> longith<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="8" PLACE="foot">l. longid.</NOTE> sum-tyme to Merces, fro<HI REND="italic">m</HI>þe remnant plage of North<HI REND="italic">e</HI>hu<HI REND="italic">m</HI>birlonde. This floode of Humbir is grettly encre∣cyd by Owse &amp; Trente, þe w<SUP>ch</SUP> bothe fallyn þ<HI REND="italic">er</HI>-in.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="10" TYPE="chapter">
<PB N="16" REF="11"/>
<HEAD>Off þe olde famous Cytes of þ<HI REND="italic">is</HI> londe. Capitulum X.</HEAD>
<P>By þe Informaciou<HI REND="italic">n</HI> of Alfryde<NOTE N="1" PLACE="foot">lat. Beda.</NOTE> yn his cronyclys þus londe called Brytayne had sum-tyme XVIII<NOTE N="2" PLACE="foot">lat. XXVIII.</NOTE> nobill<HI REND="italic">e</HI> ryall<HI REND="italic">e</HI> Citees myghtyly dyffencyd w<SUP>t</SUP> wallis &amp; towris &amp;, gatis, be-syde castellis w<SUP>t</SUP>-owte nowmb<HI REND="italic">ur.</HI> Of the w<SUP>ch</SUP> citees þese wer<HI REND="italic">e</HI> þe names: Caerlud<NOTE N="3" PLACE="foot">MS. Caerlo Caerlud.</NOTE> þ<HI REND="italic">at</HI> is Londōne, Caerbranc that is Yoorke, Caerkent þ<HI REND="italic">at</HI> is Caunturbury, Caergoragon þ<HI REND="italic">at</HI> is Worcet<HI REND="italic">ur,</HI> Caerlirion þ<HI REND="italic">at</HI> is Lichetir, Care∣clau þ<HI REND="italic">at</HI> is Glowcetir, Caercolden that is Colcestir, Caerrey þ<HI REND="italic">at</HI> is Chychestir—þe w<SUP>ch</SUP> sum-tyme of Saxouns was clepid Sessancestir, Caercery þ<HI REND="italic">at</HI> is Cirencestir, Caergwent þ<HI REND="italic">at</HI> is Wynchestir, Caergraunt þ<HI REND="italic">at</HI> is Camebrygge, Caerleyl þ<HI REND="italic">at</HI> is Carelylle—on laty<HI REND="italic">n</HI> clepid Lugubalia, caerperys þ<HI REND="italic">at</HI> is Porcest<HI REND="italic">er,</HI> Caerdrom þ<HI REND="italic">at</HI> is Dorcetyr<HI REND="italic">e,</HI> Caerludcoit þ<HI REND="italic">at</HI> is Lyncolne, Caermerthy<HI REND="italic">n</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> is M<HI REND="italic">er</HI>lyn-is Cite, Caer∣segent Ci(l)cest<HI REND="italic">er</HI> the w<SUP>ch</SUP> stant vpon Temse not fer fro Redyng<HI REND="italic">e,</HI> Caerl(e)on or Caerlegion<HI REND="italic">e</HI> that was sum-tyme clepid the Cite of þe legiou<HI REND="italic">n,</HI> but now hit is clepyd Chestir, Caerbadon̄ þat is Bathe..., Caerpaladour þ<HI REND="italic">at</HI> is Shafetisbury. Þ<HI REND="italic">er</HI> been oþ<HI REND="italic">er</HI> namys fowndyn<HI REND="italic">e</HI> yn the cronyclys, the w<SUP>ch</SUP> byn herd<HI REND="italic">ur</HI> to vndurstonde. Of þe whiche all<HI REND="italic">e</HI> su<HI REND="italic">m</HI>-what schall<HI REND="italic">e</HI> be seide here-aft<HI REND="italic">ur.</HI> Londone is a Citee bylde vpon<HI REND="italic">e</HI> Temse, the beste cytee of þus londe þrowe marchaundise ryches; wher<HI REND="italic">e</HI>by hit is ofty<HI REND="italic">n</HI> seyen that when skarsnees of vitaylle is through<HI REND="italic">e</HI> all<HI REND="italic">e</HI> Englonde, þ<HI REND="italic">er</HI> is solde beste chepe. | This Cyte þe ffirste kynge of þ<HI REND="italic">is</HI> londe, Brut<HI REND="italic">us,</HI> made for the p<HI REND="italic">ri</HI>ncypall<HI REND="italic">e</HI> cyte of þ<HI REND="italic">is</HI> londe, and yn to remembraunce of Troye dystroyed, fro whens he came, he namyd hit Trinouaunt, þat is to say Newe Troye. But aft<HI REND="italic">ur</HI>∣warde kynge Lud chaunged þ<HI REND="italic">e</HI> name and namyd hit aft<HI REND="italic">ur</HI> hym Caerlud, where-of, as seiþ<HI REND="italic">e</HI> Gildas, þe Brytouns had Indignaciou<HI REND="italic">n;</HI> aft<HI REND="italic">ur</HI> þe whiche tyme the Nor∣mandis clepid hit Londres, but now englissh men clepyn<HI REND="italic">e</HI> hit Londone. | Caun∣turbury, the heed of Kent, maad Rudhudebras, þe VIII so<HI REND="italic">n</HI>ne of kynge Leyl; the whiche he clepid Caerkent; the w<SUP>ch</SUP> of englyssh me<HI REND="italic">n</HI> was aft<HI REND="italic">ur</HI> clepid Doro∣bernia, to distincciou<HI REND="italic">n</HI> of an oþ<HI REND="italic">er</HI> Cyte XII myle þense vpon<HI REND="italic">e</HI> the brynke of þe frenssh<HI REND="italic">e</HI> see the which<HI REND="italic">e</HI> hight<HI REND="italic">e</HI> Dorou<HI REND="italic">er</HI>nia or Douoria, þat is to say Dovere—þ<HI REND="italic">e</HI> whiche, as su<HI REND="italic">m</HI> men seye<HI REND="italic">n,</HI> made Julyus Cesar<HI REND="italic">e</HI> when he conqueryd þus londe.<NOTE N="4" PLACE="foot">Zusatz.</NOTE> | The forseyde Rudhudebras made also Wynchestir &amp; namyd h<HI REND="italic">it</HI> Caergwent: the w<SUP>ch</SUP> aft<HI REND="italic">ur</HI>-warde by Saxons or englyssh<HI REND="italic">e</HI> me<HI REND="italic">n</HI> was clepyd Wynchest<HI REND="italic">er,</HI> on laten Wenta or Wynecestria, off oon Wyne, bysshop<HI REND="italic">e</HI> of the same Cyte, to hoome all<HI REND="italic">e</HI> the plagis<NOTE N="5" PLACE="foot">l. plage.</NOTE> of West-saxonye was subiecte. | The same kyng<HI REND="italic">e</HI> made the þrydde Cyte and clepid hit Caerpaledour, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> is nowe Shaftysbury, where þe Brutoun<HI REND="italic">s</HI> seyin su<HI REND="italic">m</HI>tyme an Egyll<HI REND="italic">e</HI> the w<SUP>ch</SUP><NOTE N="6" PLACE="foot">Tilge the w<SUP>ch</SUP>.</NOTE> p<HI REND="italic">ro</HI>phicyed. Bathe made þe nynte kynge of the Brytons, a grette nygromauncer, the so<HI REND="italic">n</HI>ne of kynge Leyl, Bladud, &amp; namyd h<HI REND="italic">it</HI> aft<HI REND="italic">ur</HI> hym Caerbladud, But aftir of englysshe men hit was clepyd Bathe. | In þus cyte been þe hoot Bathis, whereof su<HI REND="italic">m</HI> seyn þ<HI REND="italic">at</HI> Jvlyus Cesar<HI REND="italic">e</HI> schulde been auctour. | But Gaufridus Mommentens{is} yn h<HI REND="italic">is</HI> Brytou<HI REND="italic">n</HI> booke seyth<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> Blaadud, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> made þ<HI REND="italic">e</HI> cyte, made þ<HI REND="italic">e</HI> bathis.... | Gloucest<HI REND="italic">er,</HI> þe w<SUP>ch</SUP> is clepid Claudiocestria, maade Claudius Cesar<HI REND="italic">e</HI> in the mariage of his dowȝt<HI REND="italic">er</HI> to þe kynge of Brytons clepid Aruiragus. | Thus cyte was firste clepid Gaerclau a Glaudeus<NOTE N="7" PLACE="foot">l. Claudius.</NOTE>, but aft<HI REND="italic">ur</HI> hit (was) clepyd Gloucestir of oone clepid Glora, duke of þat cuntre; and hit stante vpon<HI REND="italic">e</HI> Seuerne yn þe marchis of Loegrie &amp; Camb<HI REND="italic">ur.</HI>
<PB N="17" REF="12"/>
| Schrewisbury also stant vpon Severne, in þ<HI REND="italic">e</HI> marche also of Walis &amp; of Enge∣londe, yn þe toppe of an hille where sum-tyme growyth<HI REND="italic">e</HI> moche brusshayle...; and yn walssh<HI REND="italic">e</HI> h<HI REND="italic">it</HI> is calde Penguern, þ<HI REND="italic">at</HI> sundeth<HI REND="italic">e</HI> yn englessh<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> heed of a fyre<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. feyr<HI REND="italic">e.</HI></NOTE>∣tree; and some-tyme hit was þ<HI REND="italic">e</HI> heed of Powis londe, þ<HI REND="italic">e</HI> which<HI REND="italic">e</HI> extendith<HI REND="italic">e</HI> hit ovir-ward<NOTE N="2" PLACE="foot">l. ovir-thwart.</NOTE> þ<HI REND="italic">e</HI> myddis of Walis on-to þe Iryssh<HI REND="italic">e</HI> see. | Nottyngham stant vpon þe flode of Trent; þe w<SUP>ch</SUP> was sum-tyme clepid Snotyngham, the w<SUP>ch</SUP> sown∣dith<HI REND="italic">e</HI> yn englysshe a mancyon or a dwellyng<HI REND="italic">e</HI> of spellunkis or kavis, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> as h<HI REND="italic">it</HI> is (seide), þe Danys, while<NOTE N="3" PLACE="foot">MS. will<HI REND="italic">e</HI> while.</NOTE> þey lyeen þ<HI REND="italic">er,</HI> grauyd out of the harde stonys. | Lyncolne, þe heed of Lyndeseye, was su<HI REND="italic">m</HI>-tyme clepid Caerlud-coit; but of whom hit was firste made, h<HI REND="italic">it</HI> stant yn dowte, lesse þe<HI REND="italic">n</HI> kynge Lud made hit: and þat semythe to be so aft<HI REND="italic">ur</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> int<HI REND="italic">er</HI>pretacyou<HI REND="italic">n</HI> of þe name, ffor Caer yn<HI REND="italic">e</HI> britoun speche betokynyth<HI REND="italic">e</HI> a Cite, Coit a woode, and þ<HI REND="italic">er</HI>-by Caerlud-coit is to saye þe Cyte of Lud yn a woode. | Leicestir<HI REND="italic">e</HI> made kynge Leyre, þe X. kynge of Brytouns &amp; the sonne of Bladud, and sette hit yn þe myd-place of Looegrie vpon þe rever clepid Sora, and vpon þ<HI REND="italic">e</HI> kyngis high<HI REND="italic">e</HI>-weye fossa. | Yoorke<NOTE N="4" PLACE="foot">Hier beg. im lat. ein neues Cap.</NOTE> is a (grete) cyte byldid on the boþ<HI REND="italic">e</HI> sydis of Owse; the w<SUP>ch</SUP> su<HI REND="italic">m</HI>-tyme shewyd þe grette excellent Bewte of Romayn<HI REND="italic">e</HI> werke, till<HI REND="italic">e</HI> that Willia<HI REND="italic">m</HI> conque(r)our<HI REND="italic">e,</HI> kynge of Eng∣lond, deformyd &amp; distroyed hit &amp; al þ<HI REND="italic">e</HI> regiou<HI REND="italic">n</HI> a-bowte<HI REND="italic">n</HI> w<SUP>t</SUP> fyre; | so þ<HI REND="italic">at</HI> yf a straunger sye hit nowe, he wold be-weylen hit nowe, ‖ and yef an olde man dwellere þer-of come ageyne, vn-neþ<HI REND="italic">e</HI> he schulde knowyn<HI REND="italic">e</HI> hit. | Thus Cyte made Ebrancus, þ<HI REND="italic">e</HI> V. kyng<HI REND="italic">e</HI> of the Brutouns, &amp; k(l)epid h<HI REND="italic">it</HI> aft<HI REND="italic">ur</HI> hym Caerbra<HI REND="italic">n</HI>c. Thus same kynge made II oþ<HI REND="italic">ur</HI> famowce Cytees, oone in Albayne clepid Edinborugh<HI REND="italic">e,</HI> and anoþ<HI REND="italic">ur</HI> yn (þe) marchis of Loegrie &amp; Albayne the w<SUP>ch</SUP> is clepid Alclud. | Eddyn∣borugh<HI REND="italic">e</HI> is a cyte yn londe of þe Pictis, be-towix the floode of Tiwede and the scottyshe see; þe w<SUP>ch</SUP> sumtyme was clepid þe maydeyns castell<HI REND="italic">e,</HI> &amp; aft<HI REND="italic">ur</HI> h<HI REND="italic">it</HI> was clepid Edynborugh<HI REND="italic">e,</HI> of Edan, a kynge of þe Pyctis, þe w<SUP>ch</SUP> regnyd þ<HI REND="italic">er</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> tyme of Egfrid, þe kynge of Norþ<HI REND="italic">e</HI>homburlonde. | Alclud was whylom a folempne Cyte, But nowe to all<HI REND="italic">e</HI> Englysshe men h<HI REND="italic">it</HI> is ner vnknowyn<HI REND="italic">e.</HI> Þ<HI REND="italic">is</HI> cyte þ<HI REND="italic">e</HI> tyme of the Brytouns and of þ<HI REND="italic">e</HI> Pict<HI REND="italic">is</HI> and of þ<HI REND="italic">e</HI> Saxon<HI REND="italic">us</HI> or Englyssh was know &amp; famous, &amp; abowte þ<HI REND="italic">e</HI> ȝere of oure lorde nyne<NOTE N="5" PLACE="foot">Lat. DCCCLXX.</NOTE> honddryd &amp; seuenty, wha<HI REND="italic">n</HI> þe Danys wastyd the p<HI REND="italic">ar</HI>ties of North<HI REND="italic">e</HI>humburlonde, þa<HI REND="italic">n</HI> was þ<HI REND="italic">at</HI> cyte vttirly dystroyed. | But yn what place of Bryteyne þ<HI REND="italic">is</HI> Cyte stoode, þ<HI REND="italic">er</HI> been dyu<HI REND="italic">er</HI>is oppiniouns. Bede yn XII. Chapitre of h<HI REND="italic">is</HI><NOTE N="6" PLACE="foot">MS. þ<HI REND="italic">i</HI>s.</NOTE> ffirste booke De gestis anglorum seith þat h<HI REND="italic">it</HI> stood at the weste bosum of the arme of the see þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> whilome de∣p<HI REND="italic">ar</HI>tid þe Pictis from Britons, where þe famous wall<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> Seuerus made endith<HI REND="italic">e</HI> at þe weste; and so hit semyth<HI REND="italic">e</HI> aftir Bede that h<HI REND="italic">it</HI> was not ferre fro Carlille, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> stant evene at þ<HI REND="italic">e</HI> wallis ende. | Oþ<HI REND="italic">ur</HI> croniclis willyn þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> Cyte of Alclud schulde haue byn where nowe is Aldeborugh<HI REND="italic">e</HI>—the whiche is as moche to sey as þe olde towne, the whiche stante vpon<HI REND="italic">e</HI> Owse-fflode not fer fro<HI REND="italic">m</HI> Bur∣brigge, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> is fro Yoorke XV. myle westward; and þey þe whiche byn of þus oppynyou<HI REND="italic">n,</HI> takyn<HI REND="italic">e</HI> here grunde of probaciou<HI REND="italic">n</HI> of Gaufridus wourdis yn h<HI REND="italic">is</HI> booke De gestis Britonum, where he seiþ<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> oo tyme, when Eluredus<NOTE N="7" PLACE="foot">lat. Elidurus.</NOTE>, kyng<HI REND="italic">e</HI> of Britons, wente to the Cyte of Alclude for to sportyn<HI REND="italic">e</HI> hym on huntynge, hee founde his broþ<HI REND="italic">ur</HI> Archigallonem wanduryng<HI REND="italic">e</HI> abowtyn<HI REND="italic">e</HI> in Calaterie woode. þ<HI REND="italic">e</HI> whiche Calaterie woode, on engelyssh<HI REND="italic">e</HI> is callid Caltrees, touchid sum-tyme Yoorke,
<PB N="18" REF="13"/>
and h<HI REND="italic">it</HI> extendith<HI REND="italic">e</HI> westeward by-syde Aldeborugh<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> lengthe of twe<HI REND="italic">n</HI>ty myle; of the whiche woode a grete p<HI REND="italic">ar</HI>te be-syde Yoorke is nowe smytt downe and stubbyd vppe &amp; browȝte yn to tylthe. | The þrydde oppynyou<HI REND="italic">n</HI> of þ<HI REND="italic">is</HI> cite is þat Alclude was þe cyte the w<SUP>ch</SUP> nowe is clepid Burgh<HI REND="italic">a</HI>m yn þ<HI REND="italic">e</HI> north<HI REND="italic">e</HI> marchis of Westm<HI REND="italic">er</HI>londe be-syde Cumbirlonde vpon<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> floode of Edene, of whose ryall<HI REND="italic">e</HI> byldyng<HI REND="italic">e</HI> yet apperyn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> m<HI REND="italic">er</HI>veyllous steppis or tokn̄ys. Of þese III oppynyons of Alclud I co<HI REND="italic">m</HI>mytte to þ<HI REND="italic">e</HI> reder þe w<SUP>c</SUP> he lyste to chesyn<HI REND="italic">e.</HI> | Carlille is a cyte yn the norþ<HI REND="italic">e</HI> marchis of Englonde towarde weste-norþ<HI REND="italic">e</HI>-west; the w<SUP>ch</SUP> was made by a kynge of Britons clepid Leyl. And þ<HI REND="italic">is</HI> cyte hathe w<SUP>t</SUP>-yn<HI REND="italic">e</HI> hym a p<HI REND="italic">ar</HI>te of þ<HI REND="italic">at</HI> famous wall<HI REND="italic">e</HI> þe w<SUP>ch</SUP> keruyth<HI REND="italic">e</HI> thorough<HI REND="italic">e</HI> Northehumb<HI REND="italic">ur</HI>londe .... Yn<HI REND="italic">e</HI> the nyh plage of Cu<HI REND="italic">m</HI>burlonde þ<HI REND="italic">er</HI> is yet foundon wreto<HI REND="italic">n</HI> yn þe frunte of an<HI REND="italic">e</HI> olde vow∣tid chambir þese II wordis: Marij victorie—þe w<SUP>ch</SUP> what shuld menyn I can not seyen, lesse þe<HI REND="italic">n</HI> hit were so þ<HI REND="italic">at</HI> sum p<HI REND="italic">ar</HI>te of Cumbrys hadde dwellyd ther the whiche Mari<HI REND="italic">us</HI> consull<HI REND="italic">e</HI> had dryuyn owte of Italy. | Nerþ<HI REND="italic">e</HI>les me semythe þat, q<HI REND="italic">uod</HI> Policronica, more probable þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> is mencyou<HI REND="italic">n</HI> made of Mari<HI REND="italic">us,</HI> kynge of þe Britons, sone of Aruiragus, þe whiche yn þat place ouyr-came Roderyc, þe kynge of þ<HI REND="italic">e</HI> Pyctis, as Gaufridus in his Britone booke remembrith<HI REND="italic">e.</HI> | Hangustaldens{is} ecclesia is a place IIII-score myle from Yoorke, as seith<HI REND="italic">e</HI> W(illelmus) de pontific. li<SUP>o</SUP> III<SUP>o</SUP>. The whiche place of olde tyme longyd to the Erchebisshop<HI REND="italic">e</HI> of Yoorke; where were su<HI REND="italic">m</HI>-tyme coryvs vowtis of roma<HI REND="italic">n</HI> warke, syche as noo-where had bee seen on þus half þe mowntens; but þ<HI REND="italic">is</HI> place is nowe Estoldesham: and h<HI REND="italic">it</HI> is be-syden þe longe wall<HI REND="italic">e</HI> of þe romayne werke at the no<HI REND="italic">r</HI>þ<HI REND="italic">e</HI>-est syde. And here is to be notid<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. notia.</NOTE> a difference be-twix Provi<HI REND="italic">n</HI>cia Lindisfaror<HI REND="italic">um</HI> &amp; ecclesiam Lindisfar∣nence. ‖ P<HI REND="italic">ro</HI>vi<HI REND="italic">n</HI>cia, Lindisfaror<HI REND="italic">um</HI> is Lyndysseye, þ<HI REND="italic">e</HI> whiche lithe at þ<HI REND="italic">e</HI> Est ende of Lyncolne; where-of Lyncolne is the heed; In þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> p<HI REND="italic">ro</HI>vynce, as seith<HI REND="italic">e</HI> Bede li.<SUP>o</SUP> 4<SUP>o</SUP> Cap.<SUP>o</SUP> II<SUP>o</SUP>, Sexuulphus was þe firste bysshop<HI REND="italic">e.</HI> But Ecclesia Lindisfar∣nencis, as seithe Bede yn þ<HI REND="italic">e</HI> same booke Cap, 23<SUP>o</SUP>, is <NOTE N="2" PLACE="foot">MS. Ther is.</NOTE> an yle clepid Haly∣londe yn þ<HI REND="italic">e</HI> flood of Twede, be-syde Warwyk<NOTE N="3" PLACE="foot">l. Berwyk.</NOTE>. And so hit may be gadryd of Bedis seying<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> yn that famous arme of þ<HI REND="italic">e</HI> see yn to þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>c</SUP> Twede flowyth<HI REND="italic">e,</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> yn<HI REND="italic">e</HI> to þ<HI REND="italic">is</HI> daye distremyth &amp; dep<HI REND="italic">ar</HI>tith<HI REND="italic">e</HI> Englysshe men from Scottis, been<NOTE N="4" PLACE="foot">MS. beem.</NOTE> III Ilis, þat is to say: Mailros, þe whiche nowe is clepid Meuros, and from þense westward is þe seide Halylonde, and more vpwarde is the Ile Pharne þe w<SUP>ch</SUP> is clepid Pharnelonde; and abovyn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> II myle stant þe regall<HI REND="italic">e</HI> Cyte vpon<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> brynke of Twede, so<HI REND="italic">m</HI>me-tyme clepid Bollysborugh<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="5" PLACE="foot">l. Bebban∣orugh<HI REND="italic">e.</HI></NOTE>, that is to sey þe Cyte (of) Bebbe, but now hit is clepid Bavmborugh<HI REND="italic">e;</HI> þe w<SUP>ch</SUP> hathe a full<HI REND="italic">e</HI> stronge castell<HI REND="italic">e.</HI> | Vrbs legionum is þe name of II Cytes, þe w<SUP>ch</SUP> boþ<HI REND="italic">e</HI> byn clepid yn<HI REND="italic">e</HI> Britou<HI REND="italic">n</HI> speche Caerlegiou<HI REND="italic">n</HI> or Caerleon. Þe too<HI REND="italic">n</HI> stant<NOTE N="6" PLACE="foot">MS. stane.</NOTE> in Sowþe-Walis þe whiche is clepid Caervsch, (where Vsch)—flood fallith<HI REND="italic">e</HI> yn to Seuerne by-syde Clamargon̄; þe w<SUP>ch</SUP> Cyte made Belin<HI REND="italic">us,</HI> kynge of Brytou<HI REND="italic">n</HI>s. Þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> was sum-tyme þe heedd-cyte of Demecye, þ<HI REND="italic">at</HI> is to sey of Sowþe-Walis. | But aft<HI REND="italic">ur</HI> þe tyme of Claudius ce∣sar<HI REND="italic">e</HI> hit is clepid vrbs legionum, wha<HI REND="italic">n</HI> at þe Instaunce of Genusse the quene, whe<HI REND="italic">n</HI> Vespasionus and Aruiragus wern acordid, þer<HI REND="italic">e</HI> were certayne Romayn<HI REND="italic">e</HI> legio∣uns<NOTE N="7" PLACE="foot">l. legionus?</NOTE> sente yn to Irelond. Þ<HI REND="italic">is</HI> cyte was yn þoo days of grete auctorite, &amp; by þe Romanys envirou<HI REND="italic">n</HI>d abowte w<SUP>t</SUP> bryke wallis; wher<HI REND="italic">e</HI> yet apperyn<HI REND="italic">e</HI> many steppis of þe olde nobylnesse, as grete paleis, þ<HI REND="italic">e</HI> Geau<HI REND="italic">n</HI>tes towre, grete baþyng<HI REND="italic">e</HI>-placis, of
<PB N="19" REF="14"/>
þ<HI REND="italic">er</HI> theatrys or of disportis schet yn<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> coryous wallis where-of su<HI REND="italic">m</HI>-what stant yet; and boþ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP>-yn þ<HI REND="italic">e</HI> wallis &amp; w<SUP>t</SUP>-owtyn<HI REND="italic">e</HI> were howsis vndur þe grounde, watir∣conditis and pipes of leed re<HI REND="italic">n</HI>nynge vnd<HI REND="italic">ur</HI> þe erthe ... | In þe w<SUP>ch</SUP> Cyte were sum-tyme III nobill<HI REND="italic">e</HI> churchis: | Oone of seynt Juli<HI REND="italic">us</HI> martir w<SUP>t</SUP> Nu<HI REND="italic">n</HI>nys, | An∣oþur of seynte Aaron of chanounus, | The III. was þ<HI REND="italic">e</HI> cathedrall<HI REND="italic">e</HI>-churche and metropolitan of Walis, þe w<SUP>ch</SUP> was afturward translatyd to Meneuye. | Of thus cyte was blessid Amphibolus, seynt Albonys mayst<HI REND="italic">er.</HI> In þ<HI REND="italic">is</HI> Cyte also, yef hit schulde be leuyd, þe romayne legatis comyn<HI REND="italic">e</HI> to þe grete cowrte of kynge Arthour<HI REND="italic">e.</HI> | Ther is anoþ<HI REND="italic">ur</HI> cyte of þe same name clepid vrbs legionum ..., the whiche stant yn þe marchis of Englonde and of Walis be-twix II armys of þ<HI REND="italic">e</HI> see, Dea and Mercea; þe whiche yn the tyme of Britou<HI REND="italic">n</HI>s was p<HI REND="italic">ri</HI>ncipall<HI REND="italic">e</HI> heed∣cyte of Venedocye, þe whiche is Norþe-Walis. | But who was þe foundour þ<HI REND="italic">er</HI>∣of, hit is not knowyn<HI REND="italic">e.</HI> Nertheles, who-so beholde þe founde(me)ntis of horrible gret∣nesse of stonys, hit schall<HI REND="italic">e</HI> rathir semyn to be made by þe strength<HI REND="italic">e</HI> of Geauntis þe<HI REND="italic">n</HI>ne by the labour<HI REND="italic">e</HI> of Brytouns. | This Cyte yn brytou<HI REND="italic">n</HI> was clepid Caercleon, in (latyn) Legocestria, and nowe yn owre wulgar hit is clepid Chestir or the cyte of the legiouns; and þ<HI REND="italic">is</HI> laste name hit hath<HI REND="italic">e</HI> for þ<HI REND="italic">is</HI> skyl, for whan Julius Cesar<HI REND="italic">e</HI> sent his legyouns of knyghtes to subiugaty<HI REND="italic">n</HI> Irelonde, yn þ<HI REND="italic">is</HI> Cyte þ<HI REND="italic">ei</HI> were wyntryd; and so was afturwarde þe legyoun þe whiche Claudius Cesar<HI REND="italic">e</HI> sente for to wynnyn<HI REND="italic">e</HI> þe Ilis clepid Orcades. | Thus Cyte is habūndau<HI REND="italic">n</HI>t &amp; plentevous of all<HI REND="italic">e</HI>-man<HI REND="italic">er</HI> vitayle, as whete &amp; all<HI REND="italic">e</HI>-man<HI REND="italic">er</HI> greynys, flessh<HI REND="italic">e,</HI> ffische &amp; p<HI REND="italic">ri</HI>ncipally samou<HI REND="italic">n.</HI> | Thus cyte receyuyth<HI REND="italic">e</HI> yn and refoundith<HI REND="italic">e</HI> dyu<HI REND="italic">er</HI>es marchau<HI REND="italic">n</HI>dis; and hit haþ<HI REND="italic">e</HI> yn þe marchis of hit salte wellis, myneers and metals. | In þ<HI REND="italic">is</HI> cyte, gretly firste hurte be þe Norþ<HI REND="italic">e</HI>humbirlonde peple and aftur<HI REND="italic">e</HI> nobilly rep<HI REND="italic">ar</HI>id ageyne by Elflede, lady of þe Merces, bee<HI REND="italic">n</HI> many weyes vnd<HI REND="italic">ur</HI> þe erth<HI REND="italic">e</HI> merveyllously vowtyd w<SUP>t</SUP> Coryous stoone-werke, tryclynis &amp; chaunbrys, &amp; grete gravyn<HI REND="italic">e</HI> stoonys w<SUP>t</SUP> olde satraps namys. | In thus cyte also men yn gardyns and oþ<HI REND="italic">er</HI> placis diggyng<HI REND="italic">e</HI> fyndoon mech<HI REND="italic">e</HI> olde Coyne Ingrauid w<SUP>t</SUP> the Image of Juli<HI REND="italic">us</HI> cesar<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="1" PLACE="foot">MS. casar<HI REND="italic">e.</HI></NOTE> and olde emp<HI REND="italic">er</HI>ours. | This cyte also was gretly brosyd &amp; hurte by the kynge of Norþ<HI REND="italic">e</HI>∣hunbirlonde Helfrede, when he slowe be-syde hit ner II thowsonde mu<HI REND="italic">n</HI>kis of þ<HI REND="italic">e</HI> monastary of Bangore. Thus is þe Cyte to þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> kynge Edgar came to sum∣tyme at mydsomyr w<SUP>t</SUP> þ<HI REND="italic">e</HI> VII lytill<HI REND="italic">e</HI> kyngis þ<HI REND="italic">e</HI> whiche regnyd vndur hym. | In this cyte Ranulph<HI REND="italic">us</HI> monachus labouryd this cronycle, clepid Policronica. In to lavde &amp; p<HI REND="italic">ra</HI>yssyng<HI REND="italic">e</HI> of þe w<SUP>ch</SUP> Cyte owthir he, or a noþ<HI REND="italic">ur</HI><NOTE N="2" PLACE="foot">lat. metricus quidam.</NOTE>, made these v<HI REND="italic">er</HI>s<HI REND="italic">us</HI> folowy<HI REND="italic">n</HI>g<HI REND="italic">e:</HI></P>
<LG>
<HEAD>Versus:</HEAD>
<L>Cestria de castro nomen quasi Castria sumssit,</L>
<L>Incertum cuius hanc manus ediderit.</L>
<L>Hec Legecestria tunc est dicta vel vrbs legionum,</L>
<L>Anglis et Cambris nunc manet vrbs celebris.</L>
<L>In muris <NOTE N="3" PLACE="foot">MS. imis.</NOTE> pendent lapides velut Hercullis actus,</L>
<L>Agger &amp; augetur, tucius vt maneant.</L>
<L>Saxula saxonica superextant addita magnis,</L>
<L>Concaua testudo bina latet sub humo.</L>
<L>Mineras profert salinas proxima tellus,</L>
<L>Quas spargit multis partibus occiduis.</L>
<L>Carnibȝ &amp; farre, sic piscibus affluit vrbs hec,</L>
<L><PB N="20" REF="15"/>
Merces &amp; classes aduehit vnda maris.</L>
<L>Henrici primi<NOTE N="1" PLACE="foot">l. quarti.</NOTE> Godescalli cesaris olim,</L>
<L>Regis et Haraldi puluis habetur ibi.</L>
<L>Mars &amp; Mercurius, Bachus &amp; Venus atque Lav<HI REND="italic">er</HI>na<NOTE N="2" PLACE="foot">MS. Lanerva.</NOTE></L>
<L>Protheus &amp; Pluto regna tenent inibi.</L>
<L>Eius gens sequitur multum mores Babilonis;</L>
<L>Que<HI REND="italic">m</HI> du<HI REND="italic">m</HI> quis<NOTE N="3" PLACE="foot">l. que dum plus.</NOTE> poterit, plus solet esse ferox.</L>
</LG>
</DIV2>
<DIV2 N="11" TYPE="chapter">
<HEAD>Off the dyu<HI REND="italic">er</HI>sitees of chiris of þus londe. Capitulum XI.</HEAD>
<P>Owte of the Cytees, and amonge þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> myn<HI REND="italic">e</HI> auctour<HI REND="italic">e</HI> haþ<HI REND="italic">e</HI> a longe while been taryid &amp; ocupyed, he returnythe his style ageyn<HI REND="italic">e</HI> to the cūnctrees, &amp; begynnyth<HI REND="italic">e</HI> to tretyn<HI REND="italic">e</HI> ffirste of þe shiris of þ<HI REND="italic">is</HI> londe, &amp; aft<HI REND="italic">ur</HI> of þ<HI REND="italic">e</HI> lawes yn þe nexte chapture folowyng<HI REND="italic">e.</HI> And as for þe firste, he markithe &amp; notithe þat Eng∣londe conteynyth<HI REND="italic">e</HI> II and XXX<SUP>ti</SUP> <NOTE N="4" PLACE="foot">MS. XX<SUP>ti</SUP>.</NOTE> shires or provi<HI REND="italic">n</HI>cis, the w<SUP>ch</SUP> at þ<HI REND="italic">is</HI> day byn clepid countees, except Cornewale &amp; þ<HI REND="italic">e</HI> Ilis. And, as Alfrede markithe, þese byn þe namys: Kent, Sowthe-sex, Southerey, Hampshir<HI REND="italic">e,</HI> Barrocshire—The w<SUP>ch</SUP> toke the name of (a) barre ook yn þ<HI REND="italic">e</HI> forest of Wyndeshore, whedir the provinciale<NOTE N="5" PLACE="foot">l. pro∣vincial<HI REND="italic">is.</HI></NOTE> were wone to comy<HI REND="italic">n</HI> for all<HI REND="italic">e</HI>-man<HI REND="italic">er</HI> t<HI REND="italic">r</HI>eeteys holdyn<HI REND="italic">e</HI> be-twix hem; Wylt-shire—the whiche sum-tyme was clepid provincia Seueriana; Som<HI REND="italic">er</HI>sete, Dorsete, Devyn∣shire. These IX provyncis of þ<HI REND="italic">e</HI> sowþ<HI REND="italic">e,</HI> as moche as Temse dep<HI REND="italic">ar</HI>tithe hem from þe residue of Englonde, where<NOTE N="6" PLACE="foot">l. were.</NOTE> sum-tyme Jugyd w<SUP>t</SUP> lawe þe w<SUP>ch</SUP> was clepid West-saxenelega. But Est-sex, Middilsex, Sowþ<HI REND="italic">e</HI>-folke, Norwyche, Hertfordeshire, Huntyngdone-shire, Camebrigge-shire, Bedford-shire, North<HI REND="italic">e</HI>hampto<HI REND="italic">n</HI>-shire, Bokyng∣ham-shire, Leycestir-shire, Derby-shire, Notyngham-shire, Lyncolne-shire, Yoorke∣shire, Duram-shire, Norþ<HI REND="italic">e</HI>humbirlonde-shire, Carlylle-shire, Appylby-shire Cum <NOTE N="7" PLACE="foot">lat. Carlielshire cum Cumberlond, Appelbyshire cum Westmerlond.</NOTE> Cumbirlonde-shire, Westemerlonde-shire, Lancastir-shire, the w<SUP>ch</SUP> conteynythe V smale shires: Thes forseyde XV shiris Este &amp; Norþ<HI REND="italic">e</HI> were sum-tyme Jugyd by þe lawe clepid Danelaga<NOTE N="8" PLACE="foot">MS. Danclaga.</NOTE>. But Oxenforde-shire, Warwyk-shire, Glowcestir-shire, Worcestyr∣shire, Herdeforde-shire, Shropshire, Stafforde-shire, &amp; Chestureshire: The(s) Eyghte mydlonde-shiris and west-shiris were Jugid lege mercea. Lege mercea þ<HI REND="italic">at</HI> is þe marches lawe. Here is also to be notid þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> provynce of Yoorke at þus day extendyth<HI REND="italic">e</HI> oonly froom þe bowe of Humbirflood to the flood of Teyse, and yet þ<HI REND="italic">er</HI> byn<HI REND="italic">e</HI> yn þat provynce XXII hundirdis. Hundredus &amp; Tancredus boþe yn Englyssh<HI REND="italic">e</HI> and Walshe conteynyth<HI REND="italic">e</HI> an hundryd townys.... Durahamshire extendith<HI REND="italic">e</HI> fro<HI REND="italic">m</HI> the floode of Teyse to the flood of Tyne. Northehumbirlond-shire p<HI REND="italic">ro</HI>pirly takyn extendith<HI REND="italic">e</HI> fro the floode of Tyne to the floode of Twede, where is þ<HI REND="italic">e</HI> begynnyng<HI REND="italic">e</HI> of Scotlonde. But, yef þ<HI REND="italic">e</HI> plage of North<HI REND="italic">e</HI>humbirlonde, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> was sum-tyme from Humbir to Twede, were cowntyd but for oo p<HI REND="italic">ro</HI>uynce or cou<HI REND="italic">n</HI>te, Than schulde þ<HI REND="italic">er</HI> been yn Englonde but II and XXX countees or shiris. &amp; yf Northehumbirlonde plage be deuydid in to (þe) VI forseyde shiris, þat is to say yn to Yoorke-shire, Durham-shire, Norþ<HI REND="italic">e</HI>humburlonde-shire, Carlylle-shire, Appilby∣shire, &amp; Lancastir-shire, Than ar þ<HI REND="italic">er</HI> yn<HI REND="italic">e</HI> Englond VI (&amp; XXX) shiris &amp;<NOTE N="9" PLACE="foot">l. or.</NOTE> provyncys or countees, besyde Cornewayle and the Ilys. þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> all<HI REND="italic">e</HI> Will<HI REND="italic">el</HI>m<HI REND="italic">u</HI>s conquestor made to be discryuyd &amp; motyn<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="10" PLACE="foot">l. metyn<HI REND="italic">e</HI>?</NOTE> by hides &amp; carte-whelis: and þere were fowndyn<HI REND="italic">e</HI> VI
<PB N="21" REF="16"/>
and XXX<SUP>ti</SUP> Countees &amp; an halffe, townys II and L thowsende and IIII-score, pary∣sche-cherchis V and L thousende and II, knyghtes-fees sexti thousende and XV, of þ<HI REND="italic">e</HI> which<HI REND="italic">e</HI> men of religyon hane eyghte and XX þowsende and XV. But now at these dayes woodis &amp; waast placys arn smyte downe, stubbyd &amp; brought<HI REND="italic">e</HI> to tylthe; where-fore ther ben nowe many moo bothe cytees &amp; townys then þer where yn that tyme.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="12" TYPE="chapter">
<HEAD>Hic p<HI REND="italic">er</HI>spice vtilia forsitan. (Capitulum XII.)</HEAD>
<P>Knowlege of lawis and of suche termys as been straunge and vsyd yn lawis, is nessessary to hem þat byn vnd<HI REND="italic">ur</HI> þe lawis &amp; nedis muste be gou<HI REND="italic">er</HI>nyd &amp; rew∣lyd by þe lawis. This consideryng<HI REND="italic">e</HI> myn auctor Ranulphus Cistrens{is} in þ<HI REND="italic">is</HI> Chap∣ture shewythe co<HI REND="italic">m</HI>pendiously what lawis hane succedid yn þ<HI REND="italic">is</HI> londe and whiche byn yet a-bydynge, &amp; here auctours, w<SUP>t</SUP> a bryf declaraciou<HI REND="italic">n</HI> of hur straunge ter∣mys; seying<HI REND="italic">e</HI> yn þ<HI REND="italic">is</HI> wyse. | The firste man þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> made lawis yn Brytayne was Du<HI REND="italic">n</HI>wallo Molmucius, whos lawys were clepid leges Molmutine: The w<SUP>ch</SUP> were famouus &amp; knowyn<HI REND="italic">e</HI> yn þus londe tylle Wyllia<HI REND="italic">m</HI> Co<HI REND="italic">n</HI>querours tyme; a-monge þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> lawis he ordeynyd, as h<HI REND="italic">it</HI> is aforn seyde yn chapiture of g<HI REND="italic">re</HI>te hygh<HI REND="italic">e</HI>∣weyes, þ<HI REND="italic">at</HI> cytees &amp; te<HI REND="italic">m</HI>plis &amp; weyes ledyng<HI REND="italic">e</HI> to grete townys and þe plowis of tylmen schulde Joyin<HI REND="italic">e</HI> &amp; haue þe p<HI REND="italic">ri</HI>vylegis of Inmunites. Aft<HI REND="italic">ur</HI> whom Mercia quene of þ<HI REND="italic">e</HI> Brutonys, þe wyffe of Quiteline the kynge, of whoom hit is opynid þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> provynce of the Mercees toke þe name, made also a lawe full<HI REND="italic">e</HI> of dyscre∣ciou<HI REND="italic">n</HI> &amp; rightwysnesse, the w<SUP>ch</SUP> was clepid lex marcea. These told<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. told st. tow = two.</NOTE> lawys Gildas þ<HI REND="italic">e</HI> cronicl<HI REND="italic">e</HI>r tra<HI REND="italic">n</HI>slatyd out of Briton yn to latyn<HI REND="italic">e,</HI> and kynge Aluredus aftir∣ward translatid h<HI REND="italic">it</HI> owte of latyn yn to Saxonye: þe whiche was clepid Merchine∣laga. And aft<HI REND="italic">ur</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> þe seide kynge Aluredus addid þ<HI REND="italic">er</HI>-to the lawe Englyssh, and þ<HI REND="italic">is</HI> lawe was clepid Westesaxene-lega. But aft<HI REND="italic">ur</HI> þ<HI REND="italic">is,</HI> whe<HI REND="italic">n</HI> þe Danys were lordes &amp; rewlers yn þ<HI REND="italic">is</HI> londe<NOTE N="2" PLACE="foot">MS. longe.</NOTE>, was ordeynyd þ<HI REND="italic">e</HI> thrydde lawe, þ<HI REND="italic">e</HI> which<HI REND="italic">e</HI> was clepid Denelage. Of þese III lawis seynte Edwarde, þe Danys expellyd &amp; ou<HI REND="italic">er</HI>∣comy<HI REND="italic">n,</HI> made on<HI REND="italic">e</HI> comyn<HI REND="italic">e</HI> lawe, þe w<SUP>ch</SUP> yn to þ<HI REND="italic">is</HI> day is clepid Seynt Edwardes lawe. | And for as moche as yn þ<HI REND="italic">e</HI> seyde lawis been mony t<HI REND="italic">er</HI>mys vsid straunge to vndurstonde, þ<HI REND="italic">er</HI>-for<HI REND="italic">e</HI> I will<HI REND="italic">e</HI> rehersyn<HI REND="italic">e</HI> hem here with<HI REND="italic">e</HI> here exposicyons. Mundebryche: that is (to) sey on frenssh<HI REND="italic">e</HI> blesmure de honneir<HI REND="italic">e,</HI> on Englysh<HI REND="italic">e</HI> hurte of worschepe. | Borugh<HI REND="italic">e</HI>briche is<NOTE N="3" PLACE="foot">Hier steht in rother schrift: Vide in fine libri; später aber ist die fehlende stelle u. a. rande ergänzt, und o. a. r. angem. m. d. w. vel hic in margine.</NOTE> [in frensch<HI REND="italic">e</HI> blesmure de court ou de cloys, In englisch<HI REND="italic">e</HI> hurt of Court or of cloos. Gryth<HI REND="italic">e</HI>briche is brekyng<HI REND="italic">e</HI> of pees.] Myskennyng<HI REND="italic">e</HI> is variaciou<HI REND="italic">n</HI> or chaunge of speche in court. | Sheawynge is ley<HI REND="italic">n</HI>g forth<HI REND="italic">e</HI> of marchaundise. | Hame-sokene or hamefare is a-sawte made yn an howse. Forstallynge is a coaccyou<HI REND="italic">n</HI> or resistence made yn þe kyngis high<HI REND="italic">e</HI>-weye. | Fryth<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="4" PLACE="foot">MS. Foyth<HI REND="italic">e.</HI></NOTE> sokne is diffence in Jurisdicciou<HI REND="italic">n</HI> of <NOTE N="5" PLACE="foot">l. or.</NOTE> ryght<HI REND="italic">e.</HI> | In-fang<HI REND="italic">e</HI> the(f) pelsind inwarde, is a tachyng<HI REND="italic">e</HI> of a theef in propir cloos. | Saka is a couurt of Jurisdicciou<HI REND="italic">n</HI> or right<HI REND="italic">e</HI> | Soka is sewte of courte, and þ<HI REND="italic">er</HI>-of co<HI REND="italic">m</HI>myth a sookne. But sookne is sum∣tyme appell<HI REND="italic">e</HI> of grette(r) audience. | Werke(l)thyffe is payment of skapynge of a theef. | The-am is to preysou<HI REND="italic">n</HI> an auctour; &amp; sum-tyme hit is clepid þe sequell<HI REND="italic">e</HI> of bou<HI REND="italic">n</HI>de men. | Fylthwite<NOTE N="6" PLACE="foot">l. fyhtwite.</NOTE> is a-m<HI REND="italic">er</HI>cyment for debate or stryffe. | Warde∣wyte is suerte of kepyng<HI REND="italic">e.</HI> | Blood-wyte is a-m<HI REND="italic">er</HI>cyment or amendis for shedynge
<PB N="22" REF="17"/>
of bloode. | Flyth<HI REND="italic">e</HI>-wyte is amendis for contek<HI REND="italic">e.</HI> | Leyr-wyte is amendis for defowlynge of a bond<HI REND="italic">e</HI> wo<HI REND="italic">m</HI>man. | Gultwyte is amendis for trespace<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. for to espace.</NOTE>. &amp; hit<NOTE N="2" PLACE="foot">l. Scot st. &amp; hit.</NOTE> <NOTE N="3" PLACE="foot"> st. wapentak.</NOTE> is a colette of mony to the werke of the lordes bothis(!). | Danegelde is taliage yeuyn to the Danys, that is III pens of eu<HI REND="italic">er</HI>y acre of londe. | Hydage is the taliage of plowlondis. | Wantepak<NOTE N="2" PLACE="foot">l. Scot st. &amp; hit.</NOTE> &amp; hundred been all<HI REND="italic">e</HI> one, and tancred. | But wantepak be-tokynith<HI REND="italic">e</HI> to taken armys, ffor as moche as (in) eu<HI REND="italic">er</HI>y hundrid in co<HI REND="italic">m</HI>mynge of a newe lorde þe tenauntis were wone to offeryn<HI REND="italic">e</HI> vp<HI REND="italic">e</HI> hur<HI REND="italic">e</HI> armys for an homage. | Lestag<HI REND="italic">e</HI> is a custu<HI REND="italic">m</HI> exact yn feyrys &amp; merkatis. | Stallage is exactiou<HI REND="italic">n</HI> for stondynge yn the seyde placys.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="13" TYPE="chapter">
<HEAD>Off the regnys of þ<HI REND="italic">is</HI> londe &amp; of here departycyou<HI REND="italic">n</HI>s. Capitulum XIII.</HEAD>
<P>Evene as in þ<HI REND="italic">o</HI> II Chapitris Inmediat by-forn<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="4" PLACE="foot">MS. byforn̄.</NOTE> myn<HI REND="italic">e</HI> auctour haþe tretyd of dyu<HI REND="italic">er</HI>ys shiris of þus lond w<SUP>t</SUP> here boundis &amp; dep<HI REND="italic">ar</HI>ticyouns, &amp; of the lawis also of þus lond, &amp; hur termys declaracyouns, so yn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">is</HI> chaptre &amp; yn the next folowyng<HI REND="italic">e</HI> he determynyth<HI REND="italic">e</HI> of the regnys of þus lond &amp; hur<HI REND="italic">e</HI> dyuysiouns, and of the bysshopryches and of hur<HI REND="italic">e</HI> sees &amp; hur<HI REND="italic">e</HI> Jurisdiccyon<HI REND="italic">us.</HI> As towchynge the firste, he seith<HI REND="italic">e</HI> þus: From the tyme þ<HI REND="italic">at</HI> Brut aftir þ<HI REND="italic">e</HI> batayle of Troye firste conquerid thus lond and was þ<HI REND="italic">e</HI> firste kynge þ<HI REND="italic">er</HI>-of, oon-to þe tyme of Julius Cesar<HI REND="italic">e</HI> con∣queste, þ<HI REND="italic">is</HI> londe stoode vndir þe Monarche<NOTE N="5" PLACE="foot">MS. Marg<SUP>a</SUP>che st. monarche oder monarchie?</NOTE> of the Brytouns, not Interupt nor troublyd w<SUP>t</SUP>-oute<HI REND="italic">n</HI> he<HI REND="italic">m</HI>-selfe ner subiect<HI REND="italic">e</HI> to non oþ<HI REND="italic">er</HI> londe ne lorde<NOTE N="6" PLACE="foot">MS. londe.</NOTE> but to here owne soole kynge. But fro<HI REND="italic">m</HI> Julius conquest on-to the tyme of Mari<HI REND="italic">us</HI><NOTE N="7" PLACE="foot">l. Seuerus.</NOTE> consull<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">is</HI> londe (was) subiect<HI REND="italic">e</HI> and tributary<HI REND="italic">e</HI> on-to Romayns, but not-for-than thei all<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> tyme haddyn kyngis of þ<HI REND="italic">er</HI> owne; and fro<HI REND="italic">m</HI> þe tyme of þ<HI REND="italic">is</HI> Consull<HI REND="italic">e</HI> Mari<HI REND="italic">us</HI><NOTE N="7" PLACE="foot">l. Seuerus.</NOTE> on-to (þe) laste Gracian<HI REND="italic">us,</HI> þe successiou<HI REND="italic">n</HI> of þe Brytouns fallyng<HI REND="italic">e</HI> &amp; secynge, þ<HI REND="italic">e</HI> Romayns Regnyd yn þus lond. ‖ Aft<HI REND="italic">ur</HI> the whiche tyme, or for the lengthe of þe wey and grete labour<HI REND="italic">e</HI> fro<HI REND="italic">m</HI> Rome hedir or for þe (in)-Evitabill<HI REND="italic">e</HI> &amp; Inporta∣byll<HI REND="italic">e</HI> ocupacyouns oþ<HI REND="italic">ur</HI>-weyes, þ<HI REND="italic">e</HI> Romayns lefte<HI REND="italic">n</HI> to regne, &amp; þe<HI REND="italic">n,</HI> aftur þ<HI REND="italic">at</HI> Maxim<HI REND="italic">us</HI> þe tiraunt had ledde awey w<SUP>t</SUP> hym alle þe strenghth<HI REND="italic">e</HI> of cheualrye of þ<HI REND="italic">is</HI> londe yn to Fraunce &amp; hadde yn<HI REND="italic">e</HI> man<HI REND="italic">er</HI> made hit empty &amp; bare, þ<HI REND="italic">e</HI> Scottis &amp; þe Pyctis longe tyme trowbylyd þ<HI REND="italic">is</HI> londe &amp; vexid hit: tyl þ<HI REND="italic">at</HI> þe Saxsons, clypyd by þ<HI REND="italic">e</HI> Brytouns hedyr for to helpe<HI REND="italic">n</HI> hem, hed dryvyn<HI REND="italic">e</HI> hens þe kynge of Irlond<HI REND="italic">e</HI> Gurmu<HI REND="italic">n</HI>d with<HI REND="italic">e</HI> his Pyct<HI REND="italic">is</HI> and þe Brutouns also w<SUP>t</SUP> hur kynge Careticus oute of Loegrie yn<HI REND="italic">e</HI> to Walis, þe w<SUP>ch</SUP> þe<HI REND="italic">n</HI> was clepid Cambria. Þe w<SUP>ch</SUP> doon, þe Saxouns, victorius of boþ<HI REND="italic">e</HI> peeplis, diuidid þ<HI REND="italic">e</HI> londe yn to VII kyngdamys, yche of hem hauyng<HI REND="italic">e</HI> a kynge w<SUP>t</SUP>-yn hym-selfe. Þ<HI REND="italic">e</HI> which<HI REND="italic">e</HI> vnd<HI REND="italic">ur</HI> kynge Athel∣stanus tornyd ageyn<HI REND="italic">e</HI> yn to oon monarchie. Neu<HI REND="italic">er</HI>-þe-lees from þe tyme of Ethel∣wulphus to the tyme of seynt Edwarde þ<HI REND="italic">e</HI> III Danys troublyd &amp; vexid þus londe grevously the tyme ner<HI REND="italic">e</HI> of an hundryd yere &amp; seuynty: Off the whiche tyme XXX ȝere contynuelly þey reignyd yn thus londe he<HI REND="italic">m</HI>-selfe. Aft<HI REND="italic">ur</HI> the whiche flemyd &amp; distroyed, blessud Edwarde kynge &amp; confessour<HI REND="italic">e</HI> reignyd sole III &amp; XX<SUP>ti</SUP> yere and sum-what more. And aft<HI REND="italic">ur</HI> hym Herald held þ<HI REND="italic">e</HI> reigne but IX monthis: aft<HI REND="italic">ur</HI> whom þe Normandis helde þe reigne by conqueste; whos successiou<HI REND="italic">n</HI> yet reignyth<HI REND="italic">e.</HI> But how longe þey schull<HI REND="italic">e</HI> co<HI REND="italic">n</HI>tunyn, he allone knowyth<HI REND="italic">e</HI> to whom no
<PB N="23" REF="18"/>
þyng<HI REND="italic">e</HI> is vnknowyn<HI REND="italic">e.</HI> | And for as moche as here a lytyl be-forn<HI REND="italic">e</HI> is mencyou<HI REND="italic">n</HI> made of þ<HI REND="italic">e</HI> dyvisiou<HI REND="italic">n</HI> of þis londe yn to VII reignys or kynda<HI REND="italic">m</HI>mys, me semyth<HI REND="italic">e</HI> hit<HI REND="italic">e</HI> is co<HI REND="italic">n</HI>venient sum-what to seyn<HI REND="italic">e</HI> co<HI REND="italic">m</HI>pe<HI REND="italic">n</HI>dyously of here boundis, and when þey begu<HI REND="italic">n</HI>nyn and when þay yndyd. | The ffirste kyngdame of the VII was þe kyngdam of Kente, whose boundys Est and Sowþ<HI REND="italic">e</HI> was þe see, and norþ<HI REND="italic">e</HI>∣warde Temse; where þe firste kyng<HI REND="italic">e</HI> was Hengistus, the w<SUP>ch</SUP> began to reignyn abowte þ<HI REND="italic">e</HI> yere of owre lorde aftur Dionisius co<HI REND="italic">m</HI>putacyou<HI REND="italic">n</HI> IIII hundryd and V and fyfte, and hyt duryd III hundryd yere and sixti and IIII<NOTE N="1" PLACE="foot">l. VIII.</NOTE> vndur XV kyngis, aftur þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> tyme Egbertus þe kynge of Westsex droof oute Baldred &amp; Joyned that kyngdame to his &amp; made oo kyngdam of bothyn. | The secounde kyngdame was Southesex, whoos bou<HI REND="italic">n</HI>dus wern estward Kente, sowþ<HI REND="italic">e</HI>-warde the see and the Ile of Wyght<HI REND="italic">e,</HI> from the west Hampshir<HI REND="italic">e,</HI> &amp; on<HI REND="italic">e</HI> þe northe syde Southereye. | In thus kyngdame reigned firste Elle with<HI REND="italic">e</HI> hys III so<HI REND="italic">n</HI>nys III and<NOTE N="2" PLACE="foot">l. in þe st. III and.</NOTE> XXX<SUP>ti</SUP> yere aftur þe comynge of Saxouns in to þe londe. But hit dewryd noo while, for anon h<HI REND="italic">it</HI> was translatyd yn to oþ<HI REND="italic">ur</HI> kyngdom<HI REND="italic">us.</HI> | The III kyngdame was Estsex, þe w<SUP>c</SUP> boundid estwarde with<HI REND="italic">e</HI> þe see, westward with<HI REND="italic">e</HI> Londone, on þe sowþe side hauynge Temse, and on þ<HI REND="italic">e</HI> norþ<HI REND="italic">e</HI>-syde Suffolke; whose kyngis fro<HI REND="italic">m</HI> þe firste, clepid Sabertus, tylle the Danys co<HI REND="italic">m</HI>my<HI REND="italic">n,</HI> þe tyme of X kyngis were comounly subiecte to oþ<HI REND="italic">ur</HI> kyng<HI REND="italic">is,</HI> but moste ostyn &amp; lengeste to þ<HI REND="italic">e</HI> kyngis of Merces, tyll<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> kynge of (W)estsex Egbertus Joynyd hit &amp; knyt<HI REND="italic">e</HI> to h<HI REND="italic">is</HI> kyngdame. | The IIII. kyngdam was clepid þe kyngedam of Estynglonde, þe w<SUP>ch</SUP> comp<HI REND="italic">re</HI>hendid Norþefolke and Sowþe-folke; whos boundis been estwarde þe Est-see, &amp; norþ<HI REND="italic">e</HI>∣ward the Norþ<HI REND="italic">e</HI>-see, northe-west Cāmebrygge-shire, full<HI REND="italic">e</HI> west seynt Edmu<HI REND="italic">n</HI>dus dyche and Hertforde-shire, and on the sowþe syde Est-sex. And þ<HI REND="italic">is</HI> regne (duryd) XII kyngis tymys, Tyl þat seynt Edmu<HI REND="italic">n</HI>de þe kynge was slayn<HI REND="italic">e,</HI> aft<HI REND="italic">ur</HI> whos dethe the Danys vsurpid þe kyngda<HI REND="italic">m</HI>mys of Est-ynglonde and of Est-sex on-to the tyme þ<HI REND="italic">at,</HI> þey ou<HI REND="italic">er</HI>co<HI REND="italic">m</HI>myn<HI REND="italic">e</HI> or dryvyn awey, kynge Edward þe eldre Joynyd þese II kyngdamys to his. | The V kyngdame was of West-sex, moste durable of alle; whose boundis wern Sowþesex est-warde, Temse norþewarde, sowþe &amp; weste the occean. In þe w<SUP>c</SUP> reigne Eredicus<NOTE N="3" PLACE="foot">l. Cerdicus.</NOTE> w<SUP>t</SUP> h<HI REND="italic">is</HI> sonne<NOTE N="4" PLACE="foot">sc. Kynric.</NOTE> reignyd firste abowte þe yere of owre lorde aftir Dionys ffyve hundryd &amp; nyntene, and aftir the co<HI REND="italic">m</HI>myng<HI REND="italic">e</HI> of Saxons or englyssh<HI REND="italic">e</HI> yn to þ<HI REND="italic">is</HI> londe seuynty &amp; oon; and to þ<HI REND="italic">is</HI> kyngdame by processe of tyme were all<HI REND="italic">e</HI> oþ<HI REND="italic">ur</HI> kyngdamys vnyd &amp; knyt. | The VI. Kyngdame was of þ<HI REND="italic">e</HI> Mercees, the largest of alle þ<HI REND="italic">e</HI> tothir kyngda<HI REND="italic">m</HI>mys of þus londe; whose boundis west<HI REND="italic">e</HI>-wardde wern þe flood of Dea besyde Chestire, &amp; Sabrina besyde<HI REND="italic">n</HI> Brystowe, Est the see, Sowþ<HI REND="italic">e</HI> Tempse-flood to London, Norþ<HI REND="italic">e</HI>-warde Humbirfloode <NOTE N="5" PLACE="foot">MS. Humbirlonde.</NOTE> co<HI REND="italic">m</HI>my<HI REND="italic">n</HI>g<HI REND="italic">e</HI> downe .... bysyden þe horn of Wirhale, where hit fallythe yn<HI REND="italic">e</HI> to þ<HI REND="italic">e</HI> west-see. In þ<HI REND="italic">is</HI> cuntre reignyd firste Penda, þe sonne of Wibbe<NOTE N="6" PLACE="foot">MS. Wilbe.</NOTE>, abowte þ<HI REND="italic">e</HI> yeres of oure lord aftir Dyonys countyng<HI REND="italic">e</HI> VI hundryd seuenty &amp; V<NOTE N="7" PLACE="foot">lat. DCXXVI.</NOTE>, and hit stoode vndur eyghte<HI REND="italic">n</HI> kynges abowte II hundryd yere sexty and IIII; whose laste kynge hyght<HI REND="italic">e</HI> Godwolf<NOTE N="8" PLACE="foot">l. Colwulf.</NOTE>, whom þe Danys dreuyn<HI REND="italic">e</HI> owte and tokyn<HI REND="italic">e</HI> hit to þe kynge Boldred to kepyn<HI REND="italic">e.</HI> But afturward Edwarde þe eldere, kyng<HI REND="italic">e</HI> of Weste-sex, droofe oute þe Danys &amp; knyt the kyngdame of Mercees to his kyngdame. And for as moche as þ<HI REND="italic">is</HI> kyngdame of Mercees was so grete &amp; so large, yn þ<HI REND="italic">e</HI> be∣gynnyng<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI>-of h<HI REND="italic">it</HI> was distincte and diuidid in to III p<HI REND="italic">ar</HI>tis, þ<HI REND="italic">at</HI> is to sey, In
<PB N="24" REF="19"/>
to þ<HI REND="italic">e</HI> este-Mercees, (in) to mydlond-Mercees, &amp; in to west-Mercees. | The se∣vynte kyngdame was Norþ<HI REND="italic">e</HI>humbirlonde, þe w<SUP>ch</SUP> haþe for his boundis Este &amp; Weste þe occyon see, sowþ<HI REND="italic">e</HI> Humbir-flood, descendynge weste-warde by þe Marches of þe Countees of Notyngham &amp; Derby evene to þ<HI REND="italic">e</HI> floode of M<HI REND="italic">er</HI>see; on þ<HI REND="italic">e</HI> norþ<HI REND="italic">e</HI> side the boundis is þe scottis see, þe w<SUP>ch</SUP> yn scottyssh is clepid Forthe<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. Forche.</NOTE>, and yn Britoun spech<HI REND="italic">e</HI> Weryd. | This kyngdam was sum-tyme dyuydyd &amp; de∣p<HI REND="italic">ar</HI>tid yn tyll<HI REND="italic">e</HI> II provyncis, where-of þe sowþ<HI REND="italic">e</HI>-provynce was clepid Deira and þ<HI REND="italic">e</HI> norþ<HI REND="italic">e</HI>-p<HI REND="italic">ro</HI>vynce Bernicia. The whiche II p<HI REND="italic">ro</HI>vync<HI REND="italic">is</HI> þe flood of Tyne dysseu<HI REND="italic">er</HI>yd and dep<HI REND="italic">ar</HI>tid, and Humbir<HI REND="italic">e</HI> and þ<HI REND="italic">e</HI> scottyssh<HI REND="italic">e</HI> see boundyd hem sowþe &amp; norþ<HI REND="italic">e.</HI>..; and þese II provync<HI REND="italic">is</HI> were su<HI REND="italic">m</HI>-tyme II kyngdamys and sum-tyme but oone. | In Deira reignyd ffirste Elle þe yere of grace V hundryd and IX and XL, and yn Bernicia regnyd Hyda II yere beforn Elle. | Thus II kyngdamys, sum-tyme diuidid &amp; sum-tyme knyt and vnyd, Ru<HI REND="italic">n</HI>ne<NOTE N="2" PLACE="foot">MS. and Ru<HI REND="italic">n</HI>ne.</NOTE> þe nowmbir<HI REND="italic">e</HI> of XX kyngis a-bowtyn II<NOTE N="3" PLACE="foot">l. III.</NOTE> hundryd yere and oone and XX<SUP>ti</SUP>; aftir þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> tyme Osbrutus and Elle þe nynte yere of hur<HI REND="italic">e</HI> reigne were slayne by the Danys, and eyghte yeere aftir the kyngdame of Norþ<HI REND="italic">e</HI>humbirlonde was kynglees. And aftir þat þe Danys Reynyd þ<HI REND="italic">er</HI>-yn<HI REND="italic">e</HI> VI and XXX<SUP>ti</SUP> yere, on-to the monarchie of kynge Athelstan, þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>c</SUP>, vyctorye had of þe Danys, Wallanys and Scottis and here kyngis, sool and ffirste helde þe Monarchie of alle Englonde. And þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> floode of Mercee de∣p<HI REND="italic">ar</HI>tid sum-tyme þe kyngdamys of North<HI REND="italic">e</HI>humbirlonde and of þ<HI REND="italic">e</HI> Mercees, h<HI REND="italic">it</HI> may be p<HI REND="italic">ro</HI>vyd<NOTE N="4" PLACE="foot">MS. p<HI REND="italic">ro</HI>vydid.</NOTE> by þus skyll<HI REND="italic">e.</HI>.. Herry &amp; Alfrid tellyn<HI REND="italic">e</HI> yn hur<HI REND="italic">e</HI> cronyclys that kynge Edwarde þe Eldere made a castell<HI REND="italic">e</HI> at Mancest<HI REND="italic">er</HI> yn þe lond of Norþ<HI REND="italic">e</HI>humbirlonde, &amp; Manchestir is vnneth<HI REND="italic">e</HI> III myle fro þe flood of Mercee; wher-by hit folowith<HI REND="italic">e</HI> þat þe seide floode boundythe to II provync<HI REND="italic">is</HI> or countrees.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="14" TYPE="chapter">
<HEAD>Off þe Bysshopryches of þ<HI REND="italic">is</HI> londe &amp; of hur<HI REND="italic">e</HI> sees. Capitulum XIV.</HEAD>
<P>Nexte aft<HI REND="italic">ur</HI> þe p<HI REND="italic">ar</HI>tycyoun &amp; þe diuision of the temp<HI REND="italic">or</HI>all<HI REND="italic">e</HI> rewle and gou<HI REND="italic">er</HI>∣naunce of þus lond by kyngis yn the Chapture next by-forn<HI REND="italic">e,</HI> consequently yn thus Chapture my auctour determynyth<HI REND="italic">e</HI> of spirituall<HI REND="italic">e</HI> policies of þ<HI REND="italic">us</HI> londe by bysshopes, and of hur sees and of þe boundis of hir<HI REND="italic">e</HI> Jurisdiccions. And ffirste, as at þe moste worþi, he begynnyth<HI REND="italic">e</HI> at þ<HI REND="italic">e</HI> Archebiss hopriches, seying<HI REND="italic">e</HI> on thus wyse. Erchebysshoppes sees þe tyme of Lucius, the firste crystou<HI REND="italic">n</HI> Brytou<HI REND="italic">n</HI> kynge, were III, þat is to sey: Londōne, Yoorke, and Caerhust<NOTE N="5" PLACE="foot">l. Caer∣husc.</NOTE>—The whiche was þ<HI REND="italic">e</HI> Cyte of þ<HI REND="italic">e</HI> legiouns yn Glamorgan̄. To the w<SUP>ch</SUP> III Archebysshopriches were subiecte eyghte and XX<SUP>ti</SUP> Bysshop<HI REND="italic">us,</HI> that tyme clepid fflemines. And þ<HI REND="italic">is</HI> was þe p<HI REND="italic">ar</HI>ticyoun of þese III Bysshoperyches Jurisdiccioun<HI REND="italic">e:</HI> | To Londone obeyed Cornewayle &amp; all<HI REND="italic">e</HI> Loegrie on<HI REND="italic">e</HI>-to Humbyr, | To Yoorke longyd all<HI REND="italic">e</HI> Norþehum∣birlond fro<HI REND="italic">m</HI> þe bowe of Humbyr<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> all<HI REND="italic">e</HI> Albayne, | And to Caerhust was subiecte all<HI REND="italic">e</HI> Cambria, þe w<SUP>ch</SUP> had that tyme seuyn<HI REND="italic">e</HI> bysshoppes subiecte to hit... And all<HI REND="italic">e</HI>-be-h<HI REND="italic">it</HI> þat seynt Gregory grawntyd to Londone þe p<HI REND="italic">ri</HI>vilege of Archebisshoppes dygnyte, yet seynt Austyn<HI REND="italic">e,</HI> whoom þe seide pope Gregory sent yn to Englonde, at þe gret Instaunce of his Ooste kynge Ethelberte &amp; þe Cyteȝens of Cauntyr∣bury translatyd þe met<HI REND="italic">ro</HI>polytan see aftir the dethe of seynt Gregory to Caunt<HI REND="italic">er</HI>∣bury, where hit haþe byn from þat tyme hyþ<HI REND="italic">er</HI>-toward, saff þ<HI REND="italic">at</HI> yn þe mene tyme Offa, kynge of the M<HI REND="italic">er</HI>sees, for as moche as þ<HI REND="italic">at</HI> he was offendid &amp; grevid w<SUP>t</SUP> the
<PB N="25" REF="20"/>
Cyte of Cauntirbury, tooke awey from hem þ<HI REND="italic">at</HI> dignyte of p<HI REND="italic">ri</HI>macye &amp; by favour<HI REND="italic">e</HI> of pope Adrian, p<HI REND="italic">er</HI>auenture Inclynyd þrowe his desyre, yaf<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. &amp; yaf.</NOTE> the archebysshoppis palle to Aldulph<HI REND="italic">e,</HI> þe bysshop<HI REND="italic">e</HI> of Lychefelde; þe w<SUP>ch</SUP> vnd<HI REND="italic">ur</HI> kynge Kenulfe was restoryd ageyn<HI REND="italic">e</HI> to Cauntirbury. | The secounde p<HI REND="italic">ri</HI>macye enduryd alwey stylle fro<HI REND="italic">m</HI> þe firste ordynaunce, saf oonly þ<HI REND="italic">at</HI> by processe of tyme Albayne went awey fro<HI REND="italic">m</HI> þe subiect<HI REND="italic">i</HI>ou<HI REND="italic">n</HI> of Yoorke. | The III. dygnyte of p<HI REND="italic">ri</HI>macye, the w<SUP>ch</SUP> was at Caerhust, was translatyd fro<HI REND="italic">m</HI> þense to Meneuye, the whiche stant at the weste yende of Sowthe-Walis vppo<HI REND="italic">n</HI> þe Iryssh<HI REND="italic">e</HI> see, vndir kynge Arthure þe tyme of seynt Dauyd. | From whose tyme IIII<NOTE N="2" PLACE="foot">l. III.</NOTE> and XX<SUP>ti</SUP> heldyn þe metropolytan dyg∣nyte, but (þe) V and XX<SUP>ti</SUP>, clepid Sampsoun, for drede of a syknesse þe which<HI REND="italic">e</HI> ran through all<HI REND="italic">e</HI> Walis, tooke þe palle w<SUP>t</SUP> hym &amp; fleedde to Armoryk<HI REND="italic">e</HI> Brytayne and sat yn þe see of Dolense. Aftir þ<HI REND="italic">e</HI> whiche tyme werne at Meneuye by succes∣sioun oon and XX<SUP>ti</SUP> bysshoppis þe w<SUP>c</SUP>, or for slowth<HI REND="italic">e</HI> or for penurye, wantyd þe palle, to the tyme of kynge Herry þe firste. Neu<HI REND="italic">er</HI>þelees al þ<HI REND="italic">at</HI> tyme all<HI REND="italic">e</HI> þe bysshoppis of Walis wern<HI REND="italic">e</HI> sacryd of þe bysshoppe Menence, and he of oone of Þe bysshoppis of Walis was also sacryd, no p<HI REND="italic">ro</HI>fessiou<HI REND="italic">n</HI> ner subiecc<HI REND="italic">i</HI>ou<HI REND="italic">n</HI> doon to noon oþ<HI REND="italic">er</HI> cherche. But all<HI REND="italic">e</HI> þe successours aftur þat tyme, constreyneed by þe kyngis co<HI REND="italic">m</HI>maundement, receyven here co<HI REND="italic">n</HI>secraciou<HI REND="italic">n</HI> of þ<HI REND="italic">e</HI> archebysshop<HI REND="italic">e</HI> of Cauntyrbury and promyttyn hym obedyence. In tokyn<HI REND="italic">e</HI> where-of Bonifaci<HI REND="italic">us,</HI> the Archebysshop<HI REND="italic">e</HI> of Cauntirbury, þe tyme of kynge Herry the secounde thorugh<HI REND="italic">e</HI> auctorite of legacie in all<HI REND="italic">e</HI> þe cathedrall<HI REND="italic">e</HI>-churches of Walis ffirst of all<HI REND="italic">e</HI> seide a solemne masse by note. And so nowe yn Englonde byn but II Metropolitans, as Cauntirbury &amp; Yoorke, &amp; to Caunt<HI REND="italic">er</HI>bury ben subiect<HI REND="italic">e</HI> XIII bysshopryches yn Englonde &amp; IIII yn Walis. But Yoorke haþe but II vndir hym, as Durham and Carlille. Of the instituc<HI REND="italic">i</HI>ou<HI REND="italic">n</HI><NOTE N="3" PLACE="foot">MS. instinccion.</NOTE> of the w<SUP>ch</SUP> all<HI REND="italic">e</HI> su<HI REND="italic">m</HI>-what Breffly schall<HI REND="italic">e</HI> be saide co<HI REND="italic">n</HI>seque<HI REND="italic">n</HI>tly be ordre for the more clere vndirstondyng<HI REND="italic">e</HI> of hem. | But ffirste hit is to be notyd þ<HI REND="italic">at,</HI> when þe churche firste be-gan to growyn<HI REND="italic">e</HI> yn Englonde, Þe bysshoppis desiryd to setten heer sees yn placis þe whiche wern b<HI REND="italic">ut</HI> symple to the worldis reputaciou<HI REND="italic">n</HI> and yn so moche þe more apt &amp; able to co<HI REND="italic">n</HI>te<HI REND="italic">m</HI>placiou<HI REND="italic">n.</HI> | But yn þe tyme of Willia<HI REND="italic">m</HI> conquerour<HI REND="italic">e</HI> was made a decre þat bysshoppis schuldyn to translatyn<HI REND="italic">e</HI> hur sees to Cytees. Where∣vpon<HI REND="italic">e</HI> Dorcestrens{is} was translatyd to Lyncolne, Lecchefelde to Chestyr, Thet∣forde to Norwych<HI REND="italic">e,</HI> Schirburne to Salysbury, | Wellence to Bathe, Cornibiens{is} to Excetur, | and Selesiens{is}<NOTE N="4" PLACE="foot">MS. Sekesiens{is}.</NOTE> to Chichestir, as hit schall<HI REND="italic">e</HI> be seyde anoon yn þus same chapture. | The bysshop<HI REND="italic">e</HI> of Rowchestir, þe w<SUP>ch</SUP> hathe no<HI REND="italic">n</HI> p<HI REND="italic">ar</HI>iche p<HI REND="italic">ro</HI>pirly but is þe erchebysshopes chapleyn<HI REND="italic">e</HI> of Cawnturbury, fro<HI REND="italic">m</HI> the begynnyng<HI REND="italic">e</HI> of his Instituciou<HI REND="italic">n</HI> by seynt Austyn<HI REND="italic">e</HI> yn to þ<HI REND="italic">is</HI> day chaungid (n)eu<HI REND="italic">er</HI>e his see. | The bysshop<HI REND="italic">e</HI> of Chichestir, þ<HI REND="italic">e</HI> wiche haþ<HI REND="italic">e</HI> yn cure oonly Sowþe-sex and þe Ile of Wyght<HI REND="italic">e,</HI> first had his see at Seleseye þe tyme of the Archebisshop<HI REND="italic">e</HI> Theodir, &amp; þere hit enduryd fro<HI REND="italic">m</HI> þe firste bysshoppe, Wylfride by name, III hundryd yere and III &amp; XXX vndir XX bysshoppes, of the whiche XX bysshoppes Þe laste, Stigandus by name, at the co<HI REND="italic">m</HI>maundement of Will<HI REND="italic">ia</HI>m conquerour<HI REND="italic">e</HI> translatid his see to Chychestyr<HI REND="italic">e.</HI> | <NOTE N="5" PLACE="foot">Hier beg. im Lat. ein neues cap.</NOTE> Weste-sex from þe firste Instituciou<HI REND="italic">n</HI> on-to þe tyme of þe archebysshop<HI REND="italic">e</HI> Theodir had but oo bysshop<HI REND="italic">e;</HI> of the whiche þ<HI REND="italic">e</HI> firste, Byryn<HI REND="italic">us</HI> by name, by graunt of Kynge Elf<NOTE N="6" PLACE="foot">l. Kyngelf; lat. Kyngislus.</NOTE>, þe kynge of Weste-saxonyes<NOTE N="7" PLACE="foot">l. Saxones.</NOTE>, made
<PB N="26" REF="21"/>
his see att<HI REND="italic">e</HI> (a) poore toun clepid Dorgest<HI REND="italic">er</HI> on þe sowþe syde of Oxenforde besyde Wallynforth<HI REND="italic">e</HI> be-twix þ<HI REND="italic">e</HI> fallynge (to-gedir) of þ<HI REND="italic">o</HI> II floodis Tame and Ise; &amp; when thus Birin<HI REND="italic">us</HI> was dede, Kyng<HI REND="italic">e</HI> Kenwalk set þe cathedrall<HI REND="italic">e</HI>-see at Wynchestir, lyke as his fadir had sum-tyme p<HI REND="italic">ur</HI>posid to haue don<HI REND="italic">e,</HI> | where oon<HI REND="italic">e</HI> Agilbertus, born<HI REND="italic">e</HI> of Fraunce, was bysshop<HI REND="italic">e</HI> of all<HI REND="italic">e</HI> Weste-sex. From<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. form.</NOTE> the whiche tyme forthe þe owne of Dorgest<HI REND="italic">ur,</HI> where þe see was by-forn<HI REND="italic">e,</HI> p<HI REND="italic">er</HI>teyned &amp; longyd to the pro∣vynce of þe Mersees... <NOTE N="2" PLACE="foot">Lat. eo quod urbs illa sita sit infra Thamisiam qui fluvius disterminat Mercios a Westsaxonibus.</NOTE> fro<HI REND="italic">m</HI> þe Weste-saxon<HI REND="italic">us.</HI> Aftur the w<SUP>ch</SUP> tyme when Agilber∣tus was dryvyn<HI REND="italic">e</HI> fro<HI REND="italic">m</HI> his bysshopryche, an Englysshe man, Wyne by name, was bysshop<HI REND="italic">e</HI> aftir hym—Of whom su<HI REND="italic">m</HI> sayen<HI REND="italic">e</HI> þat þe cyte Wenta was clepid Wyne∣chestir. But not-for-than yet was he put out, and aftir hym succedyd Lutherius, þe Neue<HI REND="italic">w</HI> of the seyde Agilbert. Aftir whom a lytyll<HI REND="italic">e</HI> while was a bysshop<HI REND="italic">e</HI> þere clepid Hedia: aft<HI REND="italic">ur</HI> whose deth<HI REND="italic">e</HI> Theodor<HI REND="italic">us</HI> the archebysshop<HI REND="italic">e</HI> ordeynyd II by∣sshoppes in Weste-sex, oone clepid Daniell<HI REND="italic">e</HI> at Wynchestir, the whiche had Jurysdic∣ciou<HI REND="italic">n</HI> at Sowþe-reye &amp; Sowþ<HI REND="italic">e</HI>hampton̄, and anoþ<HI REND="italic">ur</HI> clepid Aldelin<HI REND="italic">us</HI> at Schirborne, to who<HI REND="italic">m</HI> were subiecte VI shiris, as Barhok, Wylton̄, Somyrset, Dorcetre, Devyn∣shire, and Cornewayle. | But aftur-warde, þe tyme of Edwarde the eldere, to þese II were addid III oþ<HI REND="italic">er</HI> bysshoppes sees by þ<HI REND="italic">e</HI> decree of a pope clepid For∣mosus: that is to sey Welles{is}, to whom was assignyd Somyrset-shire, Cridience, w<SUP>ch</SUP> had Devynshire, and Cornubiens{is} at seynt Patrocle or seynt Germyn, to whom longyd Cornuayle. And not longe aftur þus þe see was takyn<HI REND="italic">e</HI> fro<HI REND="italic">m</HI> seynt Patroclys to Shirebourne<NOTE N="3" PLACE="foot">Lat. Nec multo post sexta sedes posita apud Ramysbury, cui subiacuit pagus Wilton.</NOTE>. But aft<HI REND="italic">ur</HI>-ward by the edict <NOTE N="4" PLACE="foot">MS. educ.</NOTE> of Will<HI REND="italic">ia</HI>m conquerour al <NOTE N="5" PLACE="foot">MS. of.</NOTE> þese sees save Wy<HI REND="italic">n</HI>chest<HI REND="italic">ur</HI> were translatyd to grettire cytees; for Shirbourne and Ramysbourgh<HI REND="italic">e</HI> went to Salysbury, where-to byn<HI REND="italic">e</HI> subiecte in to þ<HI REND="italic">is</HI> day Barok<HI REND="italic">e,</HI> Wiltonie<HI REND="italic">n</HI>s{is} &amp; Dorgest<HI REND="italic">er</HI><NOTE N="6" PLACE="foot">l. Dorset.</NOTE> shires. | The see of Wellens{is} went to Baþe, to the w<SUP>ch</SUP> longyth<HI REND="italic">e</HI> Somersetshire. Cridience see and Cornubience wentyn<HI REND="italic">e</HI> to Excet<HI REND="italic">ur,</HI> wherto<NOTE N="7" PLACE="foot">MS. wenty.</NOTE> longyn<HI REND="italic">e</HI> Devynshire and Cornewayle. | <NOTE N="8" PLACE="foot">Hier im Lat. ein neues cap.</NOTE> As tochynge þe prouynce of Est-sex, from <NOTE N="9" PLACE="foot">MS. form.</NOTE> the begynnyng<HI REND="italic">e</HI> yn to þ<HI REND="italic">is</HI> day hit was alwey obedient<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="10" PLACE="foot">MS. obedienc<HI REND="italic">e.</HI></NOTE> to þe bysshopes off<HI REND="italic">e</HI> London. But þe provynce of Est-ynglonde, þe w<SUP>ch</SUP> conteynyth<HI REND="italic">e</HI> Norþ<HI REND="italic">e</HI>-folke &amp; Sowthe-folke, had firste but oon bysshope, whose name was Felix, þe w<SUP>ch</SUP> kepte his sees XVII yere at Du<HI REND="italic">n</HI>wych<HI REND="italic">e;</HI> aftir whom oon clepid Thomas V yere; aftir whome Bonifacius XVII yere; aftur whom was oone clepid Bysy made by þe archebysshop<HI REND="italic">e</HI> Theodorus, þe w<SUP>ch</SUP> gou<HI REND="italic">er</HI>nyd þ<HI REND="italic">e</HI> provynce allone as longe as helthe &amp; myght<HI REND="italic">e</HI> wolde let hym. But aftur h<HI REND="italic">is</HI> dayes II bysshoppes gou<HI REND="italic">er</HI>nyd þe p<HI REND="italic">ro</HI>vynce, one at Du<HI REND="italic">n</HI>wych<HI REND="italic">e,</HI> anoþur at Elagh<HI REND="italic">a</HI>m, an <NOTE N="11" PLACE="foot">MS. &amp; st. an.</NOTE> hundryd yere and III and XL on-to þe tyme of Egbert, the kynge of West-sex. But aftir þe dayes of Ludekan hit turnyd ageyn<HI REND="italic">e</HI> to oone bysshop<HI REND="italic">e,</HI> whoos see was stylle at Elngh<HI REND="italic">a</HI>m, on-(to) þe fifte yere of William Conquerour<HI REND="italic">e,</HI> when oone clepid Her∣fastus, þe III and XX<SUP>ti</SUP> bysshop<HI REND="italic">e</HI> of Est-ynglonde, translatyd his see to Thetforde; whoos successour<HI REND="italic">e</HI> Herebertus Losinga by lycence of the kynge Will<HI REND="italic">ia</HI>m Rufus translatyd hit forthe to Norwyche, where hit abydyth<HI REND="italic">e</HI> yet. | The see of Ely, þe w<SUP>ch</SUP> lythe next þe see of Norwyche, kynge Herry þe firste ordeynyd þ<HI REND="italic">e</HI> nynte yere of his reygne. To þe w<SUP>c</SUP> he leyde Caumbryg<HI REND="italic">e</HI>-shire þe whiche was be-forn<HI REND="italic">e</HI> a p<HI REND="italic">ar</HI>te of the bysshopryche of Lyncolne; In recompense where-of þe same
<PB N="27" REF="22"/>
kynge yaf to (þe byshope of Lyncolne þe towne of Spaldynge).<NOTE N="1" PLACE="foot">Fehlt im MS. Im Lat. folgt ein neues cap.</NOTE>—þe bysshopryches of þe M<HI REND="italic">er</HI>sees. Here hit is dylygently to be notyd þ<HI REND="italic">at,</HI> lyke as þe Empire of þe M<HI REND="italic">er</HI>sees was al-wey largyste for the tyme, | so hit was diuidid in to moo bysshopryches, &amp; specially by þ<HI REND="italic">e</HI> grete manlynesse of herte of kynge Offa, þe whiche reynyd þere XL wynt<HI REND="italic">er:</HI> The w<SUP>ch</SUP> kynge also translatid the Metropolytan dignite of Cauntyrbury to Lycchefeeld, as hit is seyde beforn<HI REND="italic">e.</HI> Neu<HI REND="italic">er</HI>thelees yn the firste yeris of Cristondame, þe tyme of kynge Wolfayrey, Þ<HI REND="italic">er</HI> was but one bysshop<HI REND="italic">e</HI> yn the provyncis of Meersees and Lyndysseye, whoos see was at Lycchefelde. | The II firste wern<HI REND="italic">e</HI> Scottis, Duina and Celac; aftir whom þ<HI REND="italic">e</HI> III was Trunher<HI REND="italic">e,</HI> the IIII Jaruman<HI REND="italic">us,</HI> and þ<HI REND="italic">e</HI> V Cedde. And yn the tyme of kynge Ethelreed, þe broþ<HI REND="italic">ur</HI> of þe seyde Wolfarye, aftir the deth<HI REND="italic">e</HI> of Cedde þe erchebysshop<HI REND="italic">e</HI> Theodir substitute yn his place Wynfryde, h<HI REND="italic">is</HI> dekne. Whom aftir-warde by-cause of Inobedience he disposyd<NOTE N="2" PLACE="foot">l. deposyd.</NOTE> and maade þere bysshop<HI REND="italic">e</HI> oone Sexwolfe, þe abot of Medehanstede þe w<SUP>ch</SUP> is nowe clepid de burgo. But aftir þe IIII yere of þus Sexwolfe Theodorus the archebysshop<HI REND="italic">e</HI> ordeynyd to Þe provynce of þe Mersees V bysshoppes: Bosel he set at Wourcestir, Cudwy<HI REND="italic">n</HI> at Lycchefeld, þe seyde Sexwulf at Legegecest<HI REND="italic">er,</HI> ‖ nowe clepyd Chestir, Ethelwy<HI REND="italic">n</HI> to Lyndesseye &amp; sett his see at Sideneye, Eatam<NOTE N="3" PLACE="foot">MS. Batam.</NOTE> a monke of Whyteby to Dorcestre by-syde Oxenforthe þe whiche was clepid Dorkynga—and (so) þ<HI REND="italic">at</HI> see, Þe w<SUP>ch</SUP> yn the tymee of Birin<HI REND="italic">us</HI> longyd to West-sex, fro<HI REND="italic">m</HI> þe tyme of þe Arche∣bysshop<HI REND="italic">e</HI> Theodir longyd to þe Mersees. But Sexwolfus, þe bysshop<HI REND="italic">e</HI> of Chestir, what tyme that Kent was ou<HI REND="italic">er</HI>co<HI REND="italic">m</HI>my<HI REND="italic">n</HI> and gretly wastid by kynge Etheldreed, made oon clepid Picta, bysshop<HI REND="italic">e</HI> of Rowchestir comyng<HI REND="italic">e</HI> owte of Kente, bysshopp<HI REND="italic">e</HI> of Herforde. When Sexwolfe was dede, ‖ Hedda succedid at Lycchefelde, &amp; Wylfryde, þe whiche longe had be flemyd owte of Norþ<HI REND="italic">e</HI>humbirlonde, was made bysshop<HI REND="italic">e</HI> of Chestir; and II yere aftir, when the kynge of Norþ<HI REND="italic">e</HI>humbirlonde Alfryde was dede, | Wylfryde turnyd ageyn<HI REND="italic">e</HI> to his p<HI REND="italic">ro</HI>pur see Hangustaldence, and so He(dda) ocupied boþe Lecchefelde and Chestir. Aftur whom succedid Albynus, the whiche was bysshop<HI REND="italic">e</HI> of Wurcestir<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="4" PLACE="foot">Lat. Albinus (qui) et Wor.</NOTE> Aftir whom folowyd III: Coita at Chestir, Wytta at Lycchefelde, Eata beynge stylle at Dorchest<HI REND="italic">ur:</HI> whoos see aftir his dethe heldyn successyfly the bysshopes of Lyndesseye III hundryd yere and IIII and L, Tyl oone Remigius by lycence of Will<HI REND="italic">ia</HI>m conquerour<HI REND="italic">e</HI> tra<HI REND="italic">n</HI>slatyd his see to Lyn∣colne....|<NOTE N="5" PLACE="foot">Im Lat. neues cap.</NOTE> At Yoorke was ffirste but oone see for all<HI REND="italic">e</HI> Northehumbirlonde, þe w<SUP>ch</SUP> Paulin<HI REND="italic">us</HI> fyrste, ordeynyd by the Archebysshop of Cauntirbury clepid Just<HI REND="italic">us,</HI> helde VII yere; aftir whiche tyme, þe kyng<HI REND="italic">e</HI> of Norþehumbirlonde Edwyn<HI REND="italic">e</HI> slayn and all<HI REND="italic">e</HI> þe countre trowbelyd, Paulin<HI REND="italic">us</HI> fled to Kent ageyn<HI REND="italic">e</HI> by wat<HI REND="italic">ur</HI> and toke w<SUP>t</SUP> hym his palle. And so þe see of Yoorke was voide XXX wyntir; but þe vse of Þe palle secyd aft<HI REND="italic">ur</HI> an hundryd yere and V and XX, tyll<HI REND="italic">e</HI> Egbert, bysshop<HI REND="italic">e</HI> and broþ<HI REND="italic">ur</HI> of þe kynge of þ<HI REND="italic">e</HI> londe, recvryd hit ageyn<HI REND="italic">e</HI> by þe popis auctoryte. But yn þe mene tyme, seynt Oswalde the kynge regnyng<HI REND="italic">e</HI> yn Northehumbirlonde, Aidan<HI REND="italic">us</HI> a Scott was bysshop<HI REND="italic">e</HI> yn<HI REND="italic">e</HI> Bernicia; aftur whom Finian<HI REND="italic">us,</HI> and aftir hym Colma<HI REND="italic">n</HI>n<HI REND="italic">us.</HI> The whiche, for as moche as Wylfridus vndirnam hym for the vnle∣full<HI REND="italic">e</HI> holdyng<HI REND="italic">e</HI> of the pascall<HI REND="italic">e</HI> feste, hauynge Indignaciou<HI REND="italic">n</HI> þ<HI REND="italic">er</HI>-of lefte his cure &amp; wente ageyne yn to Scotlonde: and so þe XXX yere aftir þat Paulin<HI REND="italic">us</HI> was t<HI REND="italic">ur</HI>nyd ageyn<HI REND="italic">e</HI> to Kent, Wilfridus was restooryd ageyn<HI REND="italic">e</HI> to Yoorke. But not-fore∣than, 
<PB N="28" REF="23"/>
while Wilfride taryed a-bowtyn<HI REND="italic">e</HI> his confirmaciou<HI REND="italic">n</HI> yn Fraunce, Cedda, by þe assent of kynge Oswy, was takyn<HI REND="italic">e</HI> fro<HI REND="italic">m</HI> his monasterye Lestingence and made bysshop<HI REND="italic">e</HI> of Yoorke. But III yer<HI REND="italic">e</HI> aftur by þe Archebysshop<HI REND="italic">e</HI> Theodyr Cedda was made bysshop<HI REND="italic">e</HI> of Meerces at Lycchefelde, and Wylfryde was restoryd to Yoorke. But yet aftir that he hed ben X yere yn his offyce, for certeyn<HI REND="italic">e</HI> stryvis be-twyx hym and the kynge Egfryde (he) was p<HI REND="italic">ut</HI> owte ageyne by þe archebysshop<HI REND="italic">e</HI> Theodyr, corupt by þ<HI REND="italic">e</HI> kynge; and yn h<HI REND="italic">is</HI> place at Yorke was sete Bosa, Tumbert at Hangustaldens{is}, Eata ad Lindissarnence churche, the whiche is þe hooly neyloond yn þe floode of Twede—þe w<SUP>ch</SUP> see Aidanus ffoundid firste, Aehede at Rypente churche, where Wilfryde was ffirste abbot, and Tru<HI REND="italic">n</HI>win<HI REND="italic">us</HI><NOTE N="1" PLACE="foot">MS. Gru<HI REND="italic">n</HI>win<HI REND="italic">us.</HI></NOTE> was sent to þe londe of Pyctis yn to þe bordir of Englonde ny<NOTE N="2" PLACE="foot">l. yn.</NOTE> a place clepid Casa candida or Whyt∣irne, where sanct<HI REND="italic">us</HI> Ninian<HI REND="italic">us</HI> was ffirste foundour<HI REND="italic">e</HI> &amp; doctour<HI REND="italic">e.</HI> But all<HI REND="italic">e</HI> þese sees by successiou<HI REND="italic">n</HI> of tyme faylyd &amp; secyd. For þe see at Casa candida, The whiche þat tyme longyd to Englonde, duryd certeyn<HI REND="italic">e</HI> yeris vnd<HI REND="italic">ur</HI> X bysshoppes, tyll<HI REND="italic">e</HI> be þe oppressiou<HI REND="italic">n</HI> of Pyctis hyt fell<HI REND="italic">e</HI> fro þe domynaciou<HI REND="italic">n</HI> of<NOTE N="3" PLACE="foot">MS. of of.</NOTE> Englysshe men. The sees at Hangastaldence &amp; Lyndissarnence, þ<HI REND="italic">e</HI> whiche sum-tyme were II and su<HI REND="italic">m</HI>-tyme but oone, duryd vndyr IX bysshoppes full<HI REND="italic">e</HI> nerr Nynty yere, tyll<HI REND="italic">e</HI> þe Danys co<HI REND="italic">m</HI>my<HI REND="italic">n</HI> yn vndir Ynguar and Vbba, þe w<SUP>ch</SUP> tyme Ardulphus þe bysshop<HI REND="italic">e</HI> wandryd abowtyn<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> seynt Cutberdys Bonys; tyll<HI REND="italic">e</HI> þat kynge Al∣uredus þe kynge of West-sex venquysshed þe Danys, and was þe see of Lindissar∣nence set at Ku<HI REND="italic">n</HI>gest<HI REND="italic">er,</HI> Cvningisborugh<HI REND="italic">e,</HI> the whiche place is nowe clepid Hube∣forde vpon<HI REND="italic">e</HI> Twed. But aft<HI REND="italic">ur</HI>-warde the XVI yere of Egelredus, þe su<HI REND="italic">n</HI>ne of kynge Edgarus, þ<HI REND="italic">e</HI> see....</P>
<TAILNOTE><P><HI REND="italic">(Hier fehlt ein blatt im MS.)</HI><NOTE N="4" PLACE="foot">Damit ist auch die initiale des folgenden capitels (offenbar H) ausgefallen.</NOTE></P></TAILNOTE>
</DIV2>
<DIV2 N="15" TYPE="chapter">
<P>(f. 159: Cap. XV) and yaff<HI REND="italic">e</HI> þe ovyr-comyn<HI REND="italic">e</HI> peple þe w<SUP>ch</SUP> came w<SUP>t</SUP> Rederyc þe norþ<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="5" PLACE="foot">MS. no<HI REND="italic">ur</HI>þ<HI REND="italic">e</HI> norþ<HI REND="italic">e.</HI></NOTE> p<HI REND="italic">ar</HI>te of Albayne, þe whiche is clepid Cathenesye. The whiche peple wan∣tyng<HI REND="italic">e</HI> wyvis, for as moche as þei myght<HI REND="italic">e</HI> no<HI REND="italic">n</HI> getyn of þe Brytou<HI REND="italic">n</HI> naciou<HI REND="italic">n,</HI> þ<HI REND="italic">ei</HI> seylyd yn to Yrlonde and gat hem þer<HI REND="italic">e</HI> wyvys of þe Scottis, vpon<HI REND="italic">e</HI> þe condycyoun re∣hercyd by-forn<HI REND="italic">e.</HI> | Neu<HI REND="italic">er</HI>þelees Serui<HI REND="italic">us</HI> sup<HI REND="italic">er</HI> Virgiliu<HI REND="italic">m,</HI> as Girald reme<HI REND="italic">m</HI>brith<HI REND="italic">e,</HI> clepith<HI REND="italic">e</HI> þese Pictys Agatirsos, þe whiche haddyn<HI REND="italic">e</HI> firste hur<HI REND="italic">e</HI> dwelly<HI REND="italic">n</HI>g<HI REND="italic">e</HI> abowte þe marissch<HI REND="italic">e</HI> cuntree of Scicia; and he tellyth<HI REND="italic">e</HI> why þey ben clepid Pycti.... For þese Pycty, q<HI REND="italic">uod</HI> he, ben þe same pepille þe w<SUP>ch</SUP> ben clepid Gothy. For when Maxim<HI REND="italic">us</HI> þe tyraunt went owte of Brytayne yn to Fraunce for to occupyen þe empere, and toke w<SUP>t</SUP> hym all<HI REND="italic">e</HI> þe chevalrye of Brytayne, Gracian<HI REND="italic">us</HI> and Valen∣tinian<HI REND="italic">us,</HI> brethryn<HI REND="italic">e,</HI> holdyng<HI REND="italic">e</HI> to-gedur<HI REND="italic">e</HI> þe emper<HI REND="italic">e,</HI> senty<HI REND="italic">n</HI> þese peple of Gothis as men well<HI REND="italic">e</HI> expert in armys from þe marchis off Scicia yn to þe north<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">ar</HI>tis of Brytayne, for to vexyn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> Brytou<HI REND="italic">n</HI>s, | The w<SUP>ch</SUP> by þe forsayde tyrant Maxim<HI REND="italic">us</HI> were made nakyd &amp; bare of men of armys. And so þey, of pillers and p<HI REND="italic">re</HI>dons made Man&amp;yonarijs &amp; dwellers, vsurpyd stylle þe same p<HI REND="italic">ar</HI>te of Brytayne. | And Gaufrid yn þ<HI REND="italic">is</HI> matere seith<HI REND="italic">e</HI> that Caraucius the tiraunt by gyle and disseite of þe Pyctis þe w<SUP>ch</SUP> were comyn<HI REND="italic">e</HI> to helpyn<HI REND="italic">e</HI> Bassyan, slow Bassian, where-fore þe seide Carauci<HI REND="italic">us</HI> for hur<HI REND="italic">e</HI> rewarde yaf þe Pyctis a dwellyng<HI REND="italic">e</HI>-place in Albayne; wher<HI REND="italic">e</HI> medlyd w<SUP>t</SUP> the Brutou<HI REND="italic">n</HI>s þey lyvyd longe yeris. | And yn as myche as þe Pyctis had occupied, as hit is saide be-forn<HI REND="italic">e,</HI> ffirste þe norþe p<HI REND="italic">ar</HI>tis of Albayne, hit semyth<HI REND="italic">e</HI> þat þe dewellyng<HI REND="italic">e</HI>-place þe whiche Caraucius yaff<HI REND="italic">e</HI> to the Pictys was
<PB N="29" REF="24"/>
þe sowþe p<HI REND="italic">ar</HI>te of Albayne from þe wall<HI REND="italic">e</HI> of þ<HI REND="italic">e</HI> Romayns werke ovyr-thwert to the scottyss he see, In þe whiche parte is conteynyd Galoweye and Londeneye ... | But aftir, whan þe Saxouns comyn<HI REND="italic">e,</HI> they made thus p<HI REND="italic">ar</HI>te of grounde to long∣yn<HI REND="italic">e</HI> on<HI REND="italic">e</HI>-to þe Norþe-humbirlonde in the place<NOTE N="1" PLACE="foot">l. province st. in the place.</NOTE> þe w<SUP>ch</SUP> is calde Bernicia, tyll<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> Linadius<NOTE N="2" PLACE="foot">l. Kinadius.</NOTE> Alpins sonne, kynge of the Scottis, distroyed þe Pyctis, &amp; þe terry∣torye the w<SUP>ch</SUP> is be-twix Twede &amp; the scottyssh<HI REND="italic">e</HI> see, he annectyd to h<HI REND="italic">is</HI> kyng∣dam. ‖ And, as Bede seith li.<SUP>o</SUP> I<SUP>o</SUP>, by processe of tyme Scottis vnd<HI REND="italic">ur</HI> Duk<HI REND="italic">e</HI> R(e)uda, goyng<HI REND="italic">e</HI> oute of Yrlonde þe whiche p<HI REND="italic">ro</HI>pirly is þe Scottis londe, or by ffrenschipp<HI REND="italic">e</HI> or by swerd gatte hem a dwellyng<HI REND="italic">e</HI>-place by-syde þe Pyctys at<HI REND="italic">e</HI> the norþe place of the bosum of þe see þe whiche from þe weste brekyth<HI REND="italic">e</HI> vpp̄e a longe wey in to the londe and su<HI REND="italic">m</HI>-tyme hit dep<HI REND="italic">ar</HI>tyth<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="3" PLACE="foot">l. departyd.</NOTE> the Brytouns from the Pictis; of þe w<SUP>ch</SUP> Duke Reuda the Scottis were clepid Dalreudini... And thus Scottis aftur the (Britouns &amp;) Pyctis addyd the III<SUP>de</SUP> peple yn Brytayne. | But aft<HI REND="italic">ur</HI>-warde Saxouns, clepid yn by þe Brytouns to helpyn<HI REND="italic">e</HI> hem a-ȝenst þ<HI REND="italic">e</HI> Scottis and þ<HI REND="italic">e</HI> Pyctys, dryvyn<HI REND="italic">e</HI> þe Brytouns in to Cambria<HI REND="italic">m</HI> and occupyeng<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> londe by lytyll<HI REND="italic">e</HI> and be lytyll<HI REND="italic">e</HI> and dylatynge hur<HI REND="italic">e</HI> boundis on-to þe schottysche see, madyn<HI REND="italic">e</HI> þe fourthe peple of dwellers yn þ<HI REND="italic">ís</HI> Ile. ‖ And for as moche. quod Beda li.<SUP>o</SUP> 5<SUP>o</SUP> Cap. 9<SUP>o</SUP>, That Angli or Saxones the whiche þan dwellyd here, haddyn hur orygenall<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="4" PLACE="foot">MS. orynenall<HI REND="italic">e.</HI></NOTE> bygynnyng<HI REND="italic">e</HI> of Germanye, of þe w<SUP>ch</SUP> Saxonye is p<HI REND="italic">ar</HI>te, the Brytouns þe w<SUP>ch</SUP> dwellyd neer<HI REND="italic">e</HI> hem clepid hem Germayns. Neu<HI REND="italic">er</HI>-þelees abowte þ<HI REND="italic">e</HI> yere of grace VIII<NOTE N="5" PLACE="foot">MS. XVIII.</NOTE> hundryd Egbert þe kynge of Weste-sex chargyd þat alle þe dwellers w<SUP>t</SUP>-yn the londe schulde been callyd Angly, that is to say Englyssh men. | But aft<HI REND="italic">ur</HI> Danys neer<HI REND="italic">e</HI> II hundryd yere, fro<HI REND="italic">m</HI> the tyme of þe seyde Egbert on-to þe tyme of seynt Edwarde, opp<HI REND="italic">re</HI>ssyng<HI REND="italic">e</HI> thus lond and kepynge hit vnd<HI REND="italic">ur</HI> grete subiecc<HI REND="italic">i</HI>ou<HI REND="italic">n,</HI> maden þe V. newe peple yn<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">is</HI> Ile. | But they aftirward faylled anoon &amp; were distroyed. Aftir þe w<SUP>ch</SUP> tyme sōne, by duke William Ynglonde put yn subieccioun, þe Normannys rewlyd þ<HI REND="italic">is</HI> lond, &amp; yett don, þe w<SUP>ch</SUP> made the VI. naciou<HI REND="italic">n</HI> inhabityng<HI REND="italic">e</HI> thus londe. | Flemy(n)ggis also a grete nowmbre þe tyme of the firste Harry aryvyng<HI REND="italic">e</HI> at Mail∣ros, tooke hur<HI REND="italic">e</HI> dwellynge for a lytyll<HI REND="italic">e</HI> tyme at þe Est place<NOTE N="6" PLACE="foot">l. plage.</NOTE> of Englonde and made (þe) VII. peeple yn þus yle. | Neu<HI REND="italic">er</HI>þelees at the seide Herryis co<HI REND="italic">m</HI>maund∣ment þey were translatid on-to þe weste ynde of Walis &amp; set þat Havyn-forth<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="7" PLACE="foot">þat = at. MS. havyn forth<HI REND="italic">e</HI> st. Haverford.</NOTE>. And so now at þus dayes, þe Pyctis &amp; þe Danys vttirly distroyed, Brytayne is oonly Inhabyted w<SUP>t</SUP> þese V naciouns, as w<SUP>t</SUP> Scottis yn Albayne, w<SUP>t</SUP> Britouns yn Cambria or yn Walys, w<SUP>t</SUP> Fle<HI REND="italic">m</HI>mynges yn West-Walis, w<SUP>t</SUP> Normannys &amp; Eng∣lyssh<HI REND="italic">e</HI> men myxte and medlyd yn all<HI REND="italic">e</HI> þe Ile aftir<NOTE N="8" PLACE="foot">Tilge aftir?</NOTE>. | And for as moche as noo cronycleer<HI REND="italic">e</HI> dowtyth<HI REND="italic">e</HI> how &amp; by w<SUP>ch</SUP> &amp; when þe Danys &amp;ecyd &amp; were dystroyed yn þus lond, I passe ouyr for to tellyn hit here, and co<HI REND="italic">m</HI>pendiously wyll<HI REND="italic">e</HI> tellyn howe þe Pyctis madyr an ende. ‖ Hit felle vpon a tyme, when the Saxouns occupyed þus lond and stabyll<HI REND="italic">e</HI> pees was made by-twyx he<HI REND="italic">m</HI> and the Pictys, þe Scottis, þe w<SUP>ch</SUP> comyn In Joynyd to the Pyctis, seyinge the Pictys, all<HI REND="italic">e</HI>-be-hit þat þey of nounbre were fewere þe<HI REND="italic">n</HI> þey, yet yn<HI REND="italic">e</HI> manhode &amp; armys þat þey were more famous þen þey: ‖ Anon þey envyed hem &amp; ra<HI REND="italic">n</HI>ne to hur custumable &amp; cotidian armvre and as to here kyndely consuetude, p<HI REND="italic">ro</HI>dicyoun, where-yn amonge alle nacyouns þey hane a syngulere p<HI REND="italic">re</HI>minence, &amp; þat oone þ<HI REND="italic">is</HI> wise.
<PB N="30" REF="25"/>
| They clepyd oo tyme oone-to a feste all<HI REND="italic">e</HI> the grette &amp; manly men and men of worshippe of þe Pyctis; þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> all<HI REND="italic">e</HI> sette at mete next þ<HI REND="italic">e</HI> deys vp-on fayre hygh<HI REND="italic">e</HI> benchis, þe bordus alaste where-of wer<HI REND="italic">e</HI> so ordeyned þat w<SUP>t</SUP> drawynge owte of a fewe certayne pynnys on the bake halfe þey schulde sodenly fallyn downe yn to the benchis botyne. ‖ And so when at mete þey semyd moste mery, sodenly þe pynnys wern drawyn out and þey fyllen yn to þe hoole of the benche evyne to þ<HI REND="italic">e</HI> ha<HI REND="italic">m</HI>mys; &amp; forth<HI REND="italic">e</HI>-w<SUP>t</SUP> þe Scottis fylle vpon hem and slowe esche modris so<HI REND="italic">n</HI>ne. | And þis of þese II peeplys þe manlyere was fully distroyed &amp; vanysshed a-wey, and þe more cowardly peple occupied þe Pictis londe &amp; clepid h<HI REND="italic">it</HI> aft<HI REND="italic">ur</HI> hur name Scotlond; þ<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>ch</SUP> þ<HI REND="italic">ei</HI> possedy<HI REND="italic">n</HI> yet i<HI REND="italic">n</HI> to þ<HI REND="italic">is</HI> day....</P>
</DIV2>
<DIV2 N="16" TYPE="chapter">
<HEAD>Of þ<HI REND="italic">e</HI> dwellers of þ<HI REND="italic">is</HI> lond tu<HI REND="italic">n</HI>gis (&amp;) languagis, co<HI REND="italic">n</HI>dicion<HI REND="italic">us</HI> &amp; man<HI REND="italic">er</HI>ys. Capitulum XVI.</HEAD>
<P>As towchynge þe firste p<HI REND="italic">ar</HI>te of þ<HI REND="italic">is</HI> chapiture, hit is to been vndirsto<HI REND="italic">n</HI>dy<HI REND="italic">n</HI> that, as mony dyu<HI REND="italic">er</HI>ys peeples as h<HI REND="italic">it</HI> haþe dwellers, so many h<HI REND="italic">it</HI> haþ<HI REND="italic">e</HI> dyu<HI REND="italic">er</HI>sites of tou<HI REND="italic">n</HI>gis and languagis. Nerþelees they been not alle pure, b<HI REND="italic">ut</HI> sum ben mixte &amp; medlid <NOTE N="1" PLACE="foot">MS. medlis st. medlid</NOTE> on sundry wysys. Scottis &amp; Walsshmen, þe w<SUP>ch</SUP> ben the Brytouns p<HI REND="italic">ro</HI>pirly, as peeple moste ynp<HI REND="italic">er</HI>myxt &amp; leste medlyd <NOTE N="1" PLACE="foot">MS. medlis st. medlid</NOTE> w<SUP>t</SUP> oþ<HI REND="italic">er</HI> kepyn<HI REND="italic">e</HI> moste puerly hire firste propir speche or language. Nerþelees Scottys, of grete famulearyt<HI REND="italic">e</HI> &amp; co<HI REND="italic">m</HI>mvnycacyou<HI REND="italic">n</HI> w<SUP>t</SUP> þe Pyctis, sum-what hane drawy<HI REND="italic">n</HI> and Medyllynge(!) in hur toungis. | The Flemmynges, þe w<SUP>ch</SUP> as hit is seide beforn, dwellyn yn þe weste marche of Walis, hane left her<HI REND="italic">e</HI> Rude barbarye &amp; spekyn<HI REND="italic">e</HI> more saxoonly or englyssh<HI REND="italic">e</HI>ly. | Angli, all<HI REND="italic">e</HI>-be-hit þat from the firste begynnyng<HI REND="italic">e,</HI> aftir þe III dyuersytees of peeplis of Germayne þe whiche they comyn<HI REND="italic">e</HI> of, (þei) hadyn III dyuer∣sites of sowndyngis yn hur<HI REND="italic">e</HI> language and yn þe III dyu<HI REND="italic">er</HI>ys places, as Sowþ<HI REND="italic">e,</HI> Norþe, &amp; Mydlonde, yet of co<HI REND="italic">m</HI>myxtioun dyuers firste (with) Danys &amp; seth<HI REND="italic">e</HI> w<SUP>t</SUP> Norma<HI REND="italic">n</HI>nys they hane corrupte her first natif tou<HI REND="italic">n</HI>gis and vsyn now Ine wot what strau<HI REND="italic">n</HI>ge and pilgryms blaberyng<HI REND="italic">e</HI> &amp; cheteryng<HI REND="italic">e,</HI> noþyng<HI REND="italic">e</HI> a-cordynge on-to here firste speche. And þ<HI REND="italic">is</HI> corrupciou<HI REND="italic">n</HI> of englysshe men yn þ<HI REND="italic">er</HI> modre-tou<HI REND="italic">n</HI>ge, be∣gu<HI REND="italic">n</HI>ne, as I seyde, w<SUP>t</SUP> famylyar co<HI REND="italic">m</HI>mixtion of Danys firste &amp; of Norma<HI REND="italic">n</HI>nys aftir, toke grete augme<HI REND="italic">n</HI>taciou<HI REND="italic">n</HI> &amp; encrees aftir þe co<HI REND="italic">m</HI>myng<HI REND="italic">e</HI> of Will<HI REND="italic">ia</HI>m co<HI REND="italic">n</HI>querour<HI REND="italic">e</HI> by II thyngis. | The firste was: by decre and ordynaunce of þe seide Will<HI REND="italic">ia</HI>m conquerour children in gramer-scolis ageyns þ<HI REND="italic">e</HI> consuetude &amp; þe custom of all<HI REND="italic">e</HI> oþ<HI REND="italic">er</HI> nacyons, here owne<NOTE N="2" PLACE="foot">MS, owre.</NOTE> modre-tonge lafte <NOTE N="3" PLACE="foot">MS. laste st. lafte.</NOTE> &amp; forsakyn<HI REND="italic">e,</HI> lernyd here Donet on fre<HI REND="italic">n</HI>ssh &amp; to construyn yn ffrenssh and to maken here latyns on þ<HI REND="italic">e</HI> same wyse. | The secounde cause was þat by þe same decre lordis sonys &amp; all<HI REND="italic">e</HI> nobyll<HI REND="italic">e</HI> &amp; worthy me<HI REND="italic">n</HI>nys children were fyrste set to lyrny<HI REND="italic">n</HI> &amp; speken ffrenssh, or þa<HI REND="italic">n</HI> þey cowde spekyn<HI REND="italic">e</HI> ynglyssh, and þat all<HI REND="italic">e</HI> wrytyngis and endentyngis &amp; all<HI REND="italic">e</HI>-man<HI REND="italic">er</HI> plees and contrau<HI REND="italic">er</HI>cyes in<NOTE N="4" PLACE="foot">MS. &amp; st. in.</NOTE> courtis of the lawe, &amp; all<HI REND="italic">e</HI>-man<HI REND="italic">er</HI> Reknȳngis &amp; countis yn hows-oolde schull<HI REND="italic">e</HI> be doon yn the same<NOTE N="5" PLACE="foot">or—same zusatz.</NOTE>, And þ<HI REND="italic">is</HI> seeynge, þe rurales, þat þey myght<HI REND="italic">e</HI> semy<HI REND="italic">n</HI> þe more worschipfull<HI REND="italic">e</HI> and honorable &amp; þe redyliere comyn to þe famyliarite of þe worthy &amp; þ<HI REND="italic">e</HI> grete, leftyn hur<HI REND="italic">e</HI> modre-tou<HI REND="italic">n</HI>ge &amp; labouryd to kūnne spekyn<HI REND="italic">e</HI> ffrenss h<HI REND="italic">e;</HI> and <NOTE N="6" PLACE="foot">and—Englyssh Zusatz.</NOTE> thus by processe of tyme barbariȝid thei in bothyn &amp; spokyn<HI REND="italic">e</HI> neythyr good ffre<HI REND="italic">n</HI>ssh nor good Englyssh... And yet yn þ<HI REND="italic">e</HI> Saxoyne
<PB N="31" REF="26"/>
or Englyssh tou<HI REND="italic">n</HI>ge, þe whiche is remaynyd but in a fewe vplondyssh peeple, þe oryentalis, þ<HI REND="italic">at</HI> is to sayne þe Est-ynglyssh men, (with þe men of þe west acordyn more)<NOTE N="1" PLACE="foot">Fehlt im MS.</NOTE> yn sou<HI REND="italic">n</HI>dynge &amp; spekynge, as men þat ben vndir oone lyneal climat of hevene, þan don þe northen (with þe sowthern)<NOTE N="1" PLACE="foot">Fehlt im MS.</NOTE> men. | Also the Meerces, þe w<SUP>ch</SUP> byn clepid mydlonde-ynglyssh, as collaterall<HI REND="italic">e</HI> par∣ten<HI REND="italic">er</HI>s of bothyn extremytes, bettir vndirstondyn þe collaterall<HI REND="italic">e</HI> tounges, bothe the artyke þe w<SUP>ch</SUP> is þe northe, &amp; þe antartyk<HI REND="italic">e</HI> þe w<SUP>ch</SUP> is þe sowthe, þan þe II extremal toungis vndirstondyn hemself to-gedir or þan eyþ<HI REND="italic">er</HI> vndyrstondith<HI REND="italic">e</HI> other. For, as Will<HI REND="italic">ia</HI>m pontyficis (!) seith li.<SUP>o</SUP> 3<SUP>o</SUP>: The norþ<HI REND="italic">e</HI>hu<HI REND="italic">m</HI>birlonde pepelis tonge, specially yn<HI REND="italic">e</HI> Yorke, stradelith<HI REND="italic">e</HI> soo brode &amp; so vnsavorly is wyde, þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> fowtherne peple vnneth<HI REND="italic">e</HI> can vndirstondyn hit. And þat is, as he supposith<HI REND="italic">e,</HI> for oone of þe II causis, þ<HI REND="italic">at</HI> (is)<NOTE N="2" PLACE="foot">is fehlt.</NOTE>, or for þe nygh<HI REND="italic">e</HI>nesse on-to the Scottis or for þe grete distaunce of kyngis of þe londe fro<HI REND="italic">m</HI> þo marchis; The whiche byn more wone to be co<HI REND="italic">n</HI>u<HI REND="italic">er</HI>saunte yn þe sowþ<HI REND="italic">e</HI> place of Ynglond þan yn þe norþe, ffor comynly þey drawe not norþe-warde butt yn strong<HI REND="italic">e</HI> hand, or<NOTE N="3" PLACE="foot">or—countre zusatz.</NOTE> ageyns the Scottis or for to reforme and redresse ryot and mysrewle of the same countre. | The cause why þat kyngis be more expectant &amp; abydynge yn the sowþe þa<HI REND="italic">n</HI> In the norþe, may well<HI REND="italic">e</HI> be þus: ffor þer<HI REND="italic">e,</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> is to say by sowþ<HI REND="italic">e,</HI> þe erþ<HI REND="italic">e</HI> is more plen∣tyvous, and þe peple more copious, þe cytees and townys more worþi &amp; hono∣rable, and þ<HI REND="italic">e</HI> portis or the hauenys more co<HI REND="italic">m</HI>modious &amp; more profitable.— | <NOTE N="4" PLACE="foot">Im lat. neues cap.</NOTE> Now I haue declaryd yn þe foorme p<HI REND="italic">ar</HI>te of þe chapiture, of myn auctour þe laste and (on)<NOTE N="5" PLACE="foot">and st. but? on fehlt.</NOTE>, þe dyu<HI REND="italic">er</HI>sitees of tounges &amp; languages of the dwellers of þ<HI REND="italic">is</HI> londe, ffynally nowe is to be declaryd &amp; shewyd what my seide auctour seith<HI REND="italic">e</HI> &amp; wry∣tith<HI REND="italic">e</HI> of the condicions and maners of hem þat ynhabytyn<HI REND="italic">e</HI> &amp; dwellyn yn þus londe. | And for as moche as of scottissh &amp; þe walssh peples maners, þe whiche ben leste myxte &amp; medlyd, as hit is seide be-forn<HI REND="italic">e,</HI> sum-what ys tolde yn dyu<HI REND="italic">er</HI>ys Chapitres: Therfore here, q<HI REND="italic">uod</HI> he, schall<HI REND="italic">e</HI> woonly be spokyn<HI REND="italic">e</HI> of the condicions &amp; þe man<HI REND="italic">er</HI>is of þe myxte and medlyd peple of þus londe. And firste of the Fle<HI REND="italic">m</HI>myngis, þe whiche, as h<HI REND="italic">it</HI> is seide, dwellyn<HI REND="italic">e</HI> at þ<HI REND="italic">e</HI> west ende of Walis: The w<SUP>ch</SUP> by famuliar Co<HI REND="italic">m</HI>munycaciou<HI REND="italic">n</HI> &amp; co<HI REND="italic">n</HI>u<HI REND="italic">er</HI>saciou<HI REND="italic">n</HI> been as Englyssh men. | Thes peeple, q<HI REND="italic">uod</HI> Ranulphus, is stronge peeple and myghti, &amp; hath<HI REND="italic">e</HI> been sum-tyme yn conflycte of batelle to walssh men right<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="6" PLACE="foot">MS. and right<HI REND="italic">e.</HI></NOTE> comorous &amp; vn-esy. | Thus peple is moste vsyd &amp; excercisid i<HI REND="italic">n</HI> cloþ<HI REND="italic">e</HI> makynge &amp; fellynge, &amp; all<HI REND="italic">e</HI>-wey prompte &amp; redy to puttyn<HI REND="italic">e</HI> hem to þ<HI REND="italic">e</HI> aventires of all<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">er</HI>ylys, boþ<HI REND="italic">e</HI> by londe and by watir, ffor lucre &amp; encrees, and as tyme &amp; place req<HI REND="italic">ui</HI>ryth<HI REND="italic">e</HI> boþ<HI REND="italic">e</HI> redy to the plowh<HI REND="italic">e</HI> &amp; to armys. | And oo wondirfull<HI REND="italic">e</HI> þynge is seide of þ<HI REND="italic">is</HI> peple: þat þey yn þe ryght<HI REND="italic">e</HI> spatulys or shuldrys of a sheepe, þat is to sey a weedir, made<NOTE N="7" PLACE="foot">MS. make.</NOTE> bare of fflesshe, aftur that hit hathe been sothyn but not roste, kun<HI REND="italic">e</HI> be-holdyn &amp; seen þ<HI REND="italic">er</HI><NOTE N="8" PLACE="foot">MS. þ<HI REND="italic">e.</HI></NOTE> bothe thyngis paste, p<HI REND="italic">re</HI>sente &amp; þo þ<HI REND="italic">at</HI> been to come. | And also by a man<HI REND="italic">er</HI> of p<HI REND="italic">ro</HI>∣phicie or diuinaciou<HI REND="italic">n</HI> by a m<HI REND="italic">er</HI>velous crafte þey declaryn the tooknys of pees and werre, þe state of lordus &amp; londis, of reignys &amp; kynges, of manslaughtres, of advoutryes, by serteyn signys of spottis (&amp;) ru<HI REND="italic">n</HI>y<HI REND="italic">n</HI>g<HI REND="italic">is</HI><NOTE N="9" PLACE="foot">MS. rūyg<HI REND="italic">is;</HI> l. rimis?</NOTE> of þe seid bōne, þe w<SUP>ch</SUP> is wondirfull<HI REND="italic">e</HI> to wety<HI REND="italic">n.</HI> | The residue peple of ynglyssh men inhabetynge Loe∣grie, as an insulan peple ferre run from hur ffirste instituciou<HI REND="italic">n,</HI> by hire p<HI REND="italic">ro</HI>pir
<PB N="32" REF="27"/>
mocyoun inward w<SUP>t</SUP>-owtyn ony straunge or foreyn styrynge owtewarde is redely and sone mevid to contrarye þyngis, þat is to seyne, now to willyn O certeyn þynge, &amp; w<SUP>t</SUP>-owtyn ony grete abydynge or taryinge, þ<HI REND="italic">at</HI> wille forsakyn, to wyllyn evyn þe contrary. | In so moche þ<HI REND="italic">at</HI> þey been eu<HI REND="italic">er</HI> ynpacient of reste, loueris of solicitude &amp; bysynesse, &amp; lothyn all<HI REND="italic">e</HI> ese &amp; ydelnesse. | In so moche, as seiþ<HI REND="italic">e</HI> William de pondficibȝ li.<SUP>o</SUP> 3<SUP>o</SUP>, That when þey hane vttirly dep<HI REND="italic">re</HI>ssid hur outward enmyes, þey brosyn eche oþ<HI REND="italic">ur</HI> &amp; fary<HI REND="italic">n</HI> lyke an empty stomake þe whiche wirkyth<HI REND="italic">e</HI> vpon hit-selfe. ‖ But not-for-than þ<HI REND="italic">e</HI> peple of þe sowþe place is more quyete yn þem-self &amp; more softe þan is þ<HI REND="italic">e</HI> norþ<HI REND="italic">e</HI> place peple, þe w<SUP>ch</SUP> is eu<HI REND="italic">er</HI>-more In∣q<HI REND="italic">ui</HI>ete, more mevable &amp; more cruell<HI REND="italic">e.</HI> | The mydlonde peple is be-twix þe nor∣þyn &amp; þ<HI REND="italic">e</HI> sowþirne, as is a p<HI REND="italic">ar</HI>ticiple bee-twix Nowne &amp; V<HI REND="italic">er</HI>be, þat is to sey hit is a p<HI REND="italic">ar</HI>tyner w<SUP>t</SUP> bothyn. | Also, q<HI REND="italic">uod</HI> he, þe ynglyssh<HI REND="italic">e</HI> peeple amonge all<HI REND="italic">e</HI> oþ<HI REND="italic">ur</HI> nacyouns is syngulerly yevyn to gloteny and dronkynship<HI REND="italic">e,</HI> &amp; moste su<HI REND="italic">m</HI>pteous and wastefull<HI REND="italic">e</HI> yn mete and drynke &amp; cloþus. | This <NOTE N="1" PLACE="foot">MS. The</NOTE> vyce hit is supposid þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">is</HI> londe drowh firste of Hardeknut the Dane, þe whiche was þe firste kynge yn þ<HI REND="italic">is</HI> londe þat co<HI REND="italic">m</HI>maundid messe of mete to be sette on his Tablee at sowpeer. | This peeple, q<HI REND="italic">uod</HI> he, is delyvyr &amp; swyfte boþ<HI REND="italic">e</HI> on foote &amp; also on hors-backe, apt &amp; pro<HI REND="italic">m</HI>te to all<HI REND="italic">e</HI>-man<HI REND="italic">er</HI> kynde of armys, and yn eu<HI REND="italic">er</HI>y congresse &amp; conflicte yn batylle is co<HI REND="italic">m</HI>my<HI REND="italic">n</HI>ly wone, lesse þe<HI REND="italic">n</HI> tresoun or fraude &amp; gyle goo vndir, to haue þ<HI REND="italic">e</HI> ouyr-honde and þe victorye. | Thes peeple—&amp; p<HI REND="italic">ri</HI>ncipally of þe norþe place<NOTE N="2" PLACE="foot">Zusatz</NOTE>—is wondur coryous &amp; besy to knowy<HI REND="italic">n</HI> and to tellyn tydyngis &amp; noveltees &amp; merveylles syche as þey hane herde or seyen, prompt to sekyn oþ<HI REND="italic">ur</HI> cuntres, seldoun ryche yn hur<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">ro</HI>pir soyle, more happe in ferre &amp; foreyn<HI REND="italic">e</HI> cuntrees þa<HI REND="italic">n</HI> yn hur<HI REND="italic">e</HI> owne cuntree, and ku<HI REND="italic">n</HI>ne bettur<HI REND="italic">e</HI> purchasyn new þyngis owtewarde þe<HI REND="italic">n</HI> kepyn<HI REND="italic">e</HI> here owne hereditable þyngis at hoom; ffor þe w<SUP>c</SUP> cause þey lyghtly wyllyn be disp<HI REND="italic">er</HI>bylde yn to straunge cuntrees. | This peeple is also apt and redy to eu<HI REND="italic">er</HI>y dede &amp; manhode; | and aforn<HI REND="italic">e</HI> þat þey schuln ought<HI REND="italic">e</HI> doo, in∣portune þey byn and full<HI REND="italic">e</HI> hardy, But aftir þe dede bettir avysid and more avesy; ‖ and therfore þey lyghtly willyn forsake þat þey hane be-gu<HI REND="italic">n</HI>ne. And for þ<HI REND="italic">is</HI> cause h<HI REND="italic">it</HI> is þat pope Eugenye seide ynglyssh peeple to been apte &amp; able to eu<HI REND="italic">er</HI>y thynge what-so-euyr<HI REND="italic">e</HI> they wolde, and worþi to be p<HI REND="italic">re</HI>ferryd be-forn<HI REND="italic">e</HI> all<HI REND="italic">e</HI> othur peeplys, ne were þe lyghtnesse of hur hertis and the hasty changeablenesse of hur wylle; and lyke as Hannybal seyde Romayn<HI REND="italic">e</HI>s myght nevir been ouyr∣comyn<HI REND="italic">e</HI> but yn hur<HI REND="italic">e</HI> owne cuntre, Ryght<HI REND="italic">e</HI> so þ<HI REND="italic">e</HI> Englyssh peeple, q<HI REND="italic">uod</HI> he, the whiche yn straunge &amp; foreyn<HI REND="italic">e</HI> countrees been ynvyncible, in hur owne seetes ben moste esy to ou<HI REND="italic">er</HI>-comyn<HI REND="italic">e.</HI> | This peple sone lothith<HI REND="italic">e</HI> and lakkith<HI REND="italic">e</HI> hur owne þyngis &amp;<NOTE N="3" PLACE="foot">MS. &amp; preyth<HI REND="italic">e</HI> &amp; p<HI REND="italic">re</HI>ysyth<HI REND="italic">e</HI></NOTE> p<HI REND="italic">re</HI>ysyth<HI REND="italic">e</HI> &amp; co<HI REND="italic">m</HI>mendyth<HI REND="italic">e</HI> oþ<HI REND="italic">ur</HI> me<HI REND="italic">n</HI>nys thyngis, vnneth<HI REND="italic">e</HI> ony tyme content w<SUP>t</SUP> þe degre of hur<HI REND="italic">e</HI> owne estate, and suche þyngis as longithe to oþ<HI REND="italic">ur</HI> men þey gladly wyllyn<HI REND="italic">e</HI> transfyguryn yn <NOTE N="4" PLACE="foot">MS. y<HI REND="italic">n</HI> yn</NOTE> hem-self. For a yeman wyll<HI REND="italic">e</HI> takyn<HI REND="italic">e</HI> vpon<HI REND="italic">e</HI> hym þ<HI REND="italic">at</HI> longith<HI REND="italic">e</HI> to a squyeer<HI REND="italic">e,</HI> A squyeer that longith to a knyght<HI REND="italic">e,</HI> A knyght<HI REND="italic">e</HI> that longith<HI REND="italic">e</HI> to an Erle, | And an Erle þ<HI REND="italic">at</HI> longith<HI REND="italic">e</HI> to a duke, ‖ A duke þ<HI REND="italic">at</HI> longyþ<HI REND="italic">e</HI> to a kynge. | And this þey serclyn abowten eu<HI REND="italic">er</HI>y kynde &amp; þey byn yn no kynde, but þey attamyn &amp; assayen eu<HI REND="italic">er</HI>y ordir &amp; þey byn yn non ordyr. | For yn hur apporte of araye they byn dysgysid as treiectours or myn∣strals. | In co<HI REND="italic">m</HI>mynycac<HI REND="italic">i</HI>ou<HI REND="italic">n</HI> &amp; talkyng<HI REND="italic">e</HI> þey byn Cicerones, þat is to say as elo∣quent &amp; as gay yn speche as was þat grete Rethoryan Marc<HI REND="italic">us</HI> Tullius Cicero.
<PB N="33" REF="28"/>
In etynge and drynkyng<HI REND="italic">e</HI> they byn<HI REND="italic">e</HI> Nebulones, that is to say glotonys. ‖ In sub∣tyll<HI REND="italic">e</HI> getyng<HI REND="italic">e</HI> they been Ca<HI REND="italic">v</HI>pones<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. Carpones, a. r. cavpones.</NOTE>, that is to say tau<HI REND="italic">er</HI>ners: for lyke as tau<HI REND="italic">er</HI>ners medlyn wat<HI REND="italic">ur</HI> w<SUP>t</SUP> wyne yn vttrynge<NOTE N="2" PLACE="foot">MS. vt vttrynge.</NOTE> of hur<HI REND="italic">e</HI> wyne, so þese folke medlyn falsheed w<SUP>t</SUP> trewþ<HI REND="italic">e</HI> yn hur<HI REND="italic">e</HI> bargaynyng<HI REND="italic">e.</HI> | In hur cloþyng<HI REND="italic">e</HI> þey been Tirones, þat is to sey as new-made k<HI REND="italic">n</HI>yghtes. | In here lucrys &amp; wynnyng<HI REND="italic">is</HI> they byn Argi, þat is to seyne as circumspect &amp; as war<HI REND="italic">e</HI> as was Argus þe w<SUP>ch</SUP>, as seyþ<HI REND="italic">e</HI> þe poete, had an hundryd eyne. | In labours þey byn as dulle as was Tantalus. | In courtis<NOTE N="3" PLACE="foot">l. curis.</NOTE> &amp; offyces they ben as crafty and as subtyll<HI REND="italic">e</HI> as was Dedalus. In hur beddys and yn hur cowchis þey byn as dyslauy<NOTE N="4" PLACE="foot">Dass. wort in d. Leg.</NOTE> &amp; lecherous as was Sardanapall<HI REND="italic">us.</HI> | In templis and yn churches as dowme &amp; as vnmevable as ymagis or similacris. | In courtis &amp; plees þey ben as lowde as thundir-clappis. | And yn<HI REND="italic">e</HI> that only they knowlechyn hem-self clerkis þ<HI REND="italic">at</HI> þey hane multitude of priuylegis &amp; p<HI REND="italic">re</HI>∣bendis. | And vniu<HI REND="italic">er</HI>saly in all<HI REND="italic">e</HI> Englyssh men so moche is growyn<HI REND="italic">e</HI> and customyd þ<HI REND="italic">e</HI> variable &amp; þ<HI REND="italic">e</HI> vnstable chaunge of cloþyngis &amp; þe monyfolde dyuersitees of aray, þ<HI REND="italic">at</HI> yche of hem as now adayes semyth<HI REND="italic">e</HI> for to been Newt<HI REND="italic">ur</HI> gend<HI REND="italic">ur,</HI> þat is to say of<NOTE N="5" PLACE="foot">MS. þ<HI REND="italic">at</HI> st. of.</NOTE> yche oþ<HI REND="italic">er</HI> nacyou<HI REND="italic">n</HI> þen of his owne.<NOTE N="6" PLACE="foot">Derselbe vorwurf in Shakesp. Merch. of Ven. I, 2.</NOTE> Of þe w<SUP>ch</SUP> thynge p<HI REND="italic">ro</HI>phecied onys an holy recluse or an anchorite þe tyme of kynge Egilred<HI REND="italic">us,</HI> as seiþ Henricus li.<SUP>o</SUP> 6., seying<HI REND="italic">e</HI> on þ<HI REND="italic">is</HI> wyse: For as moche as ynglyssh men been yovy<HI REND="italic">n</HI> to prodicioun, to drounkynship<HI REND="italic">e,</HI> and to neclygence of goddis howse, they schull<HI REND="italic">e</HI> be thries conquerid and born downe &amp; put vndir: ‖ ffirste, q<HI REND="italic">uod</HI> he, by Danys, | The secounde tyme by Normau<HI REND="italic">n</HI>dus, | And þ<HI REND="italic">e</HI> þryde tyme by Scottis, who<HI REND="italic">m</HI> they hane yn leste reputacioun; ‖ and yn so moche schall<HI REND="italic">e</HI> than þe worlde be variant &amp; vnstabull<HI REND="italic">e,</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> variaunce &amp; þe vnstablenes of me<HI REND="italic">n</HI>nys hertis and soulys schall<HI REND="italic">e</HI> mone be<NOTE N="7" PLACE="foot">MS. &amp; be.</NOTE> notid &amp; markyd by þ<HI REND="italic">e</HI> mony-folde variaunce &amp; dyu<HI REND="italic">er</HI>∣fitees of me<HI REND="italic">n</HI>nys cloþis. Hec Policronica li.<SUP>o</SUP> I. Cap. finali.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="2" TYPE="chapter">
<HEAD>A shorte epilog<HI REND="italic">e</HI> excusatorie of the translatours rudnesse. Capitulum XVII &amp; vltimum.</HEAD>
<P>Me semyth<HI REND="italic">e</HI> þat hit is my parte, aftir þes lytyll<HI REND="italic">e</HI> &amp; shorte treteys drawyn &amp; abstract out of anoþ<HI REND="italic">ur</HI> ma<HI REND="italic">n</HI>nys longe &amp; laboryous werke, to preyen and lowly to besechyn yche man þ<HI REND="italic">at</HI> schall<HI REND="italic">e</HI> be redere or herere þer-of of III þyngis yn aspeciall<HI REND="italic">e.</HI> First þat þey will<HI REND="italic">e</HI> vouchesauffe to supporte me, all<HI REND="italic">e</HI>-be-hit þat þ<HI REND="italic">is</HI> seyde tretis be not so convenyently nor so eloque<HI REND="italic">n</HI>tly expressid &amp; spokyn yn englyssh toūnge as þ<HI REND="italic">e</HI> excellence of þe auctours latyn stile requirith<HI REND="italic">e.</HI> | For, certenly, þe natyff rudnesse<NOTE N="8" PLACE="foot">MS. in rudnesse.</NOTE> of my mod<HI REND="italic">ur</HI>-toung<HI REND="italic">e</HI> hath<HI REND="italic">e</HI> so inflectyd &amp; cankeryd my speche ∧ my language w<SUP>t</SUP> þe barbarisme of þe soyle þe w<SUP>ch</SUP> I haue be fostryd &amp; brought forth<HI REND="italic">e</HI> yn of youthe, þ<HI REND="italic">at</HI> y neyþ<HI REND="italic">er</HI> may ner can oþ<HI REND="italic">er</HI> þyng<HI REND="italic">e</HI> vttrryn ne shewyn<HI REND="italic">e</HI> þe<HI REND="italic">n</HI> hit hathe been vsyd &amp; acustomyd to, | Aftir þ<HI REND="italic">e</HI> sentence of Oracius þ<HI REND="italic">e</HI> poet, seying<HI REND="italic">e</HI> on þ<HI REND="italic">is</HI> wyse: | versus:</P>
<Q>
<L>Quo semel est imbuta recens servabit odorem testa diu &amp;c.—</L>
</Q>
<P>That<NOTE N="9" PLACE="foot">In MS. fabche init.</NOTE> is to sey: syche savour as þe newe shelle takith<HI REND="italic">e</HI> when hit is eldder hit kepyth<HI REND="italic">e.</HI> And þ<HI REND="italic">e</HI> wolde<NOTE N="10" PLACE="foot">st. olde.</NOTE> p<HI REND="italic">ro</HI>u<HI REND="italic">er</HI>be seith<HI REND="italic">e:</HI> custome &amp; vse is a noþ<HI REND="italic">er</HI> nature or
<PB N="34" REF="29"/>
kynde. ‖ The secounde þynge þe w<SUP>ch</SUP> I be-seche my reder of or þ<HI REND="italic">e</HI> herere, is þ<HI REND="italic">is,</HI> þat, yn case in þus libell<HI REND="italic">e,</HI> þe w<SUP>ch</SUP> me semyth<HI REND="italic">e</HI> may conveniently ben clepid <HI REND="italic">Mappula Anglie,</HI> ony þynge be tolde or saide that may not evydently be provyd for trouthe, þat þey vouchesaffe to perdowne me þ<HI REND="italic">er</HI>-of. | For, lyke as I haue saide beforn in dyu<HI REND="italic">er</HI>is chapitures: I of no þyng<HI REND="italic">e</HI> seyde þere-yn chalenge ne de∣sire to be holdyn neythur auctour ne assertour, ne wyll<HI REND="italic">e</HI> aske no more but to byn holdyn oonly the pore compilatour &amp; owte of latyn<HI REND="italic">e</HI> in to ynglyssh the rude &amp; symple translato<HI REND="italic">ur,</HI> sauf also þe co<HI REND="italic">n</HI>nexiouns of þe chapitures, whose capitall<HI REND="italic">e</HI> lettrys expressyn the co<HI REND="italic">m</HI>pilatours name. | The III. þynge &amp; the laste of my desire yn thus mater is þ<HI REND="italic">is,</HI> þat, yn caas þe redere or þe herer of þ<HI REND="italic">is</HI> seyde tree∣tys fynde þ<HI REND="italic">er</HI>e-yn ony þyng<HI REND="italic">e</HI> þe w<SUP>ch</SUP> may plesyn or delytyn hym, techyn hym or reme<HI REND="italic">m</HI>bryn hym, for the guerdoun and þe rewarde of my lytyll<HI REND="italic">e</HI> parte yn þus seydee treetis he wouche-saffe for charyte to sey for me þe shorte preying<HI REND="italic">e</HI> com∣p<HI REND="italic">re</HI>hendid yn þ<HI REND="italic">e</HI> II v<HI REND="italic">er</HI>sis nexte folowyng<HI REND="italic">e,</HI> The w<SUP>ch</SUP> I hope may be to me so∣lacius &amp; profitable and to the seyere neyþ<HI REND="italic">er</HI> onerous ner chargeable. ‖ The prey∣our<HI REND="italic">e</HI> breeffly is thus folowyng<HI REND="italic">e:</HI></P>
<Q>
<L>Cvm sint Osberni data vermibus ossa sepulti,</L>
<L>Spiritus alta petat, in pace deique quiescat.</L>
</Q>
<TRAILER>Explicit Mappula Anglie  E. W. S. Gobeth Etto.</TRAILER>
<CLOSER><DATELINE>BERLIN im august 1885.</DATELINE>
<SIGNED>C. Horstmann.</SIGNED></CLOSER>
</DIV2>
</DIV1>
<DIV1 TYPE="almanac">
<HEAD>UEBER ZEITRECHNUNG.</HEAD>
<HEADNOTE><P>(i. j. 1445 verfasst), aus MS. Harl 4011 fol. 164.<NOTE N="*" PLACE="foot">Diese abhandlung folgt im MS. auf die Mappula Angliae von ders. hand.</NOTE></P></HEADNOTE>
<P>The ȝere fro the begynnynge of þ<HI REND="italic">e</HI> world, þat was þ<HI REND="italic">at</HI> tyme þ<HI REND="italic">e</HI> XVIII day of Marche VM. C<SUP>o</SUP>. IVXX and XIX<SUP>o</SUP>, The fryday þe XXV day of Marche, was Cryste Jh<HI REND="italic">es</HI>u conseyuyd on his blessyd moder Mary, the ȝere of hur age XIII endyng<HI REND="italic">e,</HI> and boron of hur aft<HI REND="italic">ur</HI>ward on þe sonday at mydnyȝt yn Bedlem, þe XXX day of December þe age of XIV ȝere endyng<HI REND="italic">e,</HI> The ȝere of Octauyan ȝe emp<HI REND="italic">er</HI>oure of Rome þat tyme XLII, That tyme kynge Lembyll<HI REND="italic">e</HI> of Englond rey∣nynge; þ<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">ri</HI>me goynge by II, The sycle of þe sonne by IX, and þ<HI REND="italic">e</HI> domyny∣call<HI REND="italic">e</HI> lettur by B &amp;c.</P>
<P>Thre tymys byn of the worlde, þat is for to say: Tyme before the lawe, Tyme vndur the lawe, And tyme of grace. Tyme be-fore þe lawe was from the begynnyng<HI REND="italic">e</HI> of the worlde on-to Moyses. Tyme vndur the lawe was from Moyses on-to the natyuyte of oure lorde Jh<HI REND="italic">es</HI>u Criste. Tyme of grace is from the natyuyte of Criste on-to þe day of dome. The w<SUP>ch</SUP> tymys be dep<HI REND="italic">ar</HI>tyd yn to þese p<HI REND="italic">ar</HI>tis: XLVII athomi makyn<HI REND="italic">e</HI> an vnc<HI REND="italic">e,</HI> XII vnc<HI REND="italic">e</HI><NOTE N="1" PLACE="foot">l. vnc<HI REND="italic">is.</HI></NOTE> makyn<HI REND="italic">e</HI> a moment, XL mome<HI REND="italic">n</HI>t<HI REND="italic">is</HI> makyn an howre. Also on mynute &amp; an half makyn<HI REND="italic">e</HI> on moment, LX myn<HI REND="italic">u</HI>t<HI REND="italic">is</HI> makyn<HI REND="italic">e</HI> an howre, XXIV howris makyn<HI REND="italic">e</HI> a naturall<HI REND="italic">e</HI> day. VI howris makyn<HI REND="italic">e</HI> a quadrant, IV quadrant<HI REND="italic">is</HI> make a day. On howre haþe<NOTE N="2" PLACE="foot">MS. hane.</NOTE> IV poynt<HI REND="italic">is,</HI> On poynt haþ<HI REND="italic">e</HI> X moment<HI REND="italic">is</HI> or XV mynut<HI REND="italic">is,</HI> þat is oon quart<HI REND="italic">er</HI> of an howre. VII daye<HI REND="italic">s</HI> make a weke, IV wekis make a monythe, XII monythis make a ȝere. A
<PB N="35" REF="30"/>
ȝere hath<HI REND="italic">e</HI> LII wekys &amp; a day; LII wekis arn<HI REND="italic">e</HI> CCCLX and V dayes &amp; VI howris. And so the monythe is all<HI REND="italic">e</HI>-moste þe XII p<HI REND="italic">ar</HI>te of þ<HI REND="italic">e</HI> yere, The weke is al-moste the IV p<HI REND="italic">ar</HI>te of the monyth, The day is þe VII p<HI REND="italic">ar</HI>te of the weke, The quadrant is þ<HI REND="italic">e</HI> IV p<HI REND="italic">ar</HI>te of the day, The howre is the VI p<HI REND="italic">ar</HI>te of the quadrant, The poynte<NOTE N="1" PLACE="foot">MS. ponynte.</NOTE> is the IV p<HI REND="italic">ar</HI>te of the howre, The moment is þe X p<HI REND="italic">ar</HI>te of þ<HI REND="italic">e</HI> poynte, And þ<HI REND="italic">e</HI> mynute is þe XV p<HI REND="italic">ar</HI>te of the poynte, The vnc<HI REND="italic">e</HI> is þe XII p<HI REND="italic">ar</HI>te of the momente, The athom<HI REND="italic">us,</HI> þat is þe twynkelynge of an ye, is þe XLVII p<HI REND="italic">ar</HI>te of an vnc<HI REND="italic">e.</HI> V ȝere makyth<HI REND="italic">e</HI> lustru<HI REND="italic">m,</HI> that is<NOTE N="2" PLACE="foot">MS. that is to.</NOTE> þe space of V yere; III lustres makyn<HI REND="italic">e</HI> on indiccyou<HI REND="italic">n,</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> is þ<HI REND="italic">e</HI> space of XV yere; VI indiccyons and II lustres makyn<HI REND="italic">e</HI> seculu<HI REND="italic">m,</HI> þat is þe space of an C<SUP>m</SUP> ȝere; Xe f<HI REND="italic">e</HI>c<HI REND="italic">u</HI>la makyn<HI REND="italic">e</HI> euu<HI REND="italic">m,</HI> þat is þe space of a M<SUP>l</SUP> ȝere; XV eua makyn<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">er</HI>ygesy<HI REND="italic">m,</HI> þat is the space of XV M<SUP>l</SUP> ȝere: And so yn þ<HI REND="italic">at</HI> tyme all<HI REND="italic">e</HI> the sterris schall<HI REND="italic">e</HI> come agayne to þe same poynte þat þey were made, and not erste.</P>
<P>The day of XXIV howris hath<HI REND="italic">e</HI> IV tymys, þat is to say: þ<HI REND="italic">e</HI> Euyn-tyde, Mydnyȝte, Morowe-tyde, and Mydday. The euyn-tyde haþ<HI REND="italic">e</HI> IV tymys, þ<HI REND="italic">at</HI> is to say: Vesp<HI REND="italic">er</HI>u<HI REND="italic">m,</HI> the euynsonge tyme; Crepusculu<HI REND="italic">m,</HI> the twylyght<HI REND="italic">e;</HI> Co<HI REND="italic">n</HI>ticiniu<HI REND="italic">m,</HI> the derke nyȝte; Inte<HI REND="italic">m</HI>pestu<HI REND="italic">m,</HI> the mydnyȝt. The morowe-tyde hath<HI REND="italic">e</HI> V tymis, that is to say: Gallicantu<HI REND="italic">m,</HI> the cocke-crowyng<HI REND="italic">e;</HI> Matutinum, þe maten tyme; Diliculu<HI REND="italic">m,</HI> þe daw<HI REND="italic">n</HI>ynge; Aurore<HI REND="italic">m,</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> brode day; Meridiem, þe mydday &amp;c.</P>
<P>In þe tyme &amp; the day of Cristis byrth<HI REND="italic">e</HI> was Solsticiu<HI REND="italic">m</HI> yemale, þat is to say the schortis day yn the ȝere: ffor þat tyme þe day be-gan to lengthe &amp; yncrese. And yn the tyme of seynt John̄ þe Baptiste byrth<HI REND="italic">e</HI> that is mydsom<HI REND="italic">er</HI>∣day, was Sol(s)ticiu<HI REND="italic">m</HI> estiuale, that is to say þe lengyste day in þ<HI REND="italic">e</HI> yere: ffor þat tyme the dayis be-gan to schorte &amp; decresse, vt habetur in euangelio Illum oportet cressere, me autem minui. And yn þe Annu<HI REND="italic">n</HI>ciaciou<HI REND="italic">n</HI> of oure lady yn lentou<HI REND="italic">n</HI> was eq<HI REND="italic">ui</HI>noxiu<HI REND="italic">m</HI> v<HI REND="italic">er</HI>nale, þat is to say: þe day &amp; þ<HI REND="italic">e</HI> nyȝte that tyme were all<HI REND="italic">e</HI> lyke longe. And yn the Co<HI REND="italic">n</HI>cepciou<HI REND="italic">n</HI> of seynt John̄ the baptiste, þ<HI REND="italic">at</HI> is þe V day afore Mychelmas-day, was Equinoxiu<HI REND="italic">m</HI> autu<HI REND="italic">m</HI>nale. But nowe hit is not so yn þus dayes: ffor all<HI REND="italic">e</HI> auctour<HI REND="italic">is</HI> say þat yn þe yere byn CCC<SUP>o</SUP>. LX. and V days and VI howris, Neu<HI REND="italic">er</HI>-þe-lesse yn eu<HI REND="italic">er</HI>y yere lakkyn<HI REND="italic">e</HI> VIII momentis, whiche byn a quart<HI REND="italic">er</HI> of an howre saue II moment<HI REND="italic">is.</HI> For yn V ȝere þe VIII moment<HI REND="italic">is</HI> gaderyd to-gedur makyn<HI REND="italic">e</HI> an howre, And yn VIXX yere þay make a day, And yn XIVC. XLIV yere—þat is þe tyme sen god was boron to Crystenmesse-day þat laste was makynge—XII dayis and halfe an<NOTE N="3" PLACE="foot">MS. halfe. An.</NOTE> howre and IV momentis is þ<HI REND="italic">is.</HI> Solsticiu<HI REND="italic">m</HI> yemale at þus dayes<NOTE N="4" PLACE="foot">MS. at þus dayes. Att<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">is</HI> dayes.</NOTE> be-gynnys at on of the clocke of þe day goyng<HI REND="italic">e</HI> by-fore....; And solsticiu<HI REND="italic">m</HI> estiuale is þe XI day halfe howre and IV momentis by-fore mydsomyr-day; And eq<HI REND="italic">ui</HI>noxiu<HI REND="italic">m</HI> v<HI REND="italic">er</HI>nale is þe XIII(!) day halfe howre and IV moment<HI REND="italic">is</HI> be-fore þe Annu<HI REND="italic">n</HI>ciacyou<HI REND="italic">n</HI> of oure lady yn lentyn; And equinoxiu<HI REND="italic">m</HI> autu<HI REND="italic">m</HI>pnale is on holyrode-day by-forn<HI REND="italic">e</HI> Mychelmes.</P>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>January.</HEAD>
<P>The firste day of January the day is VII howris and LII mynutis longe from su<HI REND="italic">n</HI>ne to su<HI REND="italic">n</HI>ne, and XII howris and IX mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro<HI REND="italic">m</HI> lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On þe V day of January þe day is VIII howris and oon mynute lesse fro
<PB N="36" REF="31"/>
su<HI REND="italic">n</HI>ne to sonne, and XII howris and XVII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> on-to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XXIII day of January þe day is VIII howris and XVI mynutis longe fro sōnne to sōnne, and XIII howris longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyghte. | On the XXV. day of January þe day is IX howris and III mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, &amp; XIII howris and VII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro light<HI REND="italic">e</HI> to light<HI REND="italic">e.</HI></P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>February.</HEAD>
<P>On the V day of Febreu<HI REND="italic">er</HI> the day is X howris and III mynutis fro sōnne to sōnne, and XIII howris and LIX mynut<HI REND="italic">is</HI> longe from lyght to lyght<HI REND="italic">e</HI> | On the XI day of Feb'. the day is X howris and VII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XIV howris and III mynutis longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XXV day of Feb'. the day is a XI howris and III mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XIV howris and LXII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XXVI day of Feb'. þe day is XII howris &amp; VII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XV howris and o mynute long<HI REND="italic">e</HI> fro lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI></P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>Marche.</HEAD>
<P>On the XII day of Marche the day is XII howris and III mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XVI howris and III munyt<HI REND="italic">is</HI> longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght. | On the XXIV day of Marche þe day is XII howris and LI mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XVII howris and III mynutis longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XXVII day of Marche þe day is XIII howris longe and II mynutis fro sōnne to sōnne, and XVII howris &amp; XVI mynutis longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI></P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>Aprile.</HEAD>
<P>On the IV day of Apryle þe day is XIII howris and XXIII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sonne to sōnne, and XVIII howris and o mynute longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XI day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le þe day is XIV howris longe fro sōnne to sōnne, and XVII howris and XLII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro lyght to lyght. | On the XIV day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le þe day is XIV howris and XI mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XIX howris and o mynute longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XXIII day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le þe day is XIV howris and XLIV mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sonne to sōnne, and XX howris and II mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro light to light<HI REND="italic">e.</HI> | On the XXVIII day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le the day is XV howris and o mynute longe fro sōnne to sōnne, and XX howris and XXXIX mynut<HI REND="italic">is</HI> long<HI REND="italic">e</HI> fro light<HI REND="italic">e</HI> to light<HI REND="italic">e.</HI></P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>May.</HEAD>
<P>OOn the firste day of May the day is XV howris longe fro sōnne to sonne, and XXI howris and IV mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro light to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the VII day of May the day is XV howris and XXIX mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XXII howris and VII mynutis longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to liȝt. | On the XII day of May the day is XV howris and XLIII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XXIV howris longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XIX day of May the day is XVI howris longe fro sōnne to sōnne, and XXIV howris longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<PB N="37" REF="32"/>
<HEAD>June.</HEAD>
<P>Oon the XIII day of June þe day is XVI howris &amp; halfe howr<HI REND="italic">e</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XXIV howris longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e:</HI> and there is the day at longyste.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>Jule.</HEAD>
<P>Oon the IX day of Jule the day is XV howris and LVII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XXIV howris longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght. | On the XV(!)day of Jule þe day is XV howris and XLII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XXIII longe fro lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XIII daye of Jule the day is XV howris &amp; XXXVII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, &amp; XXII howris and XLIII mynut<HI REND="italic">is</HI> fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XXI day of Jule the day is XV howris &amp; XXV mynut<HI REND="italic">is</HI> longe for sōnne to sōnne, and XXI howris &amp; LI mynutis longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XXVII day off Jule the day is XV howris and XVI mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XX howris and LIV mynutis longe fro lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XXIX day of Jule þe day is XIV howris longe and LIX mynutis fro sōnne to sōnne, and XX howris &amp; XXXVII mynutis longe fro lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI></P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>Auguste.</HEAD>
<P>Oon the III day of Auguste þe day is XIV howris &amp; XLIII mynutis longe fro sōnne to sōnne, and XIX howris &amp; LIX mynutis fro lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XII day of Auguste the day is XIV howris &amp; X mynut<HI REND="italic">is</HI> long<HI REND="italic">e</HI> fro sōnne to sōnne, and XVIII howris &amp; LVIII mynutis long<HI REND="italic">e</HI> fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XV day of Auguste þe day is XIII howris and LIX mynutis fro sōnne to sōnne, and XVIII howris &amp; XLI mynut<HI REND="italic">is</HI> long<HI REND="italic">e</HI> fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XXII day of Auguste þ<HI REND="italic">e</HI> day is XIII howris and XXXII mynutis longe fro sōnne to sōnne and XVII howris and LXIII mynutis longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On þe laste day of Auguste þe day is XII howris and L mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XVII howris and XI mynutis longe fro lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI></P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>September.</HEAD>
<P>OOon the II day of September the day is XII howris &amp; XLIX mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XVI howris &amp; LIX mynutis longe fro lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XV day of September þe day is a XI howris and LVII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XV howris &amp; LVII mynutis longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On XXVIII day of September the day is a XI howris and V mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne and XIV howris &amp; LIX mynutis longe fro lyght to lyght. | On the laste day of September the day is X howris &amp; LXII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne and XIV howris and LI mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI></P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>October.</HEAD>
<P>OOn the XIV day of October þe day is X howris &amp; II mynutis longe fro sōnne to sōnne, and XIV howris &amp; LXIII mynut<HI REND="italic">is</HI> long<HI REND="italic">e</HI> fro lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI>
<PB N="38" REF="33"/>
| On þe XV day of October þe day is IX howris and LVIII mynutis longe fro sōnne to sōnne, and XIII howris and LIV mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the laste day of October the day is VIII howris and LVIII mynutis longe fro sōnne to sōnne, and XIII howris &amp; II mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI></P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>Nouember.</HEAD>
<P>OOn the firste day of Nouember the day is VIII howris and LI mynutis longe fro sōnne to sōnne, and XII howris &amp; LIX mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XX day of Nouember the day is VII howris and LVIII my∣nut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XII howris and XVI mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI></P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<HEAD>December.</HEAD>
<P>OOn þe IV day of December the day is VII howris &amp; XXXV myn<HI REND="italic">u</HI>t<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XI howris and LIX mynutis longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XII day of December þe day is VII howris &amp; a half longe fro sonne to sonne, and a XI howris &amp; LVI mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro lyght to lyght<HI REND="italic">e.</HI> | On the XX day of December þe day is VII howris &amp; XXXVII mynut<HI REND="italic">is</HI> longe fro sōnne to sōnne, and XII howris longe fro lyght<HI REND="italic">e</HI> to lyght<HI REND="italic">e:</HI> And þ<HI REND="italic">er</HI> is Solsti∣ciu<HI REND="italic">m</HI> yemale, that is to say: þ<HI REND="italic">e</HI> day is at þe schortyst<HI REND="italic">e.</HI> | On seynt John̄-is day yn Crystemesse þe day is lenghtyd a quart<HI REND="italic">er</HI> of a<HI REND="italic">n</HI> howre, and þe same day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre aft<HI REND="italic">ur</HI> VIII and goo downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre afore IV þe same day.—</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>Januarius. On the V day of January þe day is lenghtid halfe an howre on the same day, and þ<HI REND="italic">e</HI> sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse at VIII and goo downe at IV. | On the X day of January þe day is lynghtid III quart<HI REND="italic">er</HI>s of an howre. | On the XV day of Janu<HI REND="italic">er</HI> the day is lynghtid an howre, on the same day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre before VIII, and goo down̄e a quart<HI REND="italic">er</HI> of an howre aft<HI REND="italic">ur</HI> IV. | On the XX day of Janu<HI REND="italic">er</HI> the day is lynghtid an howre &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On the XXV day of Janu<HI REND="italic">er,</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> is saynt Powlis day, þe day is lengthid an howere &amp; an halfe, þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse halfe howre before VIII and goo downe halfe howre aft<HI REND="italic">ur</HI> IV. | On the XXVIII day of Janu<HI REND="italic">er</HI> the day is lynghtid an howre and III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is of an<HI REND="italic">e</HI> howre. | On kandulmasse-day þe day is lynghtid II howris, on<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> day the sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is of an howre before VIII and goo downe III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>s of an howre aft<HI REND="italic">ur</HI> IV.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>Februaryus. On the V day of February the day is lynghtid II howris &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On the X day of February þe day is lynghtid II howris &amp; a halfe, and on þe same day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse at VII and goo down̄e at V. | On the XIII day of Feu'. þe day is lynghtid II howris &amp; III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is. | On the XVII day of Feu'. the day is lynghtid III howris, and þat day the sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre before VII and goo downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre aft<HI REND="italic">ur</HI> V. | On the XXI day of Feu'. þe day is lynghtid III howris &amp; a quart<HI REND="italic">er.</HI> | On the XXV day of Feu'. þe day is lynghtid III howris &amp; an halfe, on þat day the sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse half an howre befor<HI REND="italic">e</HI> VII and goo downe halfe howre aft<HI REND="italic">ur</HI> V. | On the laste day of Feu'. þe day is lynghtid III howris and III quarteris.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<PB N="39" REF="34"/>
<P>Marcius. On the IV day of Marche the sonne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse III q<HI REND="italic">ua</HI>rtis of an howre before VII and goo downe III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is of a<HI REND="italic">n</HI> howre aftur V. | On the VIII day of M<HI REND="italic">ar</HI>che þe day is lynghtid IV howris &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On the XII day of Marche þe day is lynghtid IV howris and an halfe, on that day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse at VI and goo downe at VI, and þ<HI REND="italic">er</HI>e is Eq<HI REND="italic">ui</HI>noxiu<HI REND="italic">m</HI> v<HI REND="italic">er</HI>nale &amp;c. | On the XV day of Marche þe day is lynghtid IV howris &amp; III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is. | On the XIX day of Marche þe day is lynghtid V howris, and þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of a<HI REND="italic">n</HI> howr<HI REND="italic">e</HI> before VI and goo downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre aft<HI REND="italic">ur</HI> VI. | On the XXIII day of Marche the day is lynthid V howris &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre. | On the XXVII day of Marche þe day is lynghtid V howris and an halfe, on that day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse halfe howre befor<HI REND="italic">e</HI> VI and goo downe halfe howre aftur VI. | On the laste day of M<HI REND="italic">ar</HI>che þe day is lynghtid V howris and III quart<HI REND="italic">er</HI>is.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>Aprilis. On the III day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le the day is lynghtid VI howris, on that day the sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse III quart<HI REND="italic">er</HI>is of an howre be-for<HI REND="italic">e</HI> VI and goo downe III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is of an howre aftur VI. | On the VII day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le þe day is lyngh∣tid VI howris &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On the XI day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le the day is lynghtid VI howris &amp; III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is, | On that day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le the su<HI REND="italic">n</HI>ne shall<HI REND="italic">e</HI> ryse at V and goo downe at VII. | On the XV day of Aprile þe day is lynghtid VI howris and III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is. | On the XX day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le þe day is lynghtid VII howris, On þat day þ<HI REND="italic">e</HI> sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> before V and goo downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> aft<HI REND="italic">ur</HI> VII. | On the XXIII day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le the day is lynghtid VII howris &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On the XXVIII day of Ap<HI REND="italic">ri</HI>le the day is lynghtid VII howris &amp; an halfe, On that day þe sonne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse halfe howre before V and goo downe halfe howre aftur VII.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>Maius. On the III day of May þe day is lynghtid VII howris and III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is. | On the VIII day of May þ<HI REND="italic">e</HI> day is lynghtid VIII howris, On þ<HI REND="italic">e</HI> same day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is of an howr<HI REND="italic">e</HI> before V and goo downe III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is aft<HI REND="italic">ur</HI> VII. | On the XIII day of May þe day is lynghtid VIII howris &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI>| On the XIX day of May þe day is lynghtid VIII howris &amp; a halfe, on þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse at IV and goo downe at VIII. | On the XXVII day of May þ<HI REND="italic">e</HI> day is lynghtid VIII howris and III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is, on þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a quart<HI REND="italic">er</HI> before IV and goo downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> aftur VIII.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>Juni<HI REND="italic">us.</HI> On the XIII day of June þe day is lynghtid IX howris, On that day þ<HI REND="italic">e</HI> sonne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse halfe howre before IV and goo downe halfe howre aftur VIII: and þ<HI REND="italic">er</HI> is Solsticiu<HI REND="italic">m</HI> Estiuale, The day is at þe longyste. | In the laste day of June the day is schorttid a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre, and þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre before IV and goo downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> aftur VIII.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>Julius. On the IX day of Jule the day is schortyd half an howre. On that day the sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse at IV and goo downe at VIII. | On the XIV day of Jule the day is schort<HI REND="italic">er</HI> III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is of an howre. | On the XX day of Jule þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> an howre, and þat day þe sōnne schal ryse III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is be∣fore V and goo downe III quart<HI REND="italic">er</HI>is aftur VII. | On the XXV day of Jule þe
<PB N="40" REF="35"/>
day is schort<HI REND="italic">er</HI> an howre &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On the XXIX day of Jule the day is schort<HI REND="italic">er</HI> an howre &amp; half, On the same day þe sonne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse half howre be∣fore V and goo downe halfe howre aftur VII.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>Augustus. On the III day of Auguste þe day is schortid an howre and III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is. | On the VII day of Auguste þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> II howris, on that day the sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> before V and goo downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre aft<HI REND="italic">ur</HI> VII. | On þe XI day of August the day is schort<HI REND="italic">er</HI> II howris &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On þe XV day of Auguste þ<HI REND="italic">e</HI> day is schort<HI REND="italic">er</HI> II howris and a halfe, On þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse at V and goo downe at VII. | On the XIX day of Auguste þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> II howris &amp; III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is. | On þ<HI REND="italic">e</HI> XXIII day of Auguste the day ys schort<HI REND="italic">er</HI> III howris, and þe same day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is of an howre be-fore VI and goo downe III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is aft<HI REND="italic">ur</HI> VI. | On the XXVII day off Auguste the day is schort<HI REND="italic">er</HI> III howris &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On the laste day of August the day is schort<HI REND="italic">er</HI> III howris and a half, þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse half howr<HI REND="italic">e</HI> be-for<HI REND="italic">e</HI> VI and goo downe halfe howre aftur VI.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>September. On the III day of September the day is schort<HI REND="italic">er</HI> III howris &amp; III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is. | On the VII day of September þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> IV howris, on þat day the sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> before VI and goo downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> aft<HI REND="italic">ur</HI> VI. | On the XI day of Septemb<HI REND="italic">er</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> day is schortir IV howris &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>r∣t<HI REND="italic">er.</HI> | On þe XIV day of September þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> IV howris &amp; a halfe, on þ<HI REND="italic">at</HI> day þ<HI REND="italic">e</HI> sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse at VI and goo downe at VI: and þ<HI REND="italic">er</HI> is Autu<HI REND="italic">m</HI>p∣nale, | In exultacione sce crucis. | On the XVIII day of September þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> IV howris and III q<HI REND="italic">ua</HI>rtis. | On the XXII day of September þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> V howris, and þat day þe sōnne shall<HI REND="italic">e</HI> ryse III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is before VII and goo downe III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is aft<HI REND="italic">ur</HI> V. | On þ<HI REND="italic">e</HI> XXVI day of September þ<HI REND="italic">e</HI> day is schort<HI REND="italic">er</HI> V howris &amp; a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On the laste day of Septemb<HI REND="italic">er</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> V howris &amp; an halfe, on þat day þ<HI REND="italic">e</HI> sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> a-ryse halfe howre be∣fore VII and goo downe halfe howre aftur<HI REND="italic">e</HI> V.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>October. On the III day of Octobur<HI REND="italic">e</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> V howr<HI REND="italic">is</HI> and III q<HI REND="italic">ua</HI>rtis. | On the VI day of Octobur<HI REND="italic">e</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> VI howris, and þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> before VII and go downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> aftur V. | On þe XI day of Octob<HI REND="italic">er</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> V howris and a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On the XV day of Octob<HI REND="italic">er</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> VI and a halfe, on that day the sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse at VII and goo downe at V. | On the XIX day of Octob<HI REND="italic">er</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> VI howris &amp; III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is. | On the XXIII day of Octobur<HI REND="italic">e</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> VII howris, and that day þ<HI REND="italic">e</HI> sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is of an howre before VII and go downe III q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI>is aftur IV. | On the XXVII day of Octob<HI REND="italic">er</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> VII howris and a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er.</HI> | On the laste day of Octob<HI REND="italic">er</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> VII howris &amp; an halfe, on þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse halfe howre before VIII and go downe halfe howre aftur<HI REND="italic">e</HI> IV.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>Nouember. On þe IV day of Nouemb<HI REND="italic">er</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> VII howris &amp; III quart<HI REND="italic">er</HI>is. | On þe VIII day of Nouemb<HI REND="italic">er</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> day is schort<HI REND="italic">er</HI> VIII howris, on þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> before VIII and goo downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> aft<HI REND="italic">ur</HI> IV. | On þe XIV day of Nouemb<HI REND="italic">er</HI> þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> VIII howris &amp; a quarter. | On the XX day of Nouember<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">e</HI> day is schort<HI REND="italic">er</HI> VIII howris &amp; an halfe, on þat day þe sōnne shall<HI REND="italic">e</HI> ryse at VIII and goo downe at IV. | On þe
<PB N="41" REF="36"/>
XXVII day of Nouember<HI REND="italic">e</HI> þe day ys schort<HI REND="italic">er</HI> VIII howris &amp; III quartris, and þat day þe sonne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> of an howre aft<HI REND="italic">ur</HI> VIII and goo downe a q<HI REND="italic">ua</HI>rt<HI REND="italic">er</HI> before IV.</P>
</DIV2>
<DIV2 TYPE="month">
<P>December. On the XII day of December þe day is schort<HI REND="italic">er</HI> IX howris, and þat day þe sōnne schall<HI REND="italic">e</HI> ryse halfe an howre aftur VIII and goo downe halfe an howr<HI REND="italic">e</HI> be-fore IV: and þ<HI REND="italic">er</HI> is Solsticiu<HI REND="italic">m</HI> yemale, that is to say þe day is at the schort<HI REND="italic">is</HI> &amp;c.</P>
<CLOSER><DATELINE>BERLIN.</DATELINE>
<SIGNED>C. Horstmann.</SIGNED></CLOSER>
</DIV2>
</DIV1>
</BODY>
</TEXT>
</EEBO>
</ETS>
