<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.textpartnership.net/docs/code/pfs.css"?>
<!DOCTYPE ETS SYSTEM "http://www.textpartnership.net/docs/code/eebo2prf.xml.dtd">
<ETS>
<!-- TEMPHEAD>
<REVDESCR>
<CHANGE><DATE>8-21-16</DATE><RESPSTMT><NAME>lattaj</NAME><RESP>MURP</RESP></RESPSTMT><ITEM>Added TEMPHEAD, checked ID, and added TYPEs to DIVs in order to validate. Checked for N=""s. Checked for GROUP tags. Proofed title page; added a P. Checked <SUP>s</SUP>. Reviewed structure; added missing LGs; removed a P; changed numerous mdashes between numerals to hyphens; moved numerous MILESTONEs; split combined NOTEs throughout and moved numerous NOTEs to correct line; removed repeated fragment at end of text. Checked placement and completeness of PBs; moved numerous PBs. Checked for damage GAPs, #s, @s, dashes, and UNCLEARs. Corrected [dollar]s. Checked for &amp;cs with incorrect spacing. Checked for LBs. Checked for startqs and endqs, abq's, oes, qs, Ae's, and Qs. Checked proofsheets and made corrections. Checked italic I / J and U / V. Checked for missing page GAPs. Checked for EPIGRAPHs and ARGUMENTS. Checked CLOSERs, OPENERs, SIGNEDs, SALUTEs, TRAILERs, BYLINEs. Checked decorated initials. Checked FIGUREs. Sample: 2 minutes. Proofing: 0 minutes. Tag review and corrections: 50 minutes. DONE.</ITEM></CHANGE>
</REVDESCR>
</TEMPHEAD -->

<HEADER><FILEDESC><TITLESTMT>
         <TITLE TYPE="245" I2="0">Libeaus Desconus : die mittelenglische Romanze vom Schönen Unbekannten / nach sechs Handschriften kritisch hrsg. von Max Kaluza.</TITLE>
         <TITLE TYPE="alt" I2=" ">Libeaus Desconus.</TITLE>
      </TITLESTMT><EXTENT>127 pages, ca. 524 kb</EXTENT><PUBLICATIONSTMT>
         <PUBLISHER>University of Michigan Library</PUBLISHER>
         <PUBPLACE>Ann Arbor, Michigan</PUBPLACE>
         <DATE>2018</DATE>
         <IDNO TYPE="dlps">CME00144</IDNO>
         <IDNO TYPE="aleph">12290272</IDNO>
         <IDNO TYPE="hathitrust"> sdr-pst.a260669 </IDNO>
         <AVAILABILITY><P>The University of Michigan Library provides access to these materials in furtherance of its educational and research mission. This work has been identified as being in the public domain, free of known restrictions under copyright law, including all related and neighboring rights. You may copy, modify, distribute and perform the work, even for commercial purposes, all without asking permission. If you have questions about the collection, please contact Digital Content and Collections (mec-info@umich.edu). If you have concerns about the inclusion of an item in this collection, please contact Library Information Technology (LibraryIT-info@umich.edu).</P></AVAILABILITY>
      </PUBLICATIONSTMT><SOURCEDESC>
         <BIBLFULL>
            <TITLESTMT>
               
                  <TITLE TYPE="245" I2="0">Libeaus Desconus : die mittelenglische Romanze vom Schönen Unbekannten / nach sechs Handschriften kritisch hrsg. von Max Kaluza.</TITLE>
                  <TITLE TYPE="alt" I2=" ">Libeaus Desconus.</TITLE>
               
               <AUTHOR>Kaluza, Max, 1856-1921.</AUTHOR>
               <AUTHOR>Chestre, Thomas, fl. 1430, supposed author.</AUTHOR>
            </TITLESTMT>
            <EXTENT>clxiv, 227 p. ; 20 cm. </EXTENT>
            <PUBLICATIONSTMT>
               <PUBPLACE>Leipzig :</PUBPLACE>
               <PUBLISHER>O. R. Reisland,</PUBLISHER>
               <DATE>1890.</DATE>
            </PUBLICATIONSTMT>
            <NOTESSTMT>
               <NOTE>Has been ascribed to Thomas Chestre. cf. p. clxiii.</NOTE>
               <NOTE>Mode of access: Internet.</NOTE>
            </NOTESSTMT>
         </BIBLFULL>
      </SOURCEDESC></FILEDESC><ENCODINGDESC><PROJECTDESC>
         <P>Header created with script marcschemacollection2cmeteiutf.xsl on 2018-07-31.</P>
         <P>Header expanded with script IDmapper.xsl on 2018-07-31.</P>
      </PROJECTDESC><EDITORIALDECL N="4">
         <P>Encoding has been done using the recommendations for Level 4 of the TEI in Libraries Guidelines.</P>
      </EDITORIALDECL></ENCODINGDESC><PROFILEDESC><LANGUSAGE>
         <LANGUAGE ID="enm">English, Middle (1100-1500) </LANGUAGE>
      </LANGUSAGE></PROFILEDESC><REVISIONDESC>
<CHANGE><DATE>8-21-16</DATE><RESPSTMT><NAME>lattaj</NAME><RESP>MURP</RESP></RESPSTMT><ITEM>Added TEMPHEAD, checked ID, and added TYPEs to DIVs in order to validate. Checked for N=""s. Checked for GROUP tags. Proofed title page; added a P. Checked <HI REND="sup">s</HI>. Reviewed structure; added missing LGs; removed a P; changed numerous mdashes between numerals to hyphens; moved numerous MILESTONEs; split combined NOTEs throughout and moved numerous NOTEs to correct line; removed repeated fragment at end of text. Checked placement and completeness of PBs; moved numerous PBs. Checked for damage GAPs, #s, @s, --s, and UNCLEARs. Corrected [dollar]s. Checked for &amp;cs with incorrect spacing. Checked for LBs. Checked for startqs and endqs, abq's, oes, qs, Ae's, and Qs. Checked proofsheets and made corrections. Checked italic I / J and U / V. Checked for missing page GAPs. Checked for EPIGRAPHs and ARGUMENTS. Checked CLOSERs, OPENERs, SIGNEDs, SALUTEs, TRAILERs, BYLINEs. Checked decorated initials. Checked FIGUREs. Sample: 2 minutes. Proofing: 0 minutes. Tag review and corrections: 50 minutes. DONE.</ITEM></CHANGE>
</REVISIONDESC></HEADER>


<EEBO>
<IDG S="marc" R="UM" ID="CME00144">
<STC T="M">144</STC>
<BIBNO T="mec">CME00144</BIBNO>
<VID>CME00144</VID>
</IDG>
<TEXT LANG="enm ger">
<FRONT>
<DIV1 TYPE="title page">
<PB REF="1" MS="y"/>
<P>LIBEAUS DESCONUS</P>
<P>DIE MITTELENGLISCHE ROMANZE VOM SCHÖNEN UNBEKANNTEN</P>
<P>NACH SECHS HANDSCHRIFTEN KRITISCH HERAUSGEGEBEN VON DR. MAX KALUZA PRIVATDOCENTEN DER ENGLISCHEN PHILOLOGIE AN DER UNIVERSITÄT KÖNIGSBERG</P>
<P>LEIPZIG VERLAG VON O. R. REISLAND 1890</P>
</DIV1>
</FRONT>
<BODY>
<DIV1 TYPE="poem">
<PB REF="2"/>
<LG N="1">
<HEAD>1<NOTE PLACE="foot">1-216<SUP>c</SUP> <HI REND="italic">fehlen in</HI> I.</NOTE></HEAD>
<L>Ihesu Crist, our saviour,<NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Strophe</HI> 1. 1 our s.] Christen Kinge <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And his modir, þat swete flour,<NOTE PLACE="foot">2 fl.] thing <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Helpe hem at her nede,<NOTE PLACE="foot">3 Spede <HI REND="italic">L;</HI> They sp. <HI REND="italic">A</HI>—us <HI REND="italic">N</HI>—in <HI REND="italic">A</HI>—our <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þat harkeneþ of a conquerour,<NOTE PLACE="foot">4 lysteneth <HI REND="italic">LNA</HI>—That will listen to my tale <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="5">Wis of witte and wiȝt werrour<NOTE PLACE="foot">5 W. of w.] That was wis witty <HI REND="italic">N;</HI> Wytty knyght <HI REND="italic">A</HI>—and a w. <HI REND="italic">L;</HI> and gode <HI REND="italic">A</HI>—Of a knight I will you tell <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And douȝty man in dede.<NOTE PLACE="foot">6 A.] A .. (<HI REND="italic">rasur</HI>) <HI REND="italic">L;</HI> A <HI REND="italic">NP</HI>—of <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>His name was called Gingelein;<NOTE PLACE="foot">7 cleped <HI REND="italic">P;</HI> hote <HI REND="italic">N;</HI> sir <HI REND="italic">L</HI>—Geynleyn <HI REND="italic">C;</HI> Gyngelayne <HI REND="italic">LN;</HI> Gyngelyne <HI REND="italic">A;</HI> Ginglaine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Beȝete he was of sir Gawein<NOTE PLACE="foot">8 Ygete <HI REND="italic">N;</HI> Getyn <HI REND="italic">A;</HI> Gotten <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
<L>Be a forest side.<NOTE PLACE="foot">9 Vnder <HI REND="italic">LP</HI>—forestus <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="10">Of stouter kniȝt and profitable<NOTE PLACE="foot">10 Of a betir <HI REND="italic">N;</HI> A better <HI REND="italic">LAP</HI>—ne pr. <HI REND="italic">N;</HI> was neuer pr. <HI REND="italic">L;</HI> ne more pr. <HI REND="italic">A;</HI> without ffable <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ Arthour of þe rounde table<NOTE PLACE="foot">11 at <HI REND="italic">LNAP</HI>—rountable <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Ne herde ȝe never rede.<NOTE PLACE="foot">12 Yee heard neuer of r. <HI REND="italic">P;</HI> Herde I neuer of nor (om. <HI REND="italic">A</HI>) redde <HI REND="italic">LA;</HI> Hurd never yet man r. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="2">
<HEAD>2</HEAD>
<L>Gingelein was fair of siȝt,<NOTE PLACE="foot">2. 13 þys Gynleyn <HI REND="italic">C</HI>—of s.] and briȝt <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Gentill of body, of face briȝt,<NOTE PLACE="foot">14 b.] face <HI REND="italic">A</HI>—and of f. br. <HI REND="italic">L;</HI> and feire of siȝt <HI REND="italic">N;</HI> and body ryght <HI REND="italic">A</HI>—An hardye man and a wight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="15">All bastard ȝef he were. <MILESTONE N="15" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">15 A.] <HI REND="italic">om. LNAP</HI>—ȝ.] thouȝe <HI REND="italic">NAP;</HI> though that <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>His modir him kepte wiþ her miȝt,<NOTE PLACE="foot">16-21 <HI REND="italic">fehlen C.</HI> 16 And h. <HI REND="italic">N</HI>—kepit him <HI REND="italic">NP</HI>—w. all h. m. <HI REND="italic">AP;</HI> w. m. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="4" REF="3"/>
Þat he scholde se no kniȝt<NOTE PLACE="foot">17 Ffor he shold not of noe armed Knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Y-armed in no manere,<NOTE PLACE="foot">18 Ar∣myd <HI REND="italic">A;</HI> Haue a sight <HI REND="italic">P</HI>—on <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>For he was full savage<NOTE PLACE="foot">19 F. that he <HI REND="italic">N;</HI> But he <HI REND="italic">P</HI>—f.] so <HI REND="italic">NAP</HI>—savage <HI REND="italic">in</HI> sawge <HI REND="italic">geändert L.</HI></NOTE></L>
<L N="20">And gladly wolde do outrage<NOTE PLACE="foot">20 blitheli <HI REND="italic">N;</HI> lyghtly <HI REND="italic">AP</HI>—do] <HI REND="italic">om. A;</HI> do <HI REND="italic">in</HI> not <HI REND="italic">geändert L</HI>—oute rage <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>To his felawes in fere.</L>
<L>And all for doute of wikked loos<NOTE PLACE="foot">22 A. a.] <HI REND="italic">om. CNAP</HI>—dred <HI REND="italic">LP</HI>—wycke <HI REND="italic">L.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">22 <HI REND="italic">und</HI> 23 <HI REND="italic">umgestellt CP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="17" UNIT="R"/> <MILESTONE N="23" UNIT="P"/></L>
<L>His modir kepte him in clos <NOTE PLACE="foot">23 m. alwey k. <HI REND="italic">L</HI>—in] <HI REND="italic">om. LAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="16" UNIT="R"/> <MILESTONE N="22" UNIT="P"/></L>
<L>As douȝty child and dere.<NOTE PLACE="foot">24 douȝty] worthy <HI REND="italic">A;</HI> hend <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="3">
<HEAD>3</HEAD>
<L N="25">And for love of his fair vis<NOTE PLACE="foot">3. 25 A.] <HI REND="italic">om. NAP</HI>—For he was so (feire of vise <HI REND="italic">NL</HI> (f. and wyse <HI REND="italic">AP) NLAP.</HI></NOTE></L>
<L>His modir cleped him Beaufis <NOTE PLACE="foot">26 callid <HI REND="italic">N;</HI> named <HI REND="italic">A</HI>—Bewfys <HI REND="italic">CN;</HI> Bewfiz <HI REND="italic">L;</HI> beufise <HI REND="italic">P;</HI> Benys <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <MILESTONE N="20" UNIT="R"/></L>
<L>And non oþir name;</L>
<L>And him selve was full nis;<NOTE PLACE="foot">28 A. he him s. <HI REND="italic">N;</HI> A. this childe <HI REND="italic">L</HI>—w. n. <HI REND="italic">N;</HI> w. so n. <HI REND="italic">LA;</HI> w. not soe wise <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He ne axed nouȝt y-wis,<NOTE PLACE="foot">29 That he <HI REND="italic">NP;</HI> That <HI REND="italic">A</HI>—ne] <HI REND="italic">om. LAP</HI>—nouȝt] neuer <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L N="30">What he hiȝt, at his dame.<NOTE PLACE="foot">30 he] <HI REND="italic">om. L</HI>—of <HI REND="italic">NAP;</HI> off <HI REND="italic">in</HI> onys <HI REND="italic">geändert L.</HI></NOTE></L>
<L>As hit befell upon a day,<NOTE PLACE="foot">31 Soe <HI REND="italic">P;</HI> Tyll <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L>To wode he wente on his play,<NOTE PLACE="foot">32 The childe wente him forthe (<HI REND="italic">om. N</HI>) to playe <HI REND="italic">LN;</HI> Gyngeleyn (wolde hym (went <HI REND="italic">P</HI>) to pley <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Of dere to have his game;<NOTE PLACE="foot">33 his] som <HI REND="italic">L</HI>—To se wyld dere be name <HI REND="italic">A;</HI> Wild deere to hunt ffor game <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He fond a kniȝt, wher he lay,<NOTE PLACE="foot">34 þere <HI REND="italic">L</HI>—And as he went ouer the Lay <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="35">In armes, þat wer stout and gay,<NOTE PLACE="foot">35 On <HI REND="italic">N</HI>—armour <HI REND="italic">A</HI>—þ. w.] <HI REND="italic">om. L;</HI> th. was <HI REND="italic">NA</HI>—He spyed a knight was st. a. g. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Y-slain and made full tame. <NOTE PLACE="foot">36 Sl. a. <HI REND="italic">LNA;</HI> That soone he <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="30" UNIT="R"/></L>
</LG>
<LG N="4">
<PB N="5" REF="4"/>
<HEAD>4</HEAD>
<L>Þat child dede of þe kniȝtes wede<NOTE PLACE="foot">4. 37 The ch. <HI REND="italic">N;</HI> He <HI REND="italic">LA;</HI> Then he <HI REND="italic">P</HI>—toke <HI REND="italic">L;</HI> drowe <HI REND="italic">N</HI>—on <HI REND="italic">P</HI>—that <HI REND="italic">LAP.</HI></NOTE></L>
<L>And anon he gan him schrede<NOTE PLACE="foot">38 Hym sylffe þer in well fayre gan shr. <HI REND="italic">L;</HI> And him silue ther in he schr. <HI REND="italic">N;</HI> And þer in he gane he gann (!) hym schr. <HI REND="italic">A;</HI> And himselfe therin yeede <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In þat riche armour.<NOTE PLACE="foot">39 All in <HI REND="italic">L;</HI> Into <HI REND="italic">P</HI>—bryght <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="40">Whan he hadde do þat dede,<NOTE PLACE="foot">40 And wh. <HI REND="italic">NAP</HI>—th. in d. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>To Glastinbery he ȝede,<NOTE PLACE="foot">41 Anone to <HI REND="italic">N;</HI> Than to <HI REND="italic">A</HI>—Glastyngbery <HI REND="italic">C;</HI> Glastynbury <HI REND="italic">L;</HI> Glastonbury <HI REND="italic">N;</HI> Glascunbery <HI REND="italic">A;</HI> Glasenbury <HI REND="italic">P</HI>—he] swithe he <HI REND="italic">P;</HI> þe childe him <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þer ley þe king Arthour.<NOTE PLACE="foot">42 And þer <HI REND="italic">A</HI>—was <HI REND="italic">N</HI>—þe] <HI REND="italic">om. LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>He knelde in þe halle<NOTE PLACE="foot">43 He kn.] And whan he came <HI REND="italic">LP;</HI> When he was <HI REND="italic">A;</HI> As he sate <HI REND="italic">N</HI>—within <HI REND="italic">A;</HI> into <HI REND="italic">P;</HI> to <HI REND="italic">L</HI>—his <HI REND="italic">N;</HI> Arthurs <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Before þe kniȝtes alle<NOTE PLACE="foot">44 Amonge <HI REND="italic">NAP;</HI> He fond him there and <HI REND="italic">L</HI>—his kn. <HI REND="italic">N;</HI> his lordis <HI REND="italic">L;</HI> the (<HI REND="italic">om. A</HI>) Lords and Ladyes <HI REND="italic">PA.</HI></NOTE></L>
<L N="45">And grette hem wiþ honour <NOTE PLACE="foot">45 He <HI REND="italic">NAP</HI>—This childe knelyd downe on his kne <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: 'Arthour, my lord, <NOTE PLACE="foot">46 kyng A. <HI REND="italic">CP</HI>—Kyng Arthure, Criste þe saue and see <HI REND="italic">L.</HI></NOTE> <MILESTONE N="40" UNIT="R"/></L>
<L>Graunte me to speke a word;<NOTE PLACE="foot">47 Sofer <HI REND="italic">AP</HI>—I am come oute of fer contre <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>I pray þe par amour. <NOTE PLACE="foot">48 yow <HI REND="italic">NAP</HI>—My mone to make to the <HI REND="italic">L.</HI></NOTE> <MILESTONE N="42" UNIT="R"/></L>
</LG>
<LG N="5">
<HEAD>5</HEAD>
<L>I am a child uncouþe <NOTE PLACE="foot">5. 49-54 <HI REND="italic">fehlen C.</HI> 49 vnknowe <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="50">And com out of þe souþe <NOTE PLACE="foot">50 I c. <HI REND="italic">N;</HI> Come I am <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And wolde be made a kniȝt.<NOTE PLACE="foot">51 I <HI REND="italic">A</HI>—wol <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Lord, I pray þe nouþe:<NOTE PLACE="foot">52 you <HI REND="italic">N</HI>—X (14 <HI REND="italic">P</HI>) ȝere olde I ame <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ þy mery mouþe<NOTE PLACE="foot">53 And w. your <HI REND="italic">N</HI>—(And of warre (Off werres <HI REND="italic">A</HI>) well I cann <HI REND="italic">PA.</HI></NOTE></L>
<L>Graunte me anon riȝt!'<NOTE PLACE="foot">54 To gr. <HI REND="italic">L;</HI> Therfore gr. <HI REND="italic">P</HI>—a.] that a. <HI REND="italic">N;</HI> a <HI REND="italic">A;</HI> my <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="55">Þan seide Arthour þe king: <NOTE PLACE="foot">55 the King strong <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="43" UNIT="R"/></L>
<L>'Anoon, wiþ oute dwelling,<NOTE PLACE="foot">56 A.] To (Tell <HI REND="italic">A</HI>) me childe <HI REND="italic">LA</HI>—dw.] any dw. <HI REND="italic">C;</HI> lesyng <HI REND="italic">NA</HI>—To the child that was soe younge <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="6" REF="5"/>
Tell me þy name apliȝt!<NOTE PLACE="foot">57 T. me] Whate is <HI REND="italic">LA</HI>—þi n. I plyght <HI REND="italic">A;</HI> what thou hight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For seþen I was y-bore,<NOTE PLACE="foot">58 s.] neuer s. <HI REND="italic">LP;</HI> senne þat <HI REND="italic">A</HI>—born <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Ne fond I me before<NOTE PLACE="foot">59 Ne say <HI REND="italic">N;</HI> Sawe <HI REND="italic">LAP</HI>—me] neuer me <HI REND="italic">L;</HI> n. here <HI REND="italic">AP;</HI> n. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="60">Non so fair of siȝt.'<NOTE PLACE="foot">60 No chyld <HI REND="italic">AP</HI>—of s.] a wight <HI REND="italic">N</HI>—So semely to my sight <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="6">
<HEAD>6</HEAD>
<L>Þat child seide: 'Be seint Jame! <NOTE PLACE="foot">6. 61 The ch. s. <HI REND="italic">NAP;</HI> Sayde Gyngelayn <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>I not, what is my name; <NOTE PLACE="foot">62 ne wote <HI REND="italic">LA;</HI> wott not <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="50" UNIT="R"/></L>
<L>I am þe more nis;<NOTE PLACE="foot">63 vnwise <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>But while I was at hame,<NOTE PLACE="foot">64 whan <HI REND="italic">NP</HI>—w.] dwelled <HI REND="italic">P;</HI> was tame <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="65">My modir in her game <NOTE PLACE="foot">65 on <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE></L>
<L>Cleped me Beaufis.'<NOTE PLACE="foot">66 Callid <HI REND="italic">NA</HI>—Beaufyz <HI REND="italic">C;</HI> Bewfice <HI REND="italic">L;</HI> Beaufice <HI REND="italic">N;</HI> beaufise <HI REND="italic">P;</HI> Benys <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þan seide Arthour þe king:</L>
<L>'Þis is a wonder þing,<NOTE PLACE="foot">68 And said this <HI REND="italic">P;</HI> That <HI REND="italic">A</HI>—wonderous <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Be god and seint Denis!<NOTE PLACE="foot">69 a. by St. D. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="70">Whan he, þat wolde be kniȝt, <NOTE PLACE="foot">70 Wo one þat (<HI REND="italic">auf rasur</HI>) <HI REND="italic">L;</HI> Wh. he <HI REND="italic">N;</HI> That þou <HI REND="italic">AP</HI>—woldyst <HI REND="italic">A;</HI> wol <HI REND="italic">N</HI>—be a kn. <HI REND="italic">CNP;</HI> be made a kn. <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE></L>
<L>Ne wot nouȝt, what he hiȝt,<NOTE PLACE="foot">71 And <HI REND="italic">LNAP</HI>—wotyst <HI REND="italic">A</HI>—neuer <HI REND="italic">N</HI>—þou <HI REND="italic">AP;</HI> his name <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>And is so fair of vis. <NOTE PLACE="foot">72 is] <HI REND="italic">om. A;</HI> art <HI REND="italic">P;</HI> hathe <HI REND="italic">L</HI>—of v.] a v. <HI REND="italic">L;</HI> and wyse <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="60" UNIT="R"/></L>
</LG>
<LG N="7">
<HEAD>7</HEAD>
<L>Nou will I ȝeve him a name <NOTE PLACE="foot">7. 73 N. I w. <HI REND="italic">P;</HI> Y wol <HI REND="italic">N;</HI> I shall <HI REND="italic">LA</HI>—him yeue <HI REND="italic">NA;</HI> g. thee <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Before ȝou alle in same,<NOTE PLACE="foot">74 Amonge <HI REND="italic">LA;</HI> Heere am. <HI REND="italic">P</HI>—all you <HI REND="italic">P</HI>—same <HI REND="italic">in</HI> fame <HI REND="italic">geändert L.</HI></NOTE></L>
<L N="75">For he is so fair and fre. <NOTE PLACE="foot">75 thou art <HI REND="italic">P</HI>—so] <HI REND="italic">om. L.</HI></NOTE></L>
<L>Be God and be seint Jame,<NOTE PLACE="foot">76 I say by <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>So cleped him never his dame,<NOTE PLACE="foot">77 callid <HI REND="italic">NA</HI>—thee n. thy <HI REND="italic">P;</HI> n. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="7" REF="6"/>
What woman so hit be.<NOTE PLACE="foot">78 Who wom. <HI REND="italic">N</HI>—þat so h. <HI REND="italic">C;</HI> that euer shec <HI REND="italic">P;</HI> so she <HI REND="italic">L;</HI> so euer scho <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Nou clepeþ him alle in us:<NOTE PLACE="foot">79 N.] <HI REND="italic">om. LAP</HI>—callith <HI REND="italic">NA;</HI> Call yee <HI REND="italic">P</HI>—h. in your vse <HI REND="italic">LA;</HI> h. alle thus <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L N="80">"Libeaus Desconus" <NOTE PLACE="foot">80 Lybeau (<HI REND="italic">später</HI> Lybeaus <HI REND="italic">oder</HI> Lybeauus) Desconus <HI REND="italic">C;</HI> Lybeus Disconeus <HI REND="italic">L;</HI> [Libeus Desco∣nuz <HI REND="italic">I</HI> 307;] Lybeus Dysconius <HI REND="italic">N;</HI> Lybeus Disconyus <HI REND="italic">A;</HI> Lybius Disconius <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For þe love of me!</L>
<L>Þan may ȝe wite a rowe: <NOTE PLACE="foot">82 mowe <HI REND="italic">L</HI>—on a r. <HI REND="italic">LN</HI>—Loke ȝe calle hym (in same (this name <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="70" UNIT="R"/></L>
<L>"þe faire unknowe"<NOTE PLACE="foot">83 The feire on thatte y knowe <HI REND="italic">N;</HI> That the better ye mowe knowe <HI REND="italic">L;</HI> Both (<HI REND="italic">om. A</HI>) in ernest and in game <HI REND="italic">PA.</HI></NOTE></L>
<L>Certes, so hatte he!'<NOTE PLACE="foot">84 For sertys <HI REND="italic">A</HI>—hight <HI REND="italic">L;</HI> hyght schall <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="8">
<HEAD>8</HEAD>
<L N="85">King Arthour anon riȝt</L>
<L>Made him þo a kniȝt <NOTE PLACE="foot">8. 86-89 <HI REND="italic">umgestellt:</HI> 89. 87. 86. 88 <HI REND="italic">P.</HI> 86 Gon (Gan him to <HI REND="italic">N;</HI> Lete <HI REND="italic">A</HI>) make <HI REND="italic">LNA;</HI> Dubbed <HI REND="italic">P</HI>—h. þo] <HI REND="italic">om. N;</HI> him <HI REND="italic">L;</HI> þe (that <HI REND="italic">P</HI>) chyld <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="88" UNIT="P"/></L>
<L>In þat selve day <MILESTONE N="87" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">87 On <HI REND="italic">A;</HI> Vppon <HI REND="italic">N;</HI> Trulye <HI REND="italic">P</HI>—the <HI REND="italic">N</HI>—ilke <HI REND="italic">A;</HI> same <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Statt</HI> 88-96 <HI REND="italic">hat L</HI> 6 <HI REND="italic">abweichende verse:</HI><Q><LG>
<L>'Now kyng Arthure haþe made me knyght,</L>
<L>I thanke him with all my myght,</L>
<L>Bothe by day and nyght.</L>
<L>With my fomen I will fight,</L>
<L N="87e">Them to say with strokes of myght</L>
<L>And to juste in feer.' <HI REND="italic">L.</HI></L>
</LG></Q> 88 He <HI REND="italic">A</HI>—armour <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE> And ȝaf him armes briȝt, <MILESTONE N="89" UNIT="P"/></L>
<L>Him gerde wiþ swerde of miȝt, <NOTE PLACE="foot">89 H. g.] <HI REND="italic">om. NAP</HI>—With a suerd <HI REND="italic">AP;</HI> And w. a sw. bright <HI REND="italic">N</HI>—of m.] ffaire and bright <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="86" UNIT="P"/></L>
<L N="90">For soþe as I ȝou say; <NOTE PLACE="foot">90 He gurde him sothe to say <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And heng on him a scheld<NOTE PLACE="foot">91-93 <HI REND="italic">und</HI> 94-96 <HI REND="italic">umgestellt N.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">91 He <HI REND="italic">NA</HI>—hongid <HI REND="italic">N;</HI> caste <HI REND="italic">A</HI>—a sch] in a pylte <HI REND="italic">A</HI>—Hee gaue to him in that ilke <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Riche and overgeld, <NOTE PLACE="foot">92 A ryche scheld (all <HI REND="italic">add. P</HI>) o. <HI REND="italic">AP;</HI> With gresons o. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> <MILESTONE N="80" UNIT="R"/></L>
<L>Wiþ a griffoun of say;<NOTE PLACE="foot">93 gryffyn <HI REND="italic">A</HI>—of s.] gay <HI REND="italic">A;</HI> soe gay <HI REND="italic">P</HI>—Ipeyntid of lengthe ful gay <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="8" REF="7"/>
And him betok Gawein,<NOTE PLACE="foot">94 A. h. b. hys fadyr G. <HI REND="italic">C;</HI> He (And <HI REND="italic">P</HI>) toke hym to ser G. <HI REND="italic">AP;</HI> Aftur him taught G. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="95">To teche him on þe plain <NOTE PLACE="foot">95 For to <HI REND="italic">CP</HI>—vpon <HI REND="italic">A</HI>—With strenghe in the pl. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Of ech kniȝtes play.<NOTE PLACE="foot">96 Poynt of kn. <HI REND="italic">N;</HI> Off euery prinsys <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="9">
<HEAD>9</HEAD>
<L>Whan he was kniȝt y-made, <NOTE PLACE="foot">9. 97 w. a kn. <HI REND="italic">L</HI>—made <HI REND="italic">LA</HI>—Wh. hee w. made a kn. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Anon a bone he bad<NOTE PLACE="foot">98 A.] Off Arthure <HI REND="italic">L;</HI> Ful sone þe kyng <HI REND="italic">A</HI>—b. þer he <HI REND="italic">C</HI>—O. the boone he asked right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: 'My lord so fre!<NOTE PLACE="foot">99 so] <HI REND="italic">om. <HI REND="italic">LN.</HI></HI></NOTE></L>
<L N="100">In herte I were riȝt glad,<NOTE PLACE="foot">100 In my h. <HI REND="italic">P</HI>—were y <HI REND="italic">N;</HI> I wold be <HI REND="italic">P</HI>—r.] <HI REND="italic">om. NP;</HI> full <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE></L>
<L>Þat ferste fiȝt ȝif I had,<NOTE PLACE="foot">101 The <HI REND="italic">LNAP</HI>—fyst <HI REND="italic">A</HI>—fyghtinge <HI REND="italic">LN;</HI> battell <HI REND="italic">P</HI>—ȝ.] þat <HI REND="italic">LA</HI>—ye <HI REND="italic">L</HI></NOTE></L>
<L>Þat ony man askeþ þe.' <NOTE PLACE="foot">102 a. m.] men <HI REND="italic">LNAP</HI>—axen <HI REND="italic">N;</HI> asked <HI REND="italic">P;</HI> will (do <HI REND="italic">A</HI>) aske <HI REND="italic">LA</HI>—of the <HI REND="italic">LNP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="90" UNIT="R"/></L>
<L>Þan seide Arthour þe king:</L>
<L>'I graunte þe þin asking,</L>
<L N="105">What bataile so hit be; <NOTE PLACE="foot">105 bone <HI REND="italic">N</HI>—þat so <HI REND="italic">C;</HI> that euer <HI REND="italic">P;</HI> so euer <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>But me þinkeþ, þou art to ȝing<NOTE PLACE="foot">106 B. euer me <HI REND="italic">NAP</HI>—þyngeþ) <HI REND="italic">C</HI>—þou to <HI REND="italic">A;</HI> the ful <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>To don a good fiȝtinge,<NOTE PLACE="foot">107 For to <HI REND="italic">CNP.</HI></NOTE></L>
<L>Be auȝt þat I can se.'<NOTE PLACE="foot">108 Be a.] For eny thing <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="10">
<HEAD>10</HEAD>
<L>Wiþ oute more resoun<NOTE PLACE="foot">10. 109 Ryght w. <HI REND="italic">A</HI>—m.] <HI REND="italic">om. A;</HI> eny m. <HI REND="italic">LN</HI>—When he had him thus told <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="110">Duk, erl and baroun <NOTE PLACE="foot">110 Dukes Erles and Barons bold <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wesch and ȝede to mete.<NOTE PLACE="foot">111 The w. <HI REND="italic">N</HI>—went <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Of all manere fusoun, <NOTE PLACE="foot">112 Volatyle (Of wilde fowlis <HI REND="italic">N;</HI> Of w. ffoule <HI REND="italic">P;</HI> Off w. dere <HI REND="italic">A</HI>) and venyson <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="100" UNIT="R"/></L>
<L>As lordes of renoun,<NOTE PLACE="foot">113 of grete r. <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Y-nouȝ þey hadde to ete.<NOTE PLACE="foot">114 to] <HI REND="italic">om. C.</HI></NOTE></L>
<L N="115">Nadde Arthour bot a while,<NOTE PLACE="foot">115 Ne hadde A. (sete <HI REND="italic">mit verweisungszeichen am rande beigefügt</HI>) <HI REND="italic">C;</HI> Nade A. syt <HI REND="italic">L;</HI> N. they y-sette <HI REND="italic">N;</HI> They hade (not <HI REND="italic">add. P</HI>) setyn <HI REND="italic">AP</HI>—b. a wh.] not a stoure <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="9" REF="8"/>
Þe mountaunce of a mile,<NOTE PLACE="foot">116 The montenys <HI REND="italic">N;</HI> Bot þe space <HI REND="italic">A</HI>—Well the space of halfe an hower <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>At his table y-sete:<NOTE PLACE="foot">117 hare <HI REND="italic">N;</HI> þe <HI REND="italic">A</HI>—y-s.] as þei sytte <HI REND="italic">A</HI>—Talking att their meate <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þer com a maide in ride<NOTE PLACE="foot">118 Tho con <HI REND="italic">L</HI>—damsell <HI REND="italic">P;</HI> dwerffe <HI REND="italic">A</HI>—in r.] r. <HI REND="italic">C;</HI> att that tyde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And a dwerȝ be her side,<NOTE PLACE="foot">119 A.] <HI REND="italic">om. N</HI>—dwerk <HI REND="italic">C;</HI> dwerffe <HI REND="italic">L;</HI> dwarffe <HI REND="italic">P;</HI> dwarfe rode <HI REND="italic">N;</HI> damsell <HI REND="italic">A</HI>—his <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="120">All beswette for hete. <NOTE PLACE="foot">120 b.] sweating <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="11">
<HEAD>11</HEAD>
<L>Þat maide was cleped Elene, <NOTE PLACE="foot">11. 121 The <HI REND="italic">LNP</HI>—may <HI REND="italic">L;</HI> Maidens <HI REND="italic">P</HI>—was yhote <HI REND="italic">N;</HI> hight <HI REND="italic">LA;</HI> name was <HI REND="italic">P</HI>—Ellene <HI REND="italic">L;</HI> Elyne <HI REND="italic">N;</HI> hendy Elyn <HI REND="italic">A;</HI> Hellen <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Gentill, briȝt and schene, <NOTE PLACE="foot">122 an <HI REND="italic">N</HI>—Bryght sche was a. sch. <HI REND="italic">A;</HI> Sent shee was vnto the King <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="110" UNIT="R"/></L>
<L>A lady messenger.<NOTE PLACE="foot">123 ladyes <HI REND="italic">P;</HI> lady is <HI REND="italic">N;</HI> lady as <HI REND="italic">A;</HI> lovely <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þer nas countesse ne quene<NOTE PLACE="foot">124 was neuer <HI REND="italic">NA</HI>—nor <HI REND="italic">L</HI>—The maiden was ware and wise <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="125">So semelich on to sene, <NOTE PLACE="foot">125 That was so <HI REND="italic">A</HI>—And cold doe her message att device <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat miȝte be her pere.<NOTE PLACE="foot">126 Bot sche m. <HI REND="italic">A;</HI> Ther m. none <HI REND="italic">N</HI>—Shee was not to ffere <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Sche was cloþed in tars,<NOTE PLACE="foot">127 Sche] The maiden <HI REND="italic">N</HI>—clodeþ <HI REND="italic">C</HI>—tarfis <HI REND="italic">N</HI>—The may þat was so schen <HI REND="italic">A;</HI> The maid was ffaire and sheene <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Roume and no þing scars,<NOTE PLACE="foot">128 Rownd <HI REND="italic">L</HI>—nodyng <HI REND="italic">C</HI>—Sche was clothyd (clad all <HI REND="italic">P</HI>) in gren <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Pelured wiþ blaunner.<NOTE PLACE="foot">129 Ipured w. <HI REND="italic">L;</HI> And furred w. <HI REND="italic">AP;</HI> With pelour <HI REND="italic">N</HI>—blawndenere <HI REND="italic">L;</HI> blaudere <HI REND="italic">N;</HI> blaundyner <HI REND="italic">A;</HI> Blaundemere <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="130">Her sadell was overgeld <NOTE PLACE="foot">130 H. s. and her brydell yn fere <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And wiþ diamaundis fulfeld;<NOTE PLACE="foot">131 A.] <HI REND="italic">om. N</HI>—fyllt <HI REND="italic">L</HI>—Full of dyamandys were <HI REND="italic">C;</HI> And wele hernest (bordered <HI REND="italic">P</HI>) with sylke <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Melk whit was her destrere. <NOTE PLACE="foot">132 And white <HI REND="italic">P;</HI> Whyte <HI REND="italic">A;</HI> Melk <HI REND="italic">C.</HI></NOTE> <MILESTONE N="120" UNIT="R"/></L>
</LG>
<LG N="12">
<HEAD>12</HEAD>
<L><PB N="10" REF="9"/>
Þe dwerȝ was cloþed in inde, <NOTE PLACE="foot">12. 133 clodeþ <HI REND="italic">C;</HI> cladd <HI REND="italic">P</HI>—in hynd <HI REND="italic">N;</HI> with scarlett ffine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Before and ek behinde<NOTE PLACE="foot">134 e.] all <HI REND="italic">A</HI>—And ffured well with good Ermine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="135">Stout he was and pert.<NOTE PLACE="foot">135 For he was stout <HI REND="italic">N</HI>—p.] keene <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Among alle cristene kinde<NOTE PLACE="foot">136 Amonges <HI REND="italic">L</HI>—a.] a <HI REND="italic">A</HI>—kyng (!) <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Swich on schold no man finde;<NOTE PLACE="foot">137 on] <HI REND="italic">om. L;</HI> another <HI REND="italic">P</HI>—ne sch. <HI REND="italic">C;</HI> might <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>His surcote was overt.<NOTE PLACE="foot">138 Hir <HI REND="italic">L</HI>—ov.] so ryche bete <HI REND="italic">L;</HI> of greene <HI REND="italic">P</HI>—He was so stoute in herte <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>His berd was ȝelow as wax,<NOTE PLACE="foot">139 b.] haire <HI REND="italic">P;</HI> sercote <HI REND="italic">A</HI>—w. as yel. <HI REND="italic">N</HI>—as ony w. <HI REND="italic">C;</HI> as floure <HI REND="italic">A;</HI> as ffl. on mold <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="140">To his gerdell heng his fax; <NOTE PLACE="foot">140 þe plex <HI REND="italic">C;</HI> the plax <HI REND="italic">N;</HI> shining as gold <HI REND="italic">P</HI>—And with in of an oþer colour <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>I dar well say in certe.<NOTE PLACE="foot">141 The sothe to say (tell <HI REND="italic">P</HI>) in sertente (veretye <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">LP;</HI> For sothe to se with sight <HI REND="italic">N;</HI> Wele furryd aboute wiþ merte <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>His schon wiþ gold wer diȝt <NOTE PLACE="foot">142 All h. <HI REND="italic">P</HI>—wer wiþ g. ydyȝt <HI REND="italic">C</HI>—Off (With <HI REND="italic">NA</HI>) g. his sh. w. (was <HI REND="italic">A</HI>) d. <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE> <MILESTONE N="130" UNIT="R"/></L>
<L>And coped as a kniȝt;<NOTE PLACE="foot">143 kopeþ <HI REND="italic">C;</HI> c. wer <HI REND="italic">A</HI>—All as gay as any knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat semed no poverte.<NOTE PLACE="foot">144 Tho <HI REND="italic">N;</HI> Ther <HI REND="italic">AP</HI>—signyfied <HI REND="italic">L;</HI> semyth of <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="13">
<HEAD>13</HEAD>
<L N="145">Teodelain was his name; <NOTE PLACE="foot">13. 145 Teandelayn <HI REND="italic">C;</HI> Theodeley <HI REND="italic">L;</HI> Deodelyne <HI REND="italic">N;</HI> Wyn∣deleyn <HI REND="italic">A;</HI> Teddelyne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wide sprong his fame<NOTE PLACE="foot">146 Well swyde (= swyþe) <HI REND="italic">C;</HI> Wyde were <HI REND="italic">L</HI>—h. name <HI REND="italic">C;</HI> of him the same (<HI REND="italic">lies:</HI> fame) <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Be norþ and ek be souþe.<NOTE PLACE="foot">147 Be] Bothe <HI REND="italic">N;</HI> Est west <HI REND="italic">AP</HI>—a. be s. <HI REND="italic">C;</HI> a. s. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="11" REF="10"/>
<NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Statt</HI> 148-153 <HI REND="italic">hat P</HI> 9 <HI REND="italic">verse</HI> (= P 148-156):<Q><LG>
<L>Much he cold of game and glee:</L>
<L>Ffiddle, crowde and sowtrye;</L>
<L>He was a merry man of mouth. <MILESTONE N="150" UNIT="P"/></L>
<L>Harpe, ribble and sautrye;</L>
<L>He cold much of Minstrelsye;</L>
<L>He was a good Jestoure.</L>
<L>There was none such in noe country;</L>
<L>A Jolly man fforsooth was hee</L>
<L>With Ladyes in their bower. <HI REND="italic">P.</HI></L>
</LG></Q> 148 couthe he <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> Miche he couþe of game:</L>
<L>Citole, sautrie in same,<NOTE PLACE="foot">149 Wiþ syt. <HI REND="italic">C;</HI> Sotill <HI REND="italic">LNA</HI>—sautyre <HI REND="italic">C;</HI> swithe <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="150">Harpe, fiþele and crouþe. <NOTE PLACE="foot">150 Of h. <HI REND="italic">N</HI>—fydele <HI REND="italic">C</HI>—a. cr.] þan wele he couthe <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <MILESTONE N="151" UNIT="P"/></L>
<L>He was a noble disour <NOTE PLACE="foot">151-153 <HI REND="italic">fehlen N.</HI> 151 gentill boourdour <HI REND="italic">L;</HI> gode gestoure <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <MILESTONE N="153" UNIT="P"/></L>
<L>Wiþ ladies in her bour, <NOTE PLACE="foot">152 Amonge <HI REND="italic">L</HI>—in b. <HI REND="italic">L;</HI> of valour <HI REND="italic">C.</HI></NOTE> <MILESTONE N="140" UNIT="R"/> <MILESTONE N="156" UNIT="P"/></L>
<L>A mery man of mouþe. <MILESTONE N="150" UNIT="P"/></L>
<L>He spak to þe maide hende: <NOTE PLACE="foot">154 seyd <HI REND="italic">A</HI>—þat <HI REND="italic">CN</HI>—h.] I wene <HI REND="italic">A</HI>—Then he bade maid Hellen <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="157" UNIT="P"/></L>
<L N="155">'To telle þin erende <NOTE PLACE="foot">155 For to <HI REND="italic">L</HI>—Damesel telle me þ. e. <HI REND="italic">N;</HI> (To t. þe (Ffor to t. her <HI REND="italic">P</HI>) tale bedene <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Time hit were nouþe.'<NOTE PLACE="foot">156 T. it is for sothe <HI REND="italic">A;</HI> And kneele before the King <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="14">
<HEAD>14</HEAD>
<L>Þat maide knelde in halle <NOTE PLACE="foot">14. 157 The <HI REND="italic">LNAP</HI>—kn.] kene <HI REND="italic">N</HI>—in the h. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="160" UNIT="P"/></L>
<L>Before þe kniȝtes alle<NOTE PLACE="foot">158 Among <HI REND="italic">NAP</HI>—knyȝte <HI REND="italic">C:</HI> lordes <HI REND="italic">A;</HI> l. and lordlinges <HI REND="italic">N;</HI> L. a. Ladyes <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: 'My lord Arthour!<NOTE PLACE="foot">159 Arth.] without Leasing <HI REND="italic">P</HI>—And greette hem wiþ honour <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="160">A cas þer is befalle,<NOTE PLACE="foot">160 And seyde a <HI REND="italic">C</HI>—þ. is] is nowe <HI REND="italic">L;</HI> þ. is now <HI REND="italic">A</HI>—yfalle <HI REND="italic">C;</HI> towerd <HI REND="italic">A</HI>—There is a strong case toward <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Worse wiþinne walle<NOTE PLACE="foot">161 A w. <HI REND="italic">L</HI>—the walle <HI REND="italic">N</HI>—Was þer neuer non so herd <HI REND="italic">A;</HI> There none such nor soe hard <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Was never non of dolour. <NOTE PLACE="foot">162 non] yitt <HI REND="italic">L</HI>—Y note nouȝt suche of d. <HI REND="italic">N;</HI> Nour of so grete (much <HI REND="italic">P</HI>) d. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="150" UNIT="R"/></L>
<L>My lady of Sinadoune</L>
<L>Is brouȝt in strong prisoun,<NOTE PLACE="foot">164 to <HI REND="italic">P</HI>—gret <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="165">Þat was of greet valour.<NOTE PLACE="foot">165 ys greet of <HI REND="italic">C</HI>—honour <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Sche praiþ þe sende her a kniȝt<NOTE PLACE="foot">166 And <HI REND="italic">LNA</HI>—prayd <HI REND="italic">CN;</HI> pray <HI REND="italic">L</HI>—you <HI REND="italic">LNAP</HI>—s. h.] of <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ herte good and liȝt, <NOTE PLACE="foot">167 That is of wer wyse and wight <HI REND="italic">L;</HI> In warra that were wys and bright <HI REND="italic">N;</HI> That in werre ware wyght <HI REND="italic">A;</HI> Ffor to win her in ffight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="170" UNIT="P"/></L>
<L>To winne her wiþ honour.'<NOTE PLACE="foot">168 With ioy and much honor <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="15">
<PB N="12" REF="11"/>
<HEAD>15</HEAD>
<L>Up start þe ȝinge kniȝt,<NOTE PLACE="foot">15. 169 Than stert up <HI REND="italic">N;</HI> Vp rose <HI REND="italic">P</HI>—that <HI REND="italic">LP;</HI> a <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="170">His herte was good and liȝt, <NOTE PLACE="foot">170 In (his <HI REND="italic">add. P</HI>) hert that (he <HI REND="italic">AP</HI>) was <HI REND="italic">NAP;</HI> With her (!) <HI REND="italic">L</HI>—mery a. l. <HI REND="italic">L;</HI> lefe a. wight <HI REND="italic">N;</HI> full lyght <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: 'Arthour, my lord!<NOTE PLACE="foot">171 A. s. my l. Arth. <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L>I schall do þat fiȝt <NOTE PLACE="foot">172 þo <HI REND="italic">C</HI>—My couenant is to haue th. f. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="160" UNIT="R"/></L>
<L>And winne þat lady briȝt,<NOTE PLACE="foot">173 Ffor to w. <HI REND="italic">P</HI>—br.] with myght <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝef þou art trewe of word.'<NOTE PLACE="foot">174 ye <HI REND="italic">LN</HI>—be <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L N="175">Þan seide Arthour: 'Þat is soþ!<NOTE PLACE="foot">175 Quod Arth. <HI REND="italic">A</HI>—The King said without othe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Certain, wiþ outen oþ,<NOTE PLACE="foot">176 Certis <HI REND="italic">NA</HI>—Thereof thou saiest soothe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þer to I bere record: <MILESTONE N="180" UNIT="P"/></L>
<L>God graunte þe grace and miȝt,<NOTE PLACE="foot">178 And seid god <HI REND="italic">N</HI>—yeue the <HI REND="italic">NAL;</HI> thee giue <HI REND="italic">P</HI>—grace] strenthe <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>To helde up þat lady riȝt<NOTE PLACE="foot">179 up] <HI REND="italic">om. L</HI>—ladies <HI REND="italic">L</HI>—To (Ffor to <HI REND="italic">P</HI>) wynne the (that <HI REND="italic">AP</HI>) lady bright <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L N="180">Wiþ dente of spere and sword!'<NOTE PLACE="foot">180 Thorow <HI REND="italic">A</HI>—spore a. sw. <HI REND="italic">L;</HI> þy sw. <HI REND="italic">C</HI>—With sheeld and with speare dint <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="16">
<HEAD>16</HEAD>
<L>Þan gan Elene to chide <NOTE PLACE="foot">16. 181 The mayde (may <HI REND="italic">A</HI>) began to ch. <HI REND="italic">LA;</HI> Then be∣gan the maid to say <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: 'Alas þat tide, <NOTE PLACE="foot">182 Alas scho seide <HI REND="italic">N</HI>—t.] ilke day <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="170" UNIT="R"/></L>
<L>Þat I was hider y-sent!<NOTE PLACE="foot">183 sende <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Þis word schall springe wide:<NOTE PLACE="foot">184 Shee said this <HI REND="italic">P;</HI> Thy <HI REND="italic">L</HI>—w.] <HI REND="italic">om. A;</HI> wordis <HI REND="italic">N</HI>—wyll <HI REND="italic">AP</HI>—spyng <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="185">Lore, king, is þy pride,<NOTE PLACE="foot">185 Lord k. now ys <HI REND="italic">C;</HI> Forlorne is <HI REND="italic">L;</HI> K. loste is <HI REND="italic">N;</HI> And lorne is k. <HI REND="italic">A;</HI> Sir K. lost is <HI REND="italic">P</HI>—all thy <HI REND="italic">P</HI>—pr.] þrede (!) <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And þy manhod y-schent,<NOTE PLACE="foot">186 A. all thy <HI REND="italic">AP</HI>—lose <HI REND="italic">LN;</HI> lordes <HI REND="italic">A;</HI> deeds <HI REND="italic">P</HI>—shentt <HI REND="italic">L;</HI> is sch. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Whan þou wilt sende a child, <NOTE PLACE="foot">187 That <HI REND="italic">A;</HI> Now <HI REND="italic">N</HI>—wold s. <HI REND="italic">A;</HI> woldist s. <HI REND="italic">N;</HI> schalt s. <HI REND="italic">C;</HI> sendest <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="190" UNIT="P"/></L>
<L>Þat is witles and wilde,</L>
<L>To dele douȝty dent,<NOTE PLACE="foot">189 poȝty <HI REND="italic">C;</HI> eny doughty <HI REND="italic">L;</HI> doughtilie with <HI REND="italic">P;</HI> mannes <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="190"><PB N="13" REF="12"/>
And hast kniȝtes of main, <NOTE PLACE="foot">190 Thou <HI REND="italic">P;</HI> Whan thou <HI REND="italic">N</HI>—of mickle m. <HI REND="italic">P;</HI> of renoun <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Perceval and Gawein,<NOTE PLACE="foot">191 Syr Pers. <HI REND="italic">LP;</HI> Launcelet Perc. <HI REND="italic">C</HI>—ser Gaw. <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Pris in ech turnement.' <NOTE PLACE="foot">192 That bene price (abled <HI REND="italic">L</HI>) <HI REND="italic">NL;</HI> Full wyse <HI REND="italic">AP</HI>—ech] <HI REND="italic">om. LAP;</HI> euery <HI REND="italic">N</HI>—turment <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE> <MILESTONE N="180" UNIT="R"/></L>
</LG>
<LG N="17">
<HEAD>17 <NOTE PLACE="foot">17. <HI REND="italic">fehlt in C.</HI></NOTE></HEAD>
<L>Þe dwerȝ wiþ greet errour <NOTE PLACE="foot">193 Tho the <HI REND="italic">P</HI>—erront <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Wente to king Arthour<NOTE PLACE="foot">194 Stert <HI REND="italic">NA</HI>—vnto <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="195">And seide: 'Kinde king! <NOTE PLACE="foot">195 thou gentil king <HI REND="italic">N;</HI> þou konyng k. <HI REND="italic">A;</HI> Sir verament <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þis child to be werrour<NOTE PLACE="foot">196 bene a w. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>And do swich a labour <NOTE PLACE="foot">197 A.] <HI REND="italic">om. N;</HI> Or <HI REND="italic">P</HI>—to do <HI REND="italic">LNAP</HI>—suche l. <HI REND="italic">L;</HI> a good l. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> <MILESTONE N="200" UNIT="P"/></L>
<L>Is nouȝt worþ a ferþing.<NOTE PLACE="foot">198 He is <HI REND="italic">N;</HI> Itt is <HI REND="italic">P</HI>—worthe nouȝt <HI REND="italic">N</HI>—one <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Er he þat lady se,<NOTE PLACE="foot">199 Or that he <HI REND="italic">L;</HI> Er that euer he <HI REND="italic">N</HI>—se] may see <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="200">He schall do batailes þre <NOTE PLACE="foot">200 He sch. do] <HI REND="italic">om. NA;</HI> He sh. haue <HI REND="italic">P</HI>—Bataile <HI REND="italic">N</HI>—þre] V othir thre <HI REND="italic">NP;</HI> two or thre <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ oute any lesing.<NOTE PLACE="foot">201 Trulye w. <HI REND="italic">P</HI>—He dothe (must do <HI REND="italic">A</HI>) w. ou. l. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>At þe point perilous,<NOTE PLACE="foot">202 þe] <HI REND="italic">om. LN</HI>—Att the bridge of perill <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Be þe chapell auntrous,<NOTE PLACE="foot">203 Besyde <HI REND="italic">LNAP</HI>—ch. of awntrous (auentours <HI REND="italic">N</HI>) <HI REND="italic">LNA;</HI> aduenturous chappell <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Schall be his beginning.'<NOTE PLACE="foot">204 Ther sch. <HI REND="italic">A</HI>—Ther schalle he bigynne <HI REND="italic">N;</HI> There is the ffirst begining <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="18">
<HEAD>18</HEAD>
<L N="205">Libeaus Desconus answerde: <NOTE PLACE="foot">18. 205 Syr L. <HI REND="italic">LNAP</HI>—D.] than <HI REND="italic">LNA;</HI> anon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="181" UNIT="R"/></L>
<L>'Ȝet was I never aferd<NOTE PLACE="foot">206 Ȝ. neuer was I <HI REND="italic">A;</HI> And said I was n. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For doute of mannis awe. <NOTE PLACE="foot">207 dred <HI REND="italic">LNA</HI>—m.] wordys <HI REND="italic">L</HI>—sawe <HI REND="italic">NA</HI>—Ffor no mans threatninge <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="210" UNIT="P"/></L>
<L>To fiȝte wiþ spere or swerd <NOTE PLACE="foot">208 <HI REND="italic">und</HI> 209 <HI REND="italic">umgestellt NAP.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">208 or] and <HI REND="italic">L</HI>—To (Ffor to <HI REND="italic">P</HI>) pley with a swerd <HI REND="italic">AP;</HI> Bothe with spere and with schild <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> <MILESTONE N="212" UNIT="P"/></L>
<L><PB N="14" REF="13"/>
Som dell I have y-lerd, <NOTE PLACE="foot">209 Sum whate <HI REND="italic">NAP</HI>—haue I <HI REND="italic">LNAP</HI>—lerid <HI REND="italic">NP;</HI> lernyd <HI REND="italic">A;</HI> lernde <HI REND="italic">in</HI> leerde <HI REND="italic">geändert L.</HI></NOTE> <MILESTONE N="211" UNIT="P"/></L>
<L N="210">Þer many men were y-slawe. <NOTE PLACE="foot">210 m. man <HI REND="italic">L;</HI> men <HI REND="italic">NP</HI>—hathe be <HI REND="italic">LNP</HI>—slawe <HI REND="italic">L;</HI> slowe <HI REND="italic">P</HI>—And hath had many a blaw <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Statt</HI> 211-213 <HI REND="italic">hat L</HI> 6 <HI REND="italic">verse:</HI>
<Q><LG>
<L>That man that fleyth by wey or strete,</L>
<L>I wolde the devyll had broke his nek,</L>
<L>Wher euer he hym take.</L>
<L>Also I wolde, he were to-drawe</L>
<L>And with the wyn[d]e to-wawe,</L>
<L>Till the devill him take. <HI REND="italic">L.</HI></L>
</LG></Q> 211 He] The man <HI REND="italic">NP;</HI> A man <HI REND="italic">A</HI>—dr.] a threte <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> He þat fleþ for drede,</L>
<L>I wolde, be way or strete<NOTE PLACE="foot">212 Other (<HI REND="italic">om. N)</HI> by way or by str. <HI REND="italic">PNA.</HI></NOTE></L>
<L>His body wer to-drawe.<NOTE PLACE="foot">213 Y wolde he w. to-dr. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>I will þat bataile take <NOTE PLACE="foot">214 the <HI REND="italic">P</HI>—vndertake <HI REND="italic">P</HI>—The (This <HI REND="italic">N</HI>) b. I vndirtake <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE> <MILESTONE N="190" UNIT="R"/></L>
<L N="215">And never on forsake, <NOTE PLACE="foot">215 none <HI REND="italic">L;</HI> non of them <HI REND="italic">A</HI>—I ne will neuer fforsake <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As hit is Arthours lawe.' <NOTE PLACE="foot">216 For suche is <HI REND="italic">NAP</HI>—Arth.] londes <HI REND="italic">L.</HI></NOTE> <MILESTONE N="219" UNIT="P"/></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot">18<SUP>a</SUP> <HI REND="italic">von (I) NAP hinzugefügt</HI> (= P 220-231):<Q><LG>
<L>The may answerid fulle snelle: <NOTE PLACE="foot">216<SUP>a</SUP> meyd <HI REND="italic">A;</HI> made <HI REND="italic">P</HI>—f.] alsoe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="220" UNIT="P"/></L>
<L>'That semyth the right welle,<NOTE PLACE="foot">216<SUP>b</SUP> And said that <HI REND="italic">P</HI>—besemyth <HI REND="italic">AP</HI>—r.] <HI REND="italic">om. P.</HI></NOTE></L>
<L>Who so lokith on the.<NOTE PLACE="foot">216<SUP>c</SUP> þe] may know <HI REND="italic">add. <HI REND="italic">P</HI> Mit 216<SUP>d</SUP> beginnt das erste fragment von</HI> I,</NOTE></L>
<L>þow ne durst for al þy word<NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">216<SUP>d</SUP></HI>—<HI REND="italic">429.</HI> 216<SUP>d</SUP> ne d.] dorstest nouȝt <HI REND="italic">I</HI>—al] <HI REND="italic">om. P</HI>—þe <HI REND="italic">A;</HI> this <HI REND="italic">N</HI>—world <HI REND="italic">NA;</HI> berde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="216e">Abyde þeo wynd of a sweord, <NOTE PLACE="foot">216<SUP>e</SUP> a] my <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>By ouȝt þat y can seo.'<NOTE PLACE="foot">216<SUP>f</SUP> For <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>þanne þeo dwery seyde in þat stounde:<NOTE PLACE="foot">216<SUP>g</SUP> Than seid the (that <HI REND="italic">P</HI>) dw. <HI REND="italic">NAP</HI>—in] <HI REND="italic">om. N.</HI></NOTE></L>
<L>'þeo dede men in grounde<NOTE PLACE="foot">216<SUP>h</SUP> That <HI REND="italic">N</HI>—in (on <HI REND="italic">N</HI>) þe gr. <HI REND="italic">AN</HI>—Dead men that lyen on the gr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Of þe aferd may beo.<NOTE PLACE="foot">216<SUP>i</SUP> affrayd <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="216k">Y rede þe in game: <NOTE PLACE="foot">216<SUP>k</SUP> Nowe y <HI REND="italic">NA</HI>—But betweene ernest and game <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Go hom and souk þy dame <NOTE PLACE="foot">216<SUP>l</SUP> I counsell thee goe souke thy d. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="230" UNIT="P"/></L>
<L>And wynne þer þy gre!'<NOTE PLACE="foot">216<SUP>m</SUP> A. þer thou w. <HI REND="italic">A</HI>—þy] þe <HI REND="italic">AP</HI>—degre <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
</LG></Q></NOTE>
<LG N="19">
<HEAD>19</HEAD>
<L><PB N="15" REF="14"/>
Quoþ Arthour anon riȝt: <NOTE PLACE="foot">19. 217 þan seyde A. <HI REND="italic">C;</HI> The kynge said (answered <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="232" UNIT="P"/></L>
<L>'Þou getest non oþer kniȝt<NOTE PLACE="foot">218 And said thou g. <HI REND="italic">P;</HI> Thou g. here <HI REND="italic">L;</HI> Here (He <HI REND="italic">A</HI>) g. thou <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Be god, þat bouȝte me dere!<NOTE PLACE="foot">219 g.] him <HI REND="italic">LINA</HI>—By g. that sitteth in Trinitye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="220">Ȝef he þinkiþ þe nouȝt wiȝt, <NOTE PLACE="foot">220 he þyngyþ <HI REND="italic">C;</HI> ye thinke <HI REND="italic">L;</HI> þow þ. <HI REND="italic">INAP</HI>—þe n.] the childe n. <HI REND="italic">L;</HI> him n. <HI REND="italic">IN;</HI> n. him <HI REND="italic">A;</HI> he bee not <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Go get ȝe on, wher ȝou miȝt,<NOTE PLACE="foot">221 Goe and g. <HI REND="italic">P;</HI> Get <HI REND="italic">LIN;</HI> Ge (!) <HI REND="italic">A</HI>—þe] <HI REND="italic">om. I</HI>—anoþer <HI REND="italic">LINAP</HI>—wh. þ. m.] Knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat be of more powere!'<NOTE PLACE="foot">222 is <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat maide for wreþþe and hete<NOTE PLACE="foot">223 The <HI REND="italic">LNAP</HI>—may <HI REND="italic">IA</HI>—wr.] ire <HI REND="italic">LIAP;</HI> noye <HI REND="italic">N</HI>—a. h.] styll sate (did thinke <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Nolde neiþir drinke ne ete <NOTE PLACE="foot">224 Wolde <HI REND="italic">LIN;</HI> Sche w. <HI REND="italic">AP</HI>—neydyr <HI REND="italic">C;</HI> nouȝt <HI REND="italic">N</HI>—eate nor d[r]inke <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="200" UNIT="R"/></L>
<L N="225">For alle þo, þat þer were, <NOTE PLACE="foot">225 a. þat <HI REND="italic">INAP;</HI> none that <HI REND="italic">L</HI>—þer w.] thei myȝt do <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> <MILESTONE N="240" UNIT="P"/></L>
<L>But set doun all dismaid,<NOTE PLACE="foot">226 Sche <HI REND="italic">LAP;</HI> Heo <HI REND="italic">I</HI>—sate hur d. <HI REND="italic">N;</HI> sate still <HI REND="italic">P</HI>—all þys maid <HI REND="italic">C;</HI> dismaysed <HI REND="italic">L;</HI> sore amaied <HI REND="italic">I;</HI> as careful maide <HI REND="italic">N;</HI> euyll payd <HI REND="italic">A;</HI> without ffable <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Till þe table was unlaid,<NOTE PLACE="foot">227 Vntil <HI REND="italic">I</HI>—bord <HI REND="italic">A;</HI> cloþ <HI REND="italic">I</HI>—weore <HI REND="italic">I</HI>—ylayd <HI REND="italic">C;</HI> laid <HI REND="italic">I;</HI> raysed <HI REND="italic">L;</HI> vpbrayd <HI REND="italic">A</HI>—Till they had vncouered the table <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Sche and þe dwerȝin fere.</L>
</LG>
<LG N="20">
<HEAD>20</HEAD>
<L>King Arthour in þat stounde</L>
<L N="230">Het of þe table rounde <NOTE PLACE="foot">20. 230 Comaunded <HI REND="italic">LINAP</HI>—that <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Four þe beste kniȝtes<NOTE PLACE="foot">231 F. of the b. kn. <HI REND="italic">LINA;</HI> 4 knights in ffere <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In armes hole and sounde, <NOTE PLACE="foot">232 <HI REND="italic">und</HI> 233 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">232 In armour <HI REND="italic">A;</HI> To army him <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> <MILESTONE N="248" UNIT="P"/></L>
<L>Þe beste, þat miȝte be founde, <NOTE PLACE="foot">233 <HI REND="italic">fehlt L</HI>—Of the <HI REND="italic">NP</HI>—b. armour that <HI REND="italic">N</HI>—may <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <MILESTONE N="247" UNIT="P"/></L>
<L>Army him anoon riȝtes, <NOTE PLACE="foot">234 To a. <HI REND="italic">LINAP</HI>—h.] Lyb. <HI REND="italic">C;</HI> the (that <HI REND="italic">P</HI>) childe <HI REND="italic">NAP</HI>—an.] to <HI REND="italic">I;</HI> at <HI REND="italic">NA;</HI> ffull <HI REND="italic">P</HI>—right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="210" UNIT="R"/></L>
<L N="235"><PB N="16" REF="15"/>
And seide: 'Þorȝ helpe of Crist, <NOTE PLACE="foot">235 He <HI REND="italic">INA</HI>—th. þe helpe <HI REND="italic">L;</HI> th. (in <HI REND="italic">I;</HI> with <HI REND="italic">A</HI>) the grace <HI REND="italic">NIA;</HI> th. the might <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="250" UNIT="P"/></L>
<L>Þat in flome was baptist,<NOTE PLACE="foot">236 in þe fl. <HI REND="italic">CLI;</HI> in the (<HI REND="italic">om. P</HI>) fl. Jourdan <HI REND="italic">NP</HI>—w.] tok <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>He schall helde all his hiȝtes<NOTE PLACE="foot">237 That he schuld <HI REND="italic">A</HI>—holde uppe <HI REND="italic">L</HI>—a. h.] his <HI REND="italic">A;</HI> oure <HI REND="italic">I</HI>—hight<HI REND="italic">L;</HI> hestes <HI REND="italic">CI</HI>—That he schulde haue myght <HI REND="italic">N;</HI> He shold doe that he hight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And be good champioun<NOTE PLACE="foot">238 bicome <HI REND="italic">NAP</HI>—g.] a <HI REND="italic">P;</HI> a g. <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>To þe lady of Sinadoun<NOTE PLACE="foot">239 Vnto þat <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="240">And fille her fon in fiȝtes.' <NOTE PLACE="foot">240 To <HI REND="italic">N</HI>—sle <HI REND="italic">INA</HI>—his <HI REND="italic">A</HI>—foo <HI REND="italic">IN;</HI> ffoemen <HI REND="italic">P</HI>—fyght <HI REND="italic">LNP</HI>—And holde vp alle her ryȝtes <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="21">
<HEAD>21</HEAD>
<L>To army him wer þey fain: <NOTE PLACE="foot">21. 241 <HI REND="italic">und</HI> 242 <HI REND="italic">umgestellt A.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">241 h.] <HI REND="italic">om. C</HI>—þei wer <HI REND="italic">AP;</HI> þer (þe <HI REND="italic">LN</HI>) knyȝtes wer <HI REND="italic">CLN</HI>—full f. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þe ferste was sir Gawein,<NOTE PLACE="foot">242 þe f. w.] Sir Percevale and <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat oþer sir Percevale,<NOTE PLACE="foot">243 þeo toþir <HI REND="italic">I</HI>—In that semely sale (= 249) <HI REND="italic">NA;</HI> And arrayed him like a knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe þirde was sir Iwein, <NOTE PLACE="foot">244 þyrþe <HI REND="italic">C</HI>—w.] <HI REND="italic">om. C</HI>—s.] <HI REND="italic">om. I</HI>—Eweyn <HI REND="italic">CINA;</HI> Agrauaine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="220" UNIT="R"/></L>
<L N="245">Þe ferþe sir Agrafain; <NOTE PLACE="foot">245 And the <HI REND="italic">P</HI>—ferþde <HI REND="italic">C</HI>—was s. <HI REND="italic">CNAP;</HI> highte <HI REND="italic">L</HI>—Agra∣frayn <HI REND="italic">C;</HI> Agfayne <HI REND="italic">L;</HI> Egrefayn <HI REND="italic">I;</HI> Griffayn <HI REND="italic">N;</HI> Geffreyn <HI REND="italic">A;</HI> Ewaine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="260" UNIT="P"/></L>
<L>So seiþ þe frensche tale.<NOTE PLACE="foot">246 Thus <HI REND="italic">LIN</HI>—telleth <HI REND="italic">LINA</HI>—fr. in t. <HI REND="italic">A</HI>—Them right ffor to behold <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þey caste on him of selk<NOTE PLACE="foot">247 h.] <HI REND="italic">om. A</HI>—of s.] right good s. <HI REND="italic">P;</HI> a scherte of s. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>A gipell whit as melk<NOTE PLACE="foot">248 At <HI REND="italic">N</HI>—griffown <HI REND="italic">I;</HI> gippon <HI REND="italic">N;</HI>ryppon <HI REND="italic">A;</HI> sorkett <HI REND="italic">L;</HI> sercote <HI REND="italic">P</HI>—as wh. <HI REND="italic">CNP</HI>—as any m. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In þat semely sale,<NOTE PLACE="foot">249 a <HI REND="italic">N</HI>—That s. was in s. <HI REND="italic">LI;</HI> Emong þem chosyn som (!) fayle <HI REND="italic">A;</HI> That was worth 20: of golde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="250">And an hauberk briȝt, <NOTE PLACE="foot">250 A.] A. syȝt <HI REND="italic">C;</HI> There on <HI REND="italic">L;</HI> þat oþir <HI REND="italic">I;</HI> Alsoe <HI REND="italic">P</HI>—hambreke <HI REND="italic">A</HI>—br.] ffaire and br. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat richely was adiȝt<NOTE PLACE="foot">251 That ful riche (rychely <HI REND="italic">A</HI>) w. <HI REND="italic">NA;</HI> Which was ffull richelye <HI REND="italic">P</HI>—ydyȝt <HI REND="italic">IN;</HI> dyght <HI REND="italic">LAP.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ mailes þikke and smale.<NOTE PLACE="foot">252 maile <HI REND="italic">N;</HI> nayles <HI REND="italic">AP</HI>—grete a. sm. <HI REND="italic">INA;</HI> good a. ffine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="22">
<HEAD>22</HEAD>
<L><PB N="17" REF="16"/>
Gawein, his owene sire, <NOTE PLACE="foot">22. 253 Syr G. <HI REND="italic">LP</HI>—s.] fere <HI REND="italic">A;</HI> ffather <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Heng aboute his swire <NOTE PLACE="foot">254 sw.] necke there <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="290" UNIT="R"/></L>
<L N="255">A scheld wiþ a griffoun, <NOTE PLACE="foot">255 one <HI REND="italic">LN</HI>—gryffyn <HI REND="italic">A;</HI> chefferoun <HI REND="italic">L.</HI> 256-258 <HI REND="italic">folgen nach</HI> 259-264 <HI REND="italic">C. Die anfänge von</HI> 256-264 <HI REND="italic">unvollständig</HI> (<HI REND="italic">ein stück pergament abgerissen</HI>) <HI REND="italic">I.</HI></NOTE> <MILESTONE N="270" UNIT="P"/></L>
<L>An helm of riche atire, <NOTE PLACE="foot">256 And an <HI REND="italic">CLNP</HI>—of r. entere <HI REND="italic">A;</HI> that was ffull rich <HI REND="italic">P</HI>—... helm of r. entyre <HI REND="italic">I.</HI></NOTE> <MILESTONE N="238" UNIT="R"/></L>
<L>Þat was stele and noon ire,<NOTE PLACE="foot">257 þ.] <HI REND="italic">om. N</HI>—In all the Land there was none such <HI REND="italic">P;</HI> ... was st. a. n. irne <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Percevale sette on his croun; <NOTE PLACE="foot">258 Sir P. <HI REND="italic">LNP</HI>—on cr. <HI REND="italic">A</HI>—.. wal s. on h. cr. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE> <MILESTONE N="240" UNIT="R"/></L>
<L>Launcelet him brouȝt a sper, <NOTE PLACE="foot">259 And L. <HI REND="italic">C;</HI> Gefferen <HI REND="italic">A;</HI> Sir Agrauaine <HI REND="italic">P</HI>—br. h. <HI REND="italic">LP;</HI> br. with h. <HI REND="italic">A</HI>—A griffon he brouȝt with him <HI REND="italic">N;</HI> .. elot br. h. a sp. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE> <MILESTONE N="232" UNIT="R"/></L>
<L N="260">In werre him wiþ to were, <NOTE PLACE="foot">260 In armes <HI REND="italic">L</HI>—In w. wiþ hym well to w. <HI REND="italic">C;</HI> That was gode (in euery were (euery where <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">AP;</HI> .. wiþ him to beore <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>And a fell fauchoun;<NOTE PLACE="foot">261 A. also a <HI REND="italic">C</HI>—A. of a ffell ffashion <HI REND="italic">P;</HI> ... fawchoun <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Iwein him brouȝt a stede,<NOTE PLACE="foot">262 Ew. <HI REND="italic">NA;</HI> And syr Oweyn <HI REND="italic">C;</HI> Sir Ew. <HI REND="italic">P</HI>—br. h. <HI REND="italic">LP;</HI>br. with h. <HI REND="italic">NA</HI>—.. ȝt him a st. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þat was good at nede<NOTE PLACE="foot">263 at euerych n. <HI REND="italic">CA;</HI> in euery n. <HI REND="italic">NP</HI>—... at n. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>And egre as lioun. <NOTE PLACE="foot">264 As e. <HI REND="italic">N;</HI> And as ffeirce <HI REND="italic">P</HI>—as eny l. <HI REND="italic">LNAP</HI>—... ny lyoun <HI REND="italic">I.</HI></NOTE> <MILESTONE N="237" UNIT="R"/></L>
</LG>
<LG N="23">
<HEAD>23</HEAD>
<L N="265">Þe kniȝt to hors gan spring <NOTE PLACE="foot">23. 265 The yong kn. <HI REND="italic">N;</HI> The knyghtes <HI REND="italic">A</HI>—Sir L. on his steede g. spr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="280" UNIT="P"/></L>
<L>And rod to Arthour þe king<NOTE PLACE="foot">266 r. fforth vnto <HI REND="italic">P</HI>—Arth.] <HI REND="italic">om. IP.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: 'My lord hende,<NOTE PLACE="foot">267 He <HI REND="italic">I</HI>—my l. so h. <HI REND="italic">N;</HI> my l. wiþ crowne <HI REND="italic">A;</HI> L. of renowne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝef me þy blessinge!<NOTE PLACE="foot">268 your <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Anoon, wiþ oute dwellinge<NOTE PLACE="foot">269 Withoute eny (more <HI REND="italic">I</HI>) dw. (lettyng <HI REND="italic">NP;</HI> lesing <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L N="270">My will is forþ to wende.'<NOTE PLACE="foot">270 f.] <HI REND="italic">om. N;</HI> for <HI REND="italic">CI;</HI> nowe <HI REND="italic">L;</HI> fforth me <HI REND="italic">P;</HI> gode <HI REND="italic">A</HI>—w.] fone <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="18" REF="17"/>
Arthour his hond up haf<NOTE PLACE="foot">271 The King h. h. vpp did lifft <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And his blessinge him ȝaf,<NOTE PLACE="foot">272 bl. he hym <HI REND="italic">CNA;</HI> bl. to him <HI REND="italic">P</HI>—gaue right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As corteis king and kende, <NOTE PLACE="foot">273 And <HI REND="italic">N</HI>—k. a. hende <HI REND="italic">C;</HI> hende kyng <HI REND="italic">I</HI>—As a king full kynd <HI REND="italic">A;</HI> As a Knight courteour and hende <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="288" UNIT="P"/></L>
<L><NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Statt</HI> 274-276 <HI REND="italic">stehen in P</HI> 6 <HI REND="italic">verse</HI> (= P 289-294):<Q><LG>
<L>And said: 'god, that is of might,</L>
<L>And his mother Marry bright, <MILESTONE N="290" UNIT="P"/></L>
<L>That is fflowre of all women,</L>
<L>Giue thee gracce ffor to gone,</L>
<L>Ffor to gett the ouerhand of thy fone</L>
<L>And speed thee in thy iourney!' Amen. <HI REND="italic">P</HI></L>
</LG></Q> 274 He <HI REND="italic">I</HI>—ȝeue <HI REND="italic">ILNA</HI>—space <HI REND="italic">I.</HI></NOTE> And seide: 'God graunte þe grace <MILESTONE N="250" UNIT="R"/></L>
<L N="275">And of spede space,<NOTE PLACE="foot">275 Off sp. a. eke of sp. <HI REND="italic">L;</HI> (And yeue the (To haue <HI REND="italic">IA</HI>) sp. a. sp. (grace <HI REND="italic">I</HI>) <HI REND="italic">NIA.</HI></NOTE></L>
<L>To bringe þat birde of bende!'<NOTE PLACE="foot">276 borow <HI REND="italic">A</HI>—þe <HI REND="italic">C</HI>—lady <HI REND="italic">CA</HI>—out of b. <HI REND="italic">CLN;</HI> hend <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="24">
<HEAD>24</HEAD>
<L>Þe maide stout and gay <NOTE PLACE="foot">24. 277 may <HI REND="italic">I;</HI> messangere <HI REND="italic">L</HI>—was st. a. <HI REND="italic">LIN;</HI> þat was so <HI REND="italic">A</HI>—Sir Lyb. now rideth on his way <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="295" UNIT="P"/></L>
<L>Lep on her palfray;<NOTE PLACE="foot">278 And l. <HI REND="italic">LIN</HI>—to <HI REND="italic">N</HI>—And soe did that ffaire may <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe dwerȝ rod hir be side.<NOTE PLACE="foot">279 dw. alsoe r. <HI REND="italic">P</HI>—them bes. <HI REND="italic">P;</HI> by hir s. <HI REND="italic">LIN.</HI></NOTE></L>
<L N="280">Till þe þirde day<NOTE PLACE="foot">280 And tyll <HI REND="italic">C:</HI> Vntil <HI REND="italic">N;</HI> T. on <HI REND="italic">LI;</HI> T. vpon <HI REND="italic">A;</HI> T. itt beffell vpon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Upon þe kniȝt alwey<NOTE PLACE="foot">281 Apon <HI REND="italic">I;</HI> Sone vpon <HI REND="italic">A;</HI> On <HI REND="italic">L</HI>—that kn. <HI REND="italic">L;</HI> him <HI REND="italic">I</HI>—a.] <HI REND="italic">om. A;</HI> all the way <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Faste sche gan to chide <NOTE PLACE="foot">282 Euer <HI REND="italic">CN</HI>—he <HI REND="italic">L;</HI> they <HI REND="italic">P,</HI> than <HI REND="italic">A</HI>—began <HI REND="italic">C</HI>—to] <HI REND="italic">om. CI;</HI> þei <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <MILESTONE N="300" UNIT="P"/></L>
<L>And seide: 'Lorell caitif!<NOTE PLACE="foot">283 l. and k. <HI REND="italic">CP;</HI> thou wrecche thou c. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þauȝ þou wer worþ swich five, <NOTE PLACE="foot">284 Iff <HI REND="italic">A</HI>—worþ] <HI REND="italic">om. NP;</HI> worthy <HI REND="italic">A</HI>—swyw f. <HI REND="italic">C;</HI> so stife <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> <MILESTONE N="260" UNIT="R"/></L>
<L N="285">Y-tint nou is þy pride:<NOTE PLACE="foot">285 Yt. n.] Lorne <HI REND="italic">L;</HI> Lost <HI REND="italic">P;</HI> Sone l. <HI REND="italic">IN;</HI> Lorn þan <HI REND="italic">A</HI>—weore <HI REND="italic">I</HI>—all thy pr. <HI REND="italic">P</HI></NOTE></L>
<L>Þis pase kepeþ a kniȝt,<NOTE PLACE="foot">286 p.] p. before <HI REND="italic">C;</HI> place beforne <HI REND="italic">L;</HI> place <HI REND="italic">N;</HI> wey <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="19" REF="18"/>
Þat wiþ ech man will fiȝt;<NOTE PLACE="foot">287 þ.] <HI REND="italic">om. N</HI>—eueri <HI REND="italic">NAP</HI>—m. he wol <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>His name is spronge wide:<NOTE PLACE="foot">288 n. spryngeþ <HI REND="italic">INP;</HI> wordes spryngen <HI REND="italic">L</HI>—full w. <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="25">
<HEAD>25</HEAD>
<L>William Salebraunche;<NOTE PLACE="foot">25. 289 He hat ser W. <HI REND="italic">L;</HI> He hyȝht W. <HI REND="italic">IA;</HI> His name is W. <HI REND="italic">P</HI>—Celebronche <HI REND="italic">C;</HI> Celabronche <HI REND="italic">N;</HI> de la ravnche <HI REND="italic">L;</HI> de la brawunche <HI REND="italic">I;</HI> de la Braunche <HI REND="italic">P;</HI> Dolebraunche <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="290">His fiȝt may no man staunche; <NOTE PLACE="foot">290 fighting <HI REND="italic">N;</HI> wraþþe <HI REND="italic">I;</HI> warre <HI REND="italic">A;</HI> warres <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He is werrour out of witte.<NOTE PLACE="foot">291 is a w. <HI REND="italic">LP</HI>—out of w.] of w. <HI REND="italic">I;</HI> so wyth <HI REND="italic">C;</HI> of great pride <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þoruȝ herte oþer þoruȝ haunche <MILESTONE N="310" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">292 Boþe þ. <HI REND="italic">IAP;</HI> But thr. <HI REND="italic">N</HI>—o. þ.] and <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ his sper he will launche<NOTE PLACE="foot">293 His sp. he w. throwe l. <HI REND="italic">L;</HI> Sone wol he heom l. <HI REND="italic">I;</HI> (Full sone (Swithe <HI REND="italic">P</HI>) he wyll þe l. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>All þat aȝens him rit.' <MILESTONE N="270" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">294 Who so <HI REND="italic">L</HI>—to <HI REND="italic">P</HI>—ryȝtte <HI REND="italic">C;</HI> rides <HI REND="italic">P;</HI> sytt <HI REND="italic">L;</HI> set <HI REND="italic">I;</HI> mete <HI REND="italic">N</HI>—All þat he may hytte <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="295">Quoþ Libeaus Desconus:<NOTE PLACE="foot">295 þan seyd <HI REND="italic">CP</HI>—L. D.] Sir Lyb. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'Is his fiȝtinge of swich us?<NOTE PLACE="foot">296 fyght <HI REND="italic">L</HI>—of sw. us] sw. vys <HI REND="italic">C</HI>—Y sweore by swete Ihesus <HI REND="italic">I;</HI> That wey wyll we aventour vs <HI REND="italic">A;</HI> I will not Lett this nor thus <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Was he never y-hitte?<NOTE PLACE="foot">297 And w. <HI REND="italic">N</HI>—þat he w. n. ȝet hut <HI REND="italic">I;</HI> Iff we may hym mete <HI REND="italic">A;</HI> To play with him a ffitt <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For auȝt, þat may betide,<NOTE PLACE="foot">298 any thing <HI REND="italic">P</HI>—þ.] <HI REND="italic">om. A</HI>—What so euer me betyde <HI REND="italic">C;</HI> Tide so whate bitide <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>To him I will ride<NOTE PLACE="foot">299 Ayenes <HI REND="italic">LIA</HI>—will I <HI REND="italic">LIA;</HI> schalle y <HI REND="italic">N</HI>—I will against h. r. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="300">And loke, hou he sit.' <NOTE PLACE="foot">300 To <HI REND="italic">LAP</HI>—se <HI REND="italic">LI</HI>—hou] if <HI REND="italic">A;</HI> if that <HI REND="italic">P;</HI> h. fast <HI REND="italic">IN</HI>—set <HI REND="italic">I;</HI> can s. <HI REND="italic">P;</HI> will s. <HI REND="italic">LA</HI> (sytte <HI REND="italic">in</HI> fytte <HI REND="italic">geändert L</HI>).</NOTE></L>
</LG>
<LG N="26">
<HEAD>26</HEAD>
<L>Þey ride forþ all þre <NOTE PLACE="foot">26. 301 The r. f. <HI REND="italic">A;</HI> Forþ þey r. <HI REND="italic">C;</HI> Than r. they f. <HI REND="italic">N;</HI> The r. on then <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Upon a faire cause <NOTE PLACE="foot">302 Apon <HI REND="italic">I;</HI> On <HI REND="italic">A</HI>—that <HI REND="italic">LN</HI>—Wiþ merþe and greet solempnyte <HI REND="italic">C.</HI></NOTE> <MILESTONE N="320" UNIT="P"/></L>
<L>Be þe chapell auntrous.<NOTE PLACE="foot">303 Biside <HI REND="italic">NAP;</HI> Ryght to <HI REND="italic">L</HI>—þe] <HI REND="italic">om. L;</HI> a <HI REND="italic">C;</HI> þat <HI REND="italic">I</HI>—ch. of a. <HI REND="italic">NA;</HI> castell au. <HI REND="italic">C;</HI> aduen∣turous chappell <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="20" REF="19"/>
Þe kniȝt þey gonne y-se <NOTE PLACE="foot">304 And þe <HI REND="italic">C;</HI> þat <HI REND="italic">IN;</HI> A <HI REND="italic">AP</HI>—<HI REND="italic">g.</HI> þay <HI REND="italic">IA;</HI> anon they can <HI REND="italic">P</HI>—see <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="280" UNIT="R"/></L>
<L N="305">In armes briȝt of ble <NOTE PLACE="foot">305 With a. <HI REND="italic">P;</HI> In armour <HI REND="italic">NA;</HI> I armeþ <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Upon þe point perilous.<NOTE PLACE="foot">306 Apon <HI REND="italic">I</HI>—pont <HI REND="italic">I;</HI> bridge <HI REND="italic">P;</HI> vale <HI REND="italic">C</HI>—of perrill <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He bar a scheld of grene<NOTE PLACE="foot">307 þeo <HI REND="italic">I</HI>—all of <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ þre liouns of gold schene,<NOTE PLACE="foot">308 sch.] I wene <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Well proude and precious;<NOTE PLACE="foot">309 W.] <HI REND="italic">om. INA</HI>—Right rich and precyous <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="310">Of swich lengell and trappes; <NOTE PLACE="foot">310 Of wych <HI REND="italic">C;</HI> To suche <HI REND="italic">N;</HI> Of sute <HI REND="italic">L</HI>—lengels <HI REND="italic">N;</HI> lynnell <HI REND="italic">L</HI>—Wiþ sotil gyse of trappes <HI REND="italic">I;</HI> Wele (was armed (a. w. <HI REND="italic">P</HI>) þat knyȝht <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>To delen ech man rappes<NOTE PLACE="foot">311 e. m.] men <HI REND="italic">IN;</HI> strokys and <HI REND="italic">L</HI>—For soth at all ryght <HI REND="italic">A;</HI> As he shold goe to ffight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Ever he was fous. <NOTE PLACE="foot">312 That knyght was (evyr vyous (irows <HI REND="italic">I</HI>) <HI REND="italic">LI;</HI> E. hath bene his vse <HI REND="italic">N;</HI> As it was his vse <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="330" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="27">
<HEAD>27</HEAD>
<L>Whan he hadde of hem siȝt, <NOTE PLACE="foot">27. 313 And wh. <HI REND="italic">C</HI>—had of Lib. a siȝt <HI REND="italic">N;</HI> sawe L. (ser L. <HI REND="italic">AP</HI>) with (in <HI REND="italic">A</HI>) syght <HI REND="italic">LIAP.</HI></NOTE></L>
<L>To hem he rod full riȝt <NOTE PLACE="foot">314 Agayne <HI REND="italic">L</HI>—him <HI REND="italic">LI</HI>—cam <HI REND="italic">I</HI>—f.] <HI REND="italic">om. LI</HI>—He r. to him f. r. <HI REND="italic">NA;</HI> Anon he went to him arright <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="290" UNIT="R"/></L>
<L N="315">And seide: 'Welcome, beaufrere! <NOTE PLACE="foot">315 w. boon frere <HI REND="italic">I;</HI> w. bew∣fere <HI REND="italic">L;</HI> w. beaupere <HI REND="italic">N;</HI> þou my bewpere <HI REND="italic">A;</HI> to him there <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Who so rit her day oþer niȝt, <NOTE PLACE="foot">316 Ho þat rydyȝt <HI REND="italic">C</HI>—Who passeth here by d. or n. <HI REND="italic">P;</HI> Whate man that he furth riȝt <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ me he mot fiȝt <NOTE PLACE="foot">317 mot take f. <HI REND="italic">C</HI>—Certer (!) w. me m. f. <HI REND="italic">P;</HI> He most nedys (<HI REND="italic">om. N</HI>) with me f. <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE></L>
<L>Oþer leve his armes her.'<NOTE PLACE="foot">318 hir <HI REND="italic">N</HI>—armure <HI REND="italic">INA;</HI> harnesse <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Quoþ Libeaus Desconus:<NOTE PLACE="foot">319 Well seyde <HI REND="italic">C;</HI> Than seid <HI REND="italic">N;</HI> Then answered <HI REND="italic">P</HI>—sir L. <HI REND="italic">IP</HI>—D.] <HI REND="italic">om. P.</HI></NOTE></L>
<L N="320">'For love of swete Jhesus, <NOTE PLACE="foot">320 For (And said ffor <HI REND="italic">P</HI>) the l. <HI REND="italic">LINAP</HI>—of Jh. <HI REND="italic">LIAP.</HI></NOTE></L>
<L>Nou let us passe skere!<NOTE PLACE="foot">321 Lett vs nowe (<HI REND="italic">om. IA</HI>) p. <HI REND="italic">LIA;</HI> Lete vs p. n. <HI REND="italic">NP</HI>—sk.] here <HI REND="italic">LNAP;</HI> sure <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="21" REF="20"/>
We haveþ forþ to wende <NOTE PLACE="foot">322 <HI REND="italic">und</HI> 323 <HI REND="italic">umgestellt LIAP.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">322 For we <HI REND="italic">N;</HI> And <HI REND="italic">LIAP</HI>—for <HI REND="italic">C;</HI> fer <HI REND="italic">NA;</HI> fer for <HI REND="italic">IP;</HI> wylde wey <HI REND="italic">L.</HI></NOTE> <MILESTONE N="341" UNIT="P"/></L>
<L>And beþ fer from our frende, <NOTE PLACE="foot">323 We <HI REND="italic">LIAP</HI>—our] <HI REND="italic">om. A;</HI> any <HI REND="italic">L</HI>—freondis <HI REND="italic">I.</HI></NOTE> <MILESTONE N="340" UNIT="P"/></L>
<L>I and þis meide in fere.' <NOTE PLACE="foot">324 mey <HI REND="italic">A</HI>—This may and ich in f. <HI REND="italic">NI.</HI></NOTE> <MILESTONE N="300" UNIT="R"/></L>
</LG>
<LG N="28">
<HEAD>28</HEAD>
<L N="325">William answerde þo: <NOTE PLACE="foot">28. 325 Sir W. <HI REND="italic">IAP</HI>—Than seid W. tho <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>'Þou schalt nouȝt scapy so,<NOTE PLACE="foot">326 And said thou <HI REND="italic">P</HI>—myȝt <HI REND="italic">C</HI>—ascape <HI REND="italic">N;</HI> scape me <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>So god ȝeve me good reste!<NOTE PLACE="foot">327 me rest <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE></L>
<L>We willeþ, er þou go,<NOTE PLACE="foot">328 For we <HI REND="italic">N;</HI> Thow and I <HI REND="italic">P</HI>—shall <HI REND="italic">LINA</HI>—our we go <HI REND="italic">AP;</HI> bothe twoo <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE></L>
<L>Fiȝte boþe two<NOTE PLACE="foot">329 F. (Deale stroakes <HI REND="italic">P</HI>) betweone (betwyx <HI REND="italic">A</HI>) ows to (two <HI REND="italic">AP</HI>) <HI REND="italic">IAP;</HI> F. or than (that <HI REND="italic">N</HI>) we goo <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE></L>
<L N="330">A forlang her be weste.' <NOTE PLACE="foot">330 f.] litle <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Quoþ Libeaus: 'Nou I se,<NOTE PLACE="foot">331 þan seyde L. <HI REND="italic">CN;</HI> Sir L. sayd <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Hit nell non oþer be; <NOTE PLACE="foot">332 þat hyt <HI REND="italic">CP;</HI> That <HI REND="italic">N</HI>—will <HI REND="italic">LAP;</HI> may <HI REND="italic">IN</HI>—no betir be <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> <MILESTONE N="350" UNIT="P"/></L>
<L>In haste do þy beste!<NOTE PLACE="foot">333 I h. <HI REND="italic">L;</HI> In h. go <HI REND="italic">I;</HI> Go forth and <HI REND="italic">AP</HI>—þo dy <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Tak þy cours wiþ schafte, <NOTE PLACE="foot">334 þou t. <HI REND="italic">C;</HI> And t. <HI REND="italic">IA</HI>—w. thin sh. <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="310" UNIT="R"/></L>
<L N="335">Ȝef þou art kniȝt of crafte, <NOTE PLACE="foot">335 be man (connyng <HI REND="italic">N</HI>) of cr. <HI REND="italic">AN;</HI> conne (well <HI REND="italic">add. P</HI>) thy cr. <HI REND="italic">LIP.</HI></NOTE></L>
<L>For her is min all preste.'<NOTE PLACE="foot">336 myn is here <HI REND="italic">IA;</HI> I ame here <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="29">
<HEAD>29</HEAD>
<L>No lenger þey nolde abide; <NOTE PLACE="foot">29. 337 Then noe <HI REND="italic">P</HI>—they wold <HI REND="italic">P;</HI> wolde thei <HI REND="italic">N</HI>—They wolde no l. ab. (byde <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">LA;</HI> þanne wold þey nouȝ<HI REND="italic">t</HI> a. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Togeder þey gonne ride<NOTE PLACE="foot">338 But tog. <HI REND="italic">LN</HI>—g. þei <HI REND="italic">ANL</HI>—But the one to the other gan ryde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ well greet raundoun.<NOTE PLACE="foot">339 w.] <HI REND="italic">om. NP;</HI> ful <HI REND="italic">I;</HI> full a <HI REND="italic">A</HI>—renowne <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="340">Libeaus Desconus þat tide <NOTE PLACE="foot">340 (And L. (Sir L. <HI REND="italic">N;</HI> Sir L. there <HI REND="italic">P</HI>) in þ. t. <HI REND="italic">IANP.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="22" REF="21"/>
Smitte William in þe side<NOTE PLACE="foot">341 vnder <HI REND="italic">L</HI>—Sm. Sir w. on his s. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ a sper feloun; <NOTE PLACE="foot">342 f.] so longe <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>But William set so faste,<NOTE PLACE="foot">343 B. Sir w. <HI REND="italic">P;</HI> And W. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þat his stiropes to-braste <NOTE PLACE="foot">344 Th. bothe h. <HI REND="italic">L</HI>—styrap <HI REND="italic">I;</HI> spere <HI REND="italic">A</HI>—all tobr. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="320" UNIT="R"/></L>
<L N="345">And his hinder arsoun. <NOTE PLACE="foot">345 A. (He leaned on <HI REND="italic">P</HI>) his a. <HI REND="italic">NP;</HI> Be God and be seynt Jhon <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>William gan to stoupe,<NOTE PLACE="foot">346 That he begann <HI REND="italic">LI;</HI> Than he b. <HI REND="italic">A</HI>—Sir L. made him st.<HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Over his horses croupe<NOTE PLACE="foot">347 And o. <HI REND="italic">N;</HI> And felle o. <HI REND="italic">A;</HI> He smote him o. <HI REND="italic">P;</HI> Mydde <HI REND="italic">C</HI>—þat <HI REND="italic">I;</HI> the <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat he fell adoun.<NOTE PLACE="foot">348 In that <HI REND="italic">N</HI>—And in the felde fell downe <HI REND="italic">L;</HI> Into (In <HI REND="italic">P</HI>) þe feld adoun <HI REND="italic">IAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="30">
<HEAD>30</HEAD>
<L>His stede ran away; <NOTE PLACE="foot">30. 349 His horsse ran ffrom him a. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="350">William nouȝt longe lay, <NOTE PLACE="foot">350 But W. <HI REND="italic">LN;</HI> Sir W. <HI REND="italic">P</HI>—ne naȝt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>But start up anoon riȝt<NOTE PLACE="foot">351 st.] <HI REND="italic">om. I</HI>—anon vpright <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And seide:'Be my fay! <NOTE PLACE="foot">352 He <HI REND="italic">I</HI>—lay <HI REND="italic">C</HI>—A. s. Sir by myin ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="370" UNIT="P"/></L>
<L>Before þis ilke day<NOTE PLACE="foot">353 Bi this <HI REND="italic">N</HI>—Never beffore (afore <HI REND="italic">L;</HI> tofore <HI REND="italic">I;</HI> or <HI REND="italic">A</HI>) this day <HI REND="italic">PLIA.</HI></NOTE></L>
<L>Ne fond I non so wiȝt: <NOTE PLACE="foot">354 Fonde I <HI REND="italic">A;</HI> Y founde <HI REND="italic">NP</HI>—neuer none <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> <MILESTONE N="330" UNIT="R"/></L>
<L N="355">Nou my stede is ago, <NOTE PLACE="foot">355 But nowe my st. is <HI REND="italic">N;</HI> My st. is nowe <HI REND="italic">LI;</HI> Now is my horsse <HI REND="italic">P</HI>—go <HI REND="italic">N;</HI> away <HI REND="italic">IA;</HI> gone away <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Fiȝt a fote also,<NOTE PLACE="foot">356 Now f. <HI REND="italic">I;</HI> Sir f. <HI REND="italic">L,</HI> F. ye <HI REND="italic">N;</HI> F. we <HI REND="italic">C</HI>—on fote <HI REND="italic">LINA;</HI> on <HI REND="italic">P</HI>—also] y say <HI REND="italic">I;</HI> I þe pray <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>As þou art hendy kniȝt!'<NOTE PLACE="foot">357 Yff <HI REND="italic">L</HI>—ye <HI REND="italic">N</HI>—be <HI REND="italic">LN</HI>—gentil kn. <HI REND="italic">IA;</HI> a g. kn. <HI REND="italic">LN;</HI> a Kn. worthye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Quoþ Libeaus Desconus:<NOTE PLACE="foot">358 Sayde <HI REND="italic">L;</HI> þo s. <HI REND="italic">C;</HI> Than s. <HI REND="italic">NP</HI>—L. D.] Sir L. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'Be þe love of swete Jhesus,<NOTE PLACE="foot">359 For <HI REND="italic">A</HI>—leaue <HI REND="italic">P</HI>—of Jh. <HI REND="italic">CLI.</HI></NOTE></L>
<L N="360">Þer to I am full liȝt!' <NOTE PLACE="foot">360 f.] riȝt <HI REND="italic">N</HI>—Therto ffull ready I am <HI REND="italic">P;</HI> Ther to þan wyll I lyȝht <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="31">
<HEAD>31</HEAD>
<L><PB N="23" REF="22"/>
Togeder þey gonne spring <NOTE PLACE="foot">31. 361 g. þei <HI REND="italic">ALI</HI>—dynge <HI REND="italic">L;</HI> flyng <HI REND="italic">I</HI>—Then tog. they went as tyte <HI REND="italic">P;</HI> Swerdis thei drowe bothe <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And fauchouns out to fling <NOTE PLACE="foot">362 Fauchouns hy gonn out fl. <HI REND="italic">C;</HI> Wiþ f. (suerdes <HI REND="italic">A</HI>) on to dyng <HI REND="italic">IA;</HI> And with their swords they gan smite <HI REND="italic">P;</HI> As men that were wrothe <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> <MILESTONE N="380" UNIT="P"/></L>
<L>And fouȝte ferly faste.<NOTE PLACE="foot">363 A.] þey <HI REND="italic">IP;</HI> The <HI REND="italic">A</HI>—frely <HI REND="italic">L;</HI> furthe <HI REND="italic">N;</HI> wonderous <HI REND="italic">P;</HI> fell and <HI REND="italic">C</HI>—f.] Longe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>So harde þey gonne dinge, <NOTE PLACE="foot">364 h.] fast <HI REND="italic">N</HI>—drynge <HI REND="italic">C</HI>—Dyntis con they d. <HI REND="italic">LA;</HI> Suche dyntes lette þey slyng <HI REND="italic">I;</HI> Stroakes together they lett fflinge <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="340" UNIT="R"/></L>
<L N="365">Þat fier wiþ oute lesinge <NOTE PLACE="foot">365 The <HI REND="italic">NA</HI>—That they ffyer out gan springe <HI REND="italic">P. Die anfänge von</HI> 366-372 <HI REND="italic">unvollständig</HI> (<HI REND="italic">ein stück pergament weggerissen</HI>) <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Out of har helmes braste.<NOTE PLACE="foot">366 helme <HI REND="italic">N</HI>—Ffrom of their h. strong <HI REND="italic">P;</HI> From helme and basnett oute braste <HI REND="italic">L;.</HI> . t of þat h. b. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>But William Salebraunche<NOTE PLACE="foot">367 B. sir W. <HI REND="italic">NP;..</HI> W. <HI REND="italic">I</HI>—Sele∣braunche <HI REND="italic">C;</HI> Sellabraunche <HI REND="italic">L;</HI> Celabronche <HI REND="italic">N;</HI> de la braunche <HI REND="italic">I;</HI> do la braunche <HI REND="italic">P;</HI> Dolebraunce <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus Desconus gan launche<NOTE PLACE="foot">368 L. D.] To L. <HI REND="italic">LNA;</HI> To Sir L. <HI REND="italic">P</HI>—gan he l. <HI REND="italic">P</HI>—.. beus con he l. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þorȝ out his scheld in haste;<NOTE PLACE="foot">369 þ. out] Through <HI REND="italic">LNA;</HI> And smote on <HI REND="italic">P</HI>—h.] þat <HI REND="italic">C</HI>—in h.] on highe <HI REND="italic">L;</HI> soe ffast <HI REND="italic">P</HI>—.. his sch. in h. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="370">A cantell fell to grounde; <NOTE PLACE="foot">370-372 <HI REND="italic">fehlen L.</HI> 370 That one <HI REND="italic">AP</HI>—quarter <HI REND="italic">N</HI>—to the gr. <HI REND="italic">P</HI>—.. l feol to gr. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus þat ilke stounde<NOTE PLACE="foot">371 Sir (And <HI REND="italic">A</HI>) Lib. in that st. <HI REND="italic">NA;</HI> And Sir L. att that sonde <HI REND="italic">P;.</HI> . s in þat st. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>In herte was agast. <NOTE PLACE="foot">372 In hys h. <HI REND="italic">CP</HI>—he w. a. <HI REND="italic">N;</HI> hyt kaste <HI REND="italic">C</HI>—. . was ag. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE> <MILESTONE N="390" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="32">
<HEAD>32</HEAD>
<L>Þan Libeaus, wis and wiȝt, <NOTE PLACE="foot">32. 373 L. anone ryght <HI REND="italic">L;</HI> Sire L. wiþ myȝt <HI REND="italic">I;</HI> Sir L. al with myȝt <HI REND="italic">NA;</HI> Then Sir L. with all his might <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Defende him as a kniȝt, <NOTE PLACE="foot">374 He def. <HI REND="italic">N;</HI> Before <HI REND="italic">C</HI>—as a noble kn. <HI REND="italic">C;</HI> with myght <HI REND="italic">L;</HI> anone riȝt <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="350" UNIT="R"/></L>
<L N="375">As werrour queinte and sliȝ. <NOTE PLACE="foot">375 Was <HI REND="italic">P</HI>—qu.] wyȝt <HI REND="italic">IAP;</HI> good <HI REND="italic">N</HI>—slyȝt <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Barbel and crest in siȝt <NOTE PLACE="foot">376 Barbe <HI REND="italic">LA;</HI> Hawberk <HI REND="italic">C;</HI> Vesour <HI REND="italic">N;</HI> Coyfe <HI REND="italic">P</HI>—in s.] doun riȝt <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="24" REF="23"/>
He made fle doun riȝt <NOTE PLACE="foot">377 lete <HI REND="italic">N</HI>—to fle <HI REND="italic">LP</HI>—d. r.] with (great <HI REND="italic">add. P</HI>) myght <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Of Williams helm on hiȝ <NOTE PLACE="foot">378 On <HI REND="italic">A</HI>—Sir W. <HI REND="italic">P</HI>—an <HI REND="italic">C;</HI> in <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And wiþ þe point of his swerd<NOTE PLACE="foot">379 A. w.] <HI REND="italic">om. A;</HI> þanne <HI REND="italic">IN</HI>—p. þan of <HI REND="italic">A</HI>—the <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE></L>
<L N="380">He schaved Williams berd <NOTE PLACE="foot">380 He] <HI REND="italic">om. NA;</HI> Hit <HI REND="italic">I</HI>—He cut of Sir w. b. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And com þe flesch riȝt niȝ.<NOTE PLACE="foot">381 þe] hy (<HI REND="italic">lies:</HI> hys) <HI REND="italic">C</HI>—r.] not <HI REND="italic">LIA;</HI> to <HI REND="italic">N</HI>—A. touched him ffull nye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>William smitte to him þo <NOTE PLACE="foot">382 Sir W. <HI REND="italic">P</HI>—to Lib. <HI REND="italic">L;</HI> Lib. <HI REND="italic">INA;</HI> Sir Lyb. <HI REND="italic">P</HI>—soo <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE> <MILESTONE N="400" UNIT="P"/></L>
<L>Þat his sword brast a two,<NOTE PLACE="foot">383 As that <HI REND="italic">P</HI>—is <HI REND="italic">N</HI>—brake <HI REND="italic">N</HI>—in two <HI REND="italic">IAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat many man hit siȝ. <NOTE PLACE="foot">384 m. a man <HI REND="italic">LIA;</HI> m. men <HI REND="italic">N</HI>—s.] <HI REND="italic">om. A</HI>—That many men might see with eye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="360" UNIT="R"/></L>
</LG>
<LG N="33">
<HEAD>33</HEAD>
<L N="385">Þo gan William to crie: <NOTE PLACE="foot">33. 385 Than g. W. mercy to cr. <HI REND="italic">N;</HI> Then Sir W. began to cr. <HI REND="italic">P;</HI> þus W. con crye <HI REND="italic">IA.</HI></NOTE></L>
<L>'For love of seint Marie,<NOTE PLACE="foot">386 For (And sayd ffor <HI REND="italic">P</HI>) the l. <HI REND="italic">LINAP</HI>—of M. <HI REND="italic">LIAP.</HI></NOTE></L>
<L>A live let me passe!<NOTE PLACE="foot">387 On lyue <HI REND="italic">IAP;</HI> On l. now <HI REND="italic">L</HI>—p.] weelde <HI REND="italic">P</HI>—Lete me on l. pas <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Hit wer greet vilanie,<NOTE PLACE="foot">388 a gr. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>To do a kniȝt to diȝe<NOTE PLACE="foot">389 Ffor to <HI REND="italic">P</HI>—þo <HI REND="italic">C;</HI> make <HI REND="italic">AP</HI>—a] <HI REND="italic">om. A</HI>—to] <HI REND="italic">om. P;</HI> for to <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="390">Wepenles in place.' <NOTE PLACE="foot">390 in a pl. <HI REND="italic">L;</HI> in þe pl. <HI REND="italic">A;</HI> in the feeld <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Quoþ Libeaus Desconus:<NOTE PLACE="foot">391 þan seyde <HI REND="italic">CN;</HI> Then spake <HI REND="italic">P</HI>—L. D.] Sir L. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'For love of swete Jhesus! <NOTE PLACE="foot">392 For the l. <HI REND="italic">A;</HI> By the l. <HI REND="italic">LIN;</HI> And sayd by the leaue <HI REND="italic">P</HI>—of Jh. <HI REND="italic">LIAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="410" UNIT="P"/></L>
<L>Of live getest þou no grace,<NOTE PLACE="foot">393 g.] hast <HI REND="italic">C</HI>—space <HI REND="italic">IAP</HI>—Thou getist of me no gr. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>But ȝef þou swere an oþ, <NOTE PLACE="foot">394 ȝ.] <HI REND="italic">om. LIN</HI>—wilt sw. <HI REND="italic">P;</HI> sw. me <HI REND="italic">LN;</HI> sw. to me <HI REND="italic">A</HI>—an oþ] anon <HI REND="italic">IAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="370" UNIT="R"/></L>
<L N="395">Er þan we hennes goþ, <NOTE PLACE="foot">395 that we <HI REND="italic">N;</HI> than ye <HI REND="italic">L;</HI> þat thou <HI REND="italic">A;</HI> thou <HI REND="italic">P</HI>—h.] asondir <HI REND="italic">N;</HI> out of the ffelld <HI REND="italic">P;</HI> two <HI REND="italic">C</HI>—gon <HI REND="italic">AP</HI>—Apon my sweord broun <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Riȝt her before my face.<NOTE PLACE="foot">396 R.] <HI REND="italic">om. INAP</HI>—h.] <HI REND="italic">om. L</HI>—tofore <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="34">
<HEAD>34</HEAD>
<L><PB N="25" REF="24"/>
In haste knele adoun <NOTE PLACE="foot">34. 397 In h.] Fast <HI REND="italic">A;</HI> And on knees <HI REND="italic">P</HI>—kn. þou <HI REND="italic">L;</HI> thowe kn. <HI REND="italic">NA</HI>—downe <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
<L>And swer on my fauchoun,<NOTE PLACE="foot">398 apon <HI REND="italic">N;</HI> by <HI REND="italic">P</HI>—f.] sweord broun <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þou schalt to Arthour wende<NOTE PLACE="foot">399 That thou <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="400">And sey: "Lord of renoun! <NOTE PLACE="foot">400 seid <HI REND="italic">N</HI>—of great r. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As overcome and prisoun<NOTE PLACE="foot">401 a.] <HI REND="italic">om. LA</HI>—persoun <HI REND="italic">L</HI>—I am come to your prisoun <HI REND="italic">N;</HI> I am in battell ouerthrowne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A kniȝt me hider gan sende, <NOTE PLACE="foot">402 g.] <HI REND="italic">om. IA;</HI> doth <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="420" UNIT="P"/></L>
<L>Þat is y-cleped in us:<NOTE PLACE="foot">403 is] ye <HI REND="italic">L;</HI> men <HI REND="italic">INAP</HI>—clepith <HI REND="italic">NLI;</HI> cleped <HI REND="italic">P;</HI> calys <HI REND="italic">A</HI>—in your vse <HI REND="italic">LN;</HI> þus <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus Desconus, <NOTE PLACE="foot">404 Sire L. <HI REND="italic">IAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="380" UNIT="R"/></L>
<L N="405">Unknowe of keþ and kende." <NOTE PLACE="foot">405 Vnkothe <HI REND="italic">LI;</HI> Unkough <HI REND="italic">N</HI>—of kynde a. kithe <HI REND="italic">N;</HI> of right a. keende <HI REND="italic">L;</HI> knyght a. hend <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>William on knees doun set<NOTE PLACE="foot">406 kne <HI REND="italic">A</HI>—d.] him <HI REND="italic">LNA</HI>—sat <HI REND="italic">C</HI>—Sir W. mett him on his knee <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And swor, as he him het,<NOTE PLACE="foot">407 hat <HI REND="italic">C;</HI> bede <HI REND="italic">A</HI>—And the othe there made hee <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Her forward, ord and ende.<NOTE PLACE="foot">408 H.] <HI REND="italic">om. I</HI>—word <HI REND="italic">CLI</HI>—Furthe (And f. <HI REND="italic">A;</HI> And fforward <HI REND="italic">P</HI>) gan he (he gan <HI REND="italic">A</HI>) wynde <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="35">
<HEAD>35</HEAD>
<L>Þus departe þey alle; <NOTE PLACE="foot">35. 409 parten (partid <HI REND="italic">NA</HI>) þay alle <HI REND="italic">INA;</HI> they dep. a. <HI REND="italic">L;</HI> dep. all the rout <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="410">William to Arthours halle <NOTE PLACE="foot">410 Sir w. <HI REND="italic">P;</HI> W. wente <HI REND="italic">I;</HI> Home <HI REND="italic">A</HI>—court <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Tok þe riȝte way.<NOTE PLACE="foot">411 He t. <HI REND="italic">IAP</HI>—ready <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A cas þer gan befalle: <NOTE PLACE="foot">412 As kas <HI REND="italic">C;</HI> A sorry c. <HI REND="italic">P</HI>—þ.] hyt <HI REND="italic">C</HI>—began <HI REND="italic">CA</HI>—falle <HI REND="italic">CP;</HI> to f. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <MILESTONE N="430" UNIT="P"/></L>
<L>Þre kniȝtes proud in palle<NOTE PLACE="foot">413 þre] <HI REND="italic">om. C</HI>—prynces <HI REND="italic">L</HI>—proude and tall <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He mette þat selve day; <NOTE PLACE="foot">414 Sir w. m. <HI REND="italic">P;</HI> Met he <HI REND="italic">N</HI>—þ. ilke d. <HI REND="italic">ILA;</HI> the same d. <HI REND="italic">N;</HI> that d. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="390" UNIT="R"/></L>
<L N="415">His suster sones þre <NOTE PLACE="foot">415 þre] he mette there <HI REND="italic">N</HI>—The knyghtis all thre <HI REND="italic">LI;</HI> The thre knyȝhtes (all <HI REND="italic">add. P</HI>) in fere <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Wer þe kniȝtes fre,<NOTE PLACE="foot">416 Wher <HI REND="italic">C</HI>—Feire knyȝtis and fre <HI REND="italic">N;</HI> Weren his syster sonnes free <HI REND="italic">L;</HI> Williams emessonis weoren heo <HI REND="italic">I;</HI> Were his emyssones dere <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="26" REF="25"/>
Þat were so stout and gay.<NOTE PLACE="foot">417 so] <HI REND="italic">om. INA</HI>—Stout they were a. g. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Whan þey siȝe William blede,<NOTE PLACE="foot">418 the say <HI REND="italic">N</HI>—Sir w. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As men, þat wolde awede,<NOTE PLACE="foot">419 As wolfe th. <HI REND="italic">N;</HI> As þay <HI REND="italic">I</HI>—wede <HI REND="italic">L;</HI> to wede <HI REND="italic">I</HI>—Ther come to hym with dred <HI REND="italic">A;</HI> And alway hanged downe his head <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="420">Þey made greet deray <NOTE PLACE="foot">420 And m. full gr. d. <HI REND="italic">A;</HI> The mede of gr. d. <HI REND="italic">N;</HI> They rode to him with gr. array <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="36">
<HEAD>36</HEAD>
<L>And seide: 'Eem William! <NOTE PLACE="foot">36. 421 A.] þay <HI REND="italic">IA</HI>—Cozen <HI REND="italic">P;</HI> to <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Who haþ do þe þis scham? <NOTE PLACE="foot">422 wrought <HI REND="italic">L</HI>—to you <HI REND="italic">P</HI>—þis] <HI REND="italic">om. I</HI>—grame <HI REND="italic">IA.</HI></NOTE> <MILESTONE N="440" UNIT="P"/></L>
<L>Why bledest þou so ȝerne?'<NOTE PLACE="foot">423 And why bl. thou <HI REND="italic">P;</HI> þat þou bl. <HI REND="italic">C</HI>—soe long <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He seide: 'Be seint Jame! <NOTE PLACE="foot">424 He s. Sirs by <HI REND="italic">P;</HI> He s. bi god and bi <HI REND="italic">N;</HI> By g. a. be <HI REND="italic">L.</HI></NOTE> <MILESTONE N="400" UNIT="R"/></L>
<L N="425">On, þat is nouȝt to blame, <NOTE PLACE="foot">425 Of on þat <HI REND="italic">N;</HI> Of that he <HI REND="italic">L</HI>—is] <HI REND="italic">om. C.</HI></NOTE></L>
<L>A kniȝt stout and sterne; <NOTE PLACE="foot">426 stout] well st. <HI REND="italic">L;</HI> þat is ful st. <HI REND="italic">N</HI>—A stout (strong <HI REND="italic">A</HI>) kn. and a (<HI REND="italic">om. A</HI>) sturne (stronge <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">IAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="402" UNIT="R"/></L>
<L>Libeaus Desconus he hiȝt;<NOTE PLACE="foot">427-429 <HI REND="italic">fehlen C.</HI> 427 Sir L. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To fille his fon in fiȝt<NOTE PLACE="foot">428 falle <HI REND="italic">IN</HI>—foo <HI REND="italic">N;</HI> enemyes <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He nis nouȝt to lerne.<NOTE PLACE="foot">429 is <HI REND="italic">INAP</HI>—noþinge <HI REND="italic">L;</HI> nouȝt now <HI REND="italic">I;</HI> not ffar <HI REND="italic">P. Mit 429 schliesst das erste fragment von I.</HI></NOTE></L>
<L N="430">A dwerȝ rit him before, <NOTE PLACE="foot">430-555 <HI REND="italic">fehlen I.</HI> 430 <HI REND="italic">ryȝt</HI> her bef. <HI REND="italic">C;</HI> hym rode bef. <HI REND="italic">A;</HI> rydeth with him in fere <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="403" UNIT="R"/></L>
<L>His squier as he wore,<NOTE PLACE="foot">431 As he was his squier <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And ek a well fair berne. <NOTE PLACE="foot">432 b.] wyȝt <HI REND="italic">C;</HI> schene <HI REND="italic">N</HI>—The (They <HI REND="italic">P</HI>) rydyn forth (away <HI REND="italic">P</HI>) full ȝerne <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="450" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="37">
<HEAD>37</HEAD>
<L>But o þing greviþ me sore, <NOTE PLACE="foot">37. 433 greuyd <HI REND="italic">A</HI>—more <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þat he haþ made me swore<NOTE PLACE="foot">434 m.] do <HI REND="italic">C</HI>—He made me to sw. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="435">Upon his fanchoun briȝt, <NOTE PLACE="foot">435 On <HI REND="italic">AP;</HI> By <HI REND="italic">L</HI>—bronde <HI REND="italic">N;</HI> suerd <HI REND="italic">AP</HI>—soe br. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat I ne schall neuer more,<NOTE PLACE="foot">436 ne] <HI REND="italic">om. LNAP</HI>—shold <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="27" REF="26"/>
Till I come Arthour before, <NOTE PLACE="foot">437 c.] be <HI REND="italic">L</HI>—A. b.] to (King <HI REND="italic">add. P</HI>) A. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="410" UNIT="R"/></L>
<L>Sojourne day ne niȝt.<NOTE PLACE="foot">438 Stynte <HI REND="italic">LNAP</HI>—by d. <HI REND="italic">P</HI>—nor <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
<L>To him I mot me ȝeld<NOTE PLACE="foot">439 And alsoe to h. <HI REND="italic">P;</HI> For pri∣soner <HI REND="italic">C</HI>—I ame yeelde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="440">As overcome in feld <NOTE PLACE="foot">440 in (into <HI REND="italic">P</HI>) þe f. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Of his owene kniȝt<NOTE PLACE="foot">441 Bi power of h. kn. (might <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>And never aȝens him bere <NOTE PLACE="foot">442 Neuer <HI REND="italic">A;</HI> Nor <HI REND="italic">P;</HI> I shall neuer <HI REND="italic">L</HI>—to b. <HI REND="italic">A;</HI> ffor to b. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="460" UNIT="P"/></L>
<L>Noþer scheld ne spere;<NOTE PLACE="foot">443 ne] noþer <HI REND="italic">L;</HI> nor <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>All þus I have him hiȝt.'<NOTE PLACE="foot">444 All] <HI REND="italic">om. LAP;</HI> And <HI REND="italic">N</HI>—haue y <HI REND="italic">L</HI>—bihiȝt <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="38">
<HEAD>38</HEAD>
<L N="445">Þan seide þe kniȝtes fre: <NOTE PLACE="foot">38. 445 fre] þre <HI REND="italic">CNAP.</HI></NOTE></L>
<L>'Þou schalt awreke be,<NOTE PLACE="foot">446 awr.] full well awr. <HI REND="italic">C;</HI> wel ywreke <HI REND="italic">N;</HI> wele avengyd <HI REND="italic">A</HI>—Well auenged sh. thou bee <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For soþe, wiþ oute faile! <NOTE PLACE="foot">447 F. s.] Sertys <HI REND="italic">LNP;</HI> Serteyn <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <MILESTONE N="420" UNIT="R"/></L>
<L>He on aȝens us þre<NOTE PLACE="foot">448 He alone <HI REND="italic">CN;</HI> Ffor he one <HI REND="italic">P;</HI> Hym <HI REND="italic">L</HI>—us] <HI REND="italic">om. N.</HI></NOTE></L>
<L>Nis nouȝt worþ a stre,<NOTE PLACE="foot">449 Ys <HI REND="italic">LA;</HI> He is <HI REND="italic">NP</HI>—flc <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L N="450">For to helde bataile. <NOTE PLACE="foot">450 To bide b. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Wende forþ and do þin oþe,<NOTE PLACE="foot">451 Goe ff. <HI REND="italic">P;</HI> Go <HI REND="italic">A;</HI> Go f. William <HI REND="italic">N;</HI> Wende thedyr <HI REND="italic">L;</HI> W. f. eem <HI REND="italic">C</HI>—keepe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And þauȝ þe traitour be wroþ, <NOTE PLACE="foot">452 thefe <HI REND="italic">A</HI>—A. þe traytour be þe roþe (= rode) <HI REND="italic">C;</HI> Though thou be neuer soe wroth <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="470" UNIT="P"/></L>
<L>We schull him asaile: <NOTE PLACE="foot">453 will <HI REND="italic">P.</HI> 453<SUP>a</SUP> (= R. 427) Ryȝt be godes grace <HI REND="italic">add. C.</HI></NOTE> <MILESTONE N="426" UNIT="R"/></L>
<L>Er he þis forest passe, <MILESTONE N="428" UNIT="R"/></L>
<L N="455">His hauberk we will to-rasse, <NOTE PLACE="foot">455 <HI REND="italic">fehlt C.</HI> We schall (will <HI REND="italic">P</HI>) his hamberke (armour <HI REND="italic">P</HI>) vnlace (of bras <HI REND="italic">N</HI>) <HI REND="italic">ANP.</HI></NOTE></L>
<L>Þauȝ hit be þikke of maile.' <MILESTONE N="429" UNIT="R"/>; <NOTE PLACE="foot">456 he <HI REND="italic">C</HI>—were <HI REND="italic">P</HI>—dykke of <HI REND="italic">C;</HI> doubull <HI REND="italic">AP</HI>—nayle <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <MILESTONE N="474" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="39">
<HEAD>39 <NOTE PLACE="foot">39 <HI REND="italic">fehlt in L</HI> (<HI REND="italic">I</HI>) <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></HEAD>
<L>Nou lete we William be, <MILESTONE N="430" UNIT="R"/></L>
<L>Þat wente in his jorne</L>
<L>Toward Arthour þe king.</L>
<L N="460"><PB N="28" REF="27"/>
Of þese kniȝtes þre</L>
<L>Harkeneþ, lordinges fre,</L>
<L>A ferly fair fiȝtinge!</L>
<L>Þey armed hem full well</L>
<L>In iren and in stel,</L>
<L N="465">Wiþ oute ony dwelling,</L>
<L>And lepe on stedes sterne</L>
<L>And after gonne y-erne, <MILESTONE N="440" UNIT="R"/></L>
<L>To sle þat kniȝt so ȝinge.</L>
</LG>
<LG N="40">
<HEAD>40</HEAD>
<L>Her of wiste no wiȝt <NOTE PLACE="foot">40. 469 not (nothing <HI REND="italic">P</HI>) þat wyght <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="475" UNIT="P"/></L>
<L N="470">Libeaus, þe ȝinge kniȝt, <NOTE PLACE="foot">470 Syr L. <HI REND="italic">LP;</HI> Ne L. <HI REND="italic">N</HI>—that <HI REND="italic">LAP</HI>—gentil <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>But rod forþ pas be pas.<NOTE PLACE="foot">471 He <HI REND="italic">A</HI>—But rode a well good pace <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He and þat maide briȝt<NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">472</HI> þ.] <HI REND="italic">om. A.</HI></NOTE></L>
<L>Made togider all niȝt<NOTE PLACE="foot">473 Tog. m. <HI REND="italic">C</HI>—a.] that <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Game and greet solas. <MILESTONE N="480" UNIT="P"/></L>
<L N="475">Mercy sche gan him crie, <NOTE PLACE="foot">475 And m. <HI REND="italic">A</HI>—hy <HI REND="italic">C</HI>—Shee cryed him mercye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat sche spak vilanie;<NOTE PLACE="foot">476 For <HI REND="italic">LNAP</HI>—hy <HI REND="italic">C</HI>—sp. (had spoken <HI REND="italic">LAP</HI>) him vil. <HI REND="italic">NLAP.</HI></NOTE></L>
<L>He forȝaf her þat trespas. <NOTE PLACE="foot">477 And he <HI REND="italic">NA</HI>—þ.] <HI REND="italic">om. A;</HI> hur <HI REND="italic">N</HI>—Shee prayed him to fforgiue her that tyde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="450" UNIT="R"/></L>
<L>Þe dwerȝ was her squier<NOTE PLACE="foot">478 De <HI REND="italic">C</HI>—hir <HI REND="italic">L;</HI> hys <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And served hem fer and ner<NOTE PLACE="foot">479 h.] <HI REND="italic">om. A;</HI> her <HI REND="italic">C</HI>—A. s. h. bothe in fere <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
<L N="480">Of all, þat nede was. <NOTE PLACE="foot">480 myster w. <HI REND="italic">A;</HI> worthi w. <HI REND="italic">LN;</HI> they had need <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="41">
<HEAD>41</HEAD>
<L>A morwe, whan hit was day, <NOTE PLACE="foot">41. 481 A morn <HI REND="italic">C;</HI> On (þe <HI REND="italic">add. AP</HI>) morowe <HI REND="italic">LNAP</HI>—wh. þat hyt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þey wente in har jornay<NOTE PLACE="foot">482 They rode <HI REND="italic">NL;</HI> Fforthe the r. <HI REND="italic">P;</HI> They r. furth <HI REND="italic">A</HI>—on <HI REND="italic">LNAP</HI>—wey <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Toward Sinadoune;</L>
<L>Þan siȝe þey in þe way <NOTE PLACE="foot">484 þei se <HI REND="italic">AP;</HI> met they <HI REND="italic">L</HI>—in their w. <HI REND="italic">PA;</HI> in w. <HI REND="italic">N;</HI> knyȝtes þre <HI REND="italic">C.</HI></NOTE> <MILESTONE N="490" UNIT="P"/></L>
<L N="485"><PB N="29" REF="28"/>
Þre kniȝtes stout and gay<NOTE PLACE="foot">485 In armes bryȝt of ble <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Ride out of Carlioune, <NOTE PLACE="foot">486 Rydynge <HI REND="italic">L;</HI> Come (Came <HI REND="italic">P</HI>) ridyng <HI REND="italic">NAP</HI>—out of] from <HI REND="italic">LNAP</HI>—Karlowne <HI REND="italic">C;</HI> Carboun (!) <HI REND="italic">L;</HI> Skarlyon <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <MILESTONE N="492" UNIT="P"/></L>
<L>All y-armed into þe teþ; <NOTE PLACE="foot">487-489 <HI REND="italic">fehlen LNAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="460" UNIT="R"/></L>
<L>Everich swor his deþ,</L>
<L>On stedes baie and broune.<NOTE PLACE="foot">489 An <HI REND="italic">C</HI>—and] <HI REND="italic">om. C.</HI></NOTE></L>
<L N="490">To him þey cride ariȝt: <NOTE PLACE="foot">490 sayd <HI REND="italic">P</HI>—anone riȝt <HI REND="italic">NAP</HI>—And cryde to hym full ryȝt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE> <MILESTONE N="493" UNIT="P"/></L>
<L>'Þef, turne aȝain and fiȝt,<NOTE PLACE="foot">491 Traytor <HI REND="italic">LNP</HI>—aȝ.] thowe <HI REND="italic">N</HI>—Turne aȝene tratoure and fyght <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">492 Or els lete thi r. <HI REND="italic">N;</HI> For þou schall leue thy r. <HI REND="italic">A;</HI> Thou shalt lose thy r. <HI REND="italic">P;</HI> Wiþ þe we denkeþ (= þenkeþ) roune <HI REND="italic">C.</HI> 492<SUP>a</SUP>^-<SUP>c</SUP>:<Q><LG>
<L>For here we westward wende;</L>
<L>Thyne haubrek we schall rende;</L>
<L>Ther to we bethe full bounde. <HI REND="italic">add. L</HI></L>
<L>And that maide (<HI REND="italic">om. A</HI>) briȝt,</L>
<L>That is so feire (of siȝt (in fyght <HI REND="italic">A</HI>),</L>
<L>(Lede we wolle to (We schall lede to þe <HI REND="italic">A</HI>) toune. <HI REND="italic">add. NA</HI></L>
<L>And that maide ffaire and bright <MILESTONE N="496" UNIT="P"/></L>
<L>Wee will her lead att night.</L>
<L>Herby vnto a towne. <HI REND="italic">add. P</HI> <MILESTONE N="498" UNIT="P"/></L>
</LG></Q></NOTE> Or leve her þy renoun!' <MILESTONE N="495" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="42">
<HEAD>42</HEAD>
<L>Libeaus Desconus þo cride: <NOTE PLACE="foot">42. 493 Syr L. (to hem (þan he <HI REND="italic">A</HI>) cr. (gan crye <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="499" UNIT="P"/></L>
<L>'I am redy to ride <MILESTONE N="500" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">494 Ffor to ffight I am all readye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="495">Aȝens ȝou alle in same.' <NOTE PLACE="foot">495 y s. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>He priked, as prince in pride,<NOTE PLACE="foot">496 As (A <HI REND="italic">P</HI>) prince (princis <HI REND="italic">N</HI>) prouude in (of <HI REND="italic">P</HI>) pride <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>His stede in boþe side, <MILESTONE N="470" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">497 He prekyd h. st. <HI REND="italic">LNA</HI>—on eche s. <HI REND="italic">L;</HI> that tide <HI REND="italic">NA</HI>—He rode against them that tyde <HI REND="italic">P.</HI> 497<SUP>a</SUP> And to them stoutly con ryde <HI REND="italic">add. L.</HI></NOTE></L>
<L>In ernest and nouȝt in game.<NOTE PLACE="foot">498 Al in <HI REND="italic">N;</HI> On <HI REND="italic">L</HI>—and yn g. <HI REND="italic">C</HI>—With mirth sport and game <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe eldest broþer gan bere<NOTE PLACE="foot">499 g.] than <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L N="500">To sir Libeaus a spere; <NOTE PLACE="foot">500 with a Sp. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Sir Gower was his name.<NOTE PLACE="foot">501 S.] <HI REND="italic">om. L</HI>—Gawer <HI REND="italic">N;</HI> Banerere <HI REND="italic">A;</HI> Baner <HI REND="italic">P</HI>—is <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="30" REF="29"/>
Libeaus rod him so niȝ,<NOTE PLACE="foot">502 But L. <HI REND="italic">C;</HI> Sir L. <HI REND="italic">NAP</HI>—r.] <HI REND="italic">om. C</HI>—to h. <HI REND="italic">NA;</HI> att h. <HI REND="italic">P;</HI> Gower <HI REND="italic">L</HI>—so n.] anone <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat he brak his þiȝ,<NOTE PLACE="foot">503 <HI REND="italic">fehlt A.</HI> þ. he] And <HI REND="italic">NP</HI>—tobr. <HI REND="italic">L;</HI> br. in tow <HI REND="italic">P</HI>—his] Go∣wers <HI REND="italic">L</HI>—thigh bone <HI REND="italic">P;</HI> rigge bone <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And ever eft he was lame. <MILESTONE N="510" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">504 And e. after w. l. <HI REND="italic">L;</HI> And lete (lefte <HI REND="italic">A</HI>) him ligge (l. there <HI REND="italic">P;</HI> þer as <HI REND="italic">A</HI>) lame <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="43">
<HEAD>43</HEAD>
<L N="505">þe kniȝt groned for paine;<NOTE PLACE="foot">43. 505 The kn. (hym <HI REND="italic">add. A</HI>) merci gan crye <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus wiþ miȝt and maine<NOTE PLACE="foot">506 Sir L. than (<HI REND="italic">om. A</HI>) sicurlye <HI REND="italic">NA;</HI> When S. L. certainely <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Felde him flat adoun. <MILESTONE N="480" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">507 Held h. fast ad. <HI REND="italic">LNA;</HI> Had smitten him downe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe dwerȝ Teodolein<NOTE PLACE="foot">508 Teon∣deleyn <HI REND="italic">C;</HI> Deodolyne <HI REND="italic">N;</HI> of Theodoleyn <HI REND="italic">L;</HI> mayster Wyndeloyn <HI REND="italic">A;</HI> that hight Teodline <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Tok þe stede be þe raine<NOTE PLACE="foot">509 his horsse <HI REND="italic">P</HI></NOTE></L>
<L N="510">And lep into þe arsoun <NOTE PLACE="foot">510 He <HI REND="italic">P</HI>—l. up <HI REND="italic">LN</HI>—in the <HI REND="italic">LA</HI>—sadyll aboune <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And rod forþ also sket,<NOTE PLACE="foot">511 f.] hym <HI REND="italic">C</HI>—He rode than (anon <HI REND="italic">P</HI>) with that <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þer þe maide set,<NOTE PLACE="foot">512 þer þat þe <HI REND="italic">C</HI>—m. Elyne s. <HI REND="italic">L</HI>—To (Vnto <HI REND="italic">P</HI>) the maide (mey <HI REND="italic">A</HI>) ther (where <HI REND="italic">P</HI>) scho sate <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat fair was of fasoun.<NOTE PLACE="foot">513 was fayr <HI REND="italic">C.</HI>—So f. off f. <HI REND="italic">AP;</HI> Of so feire face <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þo lonȝ þat maide briȝt <MILESTONE N="520" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">514 Than <HI REND="italic">LNAP</HI>—this <HI REND="italic">L;</HI> þe <HI REND="italic">A</HI>—mey <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="515">And seide: 'Þis ȝinge kniȝt <NOTE PLACE="foot">515 s. that this <HI REND="italic">L;</HI> s. fforssooth th. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Is chose for champioun.' <MILESTONE N="489" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">516 Was well y-ch. ch. <HI REND="italic">N;</HI> Is a (ffull <HI REND="italic">add. P</HI>) gode ch. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="44">
<HEAD>44 <NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">44 fehlt in C.</HI></NOTE></HEAD>
<L>Þe middell broþer beheld, <NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">(Der Schreiber ist von</HI> broþer 517 <HI REND="italic">auf</HI> broþer 529 <HI REND="italic">übergesprungen</HI>).</NOTE> <NOTE PLACE="foot">517 medyllest <HI REND="italic">LA;</HI> 2<SUP>d</SUP> <HI REND="italic">P</HI>—br. stode and b. <HI REND="italic">N;</HI> br. he b. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Hou his broþer in þe feld <NOTE PLACE="foot">518 H.] <HI REND="italic">om. NA</HI>—br. lay in <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Hadde lore main and miȝt.<NOTE PLACE="foot">519 And had <HI REND="italic">P;</HI> And <HI REND="italic">A</HI>—bothe m. a. m. <HI REND="italic">L;</HI> strenght a. m.<HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="520">He smitte, as hit is teld, <NOTE PLACE="foot">520 so <HI REND="italic">NA</HI>—He sm. Sir L. in that tyde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="31" REF="30"/>
Sir Libeaus in þe scheld<NOTE PLACE="foot">521 Unto sir Libious is sch. <HI REND="italic">N;</HI> On the sheeld with much pride <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ his spere full riȝt. <MILESTONE N="528" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">522 a <HI REND="italic">NA</HI>—f.] anone <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þe schaft a two did braste;<NOTE PLACE="foot">523-525 <HI REND="italic">fehlen NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þe hede stiked faste</L>
<L N="525">In place, þer hit was piȝt.</L>
<L>Libeaus þan gan bere <MILESTONE N="529" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">526 Sir L. <HI REND="italic">NP</HI>—þ.] awey <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ þe point of his spere <MILESTONE N="530" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">527 of a sp. <HI REND="italic">N</HI>—W. his good speare <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe helm awey of þe kniȝt.<NOTE PLACE="foot">528 The h. of þat kn. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="45">
<HEAD>45</HEAD>
<L>Þe ȝingest com y-erne <MILESTONE N="490" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">45. 529 ȝ.] myddell (<HI REND="italic">cf.</HI> 517) broþer <HI REND="italic">C;</HI> ȝong br. <HI REND="italic">A;</HI> yon∣gest br. <HI REND="italic">LNP</HI>—c. y.] full yerne <HI REND="italic">L;</HI> gan furth ride <HI REND="italic">NA;</HI> then gan ride <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="530">Upon a stede sterne, <NOTE PLACE="foot">530 st. full st. <HI REND="italic">L</HI>—And prekid his stede that tide <HI REND="italic">NA;</HI> And hitt Sir L. in that tyde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Egre as lioun. <MILESTONE N="534" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">531 As e. as eny l. <HI REND="italic">L;</HI> E. as l. wiȝt <HI REND="italic">NA;</HI> As a man of much might <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Statt</HI> 532-534 <HI REND="italic">stehen in NAP</HI> 6 <HI REND="italic">verse:</HI><Q><LG>
<L>He (And <HI REND="italic">P</HI>) seide to (sir Libious (him then <HI REND="italic">P</HI>) anone: <MILESTONE N="535" UNIT="P"/></L>
<L>'(Sir knyȝt (Sir thou art <HI REND="italic">P</HI>), bi seint John,</L>
<L>(Thou art (<HI REND="italic">om. P</HI>) a fel champioun (and liȝt (<HI REND="italic">om. AP</HI>).</L>
<L>Bi god, that (deide on tre (sitteth in trinitye <HI REND="italic">P</HI>),</L>
<L>Fight (Just <HI REND="italic">A</HI>) y schalle (wyll <HI REND="italic">AP</HI>) with the,</L>
<L>Y trowe (hope <HI REND="italic">P</HI>), and (to <HI REND="italic">AP</HI>) bere the doun.' <HI REND="italic">NAP</HI> <MILESTONE N="540" UNIT="P"/></L>
</LG></Q> 532 w.] can <HI REND="italic">L.</HI></NOTE> Him þouȝte, his body wold berne,</L>
<L>But he miȝt also ȝerne</L>
<L>Fille Libeaus adoun. <MILESTONE N="540" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">534 Bere <HI REND="italic">L</HI>—downe <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="535">As werrour out of witte <MILESTONE N="541" UNIT="P"/></L>
<L>Libeaus on þe helm he smitte<NOTE PLACE="foot">536 þe] <HI REND="italic">om. C</HI>—sm.] hit <HI REND="italic">L</HI>—On Lib. (Sir L <HI REND="italic">P</HI>) gan (then <HI REND="italic">P</HI>) he hitte <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ a fell fauchoun.</L>
<L>His strok so harde he sette;<NOTE PLACE="foot">538 So styffe (stifflye <HI REND="italic">P</HI>) a (his <HI REND="italic">NAP)</HI> stroke (strokes <HI REND="italic">AP</HI>) he set <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þorȝ helm and basnet <MILESTONE N="500" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">539 That through <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="540">Þat sword toched his croun. <NOTE PLACE="foot">540 Hit clave in Lyb. crowne <HI REND="italic">L;</HI> He carue Lib. (ser Lyb. <HI REND="italic">AP</HI>) croun <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="46">
<HEAD>46</HEAD>
<L><PB N="32" REF="31"/>
Þo was Libeaus agreved, <NOTE PLACE="foot">46. 541 Than <HI REND="italic">A;</HI> That <HI REND="italic">N</HI>—wax <HI REND="italic">L</HI>—ser L. <HI REND="italic">A</HI>—Sir L. was served in that stead <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Whan he feld on his heved<NOTE PLACE="foot">542 f.] frede <HI REND="italic">N</HI>—on hedde <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þat sword wiþ egre mode.<NOTE PLACE="foot">543 The <HI REND="italic">LA;</HI> A <HI REND="italic">N</HI>—of <HI REND="italic">NA</HI>—That the sword had drawen blood <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>His brond aboute he weved; <MILESTONE N="550" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">544 swerde <HI REND="italic">NA</HI>—ab. hym he <HI REND="italic">A;</HI> ab. him <HI REND="italic">N</HI>—wende <HI REND="italic">LN;</HI> heuyd <HI REND="italic">A</HI>—About his head the sword he waued <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="545">All þat he hitte, he cleved <NOTE PLACE="foot">545 he h.] him toke <HI REND="italic">N</HI>—fforsoothe he cl. <HI REND="italic">P;</HI> he shende <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>As werrour wild and wode.<NOTE PLACE="foot">546 vnwyse a. wode <HI REND="italic">A;</HI> wight a. good <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'Allas!', he seide þo,<NOTE PLACE="foot">547 Full fast men saide tho <HI REND="italic">L;</HI> Than seide Lib. tho <HI REND="italic">N;</HI> Than he seyd so <HI REND="italic">A;</HI> Sir L. said swithe thoe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'Oon aȝeines two<NOTE PLACE="foot">548 Oon] A man <HI REND="italic">L;</HI> One to ffight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To fiȝte, þat is nouȝt good.' <MILESTONE N="510" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">549 To f.] <HI REND="italic">om. P.</HI>—þat ys g. <HI REND="italic">C;</HI> is nothinge g. <HI REND="italic">LP;</HI> it is nouȝt g. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="550">Well faste þey smitte to him, <NOTE PLACE="foot">550 Fast <HI REND="italic">NAP;</HI> Harde <HI REND="italic">L</HI>—he <HI REND="italic">LN</HI>—hewe <HI REND="italic">LNA;</HI> hewed then <HI REND="italic">P</HI>—on <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>And he wiþ strokes grim<NOTE PLACE="foot">551 he] <HI REND="italic">om. A</HI>—W. grete str. and gr. <HI REND="italic">N;</HI> W. str. great a. gr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Well harde aȝens hem stod. <MILESTONE N="513" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">552 W. h.] Styfly <HI REND="italic">LA;</HI> And stife <HI REND="italic">N</HI>—him <HI REND="italic">L</HI>—Against them he stifflye stood <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="47">
<HEAD>47</HEAD>
<L>But þorȝ godes grace <NOTE PLACE="foot">47. 553-558 <HI REND="italic">fehlen C.</HI> 553 And <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat oþer broþer he gan brace <MILESTONE N="560" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">554 He smote the myddelist (eldest <HI REND="italic">P</HI>) in þe (þat <HI REND="italic">AP</HI>) place <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L N="555">Under his riȝt arm þo.<NOTE PLACE="foot">555 Vppon <HI REND="italic">NP</HI>—the <HI REND="italic">NAP</HI>—so <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>He þrew him in þat place,<NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Mit 556 beginnt das zweite fragment von I: 556-792.</HI> 556 þr.] fledde <HI REND="italic">N;</HI> feld <HI REND="italic">A;</HI> hitt <HI REND="italic">P</HI>—h.] <HI REND="italic">om. N;</HI> h. soe <HI REND="italic">P</HI>—in luytel space <HI REND="italic">I;</HI> in that caas <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And in þat ilke space<NOTE PLACE="foot">557 A.] <HI REND="italic">om. IA</HI>—selfe <HI REND="italic">L</HI>—place I—To see itt was a wonderous case <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>His left arm brast a two.<NOTE PLACE="foot">558 þat his <HI REND="italic">I;</HI> The <HI REND="italic">N</HI>—riȝt <HI REND="italic">NAP</HI>—br. a two] fel him fro <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þe ȝingest siȝ þat siȝt; <MILESTONE N="514" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">559 s. with s. <HI REND="italic">L;</HI> s. in s. <HI REND="italic">A</HI>—þo sawe þese knyȝtes <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="560"><PB N="33" REF="32"/>
He nadde main ne miȝt, <NOTE PLACE="foot">560 That he <HI REND="italic">LA;</HI> And thought hee <HI REND="italic">P</HI>—ne had <HI REND="italic">L;</HI> hadde no <HI REND="italic">INP;</HI> h. noþer <HI REND="italic">A</HI>—m. no m. <HI REND="italic">I;</HI> might <HI REND="italic">P</HI>—þey ne hadde no myȝtes <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>To fiȝte aȝens his fo.<NOTE PLACE="foot">561 her <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>To Libeaus up he ȝelde<NOTE PLACE="foot">562 To syr L. <HI REND="italic">CP;</HI> Tho <HI REND="italic">N</HI>—he gan (did <HI REND="italic">P</HI>) vp ȝ. <HI REND="italic">AP;</HI> þey gon vp ȝ. <HI REND="italic">C;</HI> heo yeold <HI REND="italic">I;</HI> vp he helde <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>His spere and ek his schelde<NOTE PLACE="foot">563 His good Sp. <HI REND="italic">P;</HI> Bothe his sp. <HI REND="italic">N;</HI> B. har sperys <HI REND="italic">C</HI>—a. his <HI REND="italic">INA;</HI> a. har <HI REND="italic">C;</HI> and <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And mercy cride him þo. <MILESTONE N="570" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">564 A.] <HI REND="italic">om. AP</HI>—m. he cr. <HI REND="italic">NAP</HI>—h.] <HI REND="italic">om. NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="48">
<HEAD>48</HEAD>
<L N="565">Libeaus answerde: 'Nay! <MILESTONE N="520" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">48. 565 Sir L. <HI REND="italic">IN;</HI> Anon S. L. <HI REND="italic">P</HI>—seyd <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Þou scapest nouȝt so away,<NOTE PLACE="foot">566 Thou asc. n. <HI REND="italic">L;</HI> þe ne askapeþ <HI REND="italic">C;</HI> þow schalt n. <HI REND="italic">INAP</HI>—so go a. <HI REND="italic">N;</HI> go so a. <HI REND="italic">A;</HI> a. <HI REND="italic">I;</HI> passe this a. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Be god, þat schop mankende!<NOTE PLACE="foot">567 g.] hym <HI REND="italic">LINAP</HI>—holpe <HI REND="italic">L;</HI> bouȝt <HI REND="italic">INAP</HI>—m.] vs bothe <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þou and þy breþeren tway<NOTE PLACE="foot">568 But thou <HI REND="italic">P</HI>—brederen <HI REND="italic">C</HI>—twayne <HI REND="italic">CLP.</HI></NOTE></L>
<L>Schull pliȝt her ȝour fay,<NOTE PLACE="foot">569 Ȝe sch. <HI REND="italic">INA</HI>—pl.] sicour <HI REND="italic">N</HI>—h.] <HI REND="italic">om. I;</HI> me <HI REND="italic">LNA</HI>—fayne <HI REND="italic">L</HI>—Plight your trothes without Layine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="570">To king Arthour to wende <NOTE PLACE="foot">570 Ye shullen to A. w. <HI REND="italic">LINA;</HI> That yee will to King A. w. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And sey: "Lord of renoun!<NOTE PLACE="foot">571 So ȝe schall sey <HI REND="italic">A</HI>—lordis <HI REND="italic">N</HI>—of great r. <HI REND="italic">P;</HI> of renounes <HI REND="italic">C.</HI> 571<SUP>a</SUP> To yelde you towre and towne <HI REND="italic">add. N.</HI></NOTE></L>
<L>As overcome and prisoun<NOTE PLACE="foot">572 a.] <HI REND="italic">om. NA; rasur L</HI>—prysouns <HI REND="italic">C;</HI> presond <HI REND="italic">N;</HI> persoune <HI REND="italic">L</HI>—In battaill wee be ouer∣come <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A kniȝt us hider gan sende,<NOTE PLACE="foot">573 me <HI REND="italic">LI</HI>—g.] <HI REND="italic">om. IA;</HI> hath <HI REND="italic">P</HI> 574 <HI REND="italic">und umge∣stellt C.</HI></NOTE></L>
<L>To ȝelde ȝou tour and toun <MILESTONE N="530" UNIT="R"/> <MILESTONE N="580" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">574 Ffor to <HI REND="italic">P;</HI> And <HI REND="italic">C</HI>—thee <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="575">And dwelle in ȝour bandoun <MILESTONE N="529" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">575 To <HI REND="italic">C;</HI> And to <HI REND="italic">P</HI>—beon <HI REND="italic">I;</HI> be <HI REND="italic">NAP</HI>—undir <HI REND="italic">N;</HI> at <HI REND="italic">AP</HI>—thy <HI REND="italic">P</HI>—re∣noun <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Ay, wiþ outen ende."<NOTE PLACE="foot">576 Ever <HI REND="italic">LIA;</HI> Euermore <HI REND="italic">P</HI>—To oure lyuys ende <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="49">
<HEAD>49</HEAD>
<L>And but ȝe will do so,<NOTE PLACE="foot">49. 577 Bot <HI REND="italic">I;</HI> B. if <HI REND="italic">A;</HI> And b. if <HI REND="italic">P</HI>—þo so <HI REND="italic">C;</HI> so doo <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Certes, I schall ȝou slo,<NOTE PLACE="foot">578 I] <HI REND="italic">om. A</HI>—will <HI REND="italic">LIP</HI>—sle you two <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="34" REF="33"/>
Long er hit be niȝt.'<NOTE PLACE="foot">579 Er þan h. <HI REND="italic">C</HI>—As I am true Knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="580">Þe kniȝtes swere þo,<NOTE PLACE="foot">580 The knyght <HI REND="italic">A;</HI> Anon they <HI REND="italic">P</HI>—sw. (to <HI REND="italic">add. NP</HI>) him þoo <HI REND="italic">INP;</HI> sw. two <HI REND="italic">L;</HI> sw. it schuld be so <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þey wolde to Arthour go;<NOTE PLACE="foot">581 That thei <HI REND="italic">NP</HI>—shulde <HI REND="italic">LINA.</HI></NOTE></L>
<L>Her treuþes þer þey pliȝt. <MILESTONE N="537" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">582 And <HI REND="italic">CN</HI>—trewes <HI REND="italic">C;</HI> trowythe <HI REND="italic">L;</HI> trewthe <HI REND="italic">NA</HI>—þ. þ.] to him thei <HI REND="italic">NA;</HI> anon the <HI REND="italic">P;</HI> connon heo <HI REND="italic">I.</HI> 582<SUP>a</SUP> (= R 538) þus departede day (= þay) <HI REND="italic">add. C.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus and þat may <MILESTONE N="539" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">583 Sir L. a. that ffaire M. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wente in her jornay, <MILESTONE N="590" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">584 <HI REND="italic">fehlt C.</HI> Ryd∣den <HI REND="italic">L;</HI> Rode fforth <HI REND="italic">P</HI>—on <HI REND="italic">IAP</HI>—heo <HI REND="italic">I;</HI> the <HI REND="italic">P</HI>—way <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L N="585">As þey hadde tiȝt. <MILESTONE N="540" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">585 Thyder as <HI REND="italic">AP;</HI> Ther <HI REND="italic">L;</HI> þider <HI REND="italic">I</HI>—wer <HI REND="italic">A</HI>—yheȝt <HI REND="italic">N;</HI> hight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Till þe þirde day<NOTE PLACE="foot">586 T. that the <HI REND="italic">L;</HI> T. on þe <HI REND="italic">A;</HI> T. itt beffell on the <HI REND="italic">P;</HI> Vnto þe <HI REND="italic">I</HI>—therday <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þey ride in game and play,<NOTE PLACE="foot">587 The ffell together in <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He and þat maide briȝt.<NOTE PLACE="foot">588 burde <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="50">
<HEAD>50</HEAD>
<L>Þey riden ever west<NOTE PLACE="foot">50. 589 even <HI REND="italic">L;</HI> ay <HI REND="italic">A;</HI> fforthe on <HI REND="italic">P</HI>—And euer þ. r. w. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="590">In þat wilde forest,<NOTE PLACE="foot">590 Into a <HI REND="italic">INAP;</HI> Into the <HI REND="italic">L</HI>—wyde <HI REND="italic">P;</HI> grene <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Toward Sinadoune.<NOTE PLACE="foot">591 And myȝt not (<HI REND="italic">om. P</HI>) come to (noe <HI REND="italic">add. P</HI>) toun (= 594) <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þey niste, what ham was best;<NOTE PLACE="foot">592 The <HI REND="italic">P</HI>—ne wist <HI REND="italic">NP;</HI> wyst not <HI REND="italic">A</HI>—h.] <HI REND="italic">om. NAP</HI>—w.] way <HI REND="italic">P</HI>—Nyȝt on heom com fast <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Take þey wolde reste<NOTE PLACE="foot">593 w. fayne r. <HI REND="italic">L</HI>—Nedis (For nede <HI REND="italic">A;</HI> Ffor there <HI REND="italic">P</HI>) thei must (needs <HI REND="italic">add P</HI>) rest <HI REND="italic">NAP;</HI> In þat wilde forest <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>And miȝt nouȝt come to toun. <MILESTONE N="600" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">594 towe <HI REND="italic">L</HI>—And ther they (he <HI REND="italic">A</HI>) liȝte adoun (<HI REND="italic">cf.</HI> 591) <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L N="595">In þe grene greves <MILESTONE N="551" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">595 Amonge <HI REND="italic">P</HI>—eues <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">595 <HI REND="italic">und</HI> 596 <HI REND="italic">umge∣stellt C.</HI></NOTE></L>
<L>Þey diȝte a logge of leves <MILESTONE N="550" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">596 They (The <HI REND="italic">N</HI>) made a l. <HI REND="italic">PN;</HI> A l. þey d. <HI REND="italic">C;</HI> þay logged (byged <HI REND="italic">A</HI>) heom <HI REND="italic">IA</HI>—with l. <HI REND="italic">IA;</HI> with bower and l. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ swordes briȝt and broune:<NOTE PLACE="foot">597 suerd <HI REND="italic">A</HI>—briȝt] <HI REND="italic">om. I</HI>—browe <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="35" REF="34"/>
Þer inne þey dwelde all niȝt, <MILESTONE N="605" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">598 Dwelled there all n. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">598 <HI REND="italic">und</HI> 599 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE></L>
<L>He and þat maide briȝt, <MILESTONE N="604" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">599 He] Sir Lyb. <HI REND="italic">P</HI>—burde <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L N="600">Þat was of fair fasoun.<NOTE PLACE="foot">600 Þ. w. so f. of f. <HI REND="italic">CP;</HI> So f. of f. <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="51">
<HEAD>51</HEAD>
<L>And ever þe dwerȝ gan wake,<NOTE PLACE="foot">51. 601 A. þe <HI REND="italic">C;</HI> Then the <HI REND="italic">P;</HI> A. e. þat <HI REND="italic">I</HI>—began to <HI REND="italic">P. Die anfänge von</HI> 602-609 <HI REND="italic">unvollständig</HI> (<HI REND="italic">ein stück pergament weggerissen</HI>) <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>For noo þef schuld take<NOTE PLACE="foot">602-604 <HI REND="italic">fehlen N.</HI> 602 That <HI REND="italic">LA</HI>—noe theeues <HI REND="italic">P;</HI> nothinge <HI REND="italic">L</HI>—ne sch. t. <HI REND="italic">C;</HI> sh. be t. <HI REND="italic">L.</HI>—. . . no th. sch. t. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Har hors away wiþ gile.<NOTE PLACE="foot">603 Awey þer hors (horsses <HI REND="italic">P</HI>) w. g. <HI REND="italic">AP;</HI> . . . heore hors w. g. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>For drede he gan to quake; <MILESTONE N="610" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">604 Then ffor feare he began <HI REND="italic">P</HI>—to] <HI REND="italic">om. LA</HI>—. . rede he g. to qu. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="605">Greet fier he siȝ make <MILESTONE N="560" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">605 For gr. f. <HI REND="italic">C;</HI> A gr. f. <HI REND="italic">AP;</HI> A f. <HI REND="italic">N</HI>—. . he s. m. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þannes half a mile.<NOTE PLACE="foot">606 Fro him (them <HI REND="italic">P</HI>) nouȝt (but <HI REND="italic">P</HI>) halfe (<HI REND="italic">om. AP</HI>) a m. <HI REND="italic">NAP</HI>—. . ennes h. a. m. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>'Aris!' he seide, 'sir kniȝt,<NOTE PLACE="foot">607 Rise <HI REND="italic">A;</HI> Ar. Sir <HI REND="italic">L</HI>—sir] <HI REND="italic">om. L;</HI> yong <HI REND="italic">C;</HI> worthy <HI REND="italic">P</HI>—. . saide s. kn. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>To horse þat þou wer diȝt,<NOTE PLACE="foot">608 ye <HI REND="italic">L;</HI> we <HI REND="italic">AP</HI>—ydyȝt <HI REND="italic">C</HI>—. . þat þ. w. d. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>For doute of more perile.<NOTE PLACE="foot">609 dred <HI REND="italic">LN</HI>—of p. <HI REND="italic">CA</HI>—. . e of any gyle <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="610">For, certes, I here greet bost <NOTE PLACE="foot">610 Certis I <HI REND="italic">LNAP;</HI> For I <HI REND="italic">C</HI>—gr.] <HI REND="italic">om. L;</HI> a gr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And fele a smelle of rost,<NOTE PLACE="foot">611 A. f. grete sm. <HI REND="italic">L;</HI> Y haue a sm. <HI REND="italic">N;</HI> A. (I <HI REND="italic">add. A</HI>) haue sauowr <HI REND="italic">IA;</HI> Alsoe I smell a savor <HI REND="italic">P</HI>—A. fer smelle r. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Be god and be seint Gile!<NOTE PLACE="foot">612 be] <HI REND="italic">om. CI.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="52">
<HEAD>52</HEAD>
<L>Libeaus was stout and fer <NOTE PLACE="foot">52. 613 Sir L. <HI REND="italic">NAP</HI>—fayre <HI REND="italic">L;</HI> frechs <HI REND="italic">I;</HI> gay <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>And lep on his destrer, <MILESTONE N="620" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">614 vpon <HI REND="italic">LP</HI>—desteyre <HI REND="italic">L;</HI> destres <HI REND="italic">l;</HI> palfrey <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L N="615">Hente scheld and spere <MILESTONE N="570" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">615 And h. <HI REND="italic">LIAP;</HI> He h. <HI REND="italic">N</HI>—tooke his sh. <HI REND="italic">P.</HI> 616 <HI REND="italic">steht nach</HI> 617 <HI REND="italic">L, nach</HI> 618 <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="36" REF="35"/>
And rod toward þe fier,<NOTE PLACE="foot">616 A.] As he <HI REND="italic">LNA;</HI> Whan he <HI REND="italic">I</HI>—com I; went <HI REND="italic">NA</HI>—to þeo f. <HI REND="italic">I;</HI> furthe (ffull <HI REND="italic">add. P</HI>) fast <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>And whan he niȝed ner,<NOTE PLACE="foot">617 wh. that he <HI REND="italic">L</HI>—As he com heom neore <HI REND="italic">I;</HI> II jeyauntis he founde at the (<HI REND="italic">om. P</HI>) last <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Two geauntes he siȝ þer,<NOTE PLACE="foot">618 syȝh he <HI REND="italic">I</HI>—Whan that he come there <HI REND="italic">N;</HI> When he com to þe fyr <HI REND="italic">A;</HI> [That] strong and stout were <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat on red and loþlich,<NOTE PLACE="foot">619 The one <HI REND="italic">AP</HI>—was r. a. l. <HI REND="italic">CL;</HI> was blak as pych (any sole <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L N="620">Þat oþer swart as pich, <NOTE PLACE="foot">620 And þat <HI REND="italic">C;</HI> The <HI REND="italic">AP</HI>—black as eny p. <HI REND="italic">L;</HI> red and lodlych <HI REND="italic">IN;</HI> was r. a. l. <HI REND="italic">A;</HI> as red as ffyerye cole <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Grisly boþe of chere.<NOTE PLACE="foot">621 Fowle (Ful fowle <HI REND="italic">NA</HI>) þay weoren of ch. <HI REND="italic">INA;</HI> And ffoule bothe they were <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe blak held in his barme<NOTE PLACE="foot">622 þeo bl. geawnt <HI REND="italic">IAP;</HI> þat oon <HI REND="italic">C</HI>—gan holde <HI REND="italic">N</HI>—in b. <HI REND="italic">IN;</HI> in his arme <HI REND="italic">LAP.</HI></NOTE></L>
<L>A maide y-clipped in arme,<NOTE PLACE="foot">623 yn hys a. (barme <HI REND="italic">L</HI>) <HI REND="italic">CL</HI>—A faire maide by þeo arme (barme <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>As briȝt as blosme on brere. <MILESTONE N="630" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">624 So br. <HI REND="italic">L;</HI> Br. <HI REND="italic">INAP</HI>—so <HI REND="italic">N</HI>—blosle <HI REND="italic">C;</HI> rose <HI REND="italic">INAP</HI>—in <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="53">
<HEAD>53</HEAD>
<L N="625">þe rede geaunt sterne <MILESTONE N="580" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">53. 625 st.] full yerne <HI REND="italic">LIAP;</HI> so yorne <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>A wilde boor gan terne<NOTE PLACE="foot">626 On a spitte a bore <HI REND="italic">N;</HI> Aboute he <HI REND="italic">A;</HI> Swythe about <HI REND="italic">P.</HI> 627-629 <HI REND="italic">fehlen N.</HI></NOTE></L>
<L>Aboute upon a spite.<NOTE PLACE="foot">627 Ab.] A wyld bore <HI REND="italic">AP</HI>—apon <HI REND="italic">L;</HI> on <HI REND="italic">LAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat fier briȝt gan berne;<NOTE PLACE="foot">628 The <HI REND="italic">LINA</HI>—br.] fast <HI REND="italic">A</HI>—Ffaire the ff. g. b. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe maide cride ȝerne,<NOTE PLACE="foot">629 þat may <HI REND="italic">I</HI>—full ȝ. <HI REND="italic">AP;</HI> as ȝ. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="630">Þat som man schuld her wite, <NOTE PLACE="foot">630 For <HI REND="italic">LNAP</HI>—s. m.] men <HI REND="italic">P</HI>—h.] it <HI REND="italic">LNAP;</HI> her þer <HI REND="italic">C</HI>—wete <HI REND="italic">CN.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: 'Wailaway!<NOTE PLACE="foot">631 Heo <HI REND="italic">I;</HI> Sho <HI REND="italic">NAP</HI>—W.] euer wayle a waye <HI REND="italic">L;</HI> wely wey <HI REND="italic">A;</HI> alas þis daye <HI REND="italic">I;</HI> alas and euer away <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat ever I bod þis day,<NOTE PLACE="foot">632 abode <HI REND="italic">P;</HI> abede <HI REND="italic">N;</HI> shulde bide <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ two fendes to sitte.<NOTE PLACE="foot">633 Bitwene <HI REND="italic">N</HI>—devylles <HI REND="italic">LINAP</HI>—for to <HI REND="italic">P</HI>—sette <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="37" REF="36"/>
Nou help, Marie milde, <MILESTONE N="640" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">634 H. now <HI REND="italic">A;</HI> H. me <HI REND="italic">LN;</HI> H. <HI REND="italic">I</HI>—H. M. that is soe m. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="635">For love of þy childe, <MILESTONE N="590" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">635 For the l. <HI REND="italic">NP</HI>—the <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat I be nouȝt forȝite!'</L>
</LG>
<LG N="54">
<HEAD>54</HEAD>
<L>Quoþ Libeaus: 'Be seint Jame! <NOTE PLACE="foot">54. 637 Q. sir L. <HI REND="italic">I;</HI> þan seyde L <HI REND="italic">C;</HI> Than <HI REND="italic">L. L;</HI> Sir L. said <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To save þis maide fro schame,<NOTE PLACE="foot">638 Ffor to <HI REND="italic">P</HI>—wynne <HI REND="italic">I;</HI> bring <HI REND="italic">NAP</HI>—that <HI REND="italic">P</HI>—may <HI REND="italic">IA</HI>—out of <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Hit wer a fair aprise:<NOTE PLACE="foot">639 H.] þat <HI REND="italic">I</HI>—a f. apryse <HI REND="italic">C;</HI> en∣pure enprise <HI REND="italic">L;</HI> a (<HI REND="italic">om. A;</HI> ffull <HI REND="italic">P</HI>) gret prys <HI REND="italic">IAP.</HI> 640-642 <HI REND="italic">stehen nach</HI> 643-645 <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="640">To fiȝte wiþ boþe in same, <NOTE PLACE="foot">640 But for to <HI REND="italic">LP</HI>—b.] heom <HI REND="italic">I;</HI> them <HI REND="italic">A;</HI> ham bothe <HI REND="italic">N</HI>—in shame <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Hit is no childes game;<NOTE PLACE="foot">641 wer <HI REND="italic">C;</HI> was <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þey beþ so grimme and grise.'<NOTE PLACE="foot">642 þ.] þat <HI REND="italic">C</HI>—so] fulle <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>He tok his cours wiþ schafte<NOTE PLACE="foot">643 w. a. sh. <HI REND="italic">L;</HI> w. his sch. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>As kniȝt of kende crafte <MILESTONE N="650" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">644 As a kn. L; As a man <HI REND="italic">P;</HI> As man <HI REND="italic">NA</HI>—of k.] þat couþe his <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L N="645">And rod be riȝt asise. <MILESTONE N="600" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">645 A. he r. <HI REND="italic">P</HI>—at the r. a. <HI REND="italic">N;</HI> both ryȝht and wyse <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þe blak he smitte smert<NOTE PLACE="foot">646 þe bl. geaunt <HI REND="italic">CLA;</HI> þat on <HI REND="italic">I</HI>—he sm. all soe sm. <HI REND="italic">P;</HI> can to sm. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þorȝ liver, longe and herte,<NOTE PLACE="foot">647 þ. þe l. <HI REND="italic">CP</HI>—longe] <HI REND="italic">om. A;</HI> longen <HI REND="italic">N</HI>—Th. lounge and eke thorought h. <HI REND="italic">L;</HI> þ. þeo breost in to þeo hert <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þat never he miȝte arise.<NOTE PLACE="foot">648 he m. n. <HI REND="italic">P;</HI> n. m. he <HI REND="italic">A;</HI> he no m. I; neuer after cann <HI REND="italic">L</HI>—ryse <HI REND="italic">AP;</HI> rysse <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="55">
<HEAD>55</HEAD>
<L>Þo fliȝ þat maide schene <NOTE PLACE="foot">55 649 Than <HI REND="italic">AP;</HI> And than <HI REND="italic">N</HI>—the L.</NOTE></L>
<L N="650">And þonked hevene quene, <NOTE PLACE="foot">650 A. th. tho (Marye <HI REND="italic">P</HI>) h. qu. <HI REND="italic">LP. Nach</HI> 650 And by þeo hond hire hente <HI REND="italic">wieder ausgestrichen I.</HI></NOTE></L>
<L>Þat swich socour her sente.<NOTE PLACE="foot">651 That soc. (had <HI REND="italic">add. P</HI>) hur s. <HI REND="italic">NP;</HI> Such soc. (grace <HI REND="italic">A</HI>) god (sche <HI REND="italic">A</HI>) had h. s. <HI REND="italic">IA.</HI></NOTE></L>
<L>Þo com þat maide Elene,<NOTE PLACE="foot">652 þan <HI REND="italic">IAP;</HI> That <HI REND="italic">N</HI>—þ.] <HI REND="italic">om. NP;</HI> the <HI REND="italic">LI</HI>—may <HI REND="italic">I;</HI> medyn <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Sche and þe dwerȝ bedene,<NOTE PLACE="foot">653 Heo <HI REND="italic">I</HI>—her dw. y mene <HI REND="italic">C</HI>—And by the dw. dene <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And be þe hond her hente <MILESTONE N="660" UNIT="P"/></L>
<L N="655"><PB N="38" REF="37"/>
And ladde her into þe greves, <MILESTONE N="610" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">655 A.] þay <HI REND="italic">INA</HI>—l. h.] went <HI REND="italic">NP;</HI> w. þan <HI REND="italic">A</HI>—to þe gr. <HI REND="italic">AN;</HI> into lewes <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Into þat logge of leves,<NOTE PLACE="foot">656 the <HI REND="italic">LN</HI>—of grene l. <HI REND="italic">N;</HI> of grewes <HI REND="italic">I</HI>—And leyd (lodged <HI REND="italic">P</HI>) them in (vnder <HI REND="italic">P</HI>) þe leuys <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ well good entent<NOTE PLACE="foot">657 In <HI REND="italic">P</HI>—full <HI REND="italic">A;</HI> ryȝt <HI REND="italic">I;</HI> a <HI REND="italic">P</HI>—talent <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And praide swete Jhesus,<NOTE PLACE="foot">658 A. (shee <HI REND="italic">add. P</HI>) be∣sought <HI REND="italic">LNP;</HI> þanne þay b. <HI REND="italic">I;</HI> They than b. <HI REND="italic">A</HI>—sw.] <HI REND="italic">om. INAP.</HI></NOTE></L>
<L>Helpe Libeaus Desconus,<NOTE PLACE="foot">659 To h. <HI REND="italic">A;</HI> Ffor to h. <HI REND="italic">P;</HI> That he wolde h. <HI REND="italic">N;</HI> For to spede <HI REND="italic">I</HI>—L. D.] sire L. <HI REND="italic">IP.</HI></NOTE></L>
<L N="660">Þat he wer nouȝt y-schent. <NOTE PLACE="foot">660 beo n. <HI REND="italic">IN;</HI> ne n. <HI REND="italic">L;</HI> was n. <HI REND="italic">P;</HI> schuld n. be <HI REND="italic">A</HI>—shent <HI REND="italic">LAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="56">
<HEAD>56</HEAD>
<L>Þe rede geaunt smitte þore <NOTE PLACE="foot">56. 661 sm.] <HI REND="italic">om. C.</HI>—þer <HI REND="italic">A;</HI> sore <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>To Libeaus wiþ þe bore,<NOTE PLACE="foot">662 Smot to <HI REND="italic">C;</HI> Att <HI REND="italic">P</HI>—sir L. <HI REND="italic">LIAP</HI>—the wilde b. <HI REND="italic">N;</HI> a b. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>As man, þat wold awede.<NOTE PLACE="foot">663 As (a <HI REND="italic">add. P</HI>) wolfe <HI REND="italic">LINAP</HI>—þ. w. wede <HI REND="italic">I;</HI> th. w. of wede <HI REND="italic">N;</HI> þ. wer full (<HI REND="italic">om. P</HI>) wode <HI REND="italic">AP;</HI> oute off wede <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>His strokes he sette so sore, <MILESTONE N="670" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">664 H.] þe <HI REND="italic">C</HI>—strok <HI REND="italic">I;</HI> dynnte <HI REND="italic">LN:</HI> dyntes <HI REND="italic">AP</HI>—smote <HI REND="italic">L</HI>—so] <HI REND="italic">om. N.</HI></NOTE></L>
<L N="665">Þat Libeaus stede þerfore <MILESTONE N="620" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">665 sir L. <HI REND="italic">NAP;</HI> hys <HI REND="italic">C</HI>—cursere <HI REND="italic">C;</HI> horsse <HI REND="italic">P</HI>—tofore <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Deed to grounde ȝede.<NOTE PLACE="foot">666 Downe <HI REND="italic">LINAP</HI>—to þe gr. <HI REND="italic">AP</HI>—he yode <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus was redy boun<NOTE PLACE="foot">667 bounde <HI REND="italic">L</HI>—Sir L. than ful smert <HI REND="italic">NA;</HI> Then S. L. with ffeirce hart <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And lep out of þe arsoun,<NOTE PLACE="foot">668 l. of þeo <HI REND="italic">I;</HI> l. on his <HI REND="italic">L</HI>—Out of his sadille (swythe he <HI REND="italic">add. P</HI>) stert <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>As sperk doþ out of glede,<NOTE PLACE="foot">669 sparkyll <HI REND="italic">LIN;</HI> sperkyls <HI REND="italic">A;</HI> spartle <HI REND="italic">P</HI>—þoȝ (<HI REND="italic">lies:</HI> doþ) <HI REND="italic">C</HI>—out of] of <HI REND="italic">IN;</HI> on <HI REND="italic">LA</HI>—gl.] fyer <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="670">And egre as a lioun <NOTE PLACE="foot">670 As e. <HI REND="italic">N;</HI> With hartt e. <HI REND="italic">L;</HI> Egre <HI REND="italic">IA;</HI> Feir[c]ely <HI REND="italic">P</HI>—any <HI REND="italic">INAP</HI></NOTE></L>
<L>He fauȝt wiþ his fauchoun,<NOTE PLACE="foot">671 smote <HI REND="italic">A</HI>—a <HI REND="italic">I</HI>—tronchoun <HI REND="italic">I;</HI> swerde broun <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>To quite þe geaunt his mede. <MILESTONE N="678" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">672 ȝelde <HI REND="italic">N</HI>—geauntes <HI REND="italic">CIN</HI>—m.] hyer <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot">56<SUP>a</SUP> <HI REND="italic">von NAP</HI> (= P 679-690) <HI REND="italic">hinzugefügt:</HI><Q><LG>
<L>The giaunt with the spit ȝaue a stroke,<NOTE PLACE="foot">672<SUP>a</SUP> The Gyants spitt sickerlye <HI REND="italic">PA.</HI></NOTE></L>
<L>But the butte of a yong oke, <MILESTONE N="680" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">672<SUP>b</SUP> Was mour than a coltre (cowle tree <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>That he had on the bore.<NOTE PLACE="foot">672<SUP>c</SUP> had] rosted <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He leide on Libeous fast,<NOTE PLACE="foot">672<SUP>d</SUP> on Sir L. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="672e">While the spit wolde last, <NOTE PLACE="foot">672<SUP>e</SUP> All the while <HI REND="italic">P</HI>—sper <HI REND="italic">A</HI>—w.] did <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Euer more and more.<NOTE PLACE="foot">682<SUP>g</SUP> f.] soe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>The bore was ful hote than;<NOTE PLACE="foot">672<SUP>h</SUP> That on <HI REND="italic">P</HI>—The grece on Lyb. ran <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>On sir Libeons the grece ran<NOTE PLACE="foot">672<SUP>i</SUP> Right ff. th. <HI REND="italic">P;</HI> And þat greuyd hym sore <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Swithe fast thore.</L>
<L N="672k">The giaunt was stife and strong;</L>
<L>XV fote he was longe<NOTE PLACE="foot">672<SUP>l</SUP> And XV <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And smote Libeous sore. <MILESTONE N="690" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">672<SUP>m</SUP> He sm. Sir L. ffull s. <HI REND="italic">P;</HI> He sm. fast wiþ þe bore <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG></Q></NOTE>
<LG N="57">
<HEAD>57</HEAD>
<L><PB N="39" REF="38"/>
Þe geaunt ever fauȝt, <MILESTONE N="691" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">57. 673 Euer (Bote e. <HI REND="italic">I;</HI> And e. <HI REND="italic">NA;</HI> E. still <HI REND="italic">P</HI>) the g. f. (<HI REND="italic">om. N;</HI> smote <HI REND="italic">AP</HI>) <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>And at þe seconde drauȝt<NOTE PLACE="foot">674 But <HI REND="italic">L</HI>—To (Att Sir <HI REND="italic">P</HI>) Lib. wel y wote <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L N="675">His spite brak atwo. <MILESTONE N="630" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">675 Tille his <HI REND="italic">NA;</HI> Till the <HI REND="italic">P</HI>—sp.] <HI REND="italic">om. A;</HI> spere <HI REND="italic">L</HI>—barst <HI REND="italic">LP</HI>—in two <HI REND="italic">IAP;</HI> on two <HI REND="italic">N;</HI> evyn a twoo <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>As man, þat wer unsauȝt, <MILESTONE N="632" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">676 <HI REND="italic">und</HI> 677 <HI REND="italic">umgestellt C.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">676 Then as m. <HI REND="italic">P;</HI> As a m. <HI REND="italic">CN</HI>—was <HI REND="italic">LNAP</HI>—vpsawȝt <HI REND="italic">C;</HI> wrath <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A tre in honde he cauȝt, <MILESTONE N="631" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">677 Ffor a <HI REND="italic">P</HI>—tronchon <HI REND="italic">LINAP</HI>—in h. he] vp he <HI REND="italic">IN;</HI> he vp <HI REND="italic">A;</HI> oute he <HI REND="italic">L;</HI> fforth he <HI REND="italic">P</HI>—lauȝt <HI REND="italic">IL;</HI> goth <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To fiȝte aȝens his fo,</L>
<L>And wiþ þe ende of þe tre<NOTE PLACE="foot">679 A.] <HI REND="italic">om. INA</HI>—þat <HI REND="italic">I</HI>—e.] hede <HI REND="italic">L;</HI> tronchoun <HI REND="italic">I</HI>—of treo <HI REND="italic">I;</HI> of a tre <HI REND="italic">N;</HI> of that spitt <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="680">He smitte his scheld a þre; <NOTE PLACE="foot">680 h.] Libeaus <HI REND="italic">CLINA</HI>—in thre <HI REND="italic">LA;</HI> on þreo <HI REND="italic">I</HI>—Sir Lyb. sword in 3 he hitt <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þo was Libeaus well wo.<NOTE PLACE="foot">681 And þo <HI REND="italic">C;</HI> Than <HI REND="italic">LINAP</HI>—wax <HI REND="italic">I;</HI> waxid <HI REND="italic">N</HI>—Sir L. <HI REND="italic">P</HI>—well] <HI REND="italic">om. L;</HI> ful <HI REND="italic">INA;</HI> wonderous <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Er he hit eft up haf, <MILESTONE N="700" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">682 And er he <HI REND="italic">C;</HI> As he <HI REND="italic">L</HI>—h. e.] eft (<HI REND="italic">om. N</HI>) þe tre <HI REND="italic">CN;</HI> his tronchon <HI REND="italic">L;</HI> his schaft <HI REND="italic">A;</HI> againe his staffe <HI REND="italic">P</HI>—vp caught <HI REND="italic">PA.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="40" REF="39"/>
Libeaus a strok him ȝaf;<NOTE PLACE="foot">683 Sir L. a str. <HI REND="italic">LNP;</HI> A str. Lyb. <HI REND="italic">C</HI>—rauȝht <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>His riȝt arm fell him fro.<NOTE PLACE="foot">684 þat his <HI REND="italic">IAP;</HI> That the <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="58">
<HEAD>58</HEAD>
<L N="685">Þe geaunt fell to grounde; <MILESTONE N="640" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">58. 685 þat <HI REND="italic">I</HI>—to the gr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus þat ilke stounde<NOTE PLACE="foot">686 Sir (And <HI REND="italic">INA;</HI> And Sir <HI REND="italic">P</HI>) Lyb. in that stownde <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>Smitte of his hedde riȝt. <MILESTONE N="642" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">687 his hed of <HI REND="italic">I</HI>—full r. <HI REND="italic">LNA;</HI> thoe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In frensche as hit is y-founde,<NOTE PLACE="foot">688 <HI REND="italic">fehlt C.</HI> In a ffr. booke <HI REND="italic">P;</HI> In fr. (freche <HI REND="italic">A</HI>) bok <HI REND="italic">IA;</HI> In fr. tale <HI REND="italic">N</HI>—as] <HI REND="italic">om. IP</HI>—founde <HI REND="italic">INP;</HI> in found <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Him, þat he ȝaf er wounde, <MILESTONE N="643" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">689 He <HI REND="italic">L</HI>—er] the fyrste <HI REND="italic">L</HI>—To þat oþir he wende <HI REND="italic">I;</HI> Tille (To <HI REND="italic">AP</HI>) that (the <HI REND="italic">P</HI>) othir he went (in <HI REND="italic">add. P</HI>) that stound <HI REND="italic">NAP.</HI> 689<SUP>a</SUP> (= R 644) In þat ylke stounde <HI REND="italic">add. C.</HI></NOTE></L>
<L N="690">He served so, apliȝt. <MILESTONE N="645" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">690 And <HI REND="italic">INAP</HI>—so] hym (right <HI REND="italic">add. P</HI>) so <HI REND="italic">LIAP;</HI> him <HI REND="italic">N</HI>—apl.] <HI REND="italic">om. P.</HI></NOTE></L>
<L>He tok þe heddes two<NOTE PLACE="foot">691 þanne he <HI REND="italic">IA;</HI> The he <HI REND="italic">N;</HI> And then <HI REND="italic">L</HI>—tooke vp <HI REND="italic">P</HI>—þe] <HI REND="italic">om. N</HI>—twaye <HI REND="italic">INA;</HI> then <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And ȝaf hem þe maide þo, <MILESTONE N="710" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">692 ȝ. h.] bare <HI REND="italic">L</HI>—And ber heom to þat (þe feyre <HI REND="italic">A;</HI> that ffaire <HI REND="italic">P</HI>) may (maiden <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>For whom he made þat fiȝt.<NOTE PLACE="foot">693 þat he hadde fore þat fyȝt <HI REND="italic">C;</HI> þat he wan (had woone <HI REND="italic">P</HI>) in (þe <HI REND="italic">add. A</HI>) fyȝt <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þe maide was glad and bliþe<NOTE PLACE="foot">694 þanne þat <HI REND="italic">I</HI>—may <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L N="695">And þonked god fele siþe, <MILESTONE N="650" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">695 f.] often <HI REND="italic">P</HI>—syde <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þat ever he was made kniȝt.<NOTE PLACE="foot">696 was he <HI REND="italic">C</HI>—m.] <HI REND="italic">om. I.</HI>—a Kn. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="59">
<HEAD>59</HEAD>
<L>Quoþ Libeaus: 'Gentill dame, <NOTE PLACE="foot">59. 697 þan seyde L. <HI REND="italic">C;</HI> Tho s. L. <HI REND="italic">N;</HI> Sir L. s. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Tell me, what is þy name,<NOTE PLACE="foot">698 T. me now <HI REND="italic">P</HI>—your <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>And wher þou wer y-bore!'<NOTE PLACE="foot">699 wher þat <HI REND="italic">AP</HI>—ye <HI REND="italic">LNA;</HI> you <HI REND="italic">P</HI>—born <HI REND="italic">IAP.</HI></NOTE></L>
<L N="700">Sche seide: 'Be seint Jame! <NOTE PLACE="foot">700 Heo <HI REND="italic">I;</HI> Syr she <HI REND="italic">LP</HI>—John <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>My fader is of riche fame<NOTE PLACE="foot">701 is mon of <HI REND="italic">I</HI>—name <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And woneþ her before: <MILESTONE N="720" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">702 A.] <HI REND="italic">om. C</HI>—dwelleth <HI REND="italic">P</HI>—h.] yonder <HI REND="italic">L</HI>—beforne <HI REND="italic">LAP;</HI> bi forme <HI REND="italic">N;</HI> toforn <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="41" REF="40"/>
An erl, an old, hore kniȝt, <MILESTONE N="722" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">703 <HI REND="italic">und</HI> 704 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">703 hold <HI REND="italic">C</HI>—An e. ykidde (and <HI REND="italic">AP</HI>) a (<HI REND="italic">om. A</HI>) noble (wyde knaw <HI REND="italic">A</HI>) kn. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat haþ be man of miȝt; <MILESTONE N="721" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">704 He <HI REND="italic">P</HI>—is <HI REND="italic">NAP</HI>—a man <HI REND="italic">CNA;</HI> a Lord <HI REND="italic">P</HI>—of moche m. <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L N="705">His name is sir Antore. <MILESTONE N="660" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">705 is s. Auctour <HI REND="italic">L;</HI> is Antory <HI REND="italic">I;</HI> is Antere <HI REND="italic">A;</HI> is S[ir] Arthore <HI REND="italic">P;</HI> is furre ytolde <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Men clepeþ me Violette;<NOTE PLACE="foot">706 They cl. me <HI REND="italic">L;</HI> My (And my <HI REND="italic">AP</HI>) name is <HI REND="italic">INAP</HI>—Vylett <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For me þese geauntes besette<NOTE PLACE="foot">707 The gyauntes had me (for me <HI REND="italic">I</HI>) besett <HI REND="italic">LI;</HI> That the giaunt had (hath <HI REND="italic">A</HI>) b. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Our castell full ȝore.<NOTE PLACE="foot">708 Aboute our <HI REND="italic">L;</HI> Undir our <HI REND="italic">N</HI>—f.] <HI REND="italic">om. L</HI>—þeo castel al abowte <HI REND="italic">I;</HI> For the Castle ore <HI REND="italic">P;</HI> That was of so grete power <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="60">
<HEAD>60</HEAD>
<L>Ȝesterday in þe eveninge <MILESTONE N="728" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">60. 709 <HI REND="italic">und</HI> 710 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">709 To-night <HI REND="italic">P</HI>—mornynge <HI REND="italic">CN.</HI></NOTE></L>
<L N="710">I wente on my playinge <MILESTONE N="727" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">710 As y <HI REND="italic">INAP</HI>—in <HI REND="italic">N</HI>—demeaning <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And noon evell ne þouȝte.<NOTE PLACE="foot">711 None harme y ne th. <HI REND="italic">L;</HI> N. e. þat (<HI REND="italic">om. N;</HI> þan <HI REND="italic">AP</HI>) y þ. <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þe geauntes, wiþ oute lesinge, <MILESTONE N="730" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">712 gyaunte <HI REND="italic">LNP;</HI> gyant þan <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Out of a cave gonne springe<NOTE PLACE="foot">713 a busche <HI REND="italic">NA;</HI> the busshes <HI REND="italic">L;</HI> bush <HI REND="italic">P;</HI> þeo leues <HI REND="italic">I</HI>—he gan <HI REND="italic">P</HI>—flyng <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>And to þis fier me brouȝt.<NOTE PLACE="foot">714 þeo <HI REND="italic">IAP;</HI> his <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="715">Of hem I hadde be schent, <MILESTONE N="670" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">715 him <HI REND="italic">NAP;</HI> h . m (<HI REND="italic">riss im pergament</HI>) <HI REND="italic">I</HI>—yschent <HI REND="italic">CN.</HI></NOTE></L>
<L>Nadde god me socour sent,<NOTE PLACE="foot">716 Ne g. <HI REND="italic">C;</HI> Ne g. had <HI REND="italic">N;</HI> Had not g. <HI REND="italic">A;</HI> But that g. <HI REND="italic">P</HI>—me] <HI REND="italic">om. N</HI>—ysent <HI REND="italic">N;</HI> hadde ys. <HI REND="italic">C;</HI> . . dde he s. s. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Die anfänge von</HI> 716-723 <HI REND="italic">unvollständig</HI> (<HI REND="italic">ein stück pergament weggerissen</HI>) <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þat all þis world wrouȝt:<NOTE PLACE="foot">717 the <HI REND="italic">LA</HI>—hath wr. <HI REND="italic">P</HI>—. . þis w. wr. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>He ȝelde þe þy mede,<NOTE PLACE="foot">718 He] Sir Knight god <HI REND="italic">P</HI>—quyte <HI REND="italic">L</HI>—He ȝelde de (= þe) þys good dede <HI REND="italic">C;</HI> . . þe þy m. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þat for us gan blede<NOTE PLACE="foot">719 f. us] on þe rode <HI REND="italic">A</HI>—Ffor vs that on the roode did bleed <HI REND="italic">P;</HI> . . is con blede <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="720">And wiþ his blod us bouȝt!' <NOTE PLACE="foot">720 body <HI REND="italic">L</HI>—. . s blod vs b. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="61">
<HEAD>61</HEAD>
<L><PB N="42" REF="41"/>
Wiþ oute more talkinge <NOTE PLACE="foot">61. 721 m.] ony m. <HI REND="italic">CP</HI>—. . n more t. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>To horse þey gonne springe <MILESTONE N="740" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">722 To their horsses <HI REND="italic">P</HI>—g. thei <HI REND="italic">NAL</HI>—. . onne þay spr. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>And ride forþ all in same<NOTE PLACE="foot">723 . . forþ in s. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>And telde þe erl tidinge,<NOTE PLACE="foot">724 He <HI REND="italic">C</HI>—þat <HI REND="italic">I</HI>—tid.] in euery thing <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="725">Hou he wan in fiȝtinge <MILESTONE N="680" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">725 sauyd with f. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>His child from wo and schame.<NOTE PLACE="foot">726 doughter <HI REND="italic">LNAP;</HI> towȝter <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þe heddes wer y-sent<NOTE PLACE="foot">727 þe two h. <HI REND="italic">C</HI>—Than (þo <HI REND="italic">I</HI>) were the (these <HI REND="italic">P</HI>) hedes sent (ysent <HI REND="italic">N</HI>) <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>King Arthour to present<NOTE PLACE="foot">728 To k. A. <HI REND="italic">LNA;</HI> Vnto K. A. <HI REND="italic">P;</HI> To A. <HI REND="italic">I;</HI> A. þe k. <HI REND="italic">C</HI>—to] in <HI REND="italic">LINA;</HI> ffor a <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ moche gle and game:<NOTE PLACE="foot">729 gle] mirth <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="730">Þan ferst in court aros <NOTE PLACE="foot">730 þo <HI REND="italic">I;</HI> And tho <HI REND="italic">L;</HI> That <HI REND="italic">P</HI>—f.] <HI REND="italic">om. LINAP</HI>—in Arthouris c. <HI REND="italic">NAP</HI>—ros <HI REND="italic">I;</HI> fast roose <HI REND="italic">L;</HI> dyd rys <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus Desconus los<NOTE PLACE="foot">731 (Syr L. D. (L. D. is <HI REND="italic">N</HI>) noble l. <HI REND="italic">LN;</HI> Of Sir L. great Losse <HI REND="italic">P;</HI> How ser Lib. was of price <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And his gentill fame. <MILESTONE N="750" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">732 A all h. <HI REND="italic">L;</HI> A. of <HI REND="italic">A</HI>—gode <HI REND="italic">I;</HI> worthy <HI REND="italic">A</HI>—And a right good name <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="62">
<HEAD>62 <NOTE PLACE="foot">62. <HI REND="italic">fehlt in LINAP.</HI></NOTE></HEAD>
<L>Þe erl Antore also blive</L>
<L>Profred him to wive<NOTE PLACE="foot">734 Prof. hys doftyr h. to w. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="735">Violette, þat may, <MILESTONE N="690" UNIT="R"/></L>
<L>And casteles ten and five,</L>
<L>And all after his live</L>
<L>His lond to have for ay.</L>
<L>Quoþ Libeaus Desconus:<NOTE PLACE="foot">739 þan seyde L. Desconois <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="740">'Be þe love of swete Jhesus!</L>
<L>Nouȝt wive ȝet I ne may.</L>
<L>I have forþ to wende<NOTE PLACE="foot">742 for <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ þis maide so hende,</L>
<L>And þerfore have good day!'</L>
</LG>
<LG N="63">
<HEAD>63</HEAD>
<L N="745"><PB N="43" REF="42"/>
Þe erl for his good dede <MILESTONE N="700" UNIT="R"/> <MILESTONE N="751" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">63. 745 that <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝaf him riche mede:<NOTE PLACE="foot">746 h.] Lib. <HI REND="italic">IA;</HI> sir L. <HI REND="italic">NP</HI>—full r. m. <HI REND="italic">L;</HI> to m. <HI REND="italic">INA;</HI> for his m. <HI REND="italic">P;</HI> r. wede <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Scheld and armes briȝt<NOTE PLACE="foot">747 armour <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>And also a noble stede,<NOTE PLACE="foot">748 A. eke n. st. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þat was good at nede,<NOTE PLACE="foot">749 in euerye n. <HI REND="italic">P</HI>—þat douȝty was of dede <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="750">In bataile and in fiȝt.<NOTE PLACE="foot">750 b.] turnament <HI REND="italic">L;</HI> trawayle <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus and þat may<NOTE PLACE="foot">751 Sir L. <HI REND="italic">INA;</HI> Now S. L. <HI REND="italic">P</HI>—his <HI REND="italic">P</HI>—þey ryde forþ all þre <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Ride in her jornay,<NOTE PLACE="foot">752 R. forthe <HI REND="italic">A</HI>—on <HI REND="italic">IA</HI>—wey <HI REND="italic">A</HI>—Tooke their leaue and rode their way <HI REND="italic">P;</HI> Toward þe fayre cyte <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>As þey hadde tiȝt.<NOTE PLACE="foot">753 Thedir as <HI REND="italic">NAP;</HI> Ther <HI REND="italic">L;</HI> þider <HI REND="italic">I</HI>—h.] logen (!) <HI REND="italic">L</HI>—yhiȝt <HI REND="italic">N;</HI> hight <HI REND="italic">P</HI>—Kardeuyle for soþ hyt hyȝt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þan siȝe þey in a park <MILESTONE N="760" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">754 thei s. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L N="755">A Castell stout and stark, <MILESTONE N="710" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">755 stout] store <HI REND="italic">L;</HI> safe <HI REND="italic">N;</HI> styff <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat rially was adiȝt.<NOTE PLACE="foot">756 richely <HI REND="italic">LI;</HI> grysly <HI REND="italic">A;</HI> wondir wel <HI REND="italic">N</HI>—ydight <HI REND="italic">LI;</HI> diȝt <HI REND="italic">NA</HI>—That was ffull marue∣louslye dight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="64">
<HEAD>64</HEAD>
<L>Y-walled hit was wiþ ston; <MILESTONE N="713" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">64. 757 <HI REND="italic">und</HI> 758 <HI REND="italic">umgestellt C.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">757 W. <HI REND="italic">IA;</HI> Faire w. <HI REND="italic">L;</HI> Wrought <HI REND="italic">P</HI>—h.] <HI REND="italic">om. N</HI>—w. lime and st. <HI REND="italic">P</HI>—Imade of lyme and ston <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Swich siȝ þey never non, <MILESTONE N="712" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">758 Such a one <HI REND="italic">P</HI>—he <HI REND="italic">LNP;</HI> I <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ carneles stiffe and stoute.<NOTE PLACE="foot">759 c.] towres <HI REND="italic">INAP</HI>—Ikarneled all abowte <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="760">Quoþ Libeaus: 'Be seint John! <NOTE PLACE="foot">760 Sayd <HI REND="italic">L;</HI> Oo seyde <HI REND="italic">C</HI>—Sir L. said soe haue I blis <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Her wer a worþly won<NOTE PLACE="foot">761 This <HI REND="italic">LIA;</HI> Hit <HI REND="italic">N</HI>—is <HI REND="italic">A</HI>—wordly <HI REND="italic">C;</HI> worthy <HI REND="italic">LIA;</HI> feire <HI REND="italic">N</HI>—Worthy dwelling here itt is <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For man, þat wer in doute.'<NOTE PLACE="foot">762 Who so had grete d. <HI REND="italic">N;</HI> To hym þat hath grete d. <HI REND="italic">A;</HI> To them that stood in d. <HI REND="italic">P;</HI> To whom þat hit ouȝt <HI REND="italic">I;</HI> Who had hit wonne with dyntt <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þo louȝ þat maide briȝt<NOTE PLACE="foot">763 Than <HI REND="italic">LINAP</HI>—the <HI REND="italic">N</HI>—may <HI REND="italic">IA;</HI> byrd <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="44" REF="43"/>
And seide: 'Hit owiþ a kniȝt, <MILESTONE N="770" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">764 þis owiþ <HI REND="italic">INA;</HI> alwey <HI REND="italic">L;</HI> here dwelleth <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="765">Þe beste her aboute; <MILESTONE N="720" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">765 h. all ab. <HI REND="italic">L;</HI> that here is ab. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Who so will wiþ him fiȝt,<NOTE PLACE="foot">766 Ho þat <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Be hit be day oþer niȝt,<NOTE PLACE="foot">767 be] <HI REND="italic">om. I</HI>—By d. or by n. <HI REND="italic">L;</HI> Be he baron (be he (or <HI REND="italic">A;</HI> or be he <HI REND="italic">P</HI>) knyȝt <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>He doþ him lowe loute.<NOTE PLACE="foot">768 maketh <HI REND="italic">P</HI>—heom <HI REND="italic">I</HI>—l. to loute <HI REND="italic">INA;</HI> to lowte <HI REND="italic">P</HI>—Lowe he maketh him loute <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="65">
<HEAD>65</HEAD>
<L>For love of his lemman, <NOTE PLACE="foot">65. 769 For þeo l. <HI REND="italic">INA</HI>—Soe well he loueth his Lem. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="770">Þat is so fair woman, <NOTE PLACE="foot">770 so] <HI REND="italic">om. N</HI>—f. a w. <HI REND="italic">CLINAP.</HI></NOTE></L>
<L>He haþ do crie and grede:<NOTE PLACE="foot">771 had <HI REND="italic">N</HI>—And worthyest (worthely <HI REND="italic">A;</HI> a worthy <HI REND="italic">P</HI>) in wede <HI REND="italic">IAP.</HI></NOTE></L>
<L>Who so bringeþ a fairir oon,<NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">772</HI> Ho þat <HI REND="italic">C</HI>—feire <HI REND="italic">N</HI>—on] then <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A gerfaucoun, whit as swan,<NOTE PLACE="foot">773 joly faucon <HI REND="italic">AP</HI>—as wh. <HI REND="italic">NP;</HI> whyȝt <HI REND="italic">I</HI>—so <HI REND="italic">I</HI>—fome <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>He schall have to mede. <MILESTONE N="780" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">774 Schal he <HI REND="italic">I</HI>—to his m. <HI REND="italic">LNP.</HI></NOTE></L>
<L N="775">Ȝef sche is nouȝt so briȝt, <MILESTONE N="730" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">775 And yf <HI REND="italic">LP;</HI> And <HI REND="italic">A</HI>—heo <HI REND="italic">I</HI>—be <HI REND="italic">NIAP</HI>—so feire in (of <HI REND="italic">A</HI>) siȝt <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ Giffroun he mot fiȝt,<NOTE PLACE="foot">776 Greffroun <HI REND="italic">N;</HI> Sir Gefferon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And ȝef he may nouȝt spede,<NOTE PLACE="foot">777 A.] <HI REND="italic">om. IA</HI>—ȝ. he] ye <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>His heed schall him be raft<NOTE PLACE="foot">778 hym sch. be r. <HI REND="italic">A;</HI> sch. of be r. <HI REND="italic">C;</HI> His shall be ffrom him take <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And sette upon a schaft,<NOTE PLACE="foot">779 ysette <HI REND="italic">N</HI>—apon <HI REND="italic">IN;</HI> hye on <HI REND="italic">A;</HI> ffull hye vpon <HI REND="italic">P</HI>—a sper sch. <HI REND="italic">C;</HI> a stake <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="780">To sen in lengþe and brede, <NOTE PLACE="foot">780 schewe <HI REND="italic">I</HI>—In l. a. in br. <HI REND="italic">A;</HI> To seyn longe a. brode <HI REND="italic">N:</HI> Trulye withouten dread <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="66">
<HEAD>66</HEAD>
<L>And þat þou maist se well: <NOTE PLACE="foot">66. 781 A. þ.] The sothe <HI REND="italic">LINAP</HI>—you m. <HI REND="italic">P;</HI> þou myȝt <HI REND="italic">I;</HI> to <HI REND="italic">L</HI>—se full w. <HI REND="italic">C;</HI> see and heere <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þer stant in ech carnell<NOTE PLACE="foot">782 <HI REND="italic">fehlt L.</HI> There is <HI REND="italic">P;</HI> That <HI REND="italic">A</HI>—yn ech a <HI REND="italic">C;</HI> on ilke a <HI REND="italic">A;</HI> on euery <HI REND="italic">NP</HI>—corner <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>An heed oþer two upriȝt.'<NOTE PLACE="foot">783 tweyne <HI REND="italic">I</HI>—ryght <HI REND="italic">A;</HI> ffull right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="45" REF="44"/>
Quoþ Libeaus also snell: <MILESTONE N="790" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">784 Saide L. <HI REND="italic">L;</HI> þan seyde L. <HI REND="italic">C;</HI> Sir L. sayd <HI REND="italic">P</HI>—als sn. <HI REND="italic">L;</HI> al soe soone <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="785">'Be god and seint Michell! <MILESTONE N="740" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">785 and bi s. <HI REND="italic">NAP</HI>—John <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ Giffroun I schall fiȝt<NOTE PLACE="foot">786 W. Sir G. <HI REND="italic">P</HI>—y will <HI REND="italic">L;</HI> wol y <HI REND="italic">IAP;</HI> I mote <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And chalaunge þe gerfaucoun<NOTE PLACE="foot">787 To ch. <HI REND="italic">I</HI>—that <HI REND="italic">LA</HI>—faukon <HI REND="italic">L;</HI> joly f. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>And sey, I have in toun<NOTE PLACE="foot">788 Y <HI REND="italic">I</HI>—þat y h. <HI REND="italic">C;</HI> that I h. one <HI REND="italic">P</HI>—yn þus t. <HI REND="italic">C;</HI> in the t. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A lemman two so briȝt,<NOTE PLACE="foot">789 twys <HI REND="italic">A;</HI> to <HI REND="italic">C;</HI> al <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="790">And ȝef he will her se, <NOTE PLACE="foot">790 A.] <HI REND="italic">om. I</HI>—ȝ.] when <HI REND="italic">L</HI>—her wyll <HI REND="italic">C</HI>—a-see <HI REND="italic">L;</HI> y-seo <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>I will him schewy þe,<NOTE PLACE="foot">791 I shalle <HI REND="italic">L;</HI> For sothe y <HI REND="italic">N;</HI> F. s. I w. <HI REND="italic">A;</HI> Then I w. <HI REND="italic">P</HI>—shewe him <HI REND="italic">L;</HI> h. brynge <HI REND="italic">I;</HI> bringe <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Be daies oȝer be niȝt.'<NOTE PLACE="foot">792 day <HI REND="italic">CL</HI>—(Beo hit day or (by <HI REND="italic">add. P</HI>) n. <HI REND="italic">INAP. Mit 792 schliesst das zweite fragment von I; 793</HI>—<HI REND="italic">906 fehlen I.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="67">
<HEAD>67</HEAD>
<L>Þe dwerȝ seide: 'Be Jhesus! <NOTE PLACE="foot">67. 793 by Sweete J. <HI REND="italic">P;</HI> Jh. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Gentill Libeaus Desconus, <MILESTONE N="800" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">794 G. Sir L. D. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="795">Þou puttest þe in greet perile: <MILESTONE N="750" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">795 þat wer a gr. p. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Sir Griffroun le fludus<NOTE PLACE="foot">796 S.] <HI REND="italic">om. LNA</HI>—le flowdous <HI REND="italic">C;</HI> le frendous <HI REND="italic">L;</HI> Ile ffredicus <HI REND="italic">N;</HI> le frondeus <HI REND="italic">A;</HI> La ffraudeus <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In fiȝting haȝ an us,<NOTE PLACE="foot">797 In his f. <HI REND="italic">N;</HI> In syght <HI REND="italic">L</HI>—he haþ <HI REND="italic">CNP</HI>—a queynte vse <HI REND="italic">L;</HI> defens (!) <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Kniȝtes to begile.'<NOTE PLACE="foot">798 ffor to <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus answerde þar:<NOTE PLACE="foot">799 Sir L. <HI REND="italic">AP</HI>—þ.] and sware <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="800">'Þer of have þou no car, <NOTE PLACE="foot">800 And said therof <HI REND="italic">P;</HI> Therfore <HI REND="italic">N</HI>—haue I <HI REND="italic">LA;</HI> I h. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Be god and be seint Gile!</L>
<L>I will y-se his face,<NOTE PLACE="foot">802 shall <HI REND="italic">LNA</HI>—see <HI REND="italic">LNAP</HI>—him in the ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Er I westward passe<NOTE PLACE="foot">803 esteward <HI REND="italic">L;</HI> hens <HI REND="italic">N</HI>—Or þat (<HI REND="italic">om. P</HI>) I passe (out of <HI REND="italic">add. P</HI>) thys place <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>From þis cite a mile.' <MILESTONE N="810" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">804 c.] stede <HI REND="italic">N</HI>—Ffor all his sub∣tulle wile <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="68">
<HEAD>68</HEAD>
<L N="805"><PB N="46" REF="45"/>
Wiþ oute more resoune <MILESTONE N="760" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">68. 805 m.] a m. <HI REND="italic">C;</HI> any m. <HI REND="italic">P</HI>—renowen <HI REND="italic">L;</HI> questyon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þey dwelde stille in toune<NOTE PLACE="foot">806 The <HI REND="italic">P</HI>—leftin st. <HI REND="italic">N;</HI> bode st. <HI REND="italic">A;</HI> tok har yn <HI REND="italic">C</HI>—in þe t. <HI REND="italic">CNAP.</HI></NOTE></L>
<L>All þat niȝt in pese.<NOTE PLACE="foot">807 All n. there in p. <HI REND="italic">P;</HI> And dwellede stylle in p. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>A morwe Libeaus was boun,<NOTE PLACE="foot">808 A morn <HI REND="italic">C;</HI> On (the <HI REND="italic">add. NAP</HI>) morowe <HI REND="italic">LNAP</HI>—he made him readie <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For to winne renoun,<NOTE PLACE="foot">809 To (For to <HI REND="italic">AP</HI>) w. him (his <HI REND="italic">A</HI>)renoun (the Masterye <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L N="810">And ros wiþ oute les <NOTE PLACE="foot">810 A. r.] Certis <HI REND="italic">NA;</HI> Certer <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And armed him full sure<NOTE PLACE="foot">811 He <HI REND="italic">NAP</HI>—f. s.] right sever <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>In þat selve armure,<NOTE PLACE="foot">812 th. ilke <HI REND="italic">NA;</HI> th. noble <HI REND="italic">L;</HI> the sayd <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat erl Antores wes;<NOTE PLACE="foot">813 er Aunctours <HI REND="italic">L;</HI> the erle of Auntouris <HI REND="italic">N;</HI> kyng Arthours <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>His stede he gan bestride; <MILESTONE N="820" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">814 And h. <HI REND="italic">P;</HI> A <HI REND="italic">NA</HI>—horsse <HI REND="italic">P</HI>—gan he bistr. <HI REND="italic">N;</HI> he began str. <HI REND="italic">C;</HI> he began to str. <HI REND="italic">A;</HI> began he to str. <HI REND="italic">P;</HI> ganne to str. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="815">Þe dwerȝ rod him beside <MILESTONE N="770" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">815 bi his side <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L>Toward þat proude pales.<NOTE PLACE="foot">816 To <HI REND="italic">NP;</HI> Vnto <HI REND="italic">A</HI>—the <HI REND="italic">L</HI>—strong <HI REND="italic">P</HI>—place <HI REND="italic">N;</HI> place <HI REND="italic">in</HI> palace <HI REND="italic">geändert A;</HI> palace <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="69">
<HEAD>69</HEAD>
<L>Sir Giffroun le fludus <NOTE PLACE="foot">69. 817 S.] <HI REND="italic">om. LNA</HI>—le fludous <HI REND="italic">C;</HI> le frendys <HI REND="italic">L;</HI> le ffredicus <HI REND="italic">N;</HI> le frendous <HI REND="italic">A;</HI> la ffraudeus <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Aros, as was his us,<NOTE PLACE="foot">818 Rose <HI REND="italic">N;</HI> R. vp <HI REND="italic">P</HI>—as it w. <HI REND="italic">NAP</HI>—He rose and was with vs <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>In þe morwe tide,<NOTE PLACE="foot">819 that <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="820">To honoure swete Jhesus, <NOTE PLACE="foot">820 For to <HI REND="italic">NP</HI>—And whan he com out of hys hous <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And siȝ Libeaus Desconus<NOTE PLACE="foot">821 He s. <HI REND="italic">C;</HI> Ther come <HI REND="italic">N;</HI> And <HI REND="italic">A</HI>—Then he was ware of Sir Lybius <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Com prike as prince in pride.<NOTE PLACE="foot">822 C. prikyng <HI REND="italic">NA;</HI> C. prykyde <HI REND="italic">C</HI>—C. prickande with pryde <HI REND="italic">L;</HI> As a pr. of much pr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ oute more abood<NOTE PLACE="foot">823 m.] a m. <HI REND="italic">C;</HI> any <HI REND="italic">L</HI>—Ffast he rode into that place <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="47" REF="46"/>
Aȝens Libeaus he rod <MILESTONE N="830" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">824 And aȝ. hym he r. <HI REND="italic">C;</HI> Sir Jeffron maruailed att that case <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="825">And þus to him he cride <MILESTONE N="780" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">825 þ.] lowde <HI REND="italic">LNAP</HI>—he cr.] can (did <HI REND="italic">P</HI>) crye <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ voice scharp and schille:<NOTE PLACE="foot">826 vaise <HI REND="italic">L</HI>—sch. a. skryll <HI REND="italic">A;</HI> loud a. shrill <HI REND="italic">P;</HI> þat was schylle <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>'Comist þou for good oþer ille?<NOTE PLACE="foot">827 o. for ylle <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Tell me and nouȝt ne hide!'<NOTE PLACE="foot">828 a. n. þou h. <HI REND="italic">A;</HI> anone in hiȝe <HI REND="italic">L;</HI> now on hye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="70">
<HEAD>70</HEAD>
<L>Quoþ Libeaus also tite: <NOTE PLACE="foot">70. 829 þan seyde L. <HI REND="italic">C;</HI> Sir L. said <HI REND="italic">P</HI>—all <HI REND="italic">A</HI>—tide <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="830">'I have greet delite, <NOTE PLACE="foot">830 For y <HI REND="italic">C;</HI> Certes I <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ þe for to fiȝt:</L>
<L>Þou seist greet despite,<NOTE PLACE="foot">832 For þou <HI REND="italic">C</HI>—hast <HI REND="italic">P</HI>—gr.] a foule <HI REND="italic">LA;</HI> in <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þat woman half so whit<NOTE PLACE="foot">833 Ther is no w. so wh. <HI REND="italic">L;</HI> No w. is so wh. <HI REND="italic">A;</HI> (That w. is (Thou hast a Leman <HI REND="italic">P</HI>) none so wh. <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L>As þy lemman be ne miȝt, <MILESTONE N="840" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">834 As thy l. be lighte <HI REND="italic">L;</HI> And as thyne is bi day and nyȝte <HI REND="italic">N;</HI> As thyn be day our nyght <HI REND="italic">A;</HI> By day or by night <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="835">And I have on in toune, <MILESTONE N="790" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">835 A.] <HI REND="italic">om. A;</HI> As <HI REND="italic">P</HI>—on] <HI REND="italic">om. N</HI>—in þe t. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Fairir of fasoune,<NOTE PLACE="foot">836 Well fayre <HI REND="italic">L;</HI> That is ryght feyr <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>In cloþes whan sche is diȝt.<NOTE PLACE="foot">837 clothe <HI REND="italic">N</HI>—wh.] and <HI REND="italic">NA</HI>—were <HI REND="italic">NA</HI>—Ffor to see with sight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þerfore þy gerfaucoun<NOTE PLACE="foot">838 the <HI REND="italic">LNA</HI>—joly f. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>To Arthour, þe king wiþ croun,<NOTE PLACE="foot">839 To A. k. <HI REND="italic">LNA;</HI> To King A. <HI REND="italic">P</HI>—w. the cr. <HI REND="italic">P;</HI> of cr. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="840">Bring I schall wiþ riȝt!' <NOTE PLACE="foot">840 wolle <HI REND="italic">NP</HI>—by <HI REND="italic">P</HI>—For to br. w. r <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="71">
<HEAD>71</HEAD>
<L>Quoþ Giffroun: 'Gentill kniȝt, <NOTE PLACE="foot">71. 841 þan seyde <HI REND="italic">C</HI>—Jeffrey <HI REND="italic">L</HI>—þat g. kn. <HI REND="italic">A</HI>—Sir Geffron said al soe right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Hou schull we preve þis siȝt,<NOTE PLACE="foot">842 Where sch. we <HI REND="italic">NAP;</HI> We shull <HI REND="italic">L</HI>—pr. aright <HI REND="italic">L;</HI> pr. apliȝt <HI REND="italic">NA;</HI> see that sight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wheþer fairer be?'<NOTE PLACE="foot">843-845 <HI REND="italic">fehlen N.</HI> 843 Wh. the f. be <HI REND="italic">LNP;</HI> Whych of hem f. be <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="48" REF="47"/>
Libeaus answerde, apliȝt: <MILESTONE N="850" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">844 Quod L. (anone right (with all my myȝht <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">LA;</HI> Syr L. said wee will ffull right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="845">'In Cardevile cite riȝt, <MILESTONE N="800" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">845 Cordile <HI REND="italic">L;</HI> Cardull <HI REND="italic">A</HI>—r.] with sight <HI REND="italic">L;</HI> with ryght <HI REND="italic">A</HI>—In Cardigan see that sight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þer ech man may hem se;<NOTE PLACE="foot">846 That <HI REND="italic">LA</HI>—all men <HI REND="italic">AP;</HI> nowe men <HI REND="italic">N</HI>—mowe <HI REND="italic">N</HI>—hem] <HI REND="italic">om. NA;</HI> hir <HI REND="italic">L;</HI> itt <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Amiddes þe market <MILESTONE N="803" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">847 And am. <HI REND="italic">L</HI>—In the (<HI REND="italic">om. A</HI>) myddille (myddes <HI REND="italic">AP</HI>) of the (that <HI REND="italic">P</HI>) m. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">847 <HI REND="italic">und</HI> 848 <HI REND="italic">umgestellt C.</HI></NOTE></L>
<L>Boþe þei schull be sette, <MILESTONE N="802" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">848 And b. þey sch. <HI REND="italic">C;</HI> Ther thei sch. <HI REND="italic">NA;</HI> There sh. they b. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To loke on bond and fre.<NOTE PLACE="foot">849 on boþe b. a. <HI REND="italic">C;</HI> on them so <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L N="850">Ȝif my lemman is broun, <NOTE PLACE="foot">850 And ȝ. <HI REND="italic">AP;</HI> And <HI REND="italic">N</HI>—be <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>To winne þe gerfaucoun<NOTE PLACE="foot">851 To w. þi joly f. <HI REND="italic">A;</HI> Ffor thy Jolly ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Fiȝ te I will wiþ þe!'<NOTE PLACE="foot">852 Juste <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="72">
<HEAD>72</HEAD>
<L>Quoþ Giffroun also snell: <NOTE PLACE="foot">72. 853 þann seyde <HI REND="italic">C</HI>—Jeffrounse <HI REND="italic">L</HI>—Sir G. said alsoe then <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'All þis I graunte well; <MILESTONE N="860" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">854 To a. þ. <HI REND="italic">C;</HI> A. thus <HI REND="italic">N;</HI> Forsothe <HI REND="italic">L</HI>—g[r]aunt y <HI REND="italic">N;</HI> I gr. it <HI REND="italic">L</HI>—Hold þe grant I wyll <HI REND="italic">A;</HI> I wold ffaine as any man (<HI REND="italic">cf.</HI> 856) <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="855">Þis day at underne tide, <MILESTONE N="810" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">855 To dey <HI REND="italic">AP</HI>—bi <HI REND="italic">N</HI>—yondertyde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Be god and seint Michell,<NOTE PLACE="foot">856 a. be s. <HI REND="italic">CLNA;</HI> All this I grant thee well (= 854) <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Out of þis castell<NOTE PLACE="foot">857 And out of <HI REND="italic">P;</HI> Oute atte <HI REND="italic">L</HI></NOTE></L>
<L>To Cardevile I schall ride.'<NOTE PLACE="foot">858 Karlof <HI REND="italic">C;</HI> Karlylle <HI REND="italic">N;</HI> Cardyle <HI REND="italic">L;</HI> Kardell <HI REND="italic">A;</HI> Cardigan <HI REND="italic">P</HI>—we sh. <HI REND="italic">L;</HI> I will <HI REND="italic">P;</HI> wolle y <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Har gloves up þey helde<NOTE PLACE="foot">859 vp thay yolde <HI REND="italic">N;</HI> were there vp yold <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="860">In forward, as I teld, <NOTE PLACE="foot">860 That forward for (<HI REND="italic">om. AP</HI>) to holde (be fullfyllyd <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NAP;</HI> Ther right in the felde <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>As princes proude in pride.<NOTE PLACE="foot">861 prynce <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE></L>
<L>Sir Libeaus also snell<NOTE PLACE="foot">862 S.] <HI REND="italic">om. L</HI>—S. L. er he wolde blynne (lynne <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA;</HI> S. L. wold no longer blim <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="49" REF="48"/>
Rod hom to his ostell,<NOTE PLACE="foot">863 castell <HI REND="italic">C</HI>—He rode into his inne <HI REND="italic">NA;</HI> But rode againe to his inn <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>No leng be nolde abide, <MILESTONE N="870" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">864 He n. no lenger ab. <HI REND="italic">L;</HI> And wolde no lengir ab. (byde <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="73">
<HEAD>73</HEAD>
<L N="865">And comaunde maide Elene, <MILESTONE N="820" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">73. 865 He <HI REND="italic">AP</HI>—c.] hit the <HI REND="italic">L;</HI> seide to <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat semely was to sene,<NOTE PLACE="foot">866 As semelekest on to s. <HI REND="italic">C;</HI> That (briȝt was (was soe br. <HI REND="italic">P</HI>) and schene <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Buske and make her boun,<NOTE PLACE="foot">867 To b. <HI REND="italic">L;</HI> B. her <HI REND="italic">C</HI>—bownde <HI REND="italic">L</HI>—Loke that (<HI REND="italic">om. AP</HI>) thou m. the b. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: 'Be hevene quene,<NOTE PLACE="foot">868 He s. <HI REND="italic">A;</HI> I (thee <HI REND="italic">add. P</HI>) say <HI REND="italic">CP</HI>—by St. Quintin <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Giffrouns lemman schene<NOTE PLACE="foot">869 Sir G. <HI REND="italic">P</HI>—the shene <HI REND="italic">L;</HI> y wene <HI REND="italic">N;</HI> as I wen <HI REND="italic">A;</HI> I will winn <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="870">Þis day schall come to toun, <NOTE PLACE="foot">870 To day <HI REND="italic">LNAP</HI>—she will <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Amidward þe cite, <MILESTONE N="827" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">871 <HI REND="italic">und</HI> 872 <HI REND="italic">umgestellt C.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">871 In the myddis of the (this <HI REND="italic">P</HI>) c. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat boþe men ȝou schull se, <MILESTONE N="826" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">872 Ther <HI REND="italic">N;</HI> And <HI REND="italic">C</HI>—b.] <HI REND="italic">om. NAP;</HI> all <HI REND="italic">L</HI>—sh. you <HI REND="italic">LN;</HI> may ȝ. <HI REND="italic">AP</HI>—yse <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Body and fasoun.<NOTE PLACE="foot">873 Boþ b. <HI REND="italic">C</HI>—Off wede a. f. <HI REND="italic">L;</HI> Faire of f. <HI REND="italic">N;</HI> Both toge∣der in f. <HI REND="italic">A;</HI> And of you bothe the ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝef þou be nouȝt so briȝt, <MILESTONE N="880" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">874 And yef <HI REND="italic">NAP</HI>—arte <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="875">Wiþ Giffroun I mot fiȝt, <MILESTONE N="830" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">875 W. Sir G. <HI REND="italic">P</HI>—wol <HI REND="italic">NA;</HI> shall <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To winne þe gerfaucoun.' <MILESTONE N="831" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">876 þe joly f. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="74">
<HEAD>74 <NOTE PLACE="foot">74 <HI REND="italic">fehlt in C.</HI></NOTE></HEAD>
<L>Þe dwerȝ answerde and sede: <NOTE PLACE="foot">877 a. s.] forthy <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'Þou dost a savage dede,<NOTE PLACE="foot">878 That thou d. <HI REND="italic">P;</HI> Thou d. than <HI REND="italic">A;</HI> Nowe is this <HI REND="italic">N</HI>—a wondir d. <HI REND="italic">N;</HI> a herdy d. <HI REND="italic">A;</HI> a deed hardye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For any man y-bore.<NOTE PLACE="foot">879 borne <HI REND="italic">P</HI>—F. euery m. þat euer was b. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="880">Þou wilt nouȝt do be rede, <NOTE PLACE="foot">880 Thou doste (wilt doe <HI REND="italic">P</HI>) bi no man is rede <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>But farist wiþ þy madhede<NOTE PLACE="foot">881 B. þou f. <HI REND="italic">A;</HI> For thou ff. <HI REND="italic">P;</HI> B. first <HI REND="italic">N</HI>—in thi childehede <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>As lord, þat will be lore.<NOTE PLACE="foot">882 man <HI REND="italic">NA;</HI> a man <HI REND="italic">P</HI>—wolde <HI REND="italic">NAP</HI>—ylore <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="50" REF="49"/>
For his love forþ we wende,<NOTE PLACE="foot">883 Therfore (And th. <HI REND="italic">P</HI>) y the pray <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat diȝed for all mankende <MILESTONE N="890" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">884 Wandir we smothe in our way <HI REND="italic">N;</HI> (Wend we (To wend <HI REND="italic">P</HI>) forth oure (on thy <HI REND="italic">P</HI>) wey <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L N="885">And in Bedlem was bore.' <NOTE PLACE="foot">885 (That we ne come (Th. we c. not <HI REND="italic">A;</HI> And c. not <HI REND="italic">P</HI>) him bifore <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus seide: 'þat were schame!<NOTE PLACE="foot">886 Sir L. <HI REND="italic">P</HI>—grete sch. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>I hadde lever, be seint Jame,<NOTE PLACE="foot">887 l. he seyd be <HI REND="italic">A</HI>—Jeme <HI REND="italic">L</HI>—I h. l. with great grame <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ wild hors to be tore!'<NOTE PLACE="foot">888 horsses <HI REND="italic">P</HI>—to] <HI REND="italic">om. N</HI>—ytore <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="75">
<HEAD>75</HEAD>
<L>Maide Elene also tite <MILESTONE N="832" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">75. 889 The m. E. <HI REND="italic">L;</HI> That m. <HI REND="italic">N;</HI> The m. <HI REND="italic">A</HI>—a. t.] feire and fre <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L N="890">In a robe of samite <NOTE PLACE="foot">890 sanyte <HI REND="italic">L</HI>—Hied hur certeyne to be <HI REND="italic">N;</HI> Hyȝed hyr sykerly <HI REND="italic">A;</HI> Made hast sickerlye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Anoon sche gan her tire,<NOTE PLACE="foot">891 Gaylie ganne hir atyre <HI REND="italic">L;</HI> Fast in hur atyre <HI REND="italic">N;</HI> That sche were atyred <HI REND="italic">A;</HI> Her ffor to attyre <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To do Libeaus profite, <MILESTONE N="899" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">892 <HI REND="italic">und</HI> 893 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">892 For to <HI REND="italic">NAP</HI>—þo <HI REND="italic">C</HI>—L.] his <HI REND="italic">NA;</HI> all his <HI REND="italic">P</HI>—delight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In kevercheves whit, <MILESTONE N="898" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">893 In k. fayre and wh. <HI REND="italic">LNA;</HI> In K. that were wh. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Araide wiþ gold wire. <MILESTONE N="900" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">894 A.] <HI REND="italic">om. P;</HI> Aryved <HI REND="italic">L</HI>—With good gold wyer <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="895">A velwet mantill gay, <NOTE PLACE="foot">895 A vyolet m. <HI REND="italic">AP;</HI> Ifelwet a m. <HI REND="italic">N</HI>—ful gay <HI REND="italic">NA;</HI> the sooth to say <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Pelured wiþ gris and gray,<NOTE PLACE="foot">896 Purfild <HI REND="italic">L;</HI> I-furrid <HI REND="italic">N;</HI> Furred <HI REND="italic">A;</HI> Ffurred well <HI REND="italic">P</HI>—gr. ful gray <HI REND="italic">N;</HI> gryse gay <HI REND="italic">P;</HI> gr. soth to sey <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Sche caste aboute her swire; <MILESTONE N="840" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">897 did <HI REND="italic">L</HI>—Lyer <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A cercle upon her molde<NOTE PLACE="foot">898 The <HI REND="italic">L</HI>—Stonys (The st. <HI REND="italic">A;</HI> The st. shee had <HI REND="italic">P</HI>) abowte h. m. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Of stones and of golde,<NOTE PLACE="foot">899 Off precious st. a. g. <HI REND="italic">L</HI>—Were precious cndentid (and sett <HI REND="italic">P</HI>) with golde <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L N="900">Þe best in þat empire. <NOTE PLACE="foot">900 of <HI REND="italic">LNA</HI>—þ. e.] all (<HI REND="italic">om. P</HI>) þat schyre <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="76">
<HEAD>76</HEAD>
<L><PB N="51" REF="50"/>
Libeaus sette þat may <MILESTONE N="845" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">76. 901 <HI REND="italic">und</HI> 902 <HI REND="italic">umgestellt C.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">901 Sir <HI REND="italic">NAP</HI>—that ffaire May <HI REND="italic">P</HI>—L. sate that daye <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Upon a good palfray, <MILESTONE N="844" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">902 On <HI REND="italic">P</HI>—a right g. <HI REND="italic">P;</HI> a pomely <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And ride forþ all þre.<NOTE PLACE="foot">903 Thei <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þan ech man gan to say: <MILESTONE N="910" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">904 Eche (Ilke a <HI REND="italic">N;</HI> Euery <HI REND="italic">AP</HI>) man to other g. saye <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L N="905">'Her comeþ a lady gay <NOTE PLACE="foot">905 H. c. a full (<HI REND="italic">om. P</HI>) feyr mey <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>And semelich on to se.'<NOTE PLACE="foot">906 A s. <HI REND="italic">A;</HI> Is s. <HI REND="italic">L;</HI> And louelye <HI REND="italic">P</HI>—vnto see <HI REND="italic">L;</HI> ffor to see <HI REND="italic">P. Mit 907 beginnt das dritte fragment von I, 908</HI>—<HI REND="italic">1125.</HI></NOTE></L>
<L>Into þe market þey ride <MILESTONE N="850" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">907 markeke <HI REND="italic">L;</HI> merket place <HI REND="italic">A.</HI>—sche <HI REND="italic">C;</HI> he <HI REND="italic">IAP</HI>—rode <HI REND="italic">CLINAP.</HI></NOTE></L>
<L>And beldly þer abide,<NOTE PLACE="foot">908 A. þer b. he <HI REND="italic">A;</HI> A. þer fully <HI REND="italic">I;</HI> A. houede and <HI REND="italic">C</HI>—abode <HI REND="italic">CLINAP.</HI></NOTE></L>
<L>Amidward þe cite:<NOTE PLACE="foot">909 In (the <HI REND="italic">add. P</HI>) myddes (of <HI REND="italic">add. NAP</HI>) þat (ilke <HI REND="italic">add. N</HI>) sete <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L N="910">Þey siȝ Giffroun come ride, <NOTE PLACE="foot">910 Than thei say <HI REND="italic">NA;</HI> þan syȝ þey <HI REND="italic">CL;</HI> Anon the saw <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And two squieres be his side,<NOTE PLACE="foot">911 A.] <HI REND="italic">om. IN;</HI> With <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ oute more maine.<NOTE PLACE="foot">912 W. out a m. <HI REND="italic">C;</HI> And (Wiþ <HI REND="italic">I</HI>) no m. <HI REND="italic">LINP;</HI> And with no mo <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="77">
<HEAD>77</HEAD>
<L>He bar þe scheld of goules, <NOTE PLACE="foot">77. 913 a <HI REND="italic">NAP</HI>—g.] grene <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Of silver þre white oules, <MILESTONE N="920" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">914 That diȝt was wel y wene <HI REND="italic">N;</HI> That wele was dyȝht I wene <HI REND="italic">A;</HI> Richelye itt was to be seene <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="915">Of gold was þe bordure. <NOTE PLACE="foot">915 And of g. the <HI REND="italic">L</HI>—bordere ryng flour <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Of þe selve colours <MILESTONE N="923" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">916 <HI REND="italic">und</HI> 917 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">916 And of <HI REND="italic">LINA</HI>—that <HI REND="italic">L</HI>—same <HI REND="italic">LNA</HI>—colour <HI REND="italic">N</HI>—And alsoe with rich colours <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And of non oþer floures <MILESTONE N="860" UNIT="R"/> <MILESTONE N="922" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">917 non] that <HI REND="italic">L</HI>—Dyȝt al wiþ fl. <HI REND="italic">I;</HI> Ydiȝte (Dyȝht <HI REND="italic">A</HI>) with othir fl. <HI REND="italic">NA;</HI> Dight itt was with ffl. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Was lingell and trappure.<NOTE PLACE="foot">918 l.] fyne golde <HI REND="italic">L</HI>—Was gayer than eny crompoure (trumpour <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA;</HI> Like as itt were an Emperour <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Two squiers wiþ him ride:<NOTE PLACE="foot">919 rood <HI REND="italic">I;</HI> rede <HI REND="italic">N;</HI> gan ryde <HI REND="italic">A</HI>—The squiers that by him rode <HI REND="italic">L;</HI> The squiers did with him ryde <HI REND="italic">P;</HI> Hys squyer gan lede <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="920"><PB N="52" REF="51"/>
Þat on bar him mid <NOTE PLACE="foot">920 The ton <HI REND="italic">A;</HI> The one <HI REND="italic">P;</HI> III speris <HI REND="italic">N</HI>—h. m.] shaftis gode <HI REND="italic">L;</HI> bi his side <HI REND="italic">NAP</HI>—Before hym vpon a stede <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þre schaftes good and sure;<NOTE PLACE="foot">921 sewre <HI REND="italic">L;</HI> stoure <HI REND="italic">P</HI>—That good were and sure <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þat oþer bar redy boun<NOTE PLACE="foot">922 The <HI REND="italic">AP</HI>—lade <HI REND="italic">L</HI>—r. bownde <HI REND="italic">L;</HI> his head vpon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe white gerfaucoun,<NOTE PLACE="foot">923 A <HI REND="italic">P</HI>—gentil girf. <HI REND="italic">IN;</HI> gentyll joly f. <HI REND="italic">AP;</HI> joly jentill jerf. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þat leid was to wajure. <MILESTONE N="930" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">924 was laid <HI REND="italic">P</HI>—to] the <HI REND="italic">N</HI>—The two lades waygewr <HI REND="italic">A;</HI> The two ladyes were there <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="78">
<HEAD>78</HEAD>
<L N="925">After him com ride<NOTE PLACE="foot">78. 925 And a. h. <HI REND="italic">L;</HI> And a. <HI REND="italic">P;</HI> That a. <HI REND="italic">N;</HI> Ther a. <HI REND="italic">A;</HI> þer as þey <HI REND="italic">I</HI>—conne <HI REND="italic">I;</HI> gan <HI REND="italic">N;</HI> did a Lady <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A lady, proud in pride,<NOTE PLACE="foot">926 A l. ful of pride <HI REND="italic">NA;</HI> Ffaire and bright of Much pryde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Was cloþed in purpel pall. <MILESTONE N="870" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">927 W.] <HI REND="italic">om. LINAP</HI>—clodeþ <HI REND="italic">C;</HI> Iclothed <HI REND="italic">LN;</HI> Cladd <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe folk com fer and wide,<NOTE PLACE="foot">928 þat <HI REND="italic">C</HI>—pepull <HI REND="italic">AP</HI>—were come <HI REND="italic">N;</HI> was gederyd <HI REND="italic">A</HI>—f. a.] ful <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>To se her bak and side,<NOTE PLACE="foot">929 them <HI REND="italic">LI;</HI> boþe <HI REND="italic">A;</HI> that Ladye <HI REND="italic">P</HI>—backes a. s. <HI REND="italic">L;</HI> in that tyde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="930">Hou gent sche was and small.<NOTE PLACE="foot">930 gentyll <HI REND="italic">C;</HI> gentle <HI REND="italic">P</HI>—þey weore <HI REND="italic">I</HI>—Sho was so gent a. sm. <HI REND="italic">N;</HI> So gentyll w. a. sm. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Her mantill was rosine,<NOTE PLACE="foot">931 ruffyne <HI REND="italic">N;</HI> of reyfyen <HI REND="italic">A;</HI> of purple ffine <HI REND="italic">P;</HI> ryght fyne <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Pelured wiþ ermine,<NOTE PLACE="foot">932 Ipowderd <HI REND="italic">L;</HI> I-furrid (Furred <HI REND="italic">A</HI>) wel <HI REND="italic">NA</HI>—Well ffurred w. good Armine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Well riche and reall;<NOTE PLACE="foot">933 W.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> Boþe <HI REND="italic">I;</HI> Itt was <HI REND="italic">P</HI>—royall <HI REND="italic">P;</HI> rially <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>A cercle upon her molde <MILESTONE N="940" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">934 The sercle <HI REND="italic">LI;</HI> The bond <HI REND="italic">A;</HI> And a bende <HI REND="italic">N</HI>—on <HI REND="italic">LI;</HI> about <HI REND="italic">NA</HI>—A sercotte sett about her necke soe sweete <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="935">Of stones and of golde,<NOTE PLACE="foot">935 Of precious st. <HI REND="italic">N;</HI> Of perles <HI REND="italic">A</HI>—a.] <HI REND="italic">om. N</HI>—With dya∣mond and with Margarett <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ many a rich amall.<NOTE PLACE="foot">936 And <HI REND="italic">LP</HI>—r.] <HI REND="italic">om. C</HI>—iuall <HI REND="italic">C;</HI> jewell <HI REND="italic">A;</HI> Emerall <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="79">
<HEAD>79</HEAD>
<L><PB N="53" REF="52"/>
As rose her rode was red; <MILESTONE N="880" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">79. 937 As þe r. <HI REND="italic">C</HI>—Her colour was as the rose red <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe her schon on hir heed,<NOTE PLACE="foot">938 Her h. <HI REND="italic">PN;</HI> Ther <HI REND="italic">A</HI>—sch.] that was <HI REND="italic">P</HI>—in <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>As gold wire schineþ briȝt.<NOTE PLACE="foot">939 sch.] <HI REND="italic">om. I;</HI> shynynge <HI REND="italic">LN;</HI> itt shone <HI REND="italic">P</HI>—As g. þat wer full br. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="940">Her browes as selke þrede, <NOTE PLACE="foot">940 Ayder (= Ayþer) browe <HI REND="italic">C</HI>—also blacke as s. thr. <HI REND="italic">L</HI>—Her br. were al soe silke spread <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Y-bent in lengþe and brede;<NOTE PLACE="foot">941 Bent <HI REND="italic">IA;</HI> Ffaire b. <HI REND="italic">P;</HI> Abowte <HI REND="italic">C</HI>—and yn br. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Hir nose was streiȝt and riȝt,<NOTE PLACE="foot">942 strath <HI REND="italic">C;</HI> ffaire <HI REND="italic">P</HI>—Sho was ful feire in sight (<HI REND="italic">cf.</HI> 945) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Her iȝen gray as glas;<NOTE PLACE="foot">943 were gr. <HI REND="italic">NA</HI>—as any gl. <HI REND="italic">P;</HI> so gl. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Melk whit was her face, <MILESTONE N="950" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">944 M.] <HI REND="italic">om. IA</HI>—were <HI REND="italic">N</HI>—he (!) <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="945">So seide, þat siȝ þat siȝt; <NOTE PLACE="foot">945 The s. <HI REND="italic">P;</HI> So s. they <HI REND="italic">L</HI>—þat her sygh wiþ s. <HI REND="italic">C</HI>—Hur nose (was strauȝt and (it was <HI REND="italic">A</HI>) riȝt (= 942) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Her swere long and small:<NOTE PLACE="foot">946 was l. <HI REND="italic">NA</HI>—Her body gentle a. sm. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Her beaute tellen all <MILESTONE N="890" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">947 to tellen <HI REND="italic">LINA;</HI> ffor to t. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>No man wiþ mouþe ne miȝt.<NOTE PLACE="foot">948 tounge <HI REND="italic">P</HI>—ne] <HI REND="italic">om. LP</HI>—No mowþ neo myȝt <HI REND="italic">I;</HI> For sotht no man myght <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="80">
<HEAD>80</HEAD>
<L>Boþe men gonne hem bring <NOTE PLACE="foot">80. 949 B.] But tho <HI REND="italic">L;</HI> Unto the Markett <HI REND="italic">P;</HI> To∣gedere <HI REND="italic">C</HI>—did <HI REND="italic">L</HI>—h.] <HI REND="italic">om. IP</HI>—Than sho made (mayde <HI REND="italic">A</HI>) to br. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="950">Two chaiers into þe cheping, <NOTE PLACE="foot">950 To chayer <HI REND="italic">I</HI>—into ch. <HI REND="italic">IN</HI>—2 ch. ffor to sitt in <HI REND="italic">P;</HI> Amydward þe chepyng <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Har beaute to descrie.<NOTE PLACE="foot">951 bewtees <HI REND="italic">LA</HI>—ffor to <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þan seiden eld. and ȝinge,<NOTE PLACE="foot">952 þ.] þey <HI REND="italic">C</HI>—s. bothe olde <HI REND="italic">LAP.</HI></NOTE></L>
<L>For soþ, wiþ oute lesing,<NOTE PLACE="foot">953 Forthe w. ou. l. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Betwene hem was partie. <MILESTONE N="960" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">954 Betwyx <HI REND="italic">A</HI>—is A; lay <HI REND="italic">I</HI>—p.] grete part <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="955">'Giffrouns lemman is clere, <NOTE PLACE="foot">955 Geffroune <HI REND="italic">L</HI>—was ffaire and cl. <HI REND="italic">P. Bei</HI></NOTE></L>
<L>As rose in erbere,<NOTE PLACE="foot">956 As ys þe r. <HI REND="italic">C;</HI> As bryght as r. <HI REND="italic">A;</HI> As euer was any r. <HI REND="italic">P;</HI> . . s rose <HI REND="italic">I;</HI> As rose on rise or <HI REND="italic">L</HI>—in one e. <HI REND="italic">N;</HI> on brere <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">956 <HI REND="italic">und</HI> 957 <HI REND="italic">ein stück pergament weggerissen I.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="54" REF="53"/>
For soþ and nouȝt to lie. <MILESTONE N="900" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">957 For] . . <HI REND="italic">I</HI>—Ff. s. without Lye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Elene, þe messengere,<NOTE PLACE="foot">958 And E. <HI REND="italic">C;</HI> Maid E. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Semeþ but a lavendere<NOTE PLACE="foot">959 Seemed to her b. <HI REND="italic">P;</HI> Ne were b. <HI REND="italic">L;</HI> Nere b. <HI REND="italic">I;</HI> Nas b. <HI REND="italic">N;</HI> Wer worthy to be <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="960">Of her norserie.' <NOTE PLACE="foot">960 In <HI REND="italic">NP</HI>—lauendrye <HI REND="italic">N</HI>—Off hir no loose make I <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="81">
<HEAD>81</HEAD>
<L>Quoþ Giffroun le fludus: <NOTE PLACE="foot">81. 961 þan seide <HI REND="italic">CP</HI>—Geffrounde <HI REND="italic">L;</HI> Sir G. <HI REND="italic">P</HI>—be (!) fludous <HI REND="italic">C;</HI> ly ffroundes <HI REND="italic">L;</HI> le froudous <HI REND="italic">I;</HI> Ile ffredus <HI REND="italic">N;</HI> le frendeus <HI REND="italic">A;</HI> la ffraudeus <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'Sir kniȝt, be swete Jhesus,<NOTE PLACE="foot">962 Syr Lybeaus Desconus <HI REND="italic">C;</HI> By þe loue of (swete <HI REND="italic">add. N</HI>) Jhesus <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Þis hauk þou hast forlore.'<NOTE PLACE="foot">963 þeo <HI REND="italic">IA;</HI> That <HI REND="italic">N;</HI> Thy <HI REND="italic">P</HI>—haukys <HI REND="italic">L;</HI> faukon <HI REND="italic">A;</HI> head <HI REND="italic">P</HI>—hast þou <HI REND="italic">A</HI>—lore <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE></L>
<L>Quoþ Libeaus Desconus: <MILESTONE N="970" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">964 þan seyde <HI REND="italic">C</HI>—Nay, said Sir Lybius <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="965">'Nay, swich nas never min us; <NOTE PLACE="foot">965 N. sw.] Suche <HI REND="italic">LI;</HI> That <HI REND="italic">NAP</HI>—was <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>Justy I will þerfore,<NOTE PLACE="foot">966 we <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And ȝef þou berest me doun, <MILESTONE N="910" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">967 A.] <HI REND="italic">om. LI</HI>—ȝ.] <HI REND="italic">om. A</HI>—ye <HI REND="italic">N</HI>—beare <HI REND="italic">P;</HI> falle <HI REND="italic">N;</HI> fell <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Tak min heed and þe faucoun,<NOTE PLACE="foot">968 a.] <HI REND="italic">om. C;</HI> on <HI REND="italic">P</HI>—that <HI REND="italic">N;</HI> thy <HI REND="italic">AP</HI>—ffawchyon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As forward was before;<NOTE PLACE="foot">969 couenaunt <HI REND="italic">NA</HI>—b.] thore <HI REND="italic">L;</HI> ȝore <HI REND="italic">I</HI>—And home with thee itt lead <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="970">And ȝif I bere doun þe, <NOTE PLACE="foot">970 fille <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þe hauk schall wende wiþ me<NOTE PLACE="foot">971 haukis <HI REND="italic">L;</HI> fawcon <HI REND="italic">INA;</HI> Jerffaucon <HI REND="italic">P</HI>—go <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Maugre þin heved hore.'<NOTE PLACE="foot">972 berd <HI REND="italic">I</HI>—hore] indeed <HI REND="italic">P</HI>—Thouȝ thow be wrothe therfore <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="82">
<HEAD>82</HEAD>
<L>What help mo tales teld? <NOTE PLACE="foot">82. 973 What needeth vs more to chyde <HI REND="italic">P;</HI> Withoute more tale to telle <HI REND="italic">L;</HI> No more tale (talis <HI REND="italic">N</HI>) þey tolde <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Þey ride into þe feld, <MILESTONE N="980" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">974 Bote <HI REND="italic">IA</HI>—went <HI REND="italic">NA</HI>—to <HI REND="italic">I;</HI> downe in <HI REND="italic">L</HI>—But into the saddle let vs glyde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="975">And wiþ ham greet partie. <NOTE PLACE="foot">975 A.] <HI REND="italic">om. INA</HI>—h.] welle <HI REND="italic">N;</HI> full <HI REND="italic">A</HI>—To proue our mastery <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="55" REF="54"/>
Wiþ coronals stif and stelde <MILESTONE N="983" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">976 cornal <HI REND="italic">I;</HI> strokis <HI REND="italic">NA</HI>—and (in <HI REND="italic">N;</HI> on <HI REND="italic">A</HI>) shelde <HI REND="italic">LINA</HI>—With crownackles that were of steele <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">976 <HI REND="italic">und</HI> 977 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE></L>
<L>Eiþer smitte oþer in þe scheld <MILESTONE N="920" UNIT="R"/> <MILESTONE N="982" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">977 Either smote on others sheeld the while <HI REND="italic">P</HI>—Eythir (Euery <HI REND="italic">N</HI>) agayne (to <HI REND="italic">A</HI>) othir (in the felde (heold <HI REND="italic">INA</HI>) <HI REND="italic">LINA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ well greet envie.<NOTE PLACE="foot">978 And w. <HI REND="italic">I</HI>—well] <HI REND="italic">om. CIP;</HI> full <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Har schaftes breke asonder;<NOTE PLACE="foot">979 H.] <HI REND="italic">om. I;</HI> Then their <HI REND="italic">P</HI>—saftes <HI REND="italic">C;</HI> sperys <HI REND="italic">AP</HI>—brosten <HI REND="italic">L;</HI> þay barstyn <HI REND="italic">I</HI>—in son∣dur <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L N="980">Har dentes ferde as þonder, <NOTE PLACE="foot">980 The <HI REND="italic">AP</HI>—strokes <HI REND="italic">A</HI>—ferþe <HI REND="italic">C</HI>—as the th. <HI REND="italic">P;</HI> as dondir <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þat comeþ out of þe skie.<NOTE PLACE="foot">981 com <HI REND="italic">A</HI>—eyre <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Tabours and trompours,<NOTE PLACE="foot">982 Munstrals <HI REND="italic">INA</HI>—Trumpetts and tabours <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Heraudes and gode disours<NOTE PLACE="foot">983 Harpours <HI REND="italic">NA</HI>—a.] <HI REND="italic">om. C</HI>—g.] <HI REND="italic">om. LINA</HI>—descouerous <HI REND="italic">C;</HI> gestours <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Har strokes gonne descrie. <MILESTONE N="990" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">984 þeo <HI REND="italic">I</HI>—g.] ffor to <HI REND="italic">P</HI>—askrye <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="83">
<HEAD>83</HEAD>
<L N="985">Þo gan Giffroun to speke: <NOTE PLACE="foot">83. 985 Than g. G. <HI REND="italic">NA;</HI> G. then began <HI REND="italic">P;</HI> Syr G. gan <HI REND="italic">C</HI>—to] <HI REND="italic">om. INA</HI>—sp.] lepe <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>'Bring a schaft, þat nell nouȝt breke,<NOTE PLACE="foot">986 Br. me a sch. <HI REND="italic">N;</HI> Br. me a spere <HI REND="italic">P;</HI> Tak me oon <HI REND="italic">I;</HI> Gyff me one <HI REND="italic">A;</HI> And said gyve me <HI REND="italic">L</HI>—will <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>A schaft wiþ a cornall! <MILESTONE N="930" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">987 a] one <HI REND="italic">IP;</HI> oute <HI REND="italic">L</HI>—(A schefte good (A g. sch. þer <HI REND="italic">A</HI>) with alle <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þis ȝinge, ferly frek<NOTE PLACE="foot">988 Ffor th. <HI REND="italic">P</HI>—frely <HI REND="italic">L;</HI> ffeley <HI REND="italic">P</HI>—Seo (So <HI REND="italic">N</HI>) now (<HI REND="italic">om. NA</HI>) þis ȝ. freke <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Sit in his sadell steke<NOTE PLACE="foot">989 S.] Ys <HI REND="italic">C</HI>—in s. <HI REND="italic">N</HI>—ysteke <HI REND="italic">N;</HI> streke <HI REND="italic">A;</HI> sete <HI REND="italic">L.</HI> 991-993 <HI REND="italic">stehen nach,</HI> 994-996 <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="990">As ston in castell wall. <MILESTONE N="933" UNIT="R"/></L>
<L>I schall do him stoupe <MILESTONE N="937" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">991 wyll <HI REND="italic">C</HI>—him do <HI REND="italic">I;</HI> make him <HI REND="italic">NAP</HI>—to st. <HI REND="italic">IP.</HI></NOTE></L>
<L>Over his horses croupe<NOTE PLACE="foot">992 And o. <HI REND="italic">N;</HI> Swithe o. <HI REND="italic">P</HI>—hor∣ses] saddle <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And ȝeve him evell fall, <MILESTONE N="939" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">993 an e. f. <HI REND="italic">LNA;</HI> a great ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þauȝ he wer wiȝt werrour <MILESTONE N="934" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1000" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">994 be <HI REND="italic">L</HI>—as wyȝt w. <HI REND="italic">IN;</HI> as w. a w. <HI REND="italic">P;</HI> as wise w. <HI REND="italic">L;</HI> wyghter <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="995"><PB N="56" REF="55"/>
As Alisaunder oþer Arthour,<NOTE PLACE="foot">995 Than <HI REND="italic">A</HI>—or kyng A. <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE></L>
<L>Launcelot oþer Percevall!' <MILESTONE N="936" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">996 Sir L. <HI REND="italic">P;</HI> Launselake <HI REND="italic">N</HI>—or syr Perc. <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="84">
<HEAD>84</HEAD>
<L>Þe kniȝtes boþe two <MILESTONE N="940" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">84 997 þanne þeo <HI REND="italic">IP.</HI></NOTE></L>
<L>Ride togider þo<NOTE PLACE="foot">998 pay r. <HI REND="italic">I</HI>—tog. swithe thoe <HI REND="italic">P</HI>—Tog. þey r. þo <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ well greet raundoun.<NOTE PLACE="foot">999 W. gr. <HI REND="italic">IP;</HI> W. fulle gr. <HI REND="italic">NA</HI>—renoune <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L N="1000">Libeaus smitte Griffroun so, <NOTE PLACE="foot">1000 Sir L. <HI REND="italic">NP</HI>—Sir G. <HI REND="italic">P</HI>—þo <HI REND="italic">IN.</HI></NOTE></L>
<L>Þat his scheld fell him fro<NOTE PLACE="foot">1001 f.] smote <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Into þe feld adoun.<NOTE PLACE="foot">1002 In þat <HI REND="italic">C</HI>—anone <HI REND="italic">A;</HI> againe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þo louȝ all, þat þer wes,<NOTE PLACE="foot">1003 Then <HI REND="italic">LINP;</HI> They <HI REND="italic">A</HI>—lauȝght <HI REND="italic">A</HI>—a.] <HI REND="italic">om. I</HI>—was there <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And seide, wiþ oute les, <MILESTONE N="1010" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1004 l.] more <HI REND="italic">P</HI>—A. s. bothe more and las <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1005">Duke, erl and baroun, <NOTE PLACE="foot">1005 or <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat never ȝet þey ne siȝ<NOTE PLACE="foot">1006 ȝet neuer <HI REND="italic">C;</HI> neuer <HI REND="italic">N;</HI> n. are <HI REND="italic">A</HI>—ne] <HI REND="italic">om. LIA</HI>—That the saw neuer a Knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Man, þat miȝte driȝ <MILESTONE N="950" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1007 A m. <HI REND="italic">LIN;</HI> That <HI REND="italic">m. A</HI>—durye <HI REND="italic">LN</HI>—Ne noe man abide might <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A cours of sir Griffroun.<NOTE PLACE="foot">1008 stroke <HI REND="italic">NA</HI>—To justy wiþ G. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="85">
<HEAD>85</HEAD>
<L>Giffroun his cours out rit; <NOTE PLACE="foot">85. 1009 G. toke h. <HI REND="italic">L</HI>—c.] hors <HI REND="italic">C</HI>—ryd <HI REND="italic">I;</HI> ryght <HI REND="italic">L</HI>—Another course gan the ryde <HI REND="italic">P;</HI> G. rode to him swithe <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1010">Him greved out of wit, <NOTE PLACE="foot">1010 H. gr.] And was wode <HI REND="italic">C;</HI> A. w. nyghe <HI REND="italic">L</HI>—oute of his w. <HI REND="italic">L</HI>—Sir G. was aggreeued that tyde <HI REND="italic">P;</HI> For sothe (full <HI REND="italic">add. A</HI>) fele sithe <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>For he miȝte nouȝt spede.<NOTE PLACE="foot">1011 F. he] And ȝit <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>He rod aȝain as tit<NOTE PLACE="foot">1012 And <HI REND="italic">L</HI>—aȝens <HI REND="italic">A</HI>—as tyd <HI REND="italic">C;</HI> alsoe t. <HI REND="italic">P;</HI> ful t. <HI REND="italic">N;</HI> als tighte <HI REND="italic">L;</HI> hym a gode <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And Libeaus so he smitte,<NOTE PLACE="foot">1013 A. L. on the (<HI REND="italic">om. I)</HI> helme he hitte <HI REND="italic">LIN</HI>—And Sir L. he gam smite <HI REND="italic">P;</HI> He leyd at hym as he wer wode <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>As man, þat wold awede. <MILESTONE N="1020" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1014 As a m. <HI REND="italic">N;</HI> As wolfe <HI REND="italic">LI</HI>—wolde wede <HI REND="italic">I;</HI> w. at wede <HI REND="italic">L;</HI> w. of wede <HI REND="italic">N;</HI> had grete nede <HI REND="italic">A</HI>—As a doughtye man of deed <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1015"><PB N="57" REF="56"/>
But Libeaus set so faste, <NOTE PLACE="foot">1015 B. sire L. <HI REND="italic">I;</HI> Sir L. <HI REND="italic">P</HI>—smote <HI REND="italic">N;</HI> smote him <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat Giffroun doun he caste,<NOTE PLACE="foot">1016 Th. Sir G. <HI REND="italic">P</HI>—d.] þer <HI REND="italic">A;</HI> soone <HI REND="italic">P</HI>—he] <HI REND="italic">om. L.</HI></NOTE></L>
<L>Boþe him and his stede. <MILESTONE N="960" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1017 Him and his horsse adowne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Giffrounis regge tobrak,<NOTE PLACE="foot">1018 Sir J. <HI REND="italic">P;</HI> That G. <HI REND="italic">N;</HI> So þat hys <HI REND="italic">A</HI>—regge (legge <HI REND="italic">Ritson</HI>) <HI REND="italic">C;</HI> backe <HI REND="italic">LIA;</HI> backe bone <HI REND="italic">P</HI>—he brake <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat men herde þe crak<NOTE PLACE="foot">1019 þ.] <HI REND="italic">om. N</HI>—m.] the ffolkes <HI REND="italic">P</HI>—h.] myȝhte here <HI REND="italic">INA</HI>—þe] itt <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1020">Aboute in lengþe and brede. <NOTE PLACE="foot">1020 Ab.] <HI REND="italic">om. I;</HI> Both <HI REND="italic">A;</HI> Fer <HI REND="italic">N</HI>—of <HI REND="italic">N</HI>—a. in br. <HI REND="italic">I</HI>—Lost was his renowne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="86">
<HEAD>86</HEAD>
<L>Þo seide alle, þat þer wore, <NOTE PLACE="foot">86. 1021 Than s. a. <HI REND="italic">L;</HI> þat s. <HI REND="italic">I;</HI> Alle s. <HI REND="italic">NA</HI>—þat] þo þat <HI REND="italic">C</HI>—Then they all said lesse and more <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat Giffroun hadde forlore<NOTE PLACE="foot">1022 Th. Sir G. <HI REND="italic">P</HI>—ilorne <HI REND="italic">L;</HI> lorn <HI REND="italic">IAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þe white gerfaucoun.<NOTE PLACE="foot">1023 gentill <HI REND="italic">LINA</HI>—joly faukon <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>To Libeaus þey him bore <MILESTONE N="1030" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1024 Wiþ <HI REND="italic">A</HI>—þ. h.] was hit <HI REND="italic">I;</HI> w. he <HI REND="italic">N;</HI> he w. <HI REND="italic">A</HI>—ybore <HI REND="italic">N</HI>—The people came Sir L. before <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1025">And wente, lasse and more, <NOTE PLACE="foot">1025 A.] þay <HI REND="italic">IA;</HI> Al <HI REND="italic">N</HI>—bothe l. <HI REND="italic">LA;</HI> with him l. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ him into þe toune.<NOTE PLACE="foot">1026 W. h.] Anon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Sir Giffroun from þe feld <MILESTONE N="970" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1027 S.] <HI REND="italic">om. LINA;</HI> And S. <HI REND="italic">P</HI>—f. þe f.] oute of the (<HI REND="italic">om. I</HI>) f. <HI REND="italic">LI;</HI> vpon (in <HI REND="italic">N;</HI> and <HI REND="italic">A</HI>) hys scheld <HI REND="italic">CNA.</HI></NOTE></L>
<L>Was bore hom on his scheld<NOTE PLACE="foot">1028 With <HI REND="italic">A</HI>—ybore <HI REND="italic">CN</HI>—hom] <HI REND="italic">om. NA</HI>—on h. sch.] fram (out of <HI REND="italic">NA</HI>) þe feld <HI REND="italic">CNA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ care and rufull roun.<NOTE PLACE="foot">1029 reuthefull <HI REND="italic">LI</HI>—rowme <HI REND="italic">L;</HI> mone <HI REND="italic">P</HI>—With many (a <HI REND="italic">add. A</HI>) bolde baroune <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1030">Þe gerfaucoun sent was <NOTE PLACE="foot">1030 gentil faukon <HI REND="italic">NA</HI>—ysent <HI REND="italic">CL;</HI> ybore <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Be a kniȝt, þat hiȝt Claudas,<NOTE PLACE="foot">1031 Caudas <HI REND="italic">I;</HI> Chaudas <HI REND="italic">P;</HI> Cadas <HI REND="italic">L;</HI> Gludas <HI REND="italic">C;</HI> Clewdas <HI REND="italic">N;</HI> Lucas <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>To Arthour, þe king wiþ croun.<NOTE PLACE="foot">1032 Vnto <HI REND="italic">I;</HI> To bring to <HI REND="italic">P</HI>—þe k.] <HI REND="italic">om. IP;</HI> k. <HI REND="italic">CLNA</HI>—w. the cr. <HI REND="italic">P;</HI> of cr. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="87">
<HEAD>87</HEAD>
<L><PB N="58" REF="57"/>
And writen all þe dede <NOTE PLACE="foot">87. 1033 A.] þay <HI REND="italic">I</HI>—wr.] rote to him <HI REND="italic">P</HI>—þat <HI REND="italic">IP</HI>—The knyȝt (him furthe (fer fourth he <HI REND="italic">A</HI>) yede <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ him he gan to lede, <MILESTONE N="1040" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1034 And w. <HI REND="italic">P</HI>—h. than he <HI REND="italic">A</HI>—g. hit l. <HI REND="italic">I;</HI> g. l. <HI REND="italic">CNA.</HI></NOTE></L>
<L N="1035">Þe hauk hou þat he wan. <NOTE PLACE="foot">1035 The haukes tho Lyb. wan <HI REND="italic">L;</HI> þe hawk (faukon <HI REND="italic">NAP</HI>) þat Lib. (Sir L. <HI REND="italic">P</HI>) wan <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þo Arthour herde hit rede,<NOTE PLACE="foot">1036 þo A.] When the King had <HI REND="italic">P</HI>—hit herde—<HI REND="italic">I</HI>—To Arthour he him bare <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>To his kniȝtes he sede: <MILESTONE N="980" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1037 To alle h. <HI REND="italic">I</HI>—He said to his knights in that stead <HI REND="italic">P;</HI> That (Than <HI REND="italic">A</HI>) the kynge (he <HI REND="italic">add. A</HI>) sware <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>'Libeaus well werry can!<NOTE PLACE="foot">1038 Syr L. <HI REND="italic">AP;</HI> That L. <HI REND="italic">N</HI>—w. w.] of wer wele <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>He haþ me sent þe valour<NOTE PLACE="foot">1039 Now he <HI REND="italic">A</HI>—sent me <HI REND="italic">LN</HI>—þe v.] with honour <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L N="1040">Of faire fiȝtes four, <NOTE PLACE="foot">1040 faire f.] foure fightis <HI REND="italic">L;</HI> faire bataile <HI REND="italic">N;</HI> dyuerse batels <HI REND="italic">A;</HI> noble dedes <HI REND="italic">C</HI>—four] the floure <HI REND="italic">L</HI>—That he hath done battells 4 <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Seþe he ferst began.<NOTE PLACE="foot">1041 Sen þat he <HI REND="italic">A</HI>—Since that he beg. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>I will him sende tresour,<NOTE PLACE="foot">1042 h.] <HI REND="italic">om. A</HI>—s. of my tr. <HI REND="italic">P</HI>—Now wyll y sende hym tr. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>To spendy wiþ honour,<NOTE PLACE="foot">1043 For to <HI REND="italic">INAP</HI>—to his h. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As falleþ for swich a man.' <MILESTONE N="1050" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1044 to <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="88">
<HEAD>88</HEAD>
<L N="1045">An hundred pound honest<NOTE PLACE="foot">88. 1045 And <HI REND="italic">C</HI>—h.] C <HI REND="italic">A;</HI> 100 <HI REND="italic">P</HI>—p.]<SUP>li</SUP>: <HI REND="italic">P;</HI> ħ <HI REND="italic">N</HI>—hon.] ready prest <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Of florins wiþ þe best<NOTE PLACE="foot">1046 w.] of <HI REND="italic">INA</HI>—Of ffl. to spend w. the b. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He sente to Cardevile toun. <MILESTONE N="990" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1047 Cardelof <HI REND="italic">C;</HI> Kardill <HI REND="italic">L;</HI> Cardoyle <HI REND="italic">I;</HI> Karlille <HI REND="italic">N;</HI> Cardull <HI REND="italic">A;</HI> Cardigan <HI REND="italic">P</HI>—t.] þan <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þo Libeaus held a feste,<NOTE PLACE="foot">1048 Ther <HI REND="italic">L;</HI> Sir <HI REND="italic">INA;</HI> Then Sir <HI REND="italic">P</HI>—made <HI REND="italic">LINA</HI>—a] hys <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þat fourty daies leste,<NOTE PLACE="foot">1049 fur∣tenyȝt <HI REND="italic">N</HI>—it l. <HI REND="italic">LN;</HI> con l. <HI REND="italic">I</HI>—That lasted 40 dayes att Least <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1050">Wiþ lordes of renoun. <MILESTONE N="993" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1050 Of l. <HI REND="italic">C;</HI> As lord <HI REND="italic">L</HI>—of grete r. <HI REND="italic">LIA</HI>—W. gr. r. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And at þe six wekes ende<NOTE PLACE="foot">1051 <HI REND="italic">fehlt C.</HI> A.] <HI REND="italic">om. IN</HI>—sixt <HI REND="italic">N;</HI> 6: <HI REND="italic">P</HI>—weeke <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="59" REF="58"/>
Þey toke her leve to wende <MILESTONE N="997" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1052. 1052<SUP>a</SUP>. 1053 <HI REND="italic">stehen nach</HI> 1054-1056 <HI REND="italic">C.</HI> 1052 He <HI REND="italic">NP</HI>—t. his l. <HI REND="italic">P;</HI> t. l. <HI REND="italic">IN</HI>—for to <HI REND="italic">IP</HI>—And fayre her leue token pay <HI REND="italic">C.</HI> 1052<SUP>a</SUP> (= R. 998) To wende yn to anoþer contray <HI REND="italic">add. C.</HI></NOTE></L>
<L>Of duk, erl and baroun. <MILESTONE N="999" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1053 Of] <HI REND="italic">om. LIA.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus and þat may <MILESTONE N="994" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1060" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1054 Syr L. <HI REND="italic">LINAP;</HI> þan L. <HI REND="italic">C</HI>—þ.] his ffaire <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1055">Toke her riȝte way <NOTE PLACE="foot">1055 hyr <HI REND="italic">C</HI>—þeo <HI REND="italic">I</HI>—Rode (fforth <HI REND="italic">add. P</HI>) on hare way (jorney <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Toward Sinadoune. <MILESTONE N="996" UNIT="R"/></L>
</LG>
<LG N="89">
<HEAD>89</HEAD>
<L>As þey ride on a lowe, <MILESTONE N="1000" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">89. 1057 Then as <HI REND="italic">P</HI>—he rode <HI REND="italic">N</HI>—an <HI REND="italic">C;</HI> by <HI REND="italic">LIN;</HI> in <HI REND="italic">P</HI>—þe <HI REND="italic">A</HI>—row <HI REND="italic">A;</HI> throwe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Hornes herde þey blowe <MILESTONE N="1001" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1058 they herd <HI REND="italic">A;</HI> he h. <HI REND="italic">N</HI>—lowd bl. <HI REND="italic">P.</HI> 1058<SUP>a</SUP> (= R 1002) þer vnþer (= vnder) þe doune <HI REND="italic">add. C.</HI></NOTE></L>
<L>And houndes grete of gale. <MILESTONE N="1003" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1059 h.] h. ronne <HI REND="italic">C;</HI> huntynge <HI REND="italic">L</HI>—gr. of gile <HI REND="italic">L;</HI> on gr. gale <HI REND="italic">A;</HI> of gr. game <HI REND="italic">P;</HI> gr. and smale <HI REND="italic">C;</HI> make rebound <HI REND="italic">N.</HI> 1059<SUP>a</SUP> (= R 1004) Hontes grette yn þe vale <HI REND="italic">add. C.</HI></NOTE></L>
<L N="1060">Þe dwerȝ seide in þat þrowe: <MILESTONE N="1005" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1060 in] <HI REND="italic">om. CI</HI>—a <HI REND="italic">LNA</HI>—drowe <HI REND="italic">C.</HI> 1060<SUP>a</SUP> (= R 1006) For to telle soþ my tale <HI REND="italic">add. C.</HI></NOTE></L>
<L>'Þat horn well I knowe <MILESTONE N="1008" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1061 <HI REND="italic">und</HI> 1062 <HI REND="italic">umgestellt C.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1061 This <HI REND="italic">N;</HI> The <HI REND="italic">A</HI>—hornys <HI REND="italic">N</HI>—I w. <HI REND="italic">P;</HI> riȝt w. I <HI REND="italic">N;</HI> w. y þede (=dede) <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>For ȝeres ferly fale: <MILESTONE N="1007" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1062 Fele <HI REND="italic">C</HI>—Fer yere ferly falle <HI REND="italic">N;</HI> For youre frely sale <HI REND="italic">L;</HI> Many yeeres agone <HI REND="italic">P;</HI> To sey wiþ outen feyle <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Hit blowiþ sir Otes de Lile, <MILESTONE N="1009" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1063 Hym <HI REND="italic">C;</HI> Thatt horne <HI REND="italic">P</HI>—Ortes <HI REND="italic">P</HI>—S. O. hit bloweþ (blewe <HI REND="italic">NA</HI>) (de Lyle (de a Ile <HI REND="italic">N;</HI> so wele <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">INA;</HI> H. bl. motis jolelye <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þat served my lady while <MILESTONE N="1010" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1070" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1064 seruith <HI REND="italic">N</HI>—som wh. <HI REND="italic">CINA;</HI> a wh. <HI REND="italic">P</HI>—Th. servid some tyme my lady <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="1065">In her semily sale. <NOTE PLACE="foot">1065 Semely (So sem. <HI REND="italic">N</HI>) in hir sale (hall <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>Whan sche was take wiþ gile,<NOTE PLACE="foot">1066 And wh. <HI REND="italic">P</HI>—heo <HI REND="italic">I;</HI> he <HI REND="italic">C</HI>—wyle <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>He fliȝ for greet perile<NOTE PLACE="foot">1067 fledd <HI REND="italic">LIP</HI>—for dowt (drede <HI REND="italic">N</HI>) of p. <HI REND="italic">INA;</HI> from that p. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>West into Wirhale.'<NOTE PLACE="foot">1068 Into west <HI REND="italic">I</HI>—Wyralle <HI REND="italic">L;</HI> worrall <HI REND="italic">P;</HI> þe vayle <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="90">
<HEAD>90</HEAD>
<L><PB N="60" REF="59"/>
As þey ride talkinge, <NOTE PLACE="foot">90. 1069 But as <HI REND="italic">P</HI>—stode <HI REND="italic">IA</HI>—on hare t. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1070">Þey siȝe a rach come flinge <NOTE PLACE="foot">1070 c.] <HI REND="italic">om. P</HI>—fl.] renynge <HI REND="italic">LP</HI>—þer com a r. flyng (rennyng <HI REND="italic">NA</HI>) <HI REND="italic">INA;</HI> A r. þer com flyngynge <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Overþwert þe way.<NOTE PLACE="foot">1071 Ouertwert <HI REND="italic">C;</HI> Riȝt into <HI REND="italic">IA.</HI></NOTE></L>
<L>Þan seiden eld and ȝinge,<NOTE PLACE="foot">1072 both old <HI REND="italic">P</HI>—þay saide wiþ owte lesyng <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>From her ferst ginninge<NOTE PLACE="foot">1073 Sith <HI REND="italic">NA</HI>—the <HI REND="italic">P;</HI> þei wer <HI REND="italic">A</HI>—bygynnyng <HI REND="italic">ILNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þey ne siȝe never non so gay. <MILESTONE N="1020" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1080" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1074 Thay s. <HI REND="italic">LIP;</HI> Saw þei <HI REND="italic">A;</HI> None say thei <HI REND="italic">N;</HI> þey ne sawe hond <HI REND="italic">C</HI>—nev.] <HI REND="italic">om. IA</HI>—non] <HI REND="italic">om. CN.</HI></NOTE></L>
<L N="1075">He was of all colours, <NOTE PLACE="foot">1075 For he <HI REND="italic">NA</HI>—c.] col. gay <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þat man may sen of flours<NOTE PLACE="foot">1076 <HI REND="italic">fehlt N.</HI> men <HI REND="italic">IAP</HI>—may] <HI REND="italic">om. IA</HI>—on <HI REND="italic">IP;</HI> on þe <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Betwene midsomer and may.<NOTE PLACE="foot">1077 Betwyx <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þe maide saide also snell:<NOTE PLACE="foot">1078 þat <HI REND="italic">CIN</HI>—may <HI REND="italic">IN</HI>—alse <HI REND="italic">L;</HI> al <HI REND="italic">I;</HI> ful <HI REND="italic">NA</HI>—sone <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>'Ne siȝ I never no juell<NOTE PLACE="foot">1079 Sawe I <HI REND="italic">L;</HI> Y saw <HI REND="italic">INA</HI>—j.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> so wel <HI REND="italic">I</HI>—Soe faire a ratch I neuer saw none <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1080">So likinge to my pay. <NOTE PLACE="foot">1080 So] <HI REND="italic">om. I;</HI> Nor <HI REND="italic">P;</HI> So welle <HI REND="italic">N</HI>—l.] mekill <HI REND="italic">A;</HI> pleasanter <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="91">
<HEAD>91</HEAD>
<L>God wold, þat I him auȝte!' <NOTE PLACE="foot">91. 1081 Wold to god <HI REND="italic">P;</HI> W. crist <HI REND="italic">N;</HI> So <HI REND="italic">L</HI>—hit <HI REND="italic">LN</HI>—G. leue hit weore myn <HI REND="italic">I;</HI> W. g. sche seyd that he myn wer <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus anoon him cauȝte<NOTE PLACE="foot">1082 Sir L. <HI REND="italic">NP</HI>—a.] <HI REND="italic">om. N;</HI> as tight <HI REND="italic">L</HI>—it <HI REND="italic">LN</HI>—Lib. him tok wiþ hondis twayn <HI REND="italic">I;</HI> Syr L. toke þe hunde þer <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And ȝaf him to maide Elene.<NOTE PLACE="foot">1083 toke <HI REND="italic">L</HI>—hit <HI REND="italic">LN</HI>—to] <HI REND="italic">om. INA;</HI> the <HI REND="italic">L</HI>—E.] clene (!) <HI REND="italic">L</HI></NOTE></L>
<L>Þey ride forþ all sauȝt <MILESTONE N="1030" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1090" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1084 The <HI REND="italic">A</HI>—soffte <HI REND="italic">LN;</HI> yn saȝt <HI REND="italic">C;</HI> rightes <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1085">And telde, hou kniȝtes fauȝt <NOTE PLACE="foot">1085 kem∣pys <HI REND="italic">A</HI>—A. t. of ffighting with Knights <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For ladies briȝt and schene.<NOTE PLACE="foot">1086 birdis <HI REND="italic">LINA.</HI></NOTE></L>
<L>Nadde þey ride but a while,<NOTE PLACE="foot">1087 Ne hadde þ. <HI REND="italic">CL;</HI> They had <HI REND="italic">P;</HI> þay <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Þe mountaunce of a mile,<NOTE PLACE="foot">1088 Not the <HI REND="italic">P</HI>—space <HI REND="italic">INAP</HI>—a] <HI REND="italic">om. P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="61" REF="60"/>
In þat forest grene:<NOTE PLACE="foot">1089 Into <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1090">Þey siȝe an hinde com strike <NOTE PLACE="foot">1090 Then they <HI REND="italic">P</HI>—c.] <HI REND="italic">om. P</HI>—styke <HI REND="italic">C;</HI> sterke <HI REND="italic">P;</HI> rennyng <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And two greyhoundes y-like<NOTE PLACE="foot">1091 grewndis <HI REND="italic">L</HI>—like <HI REND="italic">LI;</HI> that were l. <HI REND="italic">P;</HI> euyn l. <HI REND="italic">A;</HI> hir folowyng <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þe rach, þat I of mene.<NOTE PLACE="foot">1092 Be þat rech þ. y er of m. <HI REND="italic">C;</HI> þe r. bigan to m. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="92">
<HEAD>92</HEAD>
<L>Þey hoved under a linde, <NOTE PLACE="foot">92. 1093 vnþer <HI REND="italic">C</HI>—lyne <HI REND="italic">L</HI>—The hunted still vnder the Lind <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To se þe cours of þe hinde, <MILESTONE N="1040" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1100" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1094 And sawe <HI REND="italic">LN</HI>—of þat h. <HI REND="italic">IP.</HI></NOTE></L>
<L N="1095"><NOTE PLACE="foot">1095 Sir L. <HI REND="italic">NA</HI>—a. sho in f. <HI REND="italic">N;</HI> that was so fre <HI REND="italic">LI</HI>—Vnder the fforrest side <HI REND="italic">P.</HI> 1095<SUP>a</SUP>^-<SUP>c</SUP> (= P 1102-1104):<Q><LG>
<L>There beside dwelled that Knight,</L>
<L>That Sir Otes de lile hight,</L>
<L>A man of much pride. <HI REND="italic">add. P.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> Libeaus and his fere. <MILESTONE N="1101" UNIT="P"/></L>
<L>Þan siȝ þey come bihinde <MILESTONE N="1106" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">1096 und</HI> 1097 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI> 1096 b.] he hynde <HI REND="italic">L</HI>—þay s. c. b. <HI REND="italic">I;</HI> Than came (ther aftir bihynde (after þe hynde <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA;</HI> And ffast pursued after the hind <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A kniȝt y-cloþed in inde <MILESTONE N="1105" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1097 A kn.] He was <HI REND="italic">P</HI>—i-clodeþ <HI REND="italic">C;</HI> cloþid <HI REND="italic">IA;</HI> cladd all <HI REND="italic">P</HI>—y<HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Upon a bay destrere. <MILESTONE N="1107" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1098 Apon <HI REND="italic">IN</HI>—destre <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>His bugle he gan to blowe,<NOTE PLACE="foot">1099 gan he <HI REND="italic">NAL</HI>—to] <HI REND="italic">om. INA</HI>—Loude he g. his horne bl. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1100">For huntes schuld him knowe, <NOTE PLACE="foot">1100 F.] <HI REND="italic">om. N</HI>—the hunters <HI REND="italic">P;</HI> houndis <HI REND="italic">L;</HI> hys folk <HI REND="italic">C;</HI> þat his men <HI REND="italic">AN;</HI> sir Otes <HI REND="italic">I</HI>—sh. itt <HI REND="italic">P;</HI> hyt sch. <HI REND="italic">C;</HI> sch. <HI REND="italic">IA.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">1101 he] that he <HI REND="italic">LN;</HI> þat they <HI REND="italic">A</HI>—And know where he w. <HI REND="italic">P.</HI> 1101<SUP>a</SUP>^-<SUP>i</SUP> (= <HI REND="italic">P</HI> 1111-1119):<Q><LG>
<L>As he rode by that woode right,</L>
<L>There he saw that younge Knight</L>
<L>And alsoe that ffaire May;</L>
<L>They dwarffe rode by his side.</L>
<L N="1101e">Sir Otes bade, they shold abyde; <MILESTONE N="1115" UNIT="P"/></L>
<L>They Ledd his ratch away.</L>
<L>'Ffreinds', he said, 'why doe you soe?</L>
<L>Let my ratch ffrom you goe;</L>
<L>Good for you itt were. <HI REND="italic">add. P.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> In what stede he wer. <MILESTONE N="1110" UNIT="P"/></L>
<L><PB N="62" REF="61"/>
He seide to hem þat þrowe: <MILESTONE N="1120" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1102 in a þr. <HI REND="italic">I</HI>—And (He <HI REND="italic">A</HI>) seid: By seint Martyne <HI REND="italic">NA;</HI> I say to you without Lye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'þat rach was min owe,<NOTE PLACE="foot">1103 Syr, þat <HI REND="italic">C;</HI> The <HI REND="italic">N;</HI> This <HI REND="italic">P;</HI> That ilke <HI REND="italic">A</HI>—w. m. o.] do I owe <HI REND="italic">L;</HI> w. onys (<HI REND="italic">om. A</HI>) myne <HI REND="italic">NA;</HI> has beene my <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Y-go for seve ȝere. <MILESTONE N="1050" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1122" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1104 Agone is VIII yere <HI REND="italic">L;</HI> All out this 7 yeere <HI REND="italic">P;</HI> Nouȝt ago ful ȝore <HI REND="italic">I;</HI> Nouȝt fully gone a yere <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="93">
<HEAD>93</HEAD>
<L N="1105">Frendes, leteþ him go!'<NOTE PLACE="foot">93. 1105 <HI REND="italic">fehlt P.</HI> Gode freond <HI REND="italic">INA</HI>—let <HI REND="italic">INA</HI>—it <HI REND="italic">N;</HI> þe hund <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus answerde þo: <MILESTONE N="1123" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1106 Sir L. <HI REND="italic">NAP</HI>—a. him þo <HI REND="italic">I;</HI> said anon tho <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'þat schall never betide!<NOTE PLACE="foot">1107 <HI REND="italic">fehlt P.</HI> sch. it n. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ min hondes two <MILESTONE N="1124" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1108 For w. <HI REND="italic">CNA;</HI> I tooke him w. <HI REND="italic">P.</HI> 1108<SUP>a</SUP> (= P 1125) And with me shall he abyde <HI REND="italic">add. P.</HI></NOTE></L>
<L>I ȝaf him þat maide me fro, <MILESTONE N="1126" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1109 hym yaf <HI REND="italic">C;</HI> toke hym <HI REND="italic">A;</HI> gave it <HI REND="italic">LIN</HI>—the <HI REND="italic">LINA;</HI> to this <HI REND="italic">P</HI>—may <HI REND="italic">I;</HI> damesel <HI REND="italic">N</HI>—me fro] to <HI REND="italic">A;</HI> hend <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1110">Þat hoveþ me beside.' <MILESTONE N="1127" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1110 stondes <HI REND="italic">A</HI>—me] her <HI REND="italic">INA</HI>—That with me dothe wend <HI REND="italic">P.</HI> 1110<SUP>a</SUP> (= P 1128) Riding by my side <HI REND="italic">add. P.</HI></NOTE></L>
<L>Quoþ sir Otes de Lile: <MILESTONE N="1129" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1111 þo (Then <HI REND="italic">P</HI>) seyde <HI REND="italic">CP</HI>—Delile <HI REND="italic">L;</HI> de la Ile <HI REND="italic">N;</HI> de la byle <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>'Þou puttest þe in greet perile, <MILESTONE N="1130" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1112 gr.] <HI REND="italic">om. INA</HI>—þan artow yn p. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Biker ȝef þou abide.'<NOTE PLACE="foot">1113 To b. <HI REND="italic">L;</HI> By (<HI REND="italic">om. N</HI>) Peter <HI REND="italic">IN;</HI> Seertes <HI REND="italic">A;</HI> To be slaine <HI REND="italic">P</HI>—ȝ.] and <HI REND="italic">LINA.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus seide: 'Be seint Gile! <MILESTONE N="1060" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1114 Syr L. s. <HI REND="italic">A;</HI> þo seyde L. <HI REND="italic">C;</HI> Sir L. an∣swerid <HI REND="italic">N</HI>—Sir L. s. in that while <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1115">I ne ȝeve nouȝt of þy gile, <NOTE PLACE="foot">1115 ne] <HI REND="italic">om. INAP</HI>—while <HI REND="italic">N;</HI> wile <HI REND="italic">P;</HI> peryle <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Cherl, þauȝ þou chide.'</L>
</LG>
<LG N="94">
<HEAD>94</HEAD>
<L>Quoþ Sir Otes de Lile:<NOTE PLACE="foot">94. 1117 þan seyde (spake <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">CP</HI>—de la Ile <HI REND="italic">N;</HI> in þat while <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>'Sir, þy wordes beþ file;<NOTE PLACE="foot">1118 S.] . . s (<HI REND="italic">rasur</HI>) <HI REND="italic">I;</HI> Sertes <HI REND="italic">A;</HI> And said <HI REND="italic">P</HI>—þis <HI REND="italic">A</HI>—ar <HI REND="italic">L</HI>—wile <HI REND="italic">L;</HI> riȝt f. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Cherl was never my name:<NOTE PLACE="foot">1119 Ch. nas (was <HI REND="italic">A</HI>) y neuer none <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1120"><PB N="63" REF="62"/>
My fader an erl was while; <NOTE PLACE="foot">1120 My f.] . . dir (<HI REND="italic">rasur</HI>) <HI REND="italic">I</HI>—An erle my fadir was <HI REND="italic">NA</HI>—a wh. <HI REND="italic">L;</HI> sum wh. <HI REND="italic">IN;</HI> welle <HI REND="italic">A</HI>—I say to thee without ffayle <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe countesse of Carlile,<NOTE PLACE="foot">1121 And the c. <HI REND="italic">L;</HI> . . ontasse (<HI REND="italic">rasur</HI>) <HI REND="italic">I</HI>—Carlehille <HI REND="italic">LA;</HI> Carlel <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Certes, was my dame. <MILESTONE N="1140" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1122 C.] . . yr (<HI REND="italic">rasur</HI>) <HI REND="italic">I;</HI> For sothe <HI REND="italic">L</HI>—scho w. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Wer ich y-armed nou,<NOTE PLACE="foot">1123 Yff (And if <HI REND="italic">P</HI>) I were armed nowe <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>Redy, as art þou, <MILESTONE N="1070" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1124 So r. <HI REND="italic">I;</HI> Als r. <HI REND="italic">A;</HI> As well <HI REND="italic">P</HI>—as thow <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1125">We wolde fiȝte in same. <NOTE PLACE="foot">1125 For sothe we <HI REND="italic">N</HI>—shulden <HI REND="italic">LIN</HI>—playe <HI REND="italic">I</HI>—Fyght we w. in s. <HI REND="italic">A Mit 1125 schliesst das dritte fragment von I; 1126</HI>—<HI REND="italic">1461 fehlt I.</HI></NOTE></L>
<L>But þou þe rach me leve,<NOTE PLACE="foot">1126 But yf thou <HI REND="italic">L;</HI> Or thou <HI REND="italic">P</HI>—that <HI REND="italic">NA;</HI> my <HI REND="italic">P</HI>—me] <HI REND="italic">om. LNA;</HI> ffrom me <HI REND="italic">P</HI>—bileue <HI REND="italic">N;</HI> reue <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þou pleiist, er hit be eve,<NOTE PLACE="foot">1127 Thou schall pley <HI REND="italic">A;</HI> We wold play <HI REND="italic">P</HI>—ere itt were eue <HI REND="italic">P;</HI> or eue <HI REND="italic">A;</HI> longe or evyn <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>A wonder wilde game.'<NOTE PLACE="foot">1128 A wonderous strong g. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="95">
<HEAD>95</HEAD>
<L>Quoþ Libeaus also prest: <NOTE PLACE="foot">95. 1129 þo seyde L. <HI REND="italic">C;</HI> Sir L. said <HI REND="italic">P</HI>—Q. L. do thi best <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1130">'Þer of do þy best:<NOTE PLACE="foot">1130 Ther of sir do <HI REND="italic">L;</HI> þer of þo <HI REND="italic">C;</HI> Goe fforth and doe <HI REND="italic">P</HI>—Here y am alle prest <HI REND="italic">N;</HI> In hast yff (þou thinke beste <HI REND="italic">unterpunktet</HI>) lyste <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þis rach wiþ me schall wende!'<NOTE PLACE="foot">1131 The <HI REND="italic">L;</HI> Thy <HI REND="italic">P</HI>—sch. w. me (vs <HI REND="italic">N</HI>) <HI REND="italic">CN</HI>—wynde than <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þey tok har way riȝt west <MILESTONE N="1150" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1132 the <HI REND="italic">NA</HI>—r.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> evyn <HI REND="italic">L</HI>—They rode on r. w. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In þat wilde forest,<NOTE PLACE="foot">1133 Into <HI REND="italic">LNA;</HI> Througe <HI REND="italic">P</HI>—the <HI REND="italic">NA;</HI> a <HI REND="italic">P</HI>—faire <HI REND="italic">L;</HI> deepe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As þe dwerȝ hem kende. <MILESTONE N="1080" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1134 Ryȝt as <HI REND="italic">C;</HI> Then as <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1135">Sir Otes wiþ greet errour <NOTE PLACE="foot">1135 S. O.] þe lord <HI REND="italic">C</HI>—Sir Otes de lile in that stower <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Rod hom to his tour<NOTE PLACE="foot">1136 into h. T. <HI REND="italic">P;</HI> in that schour (stowre <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And after his frendes gan sende<NOTE PLACE="foot">1137 ffor <HI REND="italic">P</HI>—g.] <HI REND="italic">om. CAP;</HI> did <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="64" REF="63"/>
And telde hem anon riȝtes,<NOTE PLACE="foot">1138 right <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE></L>
<L>Hou on of Arthouris kniȝtes<NOTE PLACE="foot">1139 H.] <HI REND="italic">om. N;</HI> þat <HI REND="italic">C</HI>—Off Arthours halle is a knyȝht <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1140">Schamelich gan him schende<NOTE PLACE="foot">1140 So (<HI REND="italic">om. A</HI>) shamefully <HI REND="italic">LA</HI>—g.] had <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="96">
<HEAD>96</HEAD>
<L>And hadde his rach y-nome. <NOTE PLACE="foot">96. 1141 r. away Inome <HI REND="italic">P</HI>—A. his r. (was i-nome (had n. <HI REND="italic">N;</HI> refte hym <HI REND="italic">A) LNA.</HI></NOTE></L>
<L>Þan seiden alle and some: <MILESTONE N="1160" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1142 Then the s. <HI REND="italic">P;</HI> They s. <HI REND="italic">A;</HI> Than sware they <HI REND="italic">L</HI>—and sone <HI REND="italic">P;</HI> a somme <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>'Þat traitour schall be take<NOTE PLACE="foot">1143 þe <HI REND="italic">C</HI>—theese (<HI REND="italic">lies:</HI> theefe) <HI REND="italic">P</HI>—shulde <HI REND="italic">LA;</HI> shall soone <HI REND="italic">P</HI>—be] y <HI REND="italic">N</HI>—i-take <HI REND="italic">L;</HI> tane <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And neuer aȝen hom come, <MILESTONE N="1090" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1144 A. n. home shall hee c. <HI REND="italic">P;</HI> Thei seid he (þei <HI REND="italic">A</HI>) schulde be (hym <HI REND="italic">A</HI>) honge (hyng. <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1145">Þauȝ he wer grimmer gome <NOTE PLACE="foot">1145 the gr. <HI REND="italic">L;</HI> as grim a <HI REND="italic">P;</HI> þoȝtyer (= doȝtyer) <HI REND="italic">C</HI>—grome <HI REND="italic">LP</HI>—Thouȝ he were also (als <HI REND="italic">A</HI>) stronge <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þan Launcelet du Lake!'<NOTE PLACE="foot">1146 As <HI REND="italic">NA</HI>—de <HI REND="italic">LN;</HI> þe <HI REND="italic">A</HI>—As euer was Sir Gawaine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þey diȝten hem to armes<NOTE PLACE="foot">1147 þo d. þey hem all to a. <HI REND="italic">C;</HI> They d. h. (full <HI REND="italic">add. A</HI>) wele <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ swerdes and gisarmes,<NOTE PLACE="foot">1148 gleaues <HI REND="italic">P</HI>—a. wiþ g. <HI REND="italic">C</HI>—Bothe (<HI REND="italic">om. A</HI>) in iren and in stele <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>As werre schold awake.<NOTE PLACE="foot">1149 w. that sh. <HI REND="italic">L</HI>—aw.] the wake <HI REND="italic">N</HI>—As they wold warr on take <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1150">Kniȝtes and squieres <NOTE PLACE="foot">1150 Bothe kn. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Lepe on her destreris<NOTE PLACE="foot">1151 desters <HI REND="italic">L;</HI> palfrars <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>For har lordes sake <MILESTONE N="1170" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="97">
<HEAD>97</HEAD>
<L>Upon an hell well hiȝe <NOTE PLACE="foot">97. 1153 Fer vpon (on <HI REND="italic">N</HI>) <HI REND="italic">AN</HI>—full h. <HI REND="italic">LN;</HI> so h. A; trulye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus þer þey siȝe <MILESTONE N="1100" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1154 Syr L. <HI REND="italic">LNAP</HI>—ther he <HI REND="italic">L;</HI> sone thei <HI REND="italic">N;</HI> þei gon <HI REND="italic">AP</HI>—espye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1155">Ridinge pas be pas. <NOTE PLACE="foot">1155 R. forthe <HI REND="italic">LA;</HI> He rod <HI REND="italic">C</HI>—p. for p. <HI REND="italic">N;</HI> hys p. <HI REND="italic">A;</HI> a well good p. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To him þey gonne crie:<NOTE PLACE="foot">1156 gan thei <HI REND="italic">NAP</HI>—loud crye <HI REND="italic">P;</HI> ride <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="65" REF="64"/>
'Traitour! þou schalt die<NOTE PLACE="foot">1157 Tr.] And said <HI REND="italic">P</HI>—d.] abide <HI REND="italic">N;</HI> abyȝe <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>For þy wikked trespas!'<NOTE PLACE="foot">1158 w.] great <HI REND="italic">P</HI>—To daye for thye (this <HI REND="italic">N</HI>) tr. <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus aȝen beheld,<NOTE PLACE="foot">1159 Syr L. <HI REND="italic">CP</HI>—L. stode and b. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1160">Hou full was þe feld;<NOTE PLACE="foot">1160 ful∣felde <HI REND="italic">CN.</HI></NOTE></L>
<L>So moche folk þer was.<NOTE PLACE="foot">1161 For <HI REND="italic">P</HI>—mekyll <HI REND="italic">L;</HI> many <HI REND="italic">P;</HI> greet <HI REND="italic">C</HI>—peple <HI REND="italic">CP</HI>—þ.] that ther <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>He seide: 'Maide Elene, <MILESTONE N="1180" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1162 s. to m. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>For þis rach, I wene,<NOTE PLACE="foot">1163 thi <HI REND="italic">N;</HI> our <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Us comeþ a carfull cas. <MILESTONE N="1110" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1164 To vs <HI REND="italic">P;</HI> Me <HI REND="italic">LN;</HI> Here <HI REND="italic">A</HI>—is come <HI REND="italic">N</HI>—sory <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="98">
<HEAD>98</HEAD>
<L N="1165">I rede, þat ȝe wiþdrawe<NOTE PLACE="foot">98. 1165 þ. ȝe] ye you <HI REND="italic">L;</HI> yow <HI REND="italic">N</HI>—wiþdr.] drawe <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Into þe wode schawe,<NOTE PLACE="foot">1166 To <HI REND="italic">L;</HI> Vndir <HI REND="italic">NA</HI>—Yonder into the woods wawe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝour heddes for to hide,<NOTE PLACE="foot">1167 hede <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>For I am swiþe fawe,<NOTE PLACE="foot">1168 swyde f. <HI REND="italic">C;</HI> frely fayne <HI REND="italic">L</HI>—For (The <HI REND="italic">A</HI>)sothe for to sayne <HI REND="italic">NA;</HI> Ffor here vpon this plaine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þauȝ I schulde be slawe,<NOTE PLACE="foot">1169 schall <HI REND="italic">A</HI>—slayne <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L N="1170">Biker of hem to abide.'<NOTE PLACE="foot">1170 B. with hem <HI REND="italic">L;</HI> The battell <HI REND="italic">P;</HI> Ham alle <HI REND="italic">NA</HI>—to] y woll <HI REND="italic">CP;</HI> y schalle <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Into þe forest þey rode,<NOTE PLACE="foot">1171 wode <HI REND="italic">C</HI>—he <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L>And Libeaus þer abod <MILESTONE N="1190" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1172 A. Sir L. <HI REND="italic">P</HI>—þer out aboþe <HI REND="italic">C</HI>—A. ther he boldly ab. <HI REND="italic">L;</HI> A. boldely ther (he <HI REND="italic">add. A</HI>) ab. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>As aunterous kniȝt in pride.<NOTE PLACE="foot">1173 kn.] proude <HI REND="italic">L</HI>—As prince prowd in pr. <HI REND="italic">A;</HI> Sir L. rode in pr. <HI REND="italic">N;</HI> Of him what may betyde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ bowes and wiþ arblaste <MILESTONE N="1120" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1174 bowe <HI REND="italic">CA</HI>—and arbl. <HI REND="italic">L</HI>—Then the smote at him with crossebowes <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1175">To him þey schote faste<NOTE PLACE="foot">1175 They shot∣ten to him <HI REND="italic">L</HI>—full faste <HI REND="italic">A</HI>—With speare and with bowes turkoys <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And made him woundes wide.<NOTE PLACE="foot">1176 That <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="99">
<HEAD>99</HEAD>
<L><PB N="66" REF="65"/>
Libeaus stede ran<NOTE PLACE="foot">99. 1177 Syr L. <HI REND="italic">LNA</HI>—st. so r. <HI REND="italic">NA</HI>—S. L. with his horsse r. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And bar doun hors and man;<NOTE PLACE="foot">1178 He <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>For no þing nolde he spare.<NOTE PLACE="foot">1179 wolde <HI REND="italic">LNAP</HI>—her (!) <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1180">Ech man seide þan:<NOTE PLACE="foot">1180 Euery man <HI REND="italic">P;</HI> All (þe <HI REND="italic">add. A</HI>) men <HI REND="italic">LA;</HI> Al the folke <HI REND="italic">N;</HI> þat peple <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>'Þis is þe fend Satan,<NOTE PLACE="foot">1181 That hee was <HI REND="italic">P;</HI> Here comyth <HI REND="italic">N</HI>—þe] <HI REND="italic">om. C</HI>—devyll <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE></L>
<L>Þat mankende will forfare.' <MILESTONE N="1200" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1182 That wold mankind <HI REND="italic">P;</HI> Oure kynd he wyll <HI REND="italic">A</HI>—That makith wilde fire fare <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>For, whom Libeaus arauȝte,<NOTE PLACE="foot">1183 F.] <HI REND="italic">om. NA</HI>—whom so <HI REND="italic">L;</HI> Who so <HI REND="italic">N;</HI> Whom þat <HI REND="italic">A;</HI> he that <HI REND="italic">P</HI>—ser L. <HI REND="italic">AP</HI>—rauȝt <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>After his ferste drauȝte <MILESTONE N="1130" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1184 At <HI REND="italic">L</HI>—He cleuith (slew <HI REND="italic">A</HI>) with his drauȝt <HI REND="italic">NA;</HI> His death wound there he caught <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1185">He slep for evermare.<NOTE PLACE="foot">1185 And slowe <HI REND="italic">NA</HI>—And smote them downe bydeene <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>But sone he was besette,<NOTE PLACE="foot">1186 And (þus <HI REND="italic">add. A</HI>) s. <HI REND="italic">NA;</HI> B. anon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As deer is in a nette,<NOTE PLACE="foot">1187 As þeer <HI REND="italic">C;</HI> As fisch is <HI REND="italic">N;</HI> As þe fysche <HI REND="italic">A;</HI> As a ffish <HI REND="italic">P</HI>—the <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ grimly woundes sare,<NOTE PLACE="foot">1188 greuely <HI REND="italic">N</HI>—W. gr. gromys there <HI REND="italic">A;</HI> With groomes ffell and keene <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="100">
<HEAD>100</HEAD>
<L>For twelf kniȝtes all prest<NOTE PLACE="foot">100. 1189 F.] <HI REND="italic">om. CNA</HI>—a. pr.] pr. <HI REND="italic">N;</HI> verelye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1190">He siȝ come out of þe west<NOTE PLACE="foot">1190 He s.] <HI REND="italic">om. A;</HI> Ther <HI REND="italic">N</HI>—out of the forest <HI REND="italic">NA;</HI> yn þe forest <HI REND="italic">C;</HI> ryding redylye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In armes cler and briȝt.<NOTE PLACE="foot">1191 armour <HI REND="italic">NA</HI>—bryght a. clere <HI REND="italic">L;</HI> ffaire a. br. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Al day þey hadde y-rest <MILESTONE N="1210" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1192 A. the d. <HI REND="italic">P;</HI> A. that d. <HI REND="italic">NA</HI>—had þei <HI REND="italic">A</HI>—reste <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>And pouȝt in þat forest<NOTE PLACE="foot">1193 A.] For the <HI REND="italic">P</HI>—þouȝ <HI REND="italic">C,</HI> abode <HI REND="italic">N;</HI> byden <HI REND="italic">A</HI>—the <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>To sle Libeaus þat kniȝt. <MILESTONE N="1140" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1194 To see Sir L. <HI REND="italic">P</HI>—þe <HI REND="italic">CA.</HI></NOTE></L>
<L N="1195">Of a sute þey were all twelve;<NOTE PLACE="foot">1195 Of s. <HI REND="italic">CL;</HI> In a sweate <HI REND="italic">P;</HI> In armour <HI REND="italic">NA</HI>—þ.] <HI REND="italic">om. C;</HI> ther <HI REND="italic">N</HI>—a.] <HI REND="italic">om. NA.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="67" REF="66"/>
Þat on was þe lord him self,<NOTE PLACE="foot">1196 þat] <HI REND="italic">om. AP</HI>—þe l.] Otys <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>In rime to rede ariȝt.<NOTE PLACE="foot">1197 In they rime <HI REND="italic">P;</HI> In romans <HI REND="italic">A</HI>—ryght <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Þey smitte to him at ones<NOTE PLACE="foot">1198 That <HI REND="italic">N</HI>—to] att <HI REND="italic">P</HI>—all at o. <HI REND="italic">CP.</HI></NOTE></L>
<L>And þouȝte to breke his bones<NOTE PLACE="foot">1199 They <HI REND="italic">NA;</HI> Ffor they <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1200">And fille him doun in fiȝt.<NOTE PLACE="foot">1200 A. to f. <HI REND="italic">L;</HI> A. sle <HI REND="italic">NA</HI>—d.] <HI REND="italic">om. LNA</HI>—in that f. <HI REND="italic">N;</HI> in that tyde <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="101">
<HEAD>101</HEAD>
<L>Þo miȝte men here dinge<NOTE PLACE="foot">101. 1201 Ther <HI REND="italic">A</HI>—d.] ryȝht <HI REND="italic">A</HI>—Then men myȝt se ariȝt <HI REND="italic">N;</HI> Ffast together can the ding <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And rounde rappes ringe <MILESTONE N="1220" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1202 A. swordes lowde rynge <HI REND="italic">C;</HI> A. round they stroakes he gan fflinge <HI REND="italic">P;</HI> Strokis sadly pliȝt (lyght <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Among hem all in fere.<NOTE PLACE="foot">1203 alle ham <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>For soþ, wiþ oute lesinge, <MILESTONE N="1150" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1204 <HI REND="italic">und</HI> 1205 <HI REND="italic">umgestellt L.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1204 F. s.] Forthe <HI REND="italic">L</HI>—So harde þey gonne þrynge <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1205">Þe sparkes gonne out springe<NOTE PLACE="foot">1205 sparkylles <HI REND="italic">LNAP</HI>—out gan <HI REND="italic">NAP;</HI> conne to <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>From scheld and helmes clere.<NOTE PLACE="foot">1206 Throwe <HI REND="italic">NA;</HI> Of <HI REND="italic">P</HI>—sch.] helme <HI REND="italic">NA</HI>—h.] basnet <HI REND="italic">NA;</HI> harnesse <HI REND="italic">P</HI>—cl.] there <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus slouȝ of hem þre;<NOTE PLACE="foot">1207 <HI REND="italic">fehlt N.</HI> Sir L. <HI REND="italic">P</HI>—Syr L. slew and þe knyȝht thre <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þe four gonne to fle<NOTE PLACE="foot">1208 And þe <HI REND="italic">C</HI>—fourthe begon <HI REND="italic">L</HI>—And IIII awey gan fle <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>And dorst nouȝt niȝe him nere.<NOTE PLACE="foot">1209 þorst <HI REND="italic">C;</HI> wold <HI REND="italic">P</HI>—come <HI REND="italic">P</HI>—(Thei durst (Ne d. þei <HI REND="italic">A</HI>) come him no (<HI REND="italic">om. A</HI>) nere <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1210">Þe lord dwelde in þat stour<NOTE PLACE="foot">1210 lefte <HI REND="italic">L;</HI> abode <HI REND="italic">P;</HI> fauȝt <HI REND="italic">NA</HI>—the <HI REND="italic">L</HI>—schour <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And his sones four,<NOTE PLACE="foot">1211 With <HI REND="italic">A</HI>—And soe did his sonnes 4 <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To selle har lives dere. <MILESTONE N="1230" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1212 d.] þere <HI REND="italic">C</HI>—To helpe them in fere <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="102">
<HEAD>102</HEAD>
<L>Þo ronne rappes rive;<NOTE PLACE="foot">102. 1213 þo r.] Then they gaue <HI REND="italic">P;</HI> Thei (Syr Lib. <HI REND="italic">A</HI>) leide on <HI REND="italic">NA</HI>—strokis <HI REND="italic">NAP</HI>—þer ronne þo r. r. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="68" REF="67"/>
He on aȝens hem five <MILESTONE N="1160" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1214 on] <HI REND="italic">om. C;</HI> al one <HI REND="italic">N</HI>—h.] <HI REND="italic">om. LNA.</HI></NOTE></L>
<L N="1215">Fauȝt, as he were wod.<NOTE PLACE="foot">1215 He f. <HI REND="italic">N;</HI> And ff. <HI REND="italic">P</HI>—they <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Niȝ doun þey gonne him drive;<NOTE PLACE="foot">1216 dr.] bring <HI REND="italic">P</HI>—Togadir gan they dryue <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>As water doþ of clive,<NOTE PLACE="foot">1217 So <HI REND="italic">L</HI>—the w. <HI REND="italic">P</HI>—of the skythe <HI REND="italic">L;</HI> of a Spring <HI REND="italic">P</HI>—As bene (beys <HI REND="italic">A</HI>) abowte an hyve <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Of him ran þe blod.<NOTE PLACE="foot">1218 ham <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>As he was niȝ y-spilt, <MILESTONE N="1238" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1219 Then was he <HI REND="italic">P;</HI> Wh. (sir <HI REND="italic">add. NA</HI>) Lib. was <HI REND="italic">LNA</HI>—nere <HI REND="italic">NP</HI>—spilte <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1219 <HI REND="italic">und</HI> 1220 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE></L>
<L N="1220">His swerd brast in þe hilt: <MILESTONE N="1237" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1220 brake <HI REND="italic">NAP</HI>—bi <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L>Þo was he mad of mode.<NOTE PLACE="foot">1221 Than w. he <HI REND="italic">LNA;</HI> He w. full <HI REND="italic">P</HI>—mode] rede <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þe lord a strok him sette <MILESTONE N="1240" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1222 on him s. <HI REND="italic">P;</HI> he sete <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þoruȝ helm and basnet,<NOTE PLACE="foot">1223 þouȝ <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þat in þe skulle hit stod. <MILESTONE N="1170" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1224 þat <HI REND="italic">om. P</HI>—at <HI REND="italic">N;</HI> to <HI REND="italic">A</HI>—sk.] scheld <HI REND="italic">C;</HI> flesch <HI REND="italic">A</HI>—h.] with <HI REND="italic">N</HI>—bode <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="103">
<HEAD>103</HEAD>
<L N="1225">A swouȝ he fell adoun<NOTE PLACE="foot">103. 1225 In swounynge <HI REND="italic">LN;</HI> Then in a swoone <HI REND="italic">P;</HI> He swonyd <HI REND="italic">A</HI>—he] and <HI REND="italic">A</HI>—lowted <HI REND="italic">P</HI>—downe <HI REND="italic">LN;</HI> lowe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>On his hinder arsoun,<NOTE PLACE="foot">1226 An <HI REND="italic">C;</HI> Vpon <HI REND="italic">L;</HI> Ouer <HI REND="italic">NA;</HI> He leaned on <HI REND="italic">P</HI>—ferther a. <HI REND="italic">L;</HI> hors cropoune <HI REND="italic">NA;</HI> saddle bow <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As man, þat was all mate.<NOTE PLACE="foot">1227 As a m. <HI REND="italic">P</HI>—wer <HI REND="italic">A</HI>—all m.] a m. <HI REND="italic">A;</HI> m. <HI REND="italic">CN;</HI> nye slake <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>His fomen wer well boun,<NOTE PLACE="foot">1228 fone <HI REND="italic">L;</HI> 4 sonnes <HI REND="italic">P</HI>—well] <HI REND="italic">om. N;</HI> full <HI REND="italic">L;</HI> all <HI REND="italic">AP</HI>—bownde <HI REND="italic">L;</HI> a bowne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To perce his acketoun,<NOTE PLACE="foot">1229 Ffor to <HI REND="italic">P</HI>—persyue <HI REND="italic">L;</HI> perische <HI REND="italic">NP;</HI> pare of <HI REND="italic">A</HI>—a.] crowne <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1230">Gipell, maile and plate.<NOTE PLACE="foot">1230 G.] Bothe <HI REND="italic">L;</HI> Double <HI REND="italic">P</HI>—Throwe helme (and basnet (b. a. <HI REND="italic">A</HI>) plate <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>As he gan sore smerte,<NOTE PLACE="foot">1231 But as <HI REND="italic">P;</HI> When <HI REND="italic">LNA</HI>—sore ganne <HI REND="italic">A;</HI> gan <HI REND="italic">P</HI>—to sm. <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
<L>He pulled up his herte <MILESTONE N="1250" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1232 Againe he <HI REND="italic">P</HI>—plukkid <HI REND="italic">NAP</HI>—Vp he pullede h. h. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And kevered of his state.<NOTE PLACE="foot">1233 He <HI REND="italic">A</HI>—sterryd <HI REND="italic">L</HI>—of] <HI REND="italic">om. N;</HI> vp <HI REND="italic">L;</HI> vpon <HI REND="italic">A</HI>—As the Kinde of his estate <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="69" REF="68"/>
An ax he hente all boun, <MILESTONE N="1180" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1234 ex <HI REND="italic">C</HI>—a. b.] him nyghe <HI REND="italic">L</HI>—And hent (He h. an ax <HI REND="italic">A</HI>) that was (hong <HI REND="italic">A</HI>) him nye <HI REND="italic">NA;</HI> And soone he h. in his ffist <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1235">Þat heng at his arsoun;<NOTE PLACE="foot">1235 by <HI REND="italic">L;</HI> doune bi <HI REND="italic">N</HI>—thighe <HI REND="italic">LN</HI>—At hys hynder arsoun <HI REND="italic">C;</HI> An axe that hanged on his sadle crest <HI REND="italic">P;</HI> He smote þe knyght doun be þe kne <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Allmest him þouȝte to late.<NOTE PLACE="foot">1236 A.he th. <HI REND="italic">N;</HI> A. itt was <HI REND="italic">P</HI>—Thorow habergon and plate <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="104">
<HEAD>104</HEAD>
<L>He stered him as a kniȝt:<NOTE PLACE="foot">104. 1237 Tho he st. h. <HI REND="italic">L;</HI> þan besterede he h. <HI REND="italic">C;</HI> He sterith h. <HI REND="italic">N;</HI> He st. h. there <HI REND="italic">A;</HI> Then he ffought <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þre stedes heddes doun riȝt<NOTE PLACE="foot">1238 þre st. h.] Thre st. <HI REND="italic">L;</HI> Hare st. <HI REND="italic">N;</HI> That III knyghtes <HI REND="italic">A;</HI> Their horsses ffell <HI REND="italic">P</HI>—adowne <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>He slouȝ at strokes þre.<NOTE PLACE="foot">1239 smot <HI REND="italic">C</HI>—dyntis <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1240">Þe lord siȝ þat siȝt<NOTE PLACE="foot">1240 When þe <HI REND="italic">A;</HI> And when the <HI REND="italic">P</HI>—that in s <HI REND="italic">L;</HI> the ffight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And of his hors aliȝt;<NOTE PLACE="foot">1241 A.] <HI REND="italic">om. AP</HI>—on <HI REND="italic">C</HI>—courser <HI REND="italic">C;</HI> stede <HI REND="italic">L</HI>—lyȝt <HI REND="italic">C;</HI> he al. <HI REND="italic">L;</HI> he gan lyȝht <HI REND="italic">A;</HI> adowne gan light <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Awey he gan to fle. <MILESTONE N="1260" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1242 And (<HI REND="italic">om. A</HI>) aweyward <HI REND="italic">NA</HI>—he ffast g. <HI REND="italic">P;</HI> he began <HI REND="italic">L;</HI> gan he <HI REND="italic">N</HI>—to] <HI REND="italic">om. NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus no lenger abod,<NOTE PLACE="foot">1243 Sir Lib. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>But aftir him he rod <MILESTONE N="1190" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1244 he] <HI REND="italic">om. N;</HI> ffast he <HI REND="italic">P</HI>—Faste as he wer wode <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1245">And under a chestein tre<NOTE PLACE="foot">1245 A.] <HI REND="italic">om. LN</HI>—vnþer <HI REND="italic">C</HI>—chest of tree <HI REND="italic">P</HI>—After hym rode he <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þer he hadde him quelde,<NOTE PLACE="foot">1246 þ.] Vnder a cheston tre <HI REND="italic">A</HI>—quelþe <HI REND="italic">C;</HI> killed <HI REND="italic">P;</HI> yquelde <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>But þe lord him ȝeld,<NOTE PLACE="foot">1247 B. that the <HI REND="italic">L;</HI> B. as the <HI REND="italic">N</HI>—Had he not to hym aȝelde <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>At his wille to be,<NOTE PLACE="foot">1248 for to <HI REND="italic">LAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="105">
<HEAD>105</HEAD>
<L>And be certaine extente<NOTE PLACE="foot">105. 1249 bi a c. <HI REND="italic">NA</HI>—stente <HI REND="italic">LN;</HI> entent <HI REND="italic">A</HI>—And ffor to yeeld his stent <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1250">Tresour, lond and rente,<NOTE PLACE="foot">1250 londes <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Castell, halle and bour.<NOTE PLACE="foot">1251 Castellus <HI REND="italic">A</HI>—tower <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="70" REF="69"/>
Libeaus þer to consente <MILESTONE N="1270" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1252 Therto Lib. <HI REND="italic">NA</HI>—assente <HI REND="italic">LNA</HI>—Sir L. consented therto <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In forward, þat he wente<NOTE PLACE="foot">1253 By f. so that <HI REND="italic">L</HI>—Him fforward that he wold goe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To þe king Arthour <MILESTONE N="1200" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1254 Vnto þe <HI REND="italic">A;</HI> Vnto <HI REND="italic">LP;</HI> On to <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1255">And seye: "Lord of renoun,<NOTE PLACE="foot">1255 sayde <HI REND="italic">L</HI>—of great r. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As overcome and prisoun<NOTE PLACE="foot">1256 and] <HI REND="italic">om. NA</HI>—In battell I am ouerthrowne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>I am to þin honour."<NOTE PLACE="foot">1257 And sent thee to honor <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe lord graunte his wille<NOTE PLACE="foot">1258 gr. to h. w. <HI REND="italic">C;</HI> gr. it at h. w. <HI REND="italic">N;</HI> gr. theretill <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Boþe loude and stille<NOTE PLACE="foot">1259 lowþe <HI REND="italic">C</HI>—Ffor to doe all his will <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1260">And ledde him to his tour.<NOTE PLACE="foot">1260 A. l. h. home to <HI REND="italic">N;</HI> They went home to <HI REND="italic">P</HI>—bour <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="106">
<HEAD>106</HEAD>
<L>Anoon þat maide Elene<NOTE PLACE="foot">106. 1261 the <HI REND="italic">L</HI>—The dworfe and m. E. <HI REND="italic">NA;</HI> And anon M. E. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ gentill men fiftene <MILESTONE N="1280" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1262 g. m.] knights <HI REND="italic">P</HI>—Went with sir <HI REND="italic">(om. A)</HI> Lib. y wene <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Was fet to þat castell.<NOTE PLACE="foot">1263 i-fett <HI REND="italic">L;</HI> ffeitched <HI REND="italic">P</HI>—into <HI REND="italic">P</HI>—the <HI REND="italic">LP</HI>—To (Vnto <HI REND="italic">A</HI>) sir Otys castelle <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Sche and þe dwerȝ bidene <MILESTONE N="1210" UNIT="R"/></L>
<L N="1265">Telde dedes kene<NOTE PLACE="foot">1265 T. all the d. <HI REND="italic">L;</HI> T. of the d. <HI REND="italic">N;</HI> T. of his d. <HI REND="italic">P;</HI> T. of ser Lib. d. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Of Libeaus, hou hit fell,<NOTE PLACE="foot">1266 befell <HI REND="italic">LN</HI>—And how that itt befell <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And which presentes four<NOTE PLACE="foot">1267 A. wh.] Swyche <HI REND="italic">C;</HI> And of the <HI REND="italic">NA;</HI> That hee had <HI REND="italic">P</HI>—persones <HI REND="italic">L;</HI> prisoneres <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>He sente to king Arthour,<NOTE PLACE="foot">1268 He] <HI REND="italic">om. P;</HI> That he <HI REND="italic">NA—</HI>hadde ysent <HI REND="italic">C</HI>—to] <HI REND="italic">om. C;</HI> vnto <HI REND="italic">P</HI>—k] <HI REND="italic">om. A.</HI></NOTE></L>
<L>Þat he wan fair and well.<NOTE PLACE="foot">1269 had woone <HI REND="italic">P</HI>—f. a.] so <HI REND="italic">N;</HI> ryght <HI REND="italic">A;</HI> ffull <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1270">Þe lord was glad and bliþe<NOTE PLACE="foot">1270-1272 <HI REND="italic">fehlen N.</HI> 1270 gl. a.] well <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>And þonked fele siþe<NOTE PLACE="foot">1271 þonkeþ <HI REND="italic">C</HI>—f.] god a C <HI REND="italic">A;</HI> god often <HI REND="italic">P</HI>—syde <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>God and seint Michell, <MILESTONE N="1218" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1290" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1272 G. a.] And also <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="107">
<HEAD>107 <NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">107 fehlt in C.</HI></NOTE></HEAD>
<L><PB N="71" REF="70"/>
Þat swich a noble kniȝt <NOTE PLACE="foot">1273 douȝti <HI REND="italic">N;</HI> herdy <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Schulde winne in fiȝt<NOTE PLACE="foot">1274 His ladi sch. <HI REND="italic">N</HI>—w. in] with werre in <HI REND="italic">L;</HI> ffor that Ladye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1275">His lady fair and hende.<NOTE PLACE="foot">1275 Wynne his l. free <HI REND="italic">L;</HI> That was soe ffaire and ffree <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To cover main and miȝt<NOTE PLACE="foot">1276 c. with m. <HI REND="italic">L</HI>—In the towne dwelled a Knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus a fourteniȝt<NOTE PLACE="foot">1277 Att the ffull ffortnight <HI REND="italic">P;</HI> Furti daies with the knyȝt <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þer wiþ him gan lende.<NOTE PLACE="foot">1278 Ther than he gon l. <HI REND="italic">A;</HI> Ther than g. he sende <HI REND="italic">N;</HI> Sir L. there g. bee <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He dede him helen his wounde,<NOTE PLACE="foot">1279 And <HI REND="italic">NAP</HI>—d. heale him <HI REND="italic">P;</HI> d. helen <HI REND="italic">L;</HI> helyd hym <HI REND="italic">A</HI>—of his wounds <HI REND="italic">P;</HI> euery wonde <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1280">Þat he was hol and sound<NOTE PLACE="foot">1280 þ. he w.] And made hym <HI REND="italic">L;</HI> Bothe <HI REND="italic">P</HI>—hold <HI REND="italic">L</HI>—sounne <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Be þe fourteniȝt ende.<NOTE PLACE="foot">1281 þe] that day <HI REND="italic">N</HI>—f.] XL deys <HI REND="italic">A;</HI> six wokis <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L>Þan Libeaus and þat may <MILESTONE N="1300" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1282 Th. Sir L. <HI REND="italic">P</HI>—the <HI REND="italic">N;</HI> his <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Toke her riȝte way,<NOTE PLACE="foot">1283 the <HI REND="italic">NA</HI>—redy <HI REND="italic">A</HI>—Rode fforthe on their way <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To Sinadoun to wende.</L>
</LG>
<LG N="108">
<HEAD>108 <NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">108 fehlt in C.</HI></NOTE></HEAD>
<L N="1285">Þe lord wiþ oute dwellinge <NOTE PLACE="foot">1285 That <HI REND="italic">N</HI>—lettyng <HI REND="italic">NA</HI>—And alsoe the Lord of that tower <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wente to Arthour þe king<NOTE PLACE="foot">1286 W. vnto K. A. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And for prisoun him ȝeld<NOTE PLACE="foot">1287 f.] <HI REND="italic">om. P</HI>—prisoner <HI REND="italic">NAP</HI>—h. did y. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And telde, hou a kniȝt ȝing<NOTE PLACE="foot">1288 He <HI REND="italic">A</HI>—h. a kn. ȝ.] him the begynnynge <HI REND="italic">L;</HI> to (vnto <HI REND="italic">A</HI>) the kyng <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Hadde wonne him in fiȝtinge<NOTE PLACE="foot">1289 H. w. h.] Howe (suche a (aventours <HI REND="italic">N</HI>) knyght <HI REND="italic">LNA</HI>—in f.] yonge <HI REND="italic">NA</HI>—In ff. had him woone <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1290"><NOTE PLACE="foot">1290 A. o.] A. o. him <HI REND="italic">P;</HI> Wan hym <HI REND="italic">LNA</HI>—in the f. <HI REND="italic">LAP.</HI> 1290<SUP>a</SUP>^-<SUP>c</SUP> (= P1309-1311):<Q><LG>
<L>And said: 'Lord of great renowne!</L>
<L>I am in battell brought adowne</L>
<L>With a Knight soe bolde. <HI REND="italic">add. P.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> And overcome in felde. <MILESTONE N="1308" UNIT="P"/></L>
<L><PB N="72" REF="71"/>
King Arthour hadde god game, <MILESTONE N="1312" UNIT="P"/></L>
<L>And so hadde alle in same,<NOTE PLACE="foot">1292 so h. they a. <HI REND="italic">P;</HI> the (hys <HI REND="italic">A</HI>) knyȝtis <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þat herde þat tale y-telde, <MILESTONE N="1314" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1293 soe told <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And chosen him profitable<NOTE PLACE="foot">1294-1296 <HI REND="italic">fehlen P.</HI> 1294 A. (A. þer <HI REND="italic">A</HI>) thei ch. <HI REND="italic">NA</HI>—h.] for <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1295">Kniȝt of þe rounde table,<NOTE PLACE="foot">1295 By kn. <HI REND="italic">L;</HI> The kn. <HI REND="italic">N;</HI> A kn. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>To fiȝte wiþ spere and scheld.</L>
</LG>
<LG N="109">
<HEAD>109</HEAD>
<L>Nou reste we her a while <MILESTONE N="1219" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1315" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">109. 1297 h.] <HI REND="italic">om. A</HI>—Rest we nowe a wh. <HI REND="italic">N;</HI> Now let vs r. a wh. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Of sir Otes de Lile <MILESTONE N="1220" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1298 de la Ile <HI REND="italic">N;</HI> de la byle <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And telle we oþer tales.<NOTE PLACE="foot">1299 of other <HI REND="italic">N;</HI> forthe oure <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE></L>
<L N="1300">Libeaus rod many a mile<NOTE PLACE="foot">1300 Sir L. <HI REND="italic">NAP;</HI> Howe Lyb. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>And siȝ aventurs file<NOTE PLACE="foot">1301 Sawe <HI REND="italic">P;</HI> Among <HI REND="italic">C;</HI> In <HI REND="italic">NA</HI>—f.] many and vile <HI REND="italic">P;</HI> the while <HI REND="italic">L;</HI> and in (<HI REND="italic">om. A</HI>) perile <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>In Irland and in Wales. <MILESTONE N="1320" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1302 And <HI REND="italic">L</HI>—Irl.] England <HI REND="italic">P;</HI> Cornewaile <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Hit fell in þe monþ of June,<NOTE PLACE="foot">1303 Till itt <HI REND="italic">P</HI>—befell <HI REND="italic">CLNAP</HI>—in June y wene <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Whan þe fenell hongeþ in toun<NOTE PLACE="foot">1304 þe] <HI REND="italic">om. L</HI>—in the t. <HI REND="italic">P;</HI> al grene <HI REND="italic">L</HI>—Whan leuys and buskid (<HI REND="italic">lies:</HI> buskis) ben grene <HI REND="italic">N;</HI>When þe leuys wex grene <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1305">Grene in semely sales;<NOTE PLACE="foot">1305 All greene <HI REND="italic">P;</HI> Abowte <HI REND="italic">L;</HI> And flowris <HI REND="italic">NA</HI>—saale <HI REND="italic">LN;</HI> manner <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe someris day is long,<NOTE PLACE="foot">1306 þys <HI REND="italic">C</HI>—midsummer <HI REND="italic">P</HI>—is ffaire and l. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Mery is þe foules song<NOTE PLACE="foot">1307 M. (is thanne (th. is <HI REND="italic">A</HI>) the songe <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And notes of þe niȝtingales: <MILESTONE N="1230" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1308 A. n.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> A n. <HI REND="italic">C</HI>—nygh∣tyngale <HI REND="italic">LN</HI>—The notes of birds on bryar <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="110">
<HEAD>110</HEAD>
<L>Þat time Libeaus gan ride<NOTE PLACE="foot">110. 1309 Than th. <HI REND="italic">N</HI>—gan Lib. <HI REND="italic">NA;</HI> L. com <HI REND="italic">C</HI>—Sir L. then g. r. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1310">Be a river side<NOTE PLACE="foot">1310 Along by <HI REND="italic">P</HI>—reueres <HI REND="italic">L;</HI> ryuer is <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="73" REF="72"/>
And siȝ a fair cite<NOTE PLACE="foot">1311 He <HI REND="italic">N</HI>—greet <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ paleis proud in pride <MILESTONE N="1330" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1312 W. a p. <HI REND="italic">N</HI>—W. pauillyons of much pride <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And castelles hiȝ and wide<NOTE PLACE="foot">1313 A castelle h. <HI REND="italic">N;</HI> And a castle ffaire <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And ȝates greet plente.<NOTE PLACE="foot">1314 Wiþ <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1315">He axed, what hit hiȝt;<NOTE PLACE="foot">1315 a. ffast wh. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe maide seide anon riȝt:<NOTE PLACE="foot">1316 mey <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>'Sir, I will telle þe!<NOTE PLACE="foot">1317 S.] <HI REND="italic">om. NA</HI>—w. gladly t. <HI REND="italic">A;</HI> t. hyt <HI REND="italic">C</HI>—to the <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Men clepeþ hit Ile d'or; <MILESTONE N="1240" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1318 calys <HI REND="italic">A</HI>—h.] this <HI REND="italic">LA</HI>—II- deore <HI REND="italic">L;</HI> Ildore <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Her haþ be fiȝtinge mor,<NOTE PLACE="foot">1319 Ther <HI REND="italic">NP</HI>—h. y-be <HI REND="italic">N;</HI> be <HI REND="italic">L;</HI> is <HI REND="italic">A</HI>—fightis <HI REND="italic">L;</HI> slaine Knights <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1320">Þan owher in any countre.<NOTE PLACE="foot">1320 owh.] euer was <HI REND="italic">N;</HI> is <HI REND="italic">A;</HI> beene <HI REND="italic">P</HI>—a.] many <HI REND="italic">A;</HI> this <HI REND="italic">P</HI>—Ther is werr in euery countre <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="111">
<HEAD>111</HEAD>
<L>For a lady of pris,<NOTE PLACE="foot">111. 1321 l. ful of <HI REND="italic">N;</HI> l. that is of <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Roddy as rose on rise, <MILESTONE N="1340" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1322 R.] Wiþ rode reed <HI REND="italic">C;</HI> Hir rode (coulour <HI REND="italic">P</HI>) is rede (reder <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NAP</HI>—as r. on] þan þe <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þis countre is in doute.<NOTE PLACE="foot">1323 All th. <HI REND="italic">P</HI>—is al in <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>A geaunt, þat hatte Maugis,<NOTE PLACE="foot">1324 Ffor a <HI REND="italic">P</HI>—þ.] <HI REND="italic">om. C</HI>—hight <HI REND="italic">PLA</HI>—Mangus <HI REND="italic">N;</HI> Magus <HI REND="italic">A;</HI> Man∣gys <HI REND="italic">P;</HI> Maungys <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1325">Nowher his per þer nis,<NOTE PLACE="foot">1325 þ. n.] is <HI REND="italic">L</HI>—His pere nouȝt yfounde (fownd <HI REND="italic">A</HI>) is <HI REND="italic">NA;</HI> There is no more such theeues <HI REND="italic">P</HI></NOTE></L>
<L>Her haþ beleide aboute.<NOTE PLACE="foot">1326 H. h. besett <HI REND="italic">L;</HI> He hath (bisette hur (her bes. <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA;</HI> That Ladye hee lyeth <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He is as blak as pich;<NOTE PLACE="foot">1327 is bl. <HI REND="italic">CNA;</HI> is heathen as bl. <HI REND="italic">P</HI>—as (so <HI REND="italic">N</HI>) ony p. <HI REND="italic">CAN.</HI></NOTE></L>
<L>Nowher þer is non swich <MILESTONE N="1250" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1328 þ.] <HI REND="italic">om. L</HI>—Now there be no more such <HI REND="italic">P;</HI> In al this worlde is him none liche <HI REND="italic">N;</HI> In al þe lond is non so stoute <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Of dedes sterne and stoute.<NOTE PLACE="foot">1329 <HI REND="italic">fehlt A.</HI> dede <HI REND="italic">C</HI>—sterne] so st. <HI REND="italic">N;</HI> strong <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1330"><PB N="74" REF="73"/>
What kniȝt, þat passeþ þe bregge,<NOTE PLACE="foot">1330 The kn. <HI REND="italic">A;</HI> Ho <HI REND="italic">C</HI>—þat] so <HI REND="italic">L</HI>—this <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>His armes he mot doun legge<NOTE PLACE="foot">1331 armour <HI REND="italic">A</HI>—he mot l. <HI REND="italic">C;</HI> must he l. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And to þe geaunt aloute. <MILESTONE N="1254" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1350" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1332 Or <HI REND="italic">A</HI>—þe g.] him <HI REND="italic">N</HI>—alowty <HI REND="italic">N;</HI> loute <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="112">
<HEAD>112 <NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">112 fehlt in C.</HI></NOTE></HEAD>
<L>He is þritty fote of lengþe <NOTE PLACE="foot">1333 is of th. <HI REND="italic">A;</HI> is 20 <HI REND="italic">P;</HI> is furti <HI REND="italic">N</HI>—on l. <HI REND="italic">L;</HI> longe <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And miche more of strengþe,<NOTE PLACE="foot">1334 (And also swithe (For sothe also <HI REND="italic">A</HI>) stronge <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1335">Þan oþer kniȝtes five:<NOTE PLACE="foot">1335 As o. kn. fifte <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Sir Libeaus, well beþenk þe,<NOTE PLACE="foot">1336 w.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> now <HI REND="italic">P</HI>—b. þe] thinke on thy suete <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þat þou wiþ him ne meng þe;<NOTE PLACE="foot">1337 not with h. <HI REND="italic">A</HI>—m. þe] mete <HI REND="italic">A;</HI> macched bee <HI REND="italic">L</HI>—With suche one to melle <HI REND="italic">N;</HI> He is more grimmner ffor to see <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He is grim to descrive.<NOTE PLACE="foot">1338 He is wondir grisly <HI REND="italic">N;</HI> For he is full grymly <HI REND="italic">A;</HI> Then any one aliue <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He bereþ on everich browe<NOTE PLACE="foot">1339 He b. haires on his br. <HI REND="italic">P;</HI> Eche (The <HI REND="italic">A</HI>) here of his browyn (berd gryme <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1340">As bristelles of a sowe,<NOTE PLACE="foot">1340 As it were br. <HI REND="italic">L;</HI> Like the br. <HI REND="italic">P</HI>—Is (Be <HI REND="italic">A</HI>) liche the here (brystelles <HI REND="italic">A</HI>) of a swyn <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>His heed greet as an hive;<NOTE PLACE="foot">1341 H. h. is gr. and stout <HI REND="italic">P;</HI> (For it is sothe (Forsoth <HI REND="italic">A</HI>) wittirly <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>His armes þe lengþe of an elle; <MILESTONE N="1360" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1342 H. a.] Eche arme is <HI REND="italic">P</HI>—H. a. bith wondir long <HI REND="italic">N;</HI> H. bonys are full long <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>His fistes beþ full felle,<NOTE PLACE="foot">1343 arne <HI REND="italic">L</HI>—full] great and <HI REND="italic">P</HI>—And him silue also (full <HI REND="italic">A</HI>) strong <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Dintes wiþ to drive.'<NOTE PLACE="foot">1344 D. ffor <HI REND="italic">to</HI> dr. about <HI REND="italic">P;</HI> He (And <HI REND="italic">A</HI>) sleyth al that comyth him by <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot">112<SUP>a</SUP> <HI REND="italic">von NA hinzugefügt:</HI><Q><LG>
<L>And so is he grymly,<NOTE PLACE="foot">1344<SUP>a</SUP> For soth he is as gr. <HI REND="italic">A</HI></NOTE></L>
<L>As y telle the wittirly,<NOTE PLACE="foot">1344<SUP>b</SUP> w.] vereley <HI REND="italic">A</HI></NOTE></L>
<L>He is also grete,<NOTE PLACE="foot">1344<SUP>c</SUP> And also perdye <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>As is an ox or a kowe,<NOTE PLACE="foot">1344<SUP>d</SUP> As any ox or cow <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1344e">For sothe, as y sey nowe,<NOTE PLACE="foot">1344<SUP>e</SUP> n.] ȝow <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Or as grete as eny nete.<NOTE PLACE="foot">1344<SUP>f</SUP> An asse our any n. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>A carte stife and good<NOTE PLACE="foot">1344<SUP>g</SUP> With <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Vnnethe, bi the rode,<NOTE PLACE="foot">1344<SUP>i</SUP> hir <HI REND="italic">N;</HI> hym and hys <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>May his gere lede.</L>
<L N="1344k">He is ful stife and sture;<NOTE PLACE="foot">1344<SUP>k</SUP> f.] <HI REND="italic">om. A</HI>—sture] stronge <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Ther may no man his dynt dure;</L>
<L>For sothe, so bith thei grete.<NOTE PLACE="foot">1344<SUP>m</SUP> So than are þei gr. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG></Q></NOTE>
<LG N="113">
<HEAD>113</HEAD>
<L N="1345"><PB N="75" REF="74"/>
Quoþ Libeaus: 'Maide hende, <MILESTONE N="1255" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">113. 1345 þo seyde L. <HI REND="italic">C;</HI> Sir L. said <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>My way nou will I wende<NOTE PLACE="foot">1346 On our w. <HI REND="italic">P</HI>—n.] <HI REND="italic">om. NAP</HI>—we will <HI REND="italic">P</HI>—Schold y wonde to wende <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>For alle his strokis ille.<NOTE PLACE="foot">1347 F. h. dentys ylle <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝif god me grace sende,<NOTE PLACE="foot">1348 g. will me <HI REND="italic">LAP;</HI> g. wol <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Er þis day come to ende,<NOTE PLACE="foot">1349 c. to an e. <HI REND="italic">P;</HI> be at þe e. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1350">Wiþ fiȝt I hope him spille: <MILESTONE N="1260" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1368" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1350 W. f.] <HI REND="italic">om. P</HI>—hope] schall <HI REND="italic">CNA</HI>—fell <HI REND="italic">L;</HI> ffor to sp. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>I have y-sein grete okes<NOTE PLACE="foot">1351-1353 <HI REND="italic">fehlen P.</HI> 1351 sene <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE></L>
<L>Falle for windes strokes<NOTE PLACE="foot">1352 with wynde strokis <HI REND="italic">NA;</HI> with wyndes and str. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>And smale stonde full stille.<NOTE PLACE="foot">1353 A. the lytell st. <HI REND="italic">L;</HI> In litille stunde <HI REND="italic">N</HI>—þe smale han stonde stylle <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þauȝ I be ȝing and lite, <MILESTONE N="1369" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1354 <HI REND="italic">fehlt A.</HI> Thoughe that y be litell <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="1355">To him will I smite; <MILESTONE N="1370" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1355 schalle <HI REND="italic">N;</HI> ȝyt wyll <HI REND="italic">C</HI>—I will him sore smyte <HI REND="italic">P;</HI> I sett no by hym a myte <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">1356 And l. <HI REND="italic">AP</HI>—Do g. all h. w. <HI REND="italic">C.</HI> 1356<SUP>a</SUP>^-<SUP>c</SUP> (= P 1372-1374):<Q><LG>
<L>I beseech god almight,</L>
<L>That I may soe with him ffight,</L>
<L>That grant (<HI REND="italic">lies:</HI> giant) ffor to kill. <HI REND="italic">add. P.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> Let god do his wille!' <MILESTONE N="1371" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="114">
<HEAD>114</HEAD>
<L>Þey ride forþ all þre <MILESTONE N="1375" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">114. 1357 The <HI REND="italic">A;</HI> Then they <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Toward þat faire cite,<NOTE PLACE="foot">1358 To <HI REND="italic">NA;</HI> Vnto <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Men clepeþ hit Ile d'or.<NOTE PLACE="foot">1359 That men <HI REND="italic">LNA;</HI> Me <HI REND="italic">C</HI>—calleth <HI REND="italic">L;</HI> callyd <HI REND="italic">A;</HI> call <HI REND="italic">P</HI>—h.] <HI REND="italic">om. LNA</HI>—ylledore <HI REND="italic">C;</HI> Ile dolour <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="1360"><PB N="76" REF="75"/>
Maugis þey gonne y-se <MILESTONE N="1270" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1360 Maun∣geys <HI REND="italic">C;</HI> Maugus <HI REND="italic">N;</HI> Than Magus <HI REND="italic">A;</HI> Anon Mangy <HI REND="italic">P</HI>—gan thei <HI REND="italic">NAP</HI>—see <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Upon a bregge of tre,<NOTE PLACE="foot">1361 þe <HI REND="italic">CA.</HI></NOTE></L>
<L>Beld as wilde bore. <MILESTONE N="1380" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1362 B.] Loke <HI REND="italic">N;</HI> As grimm <HI REND="italic">P</HI>—as a w. b. <HI REND="italic">LN;</HI> as any b. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>His scheld was blak as pich,<NOTE PLACE="foot">1363 w.] as <HI REND="italic">C</HI>—p.] ter <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Lingell, armes, trappure swich;<NOTE PLACE="foot">1364 tr. was sw. <HI REND="italic">C</HI>—His paytrill, his crouper <HI REND="italic">P;</HI> And all his armour suche <HI REND="italic">L;</HI> Lib. say neuer none suche <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1365">Þre maumettes þer inne wore,<NOTE PLACE="foot">1365 IIII <HI REND="italic">N;</HI> Fowre <HI REND="italic">A</HI>—was <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">1366-1368 <HI REND="italic">lauten</HI> in <HI REND="italic">NA:</HI><Q><LG>
<L>For no while he stode,</L>
<L>But to Libeous ȝode</L>
<L>And seid to him with wowe; <HI REND="italic">N.</HI></L>
<L>Ther no while he stode;</L>
<L>To Lybeaus sone he rode;</L>
<L>He was blake as any bere. <HI REND="italic">A</HI></L>
</LG></Q> 1366 gilte <HI REND="italic">L</HI>—The were gaylye gilt with gold <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> Of gold gailich y-geld;</L>
<L>A spere in honde he held<NOTE PLACE="foot">1367 schafte an h. <HI REND="italic">C</HI>—And a sp. in his h. he did hold <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And his scheld him before.<NOTE PLACE="foot">1368 his] oo <HI REND="italic">C</HI>—childe (!) <HI REND="italic">L</HI>—And alsoe his sword in ffere <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="115">
<HEAD>115</HEAD>
<L>He cride to him in spite:<NOTE PLACE="foot">115. 1369-1371 <HI REND="italic">fehlen NA.</HI> 1369 despyte <HI REND="italic">CP.</HI></NOTE></L>
<L N="1370">'Say, þou felaw in whit, <MILESTONE N="1290" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1370 And said' ffellow I thee quite <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Tell me, what art þou?<NOTE PLACE="foot">1371 Now what thou art mee tell <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Torne hom aȝain als tit <MILESTONE N="1390" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1372 And t. <HI REND="italic">P</HI>—h.] <HI REND="italic">om. NAP</HI>—als] <HI REND="italic">om. L;</HI> as <HI REND="italic">N;</HI> all so <HI REND="italic">CAP.</HI></NOTE></L>
<L>For þin owe profit,</L>
<L><NOTE PLACE="foot">1374 louede <HI REND="italic">C;</HI> lovyst <HI REND="italic">L</HI>—pr.] selfe well <HI REND="italic">P.</HI> 1374<SUP>a</SUP>^-<SUP>c</SUP>:<Q><LG>
<L>Whan he say Libeous with siȝt,</L>
<L>He seyde (to hym <HI REND="italic">add. A</HI>)anone riȝt:</L>
<L>'Telle me, whate art thowe!' <HI REND="italic">add. NA.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> Ȝef þou love þy prou!'</L>
<L N="1375"><PB N="77" REF="76"/>
Libeaus seide anoon riȝt:<NOTE PLACE="foot">1375 Sir L. <HI REND="italic">NAP</HI>—a. r.] apliȝt <HI REND="italic">N;</HI> I plyght <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>'King Arthour made me kniȝt;<NOTE PLACE="foot">1376 K.] <HI REND="italic">om. C</HI>—a Kn. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To him I made avou,<NOTE PLACE="foot">1377 And to <HI REND="italic">A;</HI> Vnto <HI REND="italic">P</HI>—av.] my vow <HI REND="italic">P;</HI> myne avowe <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þat I ne schulde never turne bak;<NOTE PLACE="foot">1378 ne] <HI REND="italic">om. LAP</HI>—never] <HI REND="italic">om. N</HI>—t. my b. <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L>Þer fore, þou devell in blak,<NOTE PLACE="foot">1379 For þe thow <HI REND="italic">A;</HI> Ffor noe such <HI REND="italic">P</HI>—fend <HI REND="italic">A</HI>—in] <HI REND="italic">om. LA;</HI> so <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1380">Make þe redy nou!'<NOTE PLACE="foot">1380 Goe make <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="116">
<HEAD>116</HEAD>
<L>Sir Libeaus and Maugis<NOTE PLACE="foot">116. 1381 Now S. <HI REND="italic">P</HI>—Maugus on fote (forth <HI REND="italic">add. A</HI>) yode <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>On stedes proude of pris <MILESTONE N="1400" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1382 Of horsses <HI REND="italic">P</HI>—in <HI REND="italic">L</HI>—And Libeous rode to him (with his (on <HI REND="italic">A</HI>) stede <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Togeder ride full riȝt.<NOTE PLACE="foot">1383 T. they <HI REND="italic">r. P</HI>—For sothe than ful riȝt <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Boþe lordes and ladis<NOTE PLACE="foot">1384 B.] <HI REND="italic">om. NA</HI>—lad. briȝt <HI REND="italic">N;</HI> Lad. there <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1385">Leyn out in pount tournis,<NOTE PLACE="foot">1385 Laynen (Lay <HI REND="italic">N</HI>) in <HI REND="italic">LN;</HI> L. on <HI REND="italic">P;</HI> Rode in <HI REND="italic">A</HI>—pomet tours <HI REND="italic">C;</HI> pount tornere <HI REND="italic">P;</HI> her toures <HI REND="italic">L;</HI> þer curryculis <HI REND="italic">A;</HI> hare korvelle <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>To se þat selly siȝt,<NOTE PLACE="foot">1386 For to <HI REND="italic">L</HI>—biholde <HI REND="italic">NA</HI>—s.] <HI REND="italic">om. LNA;</HI> seemlye <HI REND="italic">P</HI>—fyȝt <HI REND="italic">CNA.</HI></NOTE></L>
<L>And praide god loude and still,<NOTE PLACE="foot">1387 Thei <HI REND="italic">NA</HI>—g.] <HI REND="italic">om. C;</HI> to g. <HI REND="italic">LNP</HI>—bothe l. a. st. <HI REND="italic">L;</HI> wiþ good wyll <HI REND="italic">C;</HI> of his wille <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝif hit were his will,<NOTE PLACE="foot">1388 If that itt <HI REND="italic">P</HI>—his swete w. <HI REND="italic">L</HI>—Boþe lode and styll <HI REND="italic">CNA.</HI></NOTE></L>
<L>Helpe þat cristen kniȝt,<NOTE PLACE="foot">1389 To h. <HI REND="italic">P;</HI> Save <HI REND="italic">L;</HI> To save <HI REND="italic">NA</HI>—H. Lyb. þe kn. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1390">And þat file geaunt, <MILESTONE N="1300" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1390 the <HI REND="italic">P</HI>—That schulde yeve grace þat jeaunt <HI REND="italic">N;</HI> And gyff grace þat þe gyant <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þat leved in Termagaunt,<NOTE PLACE="foot">1391 leuyth <HI REND="italic">NA;</HI> beleeueth <HI REND="italic">P</HI>—on <HI REND="italic">LN;</HI> of þe <HI REND="italic">A</HI>—Turnemagaunte <HI REND="italic">L;</HI> Tormagaunt <HI REND="italic">N;</HI> Termegaunt <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þat day to diȝe in fiȝt. <MILESTONE N="1410" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1392 This d. <HI REND="italic">LA;</HI> That he <HI REND="italic">P</HI>—to d.] schulde d. <HI REND="italic">N;</HI> might d. <HI REND="italic">P;</HI> be sleyn <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="117">
<HEAD>117</HEAD>
<L><PB N="78" REF="77"/>
Har schaftes breke asonder,<NOTE PLACE="foot">117. 1393 Ther hare <HI REND="italic">N</HI>—scheldes <HI REND="italic">C;</HI> speres <HI REND="italic">P</HI>—bor∣sten <HI REND="italic">L</HI>—on sonder <HI REND="italic">LN;</HI> in s. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Har dentes ferd as þonder,<NOTE PLACE="foot">1394 Ther strokes <HI REND="italic">AP;</HI> Eueri stroke <HI REND="italic">N</HI>—as the th. <HI REND="italic">P;</HI> as donder <HI REND="italic">C;</HI> as doundir <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1395">Þe peces gonne out springe.<NOTE PLACE="foot">1395 þ.] sperkyllus <HI REND="italic">A</HI>—of <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Ech man hadde wonder,<NOTE PLACE="foot">1396-1398 <HI REND="italic">stehen nach</HI> 1399-1401 <HI REND="italic">NA.</HI> 1396 Eueri <HI REND="italic">NAP</HI>—h. great w. <HI REND="italic">P;</HI> h. w. þo <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þat Libeaus nadde be under<NOTE PLACE="foot">1397 Th. Sir L. <HI REND="italic">P</HI>—ne hadde ybe <HI REND="italic">C;</HI> ne had gon <HI REND="italic">L;</HI> nad go <HI REND="italic">N;</HI> had not beene <HI REND="italic">P</HI>—vnþer <HI REND="italic">C</HI>—Ne þat ser Lib. was smyte in two <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>At Þe ferst ginning.<NOTE PLACE="foot">1398 begynnynge <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þey drouȝe swordes boþe<NOTE PLACE="foot">1399 Anon they dr. <HI REND="italic">P;</HI> þanne drouȝ dey <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1400">As men, þat were wroþe, <MILESTONE N="1310" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1400 w. ffull wr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And gonne togeder dinge.<NOTE PLACE="foot">1401 Tog. gan they d. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus smitte Maugis so, <MILESTONE N="1420" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1402 Sir <HI REND="italic">L. LNAP</HI>—tho <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat his scheld fell him fro<NOTE PLACE="foot">1403 swerde <HI REND="italic">NA</HI>—flyȝe <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And in þe feld gan flinge.<NOTE PLACE="foot">1404 A.] <HI REND="italic">om. P</HI>—ynto <HI REND="italic">C</HI>—g.] he gan itt <HI REND="italic">P</HI>—And fro hym it gan swyng <HI REND="italic">A;</HI> Without eny lesyng <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="118">
<HEAD>118</HEAD>
<L N="1405">Maugis was queinte and quede<NOTE PLACE="foot">118. 1405 Maugus cowthe moche qu. <HI REND="italic">N;</HI> Syr Magus dyde quyte hym the <HI REND="italic">A;</HI> Mangyes gan smite in that stead <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And smitte his stede on þe heed<NOTE PLACE="foot">1406 A. hit <HI REND="italic">N</HI>—his] Lyb. <HI REND="italic">LNA</HI>—on þe h.] so <HI REND="italic">A</HI>—And smot of þe stedes heed <HI REND="italic">C;</HI> Sir Lyb. horse on the h. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And dasched out þe braine.<NOTE PLACE="foot">1407 A. smote <HI REND="italic">N;</HI> þat all fell <HI REND="italic">C;</HI> That he sched <HI REND="italic">A</HI>—out] <HI REND="italic">om. A</HI>—hys <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Þe stede fell doune deed;<NOTE PLACE="foot">1408 <HI REND="italic">fehlt NA.</HI> His horsse f. d. dyinge <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus no þing ne sede,<NOTE PLACE="foot">1409 Syr L. <HI REND="italic">LAP</HI>—noth. saide <HI REND="italic">N;</HI> noth. he s. <HI REND="italic">A;</HI> nought s. <HI REND="italic">L;</HI> s. noth. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1410">Bot start him up aȝain. <MILESTONE N="1320" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1410 st. vp <HI REND="italic">NP;</HI> vp he st. <HI REND="italic">A</HI>—aȝ.] on (in <HI REND="italic">A</HI>) a braide <HI REND="italic">NA.</HI> 1410<SUP>a</SUP> Riȝt ful sone ayaine <HI REND="italic">add. NA.</HI></NOTE></L>
<L>An ax he hente boun,<NOTE PLACE="foot">1411 And an <HI REND="italic">L</HI>—he] <HI REND="italic">om. L</HI>—ybowne <HI REND="italic">L;</HI> ful sone <HI REND="italic">NA</HI>—An axe in his hand he h. anon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="79" REF="78"/>
Þat heng at his arsoun, <MILESTONE N="1430" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1412 þ. h.] And hewe <HI REND="italic">N</HI>—by <HI REND="italic">LNA;</HI> on <HI REND="italic">P</HI>—sadle arson <HI REND="italic">P;</HI> croupon <HI REND="italic">A;</HI> hekke (?) bone <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And smitte a strok of main<NOTE PLACE="foot">1413 sm.] stroke <HI REND="italic">L</HI>—a str. of] to (<HI REND="italic">om. A</HI>) hym with <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L>Þoruȝ Maugis stedes swire<NOTE PLACE="foot">1414 stede <HI REND="italic">L;</HI> horsse <HI REND="italic">P</HI>—That (happid to (a pese of <HI REND="italic">A</HI>) his schilde <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1415">And forcarf bon and lire;<NOTE PLACE="foot">1415 He <HI REND="italic">L</HI>—Carued him throug long and liuer <HI REND="italic">P;</HI> Hit flye fro him into the fielde <HI REND="italic">N;</HI> Fell doune in þe feld <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þat heed fell in þe plain. <MILESTONE N="1434" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1416 That the h. <HI REND="italic">L</HI>—And fille (riȝt into (doune on <HI REND="italic">A</HI>) the playne <HI REND="italic">NA;</HI> And quitt him well againe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="119">
<HEAD>119</HEAD>
<L>A fote boþe þey fouȝte; <MILESTONE N="1327" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">119. 1417 <HI REND="italic">fehlt P.</HI> On fote <HI REND="italic">LN;</HI> Togyder onne f. <HI REND="italic">A</HI>—b.] <HI REND="italic">om. CA</HI>—fyghte <HI REND="italic">L;</HI> gonne to (om. <HI REND="italic">A</HI>) fyȝte <HI REND="italic">CA.</HI></NOTE></L>
<L>Descrive no man ne mouȝte <MILESTONE N="1330" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1435" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1418 That no man dyskryue <HI REND="italic">A;</HI> No man bitwene ham <HI REND="italic">N</HI>—ne m.] myght <HI REND="italic">LNA</HI>—D. the stroakes cold no man <HI REND="italic">P;</HI> As men þat wer of myȝte (<HI REND="italic">cf.</HI> 1420) <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þe strokes betwene hem two. <MILESTONE N="1329" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1436" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1419 betwis <HI REND="italic">L;</HI> betwyx <HI REND="italic">A</HI>—That were giuen betwene them then <HI REND="italic">P.</HI> 1419<SUP>a</SUP> (= P 1437) To bedd peace was no bote thoe <HI REND="italic">add. P.</HI></NOTE></L>
<L N="1420">Depe woundes þey lauȝte, <MILESTONE N="1438" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1420 <HI REND="italic">und</HI> 1421 <HI REND="italic">umgestellt A.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1420 D.] Bothe <HI REND="italic">L</HI>—w. there they <HI REND="italic">P</HI>—caught <HI REND="italic">P;</HI> rauȝt <HI REND="italic">NA</HI>—Descryue no man ne myȝte (= 1418) <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>For þey were unsauȝte <MILESTONE N="1331" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1421 w. vnsyȝt <HI REND="italic">C;</HI> both sore ffought <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And eiþer oþres fo. <MILESTONE N="1440" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1422 eyder <HI REND="italic">C;</HI> either was <HI REND="italic">P;</HI> eueri of ham <HI REND="italic">N</HI>—other is <HI REND="italic">LN</HI>—Ayther oþer to slo <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>From þe our of prime,<NOTE PLACE="foot">1423 of the pr. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Till hit was evesong time,<NOTE PLACE="foot">1424 T. h. were <HI REND="italic">L;</HI> Vnto þe <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1425">To fiȝte þey wer þro.<NOTE PLACE="foot">1425 Of fiȝting <HI REND="italic">N;</HI> In fyght <HI REND="italic">A</HI>—were thei <HI REND="italic">NA</HI>—well þro <HI REND="italic">C;</HI> there <HI REND="italic">N;</HI> tho <HI REND="italic">A</HI>—They ffought together thoe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Sir Libeaus þursted sore<NOTE PLACE="foot">1426 durstede <HI REND="italic">C;</HI> thrested <HI REND="italic">L;</HI> athurstyd <HI REND="italic">A;</HI> was athurst <HI REND="italic">N,</HI> thirsted then <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: 'Maugis, þin ore,<NOTE PLACE="foot">1428 dr. thou l. <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L>To drinke let me go,</L>
</LG>
<LG N="120">
<HEAD>120</HEAD>
<L><PB N="80" REF="79"/>
And I schall graunte þe,<NOTE PLACE="foot">120. 1429 A.] <HI REND="italic">om. N</HI>—will gr. to thee <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1430">What bone þou biddest me, <MILESTONE N="1430" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1430 b.] loue <HI REND="italic">P</HI>—þ.] so þ. <HI REND="italic">A;</HI> so euer thou <HI REND="italic">N</HI>—aske <HI REND="italic">A;</HI> axi <HI REND="italic">N;</HI> aske of <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Swich cas ȝef þe betit.<NOTE PLACE="foot">1431 happe <HI REND="italic">P</HI>—þe] þat <HI REND="italic">C</HI>—betide <HI REND="italic">LP</HI>—S. grace may betide <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Greet schame hit wolde be, <MILESTONE N="1450" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1432 For gr. <HI REND="italic">L</HI>—w. be] were for the <HI REND="italic">N;</HI> wer þe to <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>A kniȝt for þurst to sle<NOTE PLACE="foot">1433 For durste a kn. <HI REND="italic">C</HI>—to slo <HI REND="italic">A;</HI> shold dye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And no more profit.'<NOTE PLACE="foot">1434 no maner <HI REND="italic">L;</HI> full lytell <HI REND="italic">A</HI>—parfyte <HI REND="italic">L</HI>—And to thee litle pryde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1435">Maugis graunte his will,<NOTE PLACE="foot">1435 gr. him h. w. <HI REND="italic">P;</HI> gr. it welle <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>To drinken all his fill,<NOTE PLACE="foot">1436 For to dr. h. f. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ oute more despite.<NOTE PLACE="foot">1437 m.] any more <HI REND="italic">P</HI>—delyte <HI REND="italic">A</HI>—Wiþ any desp. <HI REND="italic">C;</HI> With more delite <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>As Libeaus ley on þe bank<NOTE PLACE="foot">1438 Whan <HI REND="italic">N</HI>—Sir L. <HI REND="italic">P;</HI> he <HI REND="italic">L</HI>—ouer <HI REND="italic">P</HI>—the wateris b. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And þoruȝ his helm he drank,<NOTE PLACE="foot">1439 A.] <HI REND="italic">om. P</HI>—thrught <HI REND="italic">A</HI>—hes <HI REND="italic">C</HI>—he] <HI REND="italic">om. L.</HI></NOTE></L>
<L N="1440">Maugis a strok him smitte,<NOTE PLACE="foot">1440 a str.] smertly <HI REND="italic">L;</HI> gan <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="121">
<HEAD>121</HEAD>
<L>Þat in þe river he fell;<NOTE PLACE="foot">121. 1441 þat] <HI REND="italic">om. NA</HI>—Into <HI REND="italic">NAP</HI>—f.] goes <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>His armure ech a dell <MILESTONE N="1462" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1442 <HI REND="italic">und</HI> 1444 <HI REND="italic">mit einander vertauscht P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1442 With h. <HI REND="italic">P</HI>—armes <HI REND="italic">C</HI>—euery d. <HI REND="italic">LAP</HI>—Armour and eueri d. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Was weet and evell adiȝt; <MILESTONE N="1461" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1443 W.] <HI REND="italic">om. NA</HI>—Ywette <HI REND="italic">N</HI>—ydight <HI REND="italic">LN;</HI> dyght <HI REND="italic">A</HI>—Wonderfful he was dight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>But up he starte snell <MILESTONE N="1460" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1444 B.] <HI REND="italic">om. NA</HI>—st. as (also <HI REND="italic">N;</HI> full <HI REND="italic">A</HI>) sn. <HI REND="italic">LNA</HI>—But vp anon he rose <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1445">And seide: 'Be seint Michell, <MILESTONE N="1463" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1445 A. swere <HI REND="italic">N;</HI> Now <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Nou am I two so liȝt!<NOTE PLACE="foot">1446 two so] to þe <HI REND="italic">A</HI>—I am twise as light <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>What? wenest þou fendes fere,<NOTE PLACE="foot">1447 Wh.] <HI REND="italic">om. LNA</HI>—wendest þou <HI REND="italic">CN.</HI></NOTE></L>
<L>Uncristened þat I were,<NOTE PLACE="foot">1448 I] <HI REND="italic">om. C</HI>—That I vnch. w. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Till I siȝ þe wiþ siȝt?<NOTE PLACE="foot">1449 Or thou s. itt w. s. <HI REND="italic">P;</HI> To the my trewthe y pliȝt <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1450"><PB N="81" REF="80"/>
I schal for þis baptise <MILESTONE N="1360" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1450 thi <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Well quite þy servise,<NOTE PLACE="foot">1451 Ryȝt w. qu. <HI REND="italic">C;</HI> Qu. w. <HI REND="italic">L;</HI> W. qu. þe <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Þoruȝ grace of god almiȝt.' <MILESTONE N="1470" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1452 Th. the gr. <HI REND="italic">N;</HI> By the gr. <HI REND="italic">P;</HI> Th. helpe <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="122">
<HEAD>122</HEAD>
<L>Þan a newe fiȝt began;<NOTE PLACE="foot">122. 1453 þ.] <HI REND="italic">om. P</HI>—a] <HI REND="italic">om. CL</HI>—battel <HI REND="italic">P</HI>—þey beg. <HI REND="italic">C;</HI> there beg. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Eiþer to oþer ran<NOTE PLACE="foot">1454 And ayther <HI REND="italic">A;</HI> And eueri <HI REND="italic">N;</HI> Either ffast <HI REND="italic">P</HI>—tyll <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1455">And delde dentes strong.<NOTE PLACE="foot">1455 del.] ȝaue ther <HI REND="italic">NA</HI>—And stroakes gaue with might <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Many a gentilman<NOTE PLACE="foot">1456 Well m. <HI REND="italic">L;</HI> There was m. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And ladies, whit as swan,<NOTE PLACE="foot">1457 A. alsoe L. <HI REND="italic">P</HI>—as wh. as <HI REND="italic">LNP.</HI></NOTE></L>
<L>For Libeaus hondes wrong;<NOTE PLACE="foot">1458 L.] him <HI REND="italic">N</HI>—her h. <HI REND="italic">LNA</HI>—They prayed all ffor the Knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For Maugis in þe feld<NOTE PLACE="foot">1459 But M. anon in the ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1460">Forcarf Libeaus scheld <MILESTONE N="1370" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1460 Claue atwo <HI REND="italic">N;</HI> Cleft <HI REND="italic">A;</HI> Car∣ued assunder <HI REND="italic">P</HI>—ser L. <HI REND="italic">AP;</HI> his <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ dente of armes long.<NOTE PLACE="foot">1461 Thorough <HI REND="italic">LNA</HI>—dyntis <HI REND="italic">N;</HI> stroakes <HI REND="italic">P</HI>—strong <HI REND="italic">A;</HI> great <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þan Libeaus ran away, <MILESTONE N="1480" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Mit 1462 beginnt das vierte fragment von I, 1462-1578.</HI> 1462 þ. sir L. <HI REND="italic">IP.</HI></NOTE></L>
<L>Þer Maugis scheld lay,<NOTE PLACE="foot">1463 þer þat M. <HI REND="italic">C;</HI> Thither were M. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And up he gan hit fonge<NOTE PLACE="foot">1464 fynge <HI REND="italic">N;</HI> gett <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="123">
<HEAD>123</HEAD>
<L N="1465">And ran aȝain to him;<NOTE PLACE="foot">123. 1465 Fast (Than <HI REND="italic">N;</HI> And <HI REND="italic">A</HI>) he (Lib. <HI REND="italic">NA</HI>) ran to him aȝeyn <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ strokes stout and grim<NOTE PLACE="foot">1466 strout <HI REND="italic">C;</HI> sharpe <HI REND="italic">L;</HI> great <HI REND="italic">P</HI>—And smot (to <HI REND="italic">add. N</HI>) him wiþ mayn <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Togider þey gonne asaile.<NOTE PLACE="foot">1467 T. þ.] Eyther (Eueri of ham <HI REND="italic">N;</HI> And <HI REND="italic">I</HI>) other <HI REND="italic">LINA</HI>—gan <HI REND="italic">NA;</HI> did <HI REND="italic"><HI REND="italic">P</HI>—asaye I.</HI></NOTE></L>
<L>Beside þe water brim,<NOTE PLACE="foot">1468 <HI REND="italic">und</HI> 1469 <HI REND="italic">umgestellt LINA.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1468 There bes. <HI REND="italic">P;</HI> Vpon <HI REND="italic">L</HI>—þat ryuer <HI REND="italic">C</HI>—Af[t]er passid euensonge <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="82" REF="81"/>
Till hit derked dim,<NOTE PLACE="foot">1469 Vnto <HI REND="italic">IN;</HI> To <HI REND="italic">A</HI>—h. d.] it waxed wonderous <HI REND="italic">P;</HI> the day was <HI REND="italic">LINA</HI>—dim] done <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1470">Betwene hem was bataile. <MILESTONE N="1380" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1470 w.] lasted that <HI REND="italic">P</HI>—þeo knyȝtis heold b. <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus was werrour wiȝt<NOTE PLACE="foot">1471 Sir Lib. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>And smitte a strok of miȝt <MILESTONE N="1490" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1472 ȝaf <HI REND="italic">INA</HI>—a str.] strokes <HI REND="italic">A</HI>—of much m. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þoruȝ gipell, plate and maile.<NOTE PLACE="foot">1473 g.] <HI REND="italic">om. A;</HI> gepoun <HI REND="italic">IL;</HI> splete <HI REND="italic">N;</HI> hawberke <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Forþ wiþ þe scholder bon<NOTE PLACE="foot">1474 F. w.] Thorowe <HI REND="italic">LI;</HI> And throwe <HI REND="italic">NA</HI>—þe] his <HI REND="italic">INA</HI>—Hee smote of by the shoolder bone <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1475">His riȝt arm fell anoon<NOTE PLACE="foot">1475 That h, r. <HI REND="italic">LINA;</HI> Maugys <HI REND="italic">C</HI>—f.] <HI REND="italic">om. LINA;</HI> f. of <HI REND="italic">C;</HI> soone and <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Into þe feld, saunz faile.<NOTE PLACE="foot">1476 Fille into <HI REND="italic">N;</HI> Fell in <HI REND="italic">LIA</HI>—with oute <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="124">
<HEAD>124</HEAD>
<L>Þe geaunt þis gan se,<NOTE PLACE="foot">124. 1477 When the <HI REND="italic">P;</HI> þat <HI REND="italic">I;</HI> Tho <HI REND="italic">A—geaunt I—þis] om. INA;</HI> that <HI REND="italic">P</HI>—yseo <HI REND="italic">I;</HI> to se <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þat he schulde slawe be;<NOTE PLACE="foot">1478 slayne <HI REND="italic">LP;</HI> þer slayne <HI REND="italic">N</HI>—That sleyn sch. be <HI REND="italic">A;</HI> Islawe þat he sch. be <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>He fliȝ wiþ miȝt and main.<NOTE PLACE="foot">1479 And <HI REND="italic">C</HI>—fledde <HI REND="italic">LP;</HI> feol <HI REND="italic">I</HI>—m. a.] much <HI REND="italic">P</HI>—He stode defens (to fense <HI REND="italic">A</HI>) aȝayne <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1480">Libeaus after gan te; <MILESTONE N="1390" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1480 Syr Lyb. a. <HI REND="italic">L;</HI> Sir L. after him <HI REND="italic">P;</HI> After sir Lib. <HI REND="italic">I</HI>—<HI REND="italic">tee I;</HI> fle <HI REND="italic">C;</HI> hye <HI REND="italic">P</HI>—Sir Lib. so to him smote <HI REND="italic">N;</HI> And at þe secund stroke <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ sterne strokes þre<NOTE PLACE="foot">1481 And w. strokes þreo <HI REND="italic">I;</HI> A. w. strong stroakes mightye <HI REND="italic">P;</HI> That at þe secunde stroke <HI REND="italic">N;</HI> Syr Lyb. to hym smote <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>He smitte his bak atweyn. <MILESTONE N="1500" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1482 He] <HI REND="italic">om. P;</HI> And <HI REND="italic">CA</HI>—<HI REND="italic">barst I;</HI> brake <HI REND="italic">NA</HI>—arme <HI REND="italic">A</HI>—on twayne <HI REND="italic">L;</HI> in tweyn <HI REND="italic">AP;</HI> in two <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þe geaunt þer beleved,<NOTE PLACE="foot">1483 beleueþ <HI REND="italic">C;</HI> he leuyd <HI REND="italic">A</HI>—Thus was the Gyant dead <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus smitte of his heved:<NOTE PLACE="foot">1484 Syr Lyb. <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
<L N="1485">Þer of he was fain.<NOTE PLACE="foot">1485 ful fayne <HI REND="italic">NA</HI>—And of þe batayle was f. <HI REND="italic">C;</HI> Then was the people ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He bar þe heed into þe toun;<NOTE PLACE="foot">1486 He] Sir Lyb. <HI REND="italic">P</HI>—his <HI REND="italic">IN</HI>—heed] <HI REND="italic">unleserlich I</HI>—to the t. <HI REND="italic">P;</HI> to t. <HI REND="italic">IN</HI>—He wente ynto þe t. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="83" REF="82"/>
Wiþ a fair processioun<NOTE PLACE="foot">1487 a] <HI REND="italic">om. C</HI>—<HI REND="italic">pro∣cessioun I</HI>—The mett him w. a. ff. pr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe folk com him aȝain.<NOTE PLACE="foot">1488 Þat <HI REND="italic">C</HI>—people <HI REND="italic">P</HI>—<HI REND="italic">com him aȝeyn I.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="125">
<HEAD>125</HEAD>
<L>A lady, whit as flour,<NOTE PLACE="foot">125. 1489 <HI REND="italic">fehlt N.</HI> A l.] That lady was <HI REND="italic">A</HI>—bright <HI REND="italic">L; bryȝt I</HI>—as the Lyllye ffl. <HI REND="italic">P;</HI> so fl. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="1490">Þat hiȝte la dame d'amour, <MILESTONE N="1400" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1490 þ.] <HI REND="italic">om. P</HI>—h.] men calleth <HI REND="italic">L;</HI> men callyd <HI REND="italic">A;</HI> men clepith <HI REND="italic">N</HI>—la d. da∣more <HI REND="italic">C;</HI> la dame Amoure <HI REND="italic">L;</HI> Madam de Armoroure <HI REND="italic">P;</HI> Diamour <HI REND="italic">N;</HI> Denamowre <HI REND="italic">A—þat men clepen Denamour I.</HI></NOTE></L>
<L>Afeng him fair and well<NOTE PLACE="foot">1491 Res∣seyved <HI REND="italic">LAP; Resey</HI>vid <HI REND="italic">I;</HI> Restreynyd <HI REND="italic">N</HI>—him w. a. f. <HI REND="italic">L;</HI> h. ryȝt (fulle <HI REND="italic">N</HI>) wel <HI REND="italic">IN;</HI> h. full sone <HI REND="italic">A;</HI> that gentle Knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And þonked him wiþ honour, <MILESTONE N="1510" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1492 A.] The ladi <HI REND="italic">N</HI>—him] <HI REND="italic">om. CI</HI>—w. h.] hys h. <HI REND="italic">C;</HI> in that stoure <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat he was her socour<NOTE PLACE="foot">1493 was] wold <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Aȝens þat geaunt fell.<NOTE PLACE="foot">1494 <HI REND="italic">Aȝeyn I</HI>—þe <HI REND="italic">CNA</HI>—g.] feend <HI REND="italic">P</HI>—so fell <HI REND="italic">CA;</HI> file <HI REND="italic">L;</HI> to ffight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1495">To chaumbre sche gan him lede<NOTE PLACE="foot">1495 To] <HI REND="italic">unleserlich I;</HI> To a <HI REND="italic">A;</HI> Til a <HI REND="italic">N;</HI> Into the <HI REND="italic">P</HI>—<HI REND="italic">chaum</HI>ber <HI REND="italic">I</HI>—g.] <HI REND="italic">om. LP</HI>—<HI REND="italic">lede I;</HI> ledys <HI REND="italic">L;</HI> ledd <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And dede of all his wede<NOTE PLACE="foot">1496 And .. de of <HI REND="italic">I;</HI> A. chaungid ther <HI REND="italic">NA</HI>—a.] <HI REND="italic">om. N</HI>—wedis <HI REND="italic">L</HI>—And in purple and pall shee him cledd <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And cloþed him in pell<NOTE PLACE="foot">1497 <HI REND="italic">cloþid I;</HI> clodede <HI REND="italic">C</HI>—In palle sho clothid him welle <HI REND="italic">NA;</HI> And in rich royall weede <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And profered him wiþ word,<NOTE PLACE="foot">1498 Heo <HI REND="italic">I;</HI> Sho <HI REND="italic">NA</HI>—at a word <HI REND="italic">A;</HI> with honor <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For to be her lord<NOTE PLACE="foot">1499 Euer <HI REND="italic">IN;</HI> Euer mour <HI REND="italic">A</HI>—h. l.] lord of towne and to∣wer <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1500">In cite and castell. <MILESTONE N="1410" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1500 Of <HI REND="italic">ILNA</HI>—and of c. <HI REND="italic">A</HI>—And her owne selfe to meede <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="126">
<HEAD>126</HEAD>
<L>Libeaus graunte in haste<NOTE PLACE="foot">126. 1501 Sir Lib. <HI REND="italic">INP</HI>—gr. hir <HI REND="italic">LA;</HI> gr. it <HI REND="italic">N;</HI> ffrened her <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And love to her he caste, <MILESTONE N="1520" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1502 he] <HI REND="italic">om. IN;</HI> anon he <HI REND="italic">P;</HI> ganne <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>For sche was briȝt and schene.<NOTE PLACE="foot">1503 <HI REND="italic">und</HI></NOTE></L>
<L><PB N="84" REF="83"/>
Alas! he nadde be chast;<NOTE PLACE="foot">1504 <HI REND="italic">fehlen A.</HI> 1503 br.] ffaire <HI REND="italic">P.</HI> 1504 she <HI REND="italic">L;</HI> that sho <HI REND="italic">N;</HI> that hee <HI REND="italic">P</HI>—ne hadde <HI REND="italic">CI;</HI> hadde <HI REND="italic">L;</HI> had not <HI REND="italic">P</HI>—ybe <HI REND="italic">C</HI>—ychastid <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1505">For aftirward, at þe last,<NOTE PLACE="foot">1505-1518 <HI REND="italic">riss im pergament I.</HI> 1505 after∣wards <HI REND="italic">P;</HI> euer <HI REND="italic">LNA;</HI> . . er <HI REND="italic">I</HI>—at last <HI REND="italic">C;</HI> at the latist <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Sche dede him traie and tene;<NOTE PLACE="foot">1506 dede] . . de <HI REND="italic">I</HI>—trayne (betray <HI REND="italic">P</HI>) a. t. <HI REND="italic">NP;</HI> greet tene <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>For twelf monþe and more<NOTE PLACE="foot">1507 F. tw.] . . . <HI REND="italic">I</HI>] 12 <HI REND="italic">P</HI>—monthes <HI REND="italic">LP</HI>—Fully (<HI REND="italic">om. N</HI>) thre wekes a. m. <HI REND="italic">AN.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus dwelde þore<NOTE PLACE="foot">1508 As Lyb. dw. <HI REND="italic">L;</HI> Sir L. tarryed <HI REND="italic">P;</HI> Sho made him (to <HI REND="italic">add. A</HI>) dwelle <HI REND="italic">NA;</HI> . . de him dwelle <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>And þe maide Elene,<NOTE PLACE="foot">1509 A. þe] . . þe <HI REND="italic">I;</HI> And his <HI REND="italic">P;</HI> And <HI REND="italic">C;</HI> And also <HI REND="italic">NA;</HI> He forgate <HI REND="italic">L</HI>—may <HI REND="italic">I</HI>—E.] with renowne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1510">Þat never he miȝte out breke, <MILESTONE N="1420" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1510 That he m. neuer <HI REND="italic">P;</HI> . . . m. n. <HI REND="italic">I;</HI> That he ne myȝt <HI REND="italic">NA</HI>—out scape <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For to helpe awreke<NOTE PLACE="foot">1511 F. to h.] . . pe <HI REND="italic">I;</HI> To h. <HI REND="italic">N</HI>—to awr. <HI REND="italic">L;</HI> and awr. <HI REND="italic">N;</HI> ne wr. <HI REND="italic">A;</HI> n<HI REND="italic">o</HI> to wr. <HI REND="italic">I;</HI> and ffor to wr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Of Sinadoune þe quene; <MILESTONE N="1530" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1512 Of S.] . . doun <HI REND="italic">I</HI>—The lady of Synadowne <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="127">
<HEAD>127</HEAD>
<L>For þis fair lady<NOTE PLACE="foot">127. 1513 F. þ.] . . . <HI REND="italic">I;</HI> F. the <HI REND="italic">L;</HI> F. that <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Couþe more of sorcery,<NOTE PLACE="foot">1514 C.] . . <HI REND="italic">I;</HI> Told (<HI REND="italic">lies:</HI> Cold) <HI REND="italic">P</HI>—moch <HI REND="italic">C;</HI> muche <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="1515">Þen oþer swiche five.<NOTE PLACE="foot">1515 More þen <HI REND="italic">C</HI>—such other <HI REND="italic">P;</HI> oþer wycches <HI REND="italic">CN</HI>—. . yches fyue <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Sche made him melodie<NOTE PLACE="foot">1516 h. suche mel. <HI REND="italic">L;</HI> h. great mel. <HI REND="italic">P</HI>—Off many a dyuerse mel. <HI REND="italic">A;</HI> . . muche mel. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Of all maner menstralsy,<NOTE PLACE="foot">1517 With <HI REND="italic">N</HI>—m. of m. <HI REND="italic">NP</HI>—Sche mad hym mynstralsy <HI REND="italic">A;</HI> . . er munstrassye <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þat any man miȝte descrive.<NOTE PLACE="foot">1518 a.] <HI REND="italic">om. C</HI>—cowthe <HI REND="italic">N;</HI> cold <HI REND="italic">P</HI>—That myght no man d. <HI REND="italic">A;</HI> . . (<HI REND="italic">unleserlich</HI>) <HI REND="italic">dyscrye I.</HI></NOTE></L>
<L>Whan he siȝ her face,<NOTE PLACE="foot">1519 For when <HI REND="italic">A;</HI> What time <HI REND="italic">I</HI>—he] <HI REND="italic">om. A</HI>—looked on <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1520">Him þouȝte, þat he was <MILESTONE N="1430" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1520 He <HI REND="italic">N</HI>—th. certainlye th. <HI REND="italic">P</HI>—H. þouȝ he w. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>In paradis a live.<NOTE PLACE="foot">1521 In] <HI REND="italic">unleserlich I</HI>—on lyve <HI REND="italic">LIA.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="85" REF="84"/>
Wiþ fantasme and fairie <MILESTONE N="1540" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1522 Wiþ] <HI REND="italic">unleserlich I</HI>—fantime <HI REND="italic">I;</HI> fantasy <HI REND="italic">NAP</HI>—W. false lies a. faire <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þus sche blered his iȝe,<NOTE PLACE="foot">1523 þ.] <HI REND="italic">om. A;</HI> This <HI REND="italic">L;</HI> Euer <HI REND="italic">N;</HI> And <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat evell mot sche þrive!<NOTE PLACE="foot">1524 þ.] <HI REND="italic">om. L;</HI> Therfore <HI REND="italic">N</HI>—preue <HI REND="italic">A</HI>—With ffalse sorcerye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="128">
<HEAD>128</HEAD>
<L N="1525">Till hit fell on a day,<NOTE PLACE="foot">128. 1525 befell <HI REND="italic">LINAP</HI>—vpon <HI REND="italic">LP;</HI> apon <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>He mette Elene, þat may,<NOTE PLACE="foot">1526 The <HI REND="italic">N</HI>—m. with E. <HI REND="italic">P</HI>—þe <HI REND="italic">IA;</HI> that feire <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Beside þe castell tour.<NOTE PLACE="foot">1527 Bi <HI REND="italic">NA;</HI> Betwene <HI REND="italic">P;</HI> Wiþinne <HI REND="italic">C</HI>—that <HI REND="italic">L;</HI> a <HI REND="italic">IA</HI>—C. and the t. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To him sche gan to say:<NOTE PLACE="foot">1528 Til h. N; Then vnto h. <HI REND="italic">P;</HI> To h. than <HI REND="italic">L</HI>—ganne she <HI REND="italic">LIN</HI>—to] <HI REND="italic">om. LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>'Sir kniȝt, þou art fals of fay<NOTE PLACE="foot">1529 Kn. thou a. f. <HI REND="italic">L;</HI> Thou a. ff. <HI REND="italic">P;</HI> þow f. kn. <HI REND="italic">I;</HI> Kn. f. is <HI REND="italic">N;</HI> Kn. take hede <HI REND="italic">A</HI>—of thy ffay <HI REND="italic">P;</HI> in (to <HI REND="italic">A</HI>) thi laye <HI REND="italic">LINA.</HI></NOTE></L>
<L N="1530">Aȝens þe king Arthour. <MILESTONE N="1440" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1530 Vnto <HI REND="italic">P</HI>—þe] <HI REND="italic">om. LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>For love of a woman,<NOTE PLACE="foot">1531 F. the l. <HI REND="italic">LAP</HI>—a w.] that Ladye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat moch of sorcery can, <MILESTONE N="1550" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1532 m.] <HI REND="italic">om. C</HI>—That can soe much curtesye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þou doost greet dishonour.<NOTE PLACE="foot">1533 d. the gr. d. <HI REND="italic">L;</HI> d. þe d. <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>My lady of Sinadoune<NOTE PLACE="foot">1534 þe <HI REND="italic">C; þe</HI>o l; That <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1535">May longe ligge in prisoun,<NOTE PLACE="foot">1535 M.] <HI REND="italic">om. C;.</HI> ay <HI REND="italic">I</HI>—ligge] lyȝt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And þat is greet dolour!'<NOTE PLACE="foot">1536 A.] <HI REND="italic">om. NA; A</HI>nd <HI REND="italic">I</HI>—ful gr. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="129">
<HEAD>129</HEAD>
<L>Libeaus herd her so speke;<NOTE PLACE="foot">129. 1537 Syr L. <HI REND="italic">LP;</HI> Whan L. <HI REND="italic">IN;</HI> When þat <HI REND="italic">A</HI>—so] <HI REND="italic">om. LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>Him pouȝt, his hert wold breke<NOTE PLACE="foot">1538 þouȝ <HI REND="italic">C</HI>—wold wold <HI REND="italic">A;</HI> gan <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>For sorow and for schame.<NOTE PLACE="foot">1539-1541 <HI REND="italic">fehlen INA.</HI></NOTE></L>
<L N="1540">At a posterne unsteke <MILESTONE N="1450" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1540 And at <HI REND="italic">C</HI>—isteke <HI REND="italic">L;</HI> there beside <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus gan out breke<NOTE PLACE="foot">1541 L.] There he <HI REND="italic">L</HI>—By night they gan out ryde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>From þat gentill dame <MILESTONE N="1560" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1542 For <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="86" REF="85"/>
And tok wiþ him his stede,<NOTE PLACE="foot">1543 He <HI REND="italic">INAP</HI>—his good st. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>His scheld, his riche wede,<NOTE PLACE="foot">1544 H.] <HI REND="italic">om. I</HI>—sch.] armour <HI REND="italic">A</HI>—h.] and <HI REND="italic">I;</HI> and hys <HI REND="italic">CNAP</HI>—r.] best <HI REND="italic">P;</HI> iren <HI REND="italic">L;</HI> oþir <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L N="1545">And ride forþ all in same.<NOTE PLACE="foot">1545 all] <HI REND="italic">om. INA</HI>—y <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Her stiward stout and fer<NOTE PLACE="foot">1546 And the <HI REND="italic">P;</HI> That ladi is <HI REND="italic">N;</HI> The ladys <HI REND="italic">A</HI>—st. a. ffayre <HI REND="italic">L;</HI> st. a. sterne <HI REND="italic">C;</HI> st. in ffere <HI REND="italic">P;</HI> fer and neor <HI REND="italic">I;</HI> hynde <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>He made his squiere:<NOTE PLACE="foot">1547 He m. him his Sq. <HI REND="italic">P;</HI> He m. with hym to wynde <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">1548 Jurflete <HI REND="italic">L;</HI> Jefflot <HI REND="italic">I;</HI> Sir Jeffelot <HI REND="italic">N;</HI> Syr Gesloke <HI REND="italic">A;</HI> Sir Geffe∣lett <HI REND="italic">P.</HI> 1548<SUP>a</SUP>^-<SUP>c</SUP>:<Q><LG>
<L>Thei rode furthe talkyng</L>
<L>And (also fast (so þei dyde <HI REND="italic">A</HI>) syngyng,</L>
<L>Lauȝe (And l. <HI REND="italic">A</HI>) and made good (gret <HI REND="italic">A</HI>) game. <HI REND="italic">add. NA.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> Gifflet was his name.</L>
</LG>
<LG N="130">
<HEAD>130</HEAD>
<L>Þey ride faste, as þey may,<NOTE PLACE="foot">130. 1549 And r. as f. <HI REND="italic">C</HI>—They r. fforth on their way <HI REND="italic">P;</HI> Sir Lib. and that may <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1550">Forþ in her jornay <MILESTONE N="1460" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1550. F.] <HI REND="italic">om. I;</HI> Rode f. <HI REND="italic">N;</HI> Rode <HI REND="italic">A;</HI> But lightly <HI REND="italic">P</HI>—on <HI REND="italic">LINAP</HI>—h.] þat old <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>On stedes bay and broune,<NOTE PLACE="foot">1551 On bay horsses a. br. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Till on þe þirde day <MILESTONE N="1570" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1552 T. on] Vpon <HI REND="italic">C;</HI> Tyll <HI REND="italic">A</HI>—þay <HI REND="italic">C</HI>—Till itt beffell vpon a day <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þey siȝ a cite gay,<NOTE PLACE="foot">1553 þ.] <HI REND="italic">unleserlich I</HI>—c. ffaire and g. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Men clepeþ hit Sinadoune,<NOTE PLACE="foot">1554 Me <HI REND="italic">CN; unleserlich, I</HI>—callyd <HI REND="italic">A;</HI> call <HI REND="italic">P</HI>—h.] <HI REND="italic">om. IN.</HI></NOTE></L>
<L N="1555">Wiþ castell hiȝ and wide<NOTE PLACE="foot">1555 W. a c. <HI REND="italic">NP;</HI> W. castelles <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE></L>
<L>And paleis proud in pride,<NOTE PLACE="foot">1556 palysed <HI REND="italic">L;</HI> palyd <HI REND="italic">A;</HI> pauillyons <HI REND="italic">P</HI>—preoued in pr. <HI REND="italic">I;</HI> of much pr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Work of fair fasoune.<NOTE PLACE="foot">1557 And w. <HI REND="italic">INA;</HI> That were <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="87" REF="86"/>
<NOTE PLACE="foot">1558-1560 <HI REND="italic">lauten in NA:</HI><Q><LG>
<L>Sir Libeous axkid that feire (<HI REND="italic">om. A</HI>) may,</L>
<L>Whos was that cite (castell <HI REND="italic">A</HI>) gay,</L>
<L>That stode ther in that towne. <HI REND="italic">NA.</HI></L>
</LG></Q> 1558 B. ser <HI REND="italic">L. I</HI>—Then said Sir Lybius <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> But Libeaus Desconus</L>
<L>Hadde wonder of an us,<NOTE PLACE="foot">1559 He h. <HI REND="italic">C;</HI> I haue great <HI REND="italic">P</HI>—meruaille <HI REND="italic">I</HI>—an] that <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="1560">Þat he siȝ do in toune, <MILESTONE N="1470" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1560 he s. men do <HI REND="italic">L;</HI> men dude <HI REND="italic">I;</HI> he saw <HI REND="italic">P</HI>—in þe t. <HI REND="italic">IP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="131">
<HEAD>131 <NOTE PLACE="foot">131 <HI REND="italic">fehlt in NA.</HI></NOTE></HEAD>
<L>For gore and fen ful faste, <NOTE PLACE="foot">1561 F.] <HI REND="italic">om. L;</HI> Boþe <HI REND="italic">I</HI>—Cor <HI REND="italic">L</HI>—fen faste <HI REND="italic">I;</HI> fen and full wast <HI REND="italic">C</HI>—They gathered dirt and mire ffull ffast <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat er was out y-cast, <MILESTONE N="1580" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1562 Which <HI REND="italic">P</HI>—beffore w. <HI REND="italic">P;</HI> þer w. <HI REND="italic">C;</HI> men hade ere <HI REND="italic">L;</HI> hadde <HI REND="italic">I</HI>—caste <HI REND="italic">LP;</HI> beo c. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þey gadered in y-wis.<NOTE PLACE="foot">1563 þ<HI REND="italic">ey I</HI>—Togydere þey g. yw. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus axed in hast:<NOTE PLACE="foot">1564 Syr L. <HI REND="italic">LP;</HI> S . . L. <HI REND="italic">I</HI>—saide <HI REND="italic">IP.</HI></NOTE></L>
<L N="1565">'Tell me, maide chast,<NOTE PLACE="foot">1565 T. me] (<HI REND="italic">unleserlich</HI>) . . <HI REND="italic">e I;</HI> T. me now <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>What betokeneþ þis?<NOTE PLACE="foot">1566 <HI REND="italic">What I</HI>—amounteþ <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þey takeþ in all þat hore,<NOTE PLACE="foot">1567 in] <HI REND="italic">om. C</HI>—all their h. <HI REND="italic">P;</HI> mok and h. <HI REND="italic">I;</HI> the goore <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þat er was out y-bore;<NOTE PLACE="foot">1568 out] <HI REND="italic">om. I</HI>—That was cast out beffore <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Me þinkeþ, þey doþ amis.'<NOTE PLACE="foot">1569 þyngeþ <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1570">Þan seide maide Elene: <MILESTONE N="1480" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1570 m.] þeo may <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>'Sir kniȝt, wiþ oute wene,<NOTE PLACE="foot">1571 kn.] <HI REND="italic">om. C;</HI> Lyb. <HI REND="italic">P</HI>—Leasing <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>I telle þe, hou hit is. <MILESTONE N="1590" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1572 I will t. thee <HI REND="italic">P;</HI> I schall þe t. <HI REND="italic">C</HI>—why <HI REND="italic">IP;</HI> whate <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="132">
<HEAD>132</HEAD>
<L><PB N="88" REF="87"/>
No kniȝt for nesche ne hard,<NOTE PLACE="foot">132. 1573 <HI REND="italic">nyche I</HI>—There is no King soe well arrayed <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þauȝ he schold be forfard,<NOTE PLACE="foot">1574 f.] out barred <HI REND="italic">I</HI>—Tho he had before payd <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1575">Ne geteþ her non ostell<NOTE PLACE="foot">1575 Ne] <HI REND="italic">om. LI</HI>—h.] yn <HI REND="italic">I</HI>—<HI REND="italic">hosteill I</HI>—That there shold take ostell <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For doute of a stiward,<NOTE PLACE="foot">1576 Ffor a dread <HI REND="italic">P;</HI> For loue <HI REND="italic">C</HI>—the <HI REND="italic">L;</HI> þat <HI REND="italic">I</HI>—st.] styw .. (<HI REND="italic">unleserlich) I.</HI></NOTE></L>
<L>Þat men clepeþ sir Lambard,<NOTE PLACE="foot">1577 call <HI REND="italic">P</HI>—Men cl. hym s. L. <HI REND="italic">C;</HI> That hight s. Lanwarde <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Constable of þis castell.<NOTE PLACE="foot">1578 He is the const. <HI REND="italic">P</HI>—that <HI REND="italic">L;</HI> the <HI REND="italic">P. Mit 1578 schliesst das vierte fragment von I;</HI></NOTE></L>
<L>Rid in to þe castell ȝate<NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">1579-1695 fehlen I.</HI> 1579 Go r. <HI REND="italic">L;</HI> But r. <HI REND="italic">P</HI>—R. to þat est gate <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1580">And axe þin inn þer ate, <MILESTONE N="1490" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1580 axede (<HI REND="italic">lies:</HI> axe þe) <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Boþe faire and well;</L>
<L>And er he bete þy nede, <MILESTONE N="1600" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1582 bidd <HI REND="italic">P;</HI> do <HI REND="italic">L—</HI>thee <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Justes he will þe bede,<NOTE PLACE="foot">1583 Off j. L; Justing <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Be god and seint Michell,<NOTE PLACE="foot">1584 a. be s. <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot">132 <HI REND="italic">lautet in NA völlig abweichend:</HI><Q><LG>
<L>And scho him tolde anon:</L>
<L>'Sir', sho seid, 'bi seint John,</L>
<L>That (It <HI REND="italic">A</HI>) is my lady is (ladys <HI REND="italic">A</HI>) fre.</L>
<L>(And in one (In ȝon feyre <HI REND="italic">A</HI>) castelle</L>
<L>Woneth a giaunt felle,</L>
<L>For sothe, witturly.</L>
<L>His name is clepid (callyd <HI REND="italic">A</HI>) Lambert;</L>
<L>Of alle this lond is (<HI REND="italic">om. A</HI>) steward,</L>
<L>Sothe (Sertes <HI REND="italic">A</HI>), as y telle the.</L>
<L>And who so comyth (to the (into þat <HI REND="italic">A</HI>) yate,</L>
<L>(For to axi (To aske <HI REND="italic">A</HI>) herborowe ther ate,</L>
<L>Justi with him wol he.' <HI REND="italic">NA.</HI></L>
</LG></Q></NOTE>
<LG N="133">
<HEAD>133</HEAD>
<L N="1585">And ȝif he beriþ þe doun,</L>
<L>His trompis schull be boun,<NOTE PLACE="foot">133. 1586 trumpetes <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
<L>Har bemes for to blowe.<NOTE PLACE="foot">1587 beaugles <HI REND="italic">P</HI>—f.] high <HI REND="italic">L</HI></NOTE></L>
<L><PB N="89" REF="88"/>
Þan over all Sinadoune<NOTE PLACE="foot">1588 S.] this towne <HI REND="italic">P</HI>—And poruȝ out S. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Boþe maiden and garsoun<NOTE PLACE="foot">1589 maydenes <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1590">Foul fen on þe schull þrowe. <MILESTONE N="1500" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1590 This fen <HI REND="italic">L;</HI> But dirt <HI REND="italic">P</HI>—sch.] to <HI REND="italic">L</HI>—Fowyll fen sch. on þe þr. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>In what stede þat þou wende, <MILESTONE N="1502" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1591 <HI REND="italic">und</HI> 1592 <HI REND="italic">umgestellt C.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1591 To whiche lond <HI REND="italic">L</HI>—yowe <HI REND="italic">L</HI>—And but thou thither wend <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þan to þy lives ende <MILESTONE N="1501" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1610" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1592 And þanne to <HI REND="italic">C;</HI> Euer to <HI REND="italic">L;</HI> Vnto <HI REND="italic">P</HI>—youre <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>For coward þou worþ knowe,<NOTE PLACE="foot">1593 F.] <HI REND="italic">om. P</HI>—werst þou <HI REND="italic">C;</HI> thou schalt be <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And þus may king Arthour<NOTE PLACE="foot">1594 soe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1595">Lesen his honour<NOTE PLACE="foot">1595 L. all his great h. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For þy dedes slowe.'<NOTE PLACE="foot">1596 þornȝ þy dede sl. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot">133 <HI REND="italic">in NA völlig abweichend:</HI><Q><LG>
<L>Quod Libeous: 'Bi mi lewte!</L>
<L>That wolde y blitheli se,</L>
<L>For auȝt, þat may betide.</L>
<L>(And be he (Thof he be <HI REND="italic">A</HI>) neuer so stout,</L>
<L>Y (For soth I <HI REND="italic">A</HI>) schal make him (to <HI REND="italic">add. A</HI>) lowte,</L>
<L>So schalle y to him ride.</L>
<L>For thi (Therfor <HI REND="italic">A</HI>), maide Elyne,</L>
<L>Thowe <HI REND="italic">(Ȝe A)</HI> and the dwarf bidene,</L>
<L>In the towne ye (mey <HI REND="italic">add. A</HI>) me abide (byd A)!'</L>
<L>Furthe than the maide rode;</L>
<L>The dwarf than <HI REND="italic">(om. A)</HI> nouȝt abode;</L>
<L>He rode (hur side bi side (nyȝe be hyr syde <HI REND="italic">A) NA.</HI></L>
</LG></Q></NOTE>
<LG N="134">
<HEAD>134</HEAD>
<L>Quoþ Libeaus also tit:<NOTE PLACE="foot">134. 1597 þan seyde Lyb. <HI REND="italic">C;</HI> Syr L. seyd <HI REND="italic">AP</HI>—als t. <HI REND="italic">L;</HI> to Ieffelet (Gesloke <HI REND="italic">A</HI>) t. <HI REND="italic">NA;</HI> that were despite <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'Þat wer a greet dispit,<NOTE PLACE="foot">1598 To me it w. <HI REND="italic">NA</HI>—a foule <HI REND="italic">d. L;</HI> gr. d. <HI REND="italic">A;</HI> a spite <HI REND="italic">N</HI>—Thither I will goe ffull tyte <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For any man a live.<NOTE PLACE="foot">1599 To lete for <HI REND="italic">NA</HI>—a.] <HI REND="italic">om. N</HI>—knyght <HI REND="italic">L</HI>—on lyue <HI REND="italic">LN;</HI> of l. <HI REND="italic">A</HI>—If I be man on l. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1600">To do Arthour profit <MILESTONE N="1510" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1600 Ffor to <HI REND="italic">P</HI>—þo <HI REND="italic">C</HI>—kyng A. <HI REND="italic">A;</HI> Arthur is <HI REND="italic">N;</HI> Arthurs <HI REND="italic">P</HI>—delight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And make þat lady quit,<NOTE PLACE="foot">1601 A. to <HI REND="italic">AP</HI>—maketh <HI REND="italic">L;</HI> wynne <HI REND="italic">NA</HI>—þe <HI REND="italic">C</HI>—white <HI REND="italic">N;</HI> bryȝht <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>To him I will drive. <MILESTONE N="1620" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1602 Thedyr will y dryve <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L>Sir Gifflet, make þe ȝare!<NOTE PLACE="foot">1603 Gyrflete <HI REND="italic">L;</HI> Jeffelot <HI REND="italic">N;</HI> Gesloke <HI REND="italic">A</HI>—ready <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þider we williþ fare<NOTE PLACE="foot">1604 To juste with þe will not spare <HI REND="italic">L;</HI> With me for to fare <HI REND="italic">NA;</HI> And lett vs now goe hastilye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1605">Hastely and blive.'<NOTE PLACE="foot">1605 blithe <HI REND="italic">N</HI>—Anon that wee were bowne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þey ride forþ on her gate<NOTE PLACE="foot">1606 f. at the g. <HI REND="italic">L;</HI> f. al g. <HI REND="italic">N;</HI> f. al hate <HI REND="italic">A;</HI> þe ryȝt g. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>To þe castell ȝate<NOTE PLACE="foot">1607 Right to (into <HI REND="italic">N</HI>) <HI REND="italic">LN;</HI> Euen to <HI REND="italic">C;</HI> Till they came to <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ faire schaftes five<NOTE PLACE="foot">1608 faire] fewe <HI REND="italic">N</HI>—That was of great renowne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="135">
<HEAD>135</HEAD>
<L><PB N="90" REF="89"/>
And axed her ostell <MILESTONE N="1520" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">135. 1609 <HI REND="italic">und</HI> 1610 <HI REND="italic">umgestellt C.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1609 A.] þey <HI REND="italic">C</HI>—h.] ther <HI REND="italic">LNA</HI>—A. there they asked Ostell <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1610">At þat fair castell <MILESTONE N="1519" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1610 And at <HI REND="italic">C;</HI> Of <HI REND="italic">N;</HI> In <HI REND="italic">P</HI>—þe <HI REND="italic">CA.</HI></NOTE></L>
<L>For aunterouse kniȝtes.<NOTE PLACE="foot">1611 a venturous <HI REND="italic">P;</HI> two of (Arthour is (Arthorus <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA</HI>—knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe porter faire and well <MILESTONE N="1630" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1612 portelle <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Let ham in full snell<NOTE PLACE="foot">1613 hym <HI REND="italic">L</HI>—in also sn. <HI REND="italic">C;</HI> into the castelle <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And axed anon riȝtes:<NOTE PLACE="foot">1614 a. him a. <HI REND="italic">L;</HI> a. ham a. <HI REND="italic">NA</HI>—right <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L N="1615">'Who is ȝoure governoure?'<NOTE PLACE="foot">1615 was here <HI REND="italic">LA.</HI></NOTE></L>
<L>Þey seide: 'King Arthour,<NOTE PLACE="foot">1616 And they <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L>Man of moste miȝtes,<NOTE PLACE="foot">1617 A man <HI REND="italic">P;</HI> þat ys m. <HI REND="italic">C</HI>—most of <HI REND="italic">CN;</HI> of much <HI REND="italic">P</HI>—myght <HI REND="italic">LNP.</HI></NOTE></L>
<L>Welle of curtesie<NOTE PLACE="foot">1618 And w. <HI REND="italic">C;</HI> He is a kynge <HI REND="italic">N;</HI> Kyng <HI REND="italic">A</HI>—of all c. <HI REND="italic">A</HI>—To be a king he is worthye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And flour of chivalrie,<NOTE PLACE="foot">1619 A.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> He is the <HI REND="italic">P</HI>—fl.] Chief <HI REND="italic">N</HI>—of all ch. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1620">To fille his fon in fiȝtes.' <MILESTONE N="1530" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1620 Hys foo (fomen <HI REND="italic">A;</HI> ffone <HI REND="italic">P</HI>) to f. <HI REND="italic">NAP</HI>—fight <HI REND="italic">LNP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="136">
<HEAD>136</HEAD>
<L>Þe porter profitable<NOTE PLACE="foot">136. 1621 Than þe <HI REND="italic">A</HI>—pr.] prestabelle <HI REND="italic">N;</HI> went with∣out ffable <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To his lord, þe constable, <MILESTONE N="1640" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1622 Vnto h. I. c. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Sone þis tale tolde<NOTE PLACE="foot">1623 S.] þus <HI REND="italic">C;</HI> And <HI REND="italic">P</HI>—hys <HI REND="italic">C</HI>—t. him t. <HI REND="italic">P</HI>—This tale sone he t. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: 'Wiþ oute fable,<NOTE PLACE="foot">1624 He s. <HI REND="italic">NA;</HI> And <HI REND="italic">C;</HI> Sir <HI REND="italic">P</HI>—w. ou. any ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1625">Sir, of þe rounde table<NOTE PLACE="foot">1625 S.] <HI REND="italic">om. P;</HI> Thei bene <HI REND="italic">N;</HI> Ther be <HI REND="italic">A</HI>—þe] Arthurs <HI REND="italic">P</HI>—rowne <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Beþ come two kniȝtes bolde.<NOTE PLACE="foot">1626 Ar <HI REND="italic">L</HI>—two] <HI REND="italic">om. C</HI>—Two kn. faire (fers <HI REND="italic">A</HI>) and b. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þat on is armed sure<NOTE PLACE="foot">1627 The one is <HI REND="italic">AP;</HI> þat beþ <HI REND="italic">C</HI>—a. full s. <HI REND="italic">LP.</HI></NOTE></L>
<L>In rose reed armure<NOTE PLACE="foot">1628 In ful riche a. <HI REND="italic">NA;</HI> With rich and royall a. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ þre liouns of gold.'<NOTE PLACE="foot">1629 loxus <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1630"><PB N="91" REF="90"/>
Þe lord was glad and bliþe <MILESTONE N="1540" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1630 Lambard þer of was fayn <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And seide also swiþe,<NOTE PLACE="foot">1631 a.] to them ffull <HI REND="italic">P</HI>—And swore oþ sertayn <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Juste wiþ hem he wolde, <MILESTONE N="1650" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1632 Wiþ hem (hym <HI REND="italic">A</HI>) juste he w. <HI REND="italic">CNA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="137">
<HEAD>137</HEAD>
<L>And bad hem make hem ȝare,<NOTE PLACE="foot">137. 1633-1638 <HI REND="italic">fehlen A.</HI> 1633. He b. <HI REND="italic">N;</HI> Bidd <HI REND="italic">P</HI>—made <HI REND="italic">N</HI>—h. ȝ.] yare <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Into þe feld to fare,<NOTE PLACE="foot">1634 for to <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L N="1635">Wiþ oute þe castell ȝate.</L>
<L>Þe porter nold nouȝt spare,<NOTE PLACE="foot">1636 wolde <HI REND="italic">LNP</HI>—stent <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As greyhound doþ þe hare,<NOTE PLACE="foot">1637 As a geyhounde <HI REND="italic">L;</HI> So as the gr. <HI REND="italic">N</HI> . d. to an h. <HI REND="italic">L;</HI> aftir the h. <HI REND="italic">N</HI>—But euen anon went <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To ham he ran full whate<NOTE PLACE="foot">1638 To hem r. <HI REND="italic">L;</HI> To them lightlye <HI REND="italic">P;</HI> Ayen he toke <HI REND="italic">N</HI>—f. wh.] to (<HI REND="italic">om. NA;</HI> att <HI REND="italic">P</HI>) the gate <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>And seide anon riȝtes:<NOTE PLACE="foot">1639 riȝt <HI REND="italic">N</HI>—The porter went aȝen ryȝht <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1640">'Ȝe aunterouse kniȝtes, <MILESTONE N="1550" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1640 One is come to the auentours knyȝt <HI REND="italic">N;</HI> And seyd to þe gentyll knyght <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>For no þing ȝe ne late!<NOTE PLACE="foot">1641 ȝe] that yee <HI REND="italic">P;</HI> þat thow <HI REND="italic">A</HI>—ne] <HI REND="italic">om. LAP.</HI></NOTE></L>
<L>Lokeþ ȝour scheldes be strong, <MILESTONE N="1660" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1642 be good and str. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝour schaftes good and long,<NOTE PLACE="foot">1643 And your <HI REND="italic">LNAP</HI>—sperys <HI REND="italic">AP</HI>—g. a.] <HI REND="italic">om. LNA.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝour saket and vaunplate,<NOTE PLACE="foot">1644 Ȝ. s.] Soketys <HI REND="italic">L</HI>—Sheild plate and Basnett <HI REND="italic">P;</HI> (Othir els (Or <HI REND="italic">A</HI>) your dethe is (ȝe <HI REND="italic">A</HI>) gete <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="138">
<HEAD>138</HEAD>
<L N="1645">And rideþ into þe feld!<NOTE PLACE="foot">138. 1645 ride you <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>My lord wiþ sper and scheld<NOTE PLACE="foot">1646 shafte <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Will wiþ ȝou play.'<NOTE PLACE="foot">1647 Comeþ wiþ yow to pl. <HI REND="italic">C;</HI> Anon with you will pl. <HI REND="italic">P;</HI> With you he wol pl. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus spak wordes beld:<NOTE PLACE="foot">1648 Sir L. <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat is a tale y-teld,<NOTE PLACE="foot">1649 This (wordis bith (be wordes <HI REND="italic">A</HI>) wel ytolde (told <HI REND="italic">A) NA;</HI> And said' this tale is well told <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1650">Likinge to my pay.' <MILESTONE N="1560" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1650 Well l. <HI REND="italic">C;</HI> And l. <HI REND="italic">NAP</HI>—pleasant <HI REND="italic">P</HI>—vnto <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="92" REF="91"/>
Into þe feld þey ride</L>
<L>And beldly þer abide, <MILESTONE N="1670" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1652 ther boldely <HI REND="italic">NA;</HI> houede and <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>As bestes brouȝt to bay.<NOTE PLACE="foot">1653 best <HI REND="italic">C</HI>—And (<HI REND="italic">om. A</HI>) went thei nouȝt away <HI REND="italic">NA;</HI> In their best array <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Lambard ofsente his stede,<NOTE PLACE="foot">1654 L.] þe lord <HI REND="italic">C</HI>—ofs.] sent <HI REND="italic">L;</HI> s. aftir <HI REND="italic">NA</HI>—Sir Lamb, ar∣med ffull weele <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1655">His scheld, his iren wede;<NOTE PLACE="foot">1655 and his <HI REND="italic">A;</HI> and <HI REND="italic">N</HI>—i.] ryche <HI REND="italic">C;</HI> othir <HI REND="italic">NA</HI>—Both in Iron and in steele <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>His tire was stout and gay.<NOTE PLACE="foot">1656 atyre <HI REND="italic">CA</HI>—st. a.] ful <HI REND="italic">NA</HI>—That w. both st. a. g. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="139">
<HEAD>139</HEAD>
<L>His scheld was asur fin,<NOTE PLACE="foot">139. 1657 as.] sure and <HI REND="italic">P;</HI> of gold <HI REND="italic">C</HI>—A sch. he bare (full <HI REND="italic">add. A</HI>) fyne <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þre bores heddes þer inne,<NOTE PLACE="foot">1658 beer <HI REND="italic">L</HI>—þ.] ydentid th. <HI REND="italic">N;</HI> wer dynt þ. <HI REND="italic">A;</HI> was th. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As blak as brond y-brent,<NOTE PLACE="foot">1659 As] <HI REND="italic">om. NA</HI>—br. brent <HI REND="italic">PA;</HI> bround bronde <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1660">Þe bordure of ermine, <MILESTONE N="1570" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1660 b. was of <HI REND="italic">NP;</HI> broþeres wer of <HI REND="italic">A</HI>—rich armin <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Nas non so queinte of gin<NOTE PLACE="foot">1661 Was <HI REND="italic">L;</HI> There w. <HI REND="italic">P</HI>—of] a <HI REND="italic">LP</HI>—He say neuer no suche a gyne <HI REND="italic">N;</HI> Saw he neuer so queynt a gynne <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>From Carlile into Kent, <MILESTONE N="1680" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1662-1664 <HI REND="italic">fehlen NA.</HI> 1662 Karlell <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And of þe same painture<NOTE PLACE="foot">1663 that silfe <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Was lingell and trappure,<NOTE PLACE="foot">1664 l.] surcott <HI REND="italic">L</HI>—Was his paytrell and his armoure <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1665">In worlde wher so he went.<NOTE PLACE="foot">1665 londis <HI REND="italic">N;</HI> londe <HI REND="italic">AP</HI>—so] <HI REND="italic">om. N;</HI> euer <HI REND="italic">P;</HI> in <HI REND="italic">A</HI>—Iwroȝt well fayre and gent <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Two squiers be him ride;<NOTE PLACE="foot">1666 Thre <HI REND="italic">L;</HI> Than II <HI REND="italic">A</HI>—with him did ryde <HI REND="italic">P;</HI> rode (went <HI REND="italic">A</HI>) bi his side <HI REND="italic">NA</HI>—Hys schaft was strong wiþ all <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Two schaftes þey bere him mid,<NOTE PLACE="foot">1667 h. m.] that tide <HI REND="italic">NA</HI>—And bare 3 speares by his side <HI REND="italic">P;</HI> þer on a stef coronall <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">1668 dely <HI REND="italic">C</HI>—w.] <HI REND="italic">om. CNA.</HI> 1668<SUP>a</SUP>^-<SUP>e</SUP>:<Q><LG>
<L>He was wondir gay</L>
<L>And also large of pay,</L>
<L>In warre and in turnement. <HI REND="italic">add. NA.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> To dele wiþ douȝty dent.</L>
</LG>
<LG N="140">
<HEAD>140</HEAD>
<L><PB N="93" REF="92"/>
Þo þat stout stiward,<NOTE PLACE="foot">140. 1669 Then <HI REND="italic">P;</HI> Thoff <HI REND="italic">A;</HI> And whane <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1670">Þat hiȝte sir Lambard, <MILESTONE N="1580" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1670 Lancharde <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Was armed at all riȝtes,<NOTE PLACE="foot">1671 yarmyd <HI REND="italic">N</HI>—at a.] to the <HI REND="italic">L</HI>—riȝt <HI REND="italic">N</HI>—Armed him ffull well and bright <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He rod to þe felde ward, <MILESTONE N="1690" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1672 And <HI REND="italic">P</HI>—into <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Liȝt as a libard,<NOTE PLACE="foot">1673 L.] <HI REND="italic">om. L;</HI> Prowte <HI REND="italic">NA;</HI> Ffeircely <HI REND="italic">P</HI>—As it were a l. <HI REND="italic">L;</HI> as any l. <HI REND="italic">AP;</HI> as eny lombard <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þer him abide þe kniȝtes.<NOTE PLACE="foot">1674 There ab. him <HI REND="italic">P;</HI> And ther ab. <HI REND="italic">L;</HI> To ab. <HI REND="italic">NA</HI>—thes <HI REND="italic">L;</HI> that <HI REND="italic">P</HI>—knight <HI REND="italic">P;</HI> fiȝtis <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1675">He smitte his schaft in grate;<NOTE PLACE="foot">1675 sette <HI REND="italic">L</HI>—shelde <HI REND="italic">L</HI>—Him tooke a speare of great shape <HI REND="italic">P;</HI> He sie Libeous that tide <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Almest him þouȝt to late,<NOTE PLACE="foot">1676 þouȝ <HI REND="italic">C</HI>—He th. he came to Late <HI REND="italic">P;</HI> And first (fast <HI REND="italic">A</HI>) to him gan ride <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Whan he hem siȝ wiþ siȝtes.<NOTE PLACE="foot">1677 hym s. <HI REND="italic">LNAP;</HI> s. hem <HI REND="italic">C</HI>—in <HI REND="italic">A</HI>—syȝte <HI REND="italic">CLAP;</HI> iee <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus rod to him þare<NOTE PLACE="foot">1678 L.] Soone he <HI REND="italic">P</HI>—þ.] that stond <HI REND="italic">P</HI>—He than to him bare <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ a schaft all square,<NOTE PLACE="foot">1679 W.] <HI REND="italic">om. NA</HI>—scheld <HI REND="italic">A;</HI> speare <HI REND="italic">P</HI>—all] that was <HI REND="italic">NAP</HI>—round <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1680">As man of moste miȝtes. <MILESTONE N="1590" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1680 As a m. <HI REND="italic">P</HI>—most of <HI REND="italic">C;</HI> of moche <HI REND="italic">NAP</HI>—myȝte <HI REND="italic">CLNAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="141">
<HEAD>141</HEAD>
<L>Eiþer smitte oþer in þe scheld,<NOTE PLACE="foot">141. 1681 Eueri of ham <HI REND="italic">N</HI>—sm. on others sh. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat þe peces fell in þe feld <MILESTONE N="1700" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1682 þat] <HI REND="italic">om. CN</HI>—flowen <HI REND="italic">LA</HI>—ynto <HI REND="italic">CN.</HI></NOTE></L>
<L>Of her schaftes schene.<NOTE PLACE="foot">1683 Of theire speares long <HI REND="italic">P;</HI> Sothe with oute wene <HI REND="italic">L;</HI> With hare strokis bidene <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>All þo, þat hit beheld,<NOTE PLACE="foot">1684 <HI REND="italic">fehlt LNAP.</HI></NOTE></L>
<L N="1685">Ech man to oþer teld:<NOTE PLACE="foot">1685 Eueriche <HI REND="italic">NAP.</HI> 1685<SUP>a</SUP> Bothe yonge and olde <HI REND="italic">add. LNA.</HI></NOTE></L>
<L>'Þis ȝinge kniȝt is kene.'<NOTE PLACE="foot">1686 That <HI REND="italic">P;</HI> þe <HI REND="italic">C</HI>—k.] ffull bold <HI REND="italic">P.</HI> 1686<SUP>a</SUP> To him with a speare he fflounge <HI REND="italic">add. P.</HI></NOTE></L>
<L>Lambard his cours out rit,<NOTE PLACE="foot">1687 out] <HI REND="italic">om. A</HI>—right <HI REND="italic">L;</HI> rode <HI REND="italic">NA</HI>—Sir Lamb. did stifflye ssitt <HI REND="italic">P;</HI> Lamb. was aschamed sore <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="94" REF="93"/>
As werrour out of wit<NOTE PLACE="foot">1688 He was wrath out of his witt <HI REND="italic">P;</HI> As man that were wode <HI REND="italic">N;</HI> And grynned as he wer wode <HI REND="italic">A;</HI> So nas he neuer yn feld before <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>For ire and for tene<NOTE PLACE="foot">1689 for] herte <HI REND="italic">L;</HI> ful of <HI REND="italic">NA</HI>—To wyte and naȝt to wene <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1690">And saide: 'Bring me a schaft! <MILESTONE N="1600" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1690 He <HI REND="italic">A</HI>—speare <HI REND="italic">P</HI>—He cryde do come a stranger schaft <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝif þis kniȝt can craft,<NOTE PLACE="foot">1691 Ȝ. Artours kn. <HI REND="italic">C;</HI> And yef he <HI REND="italic">NA</HI>—c. his cr. <HI REND="italic">LNA</HI>—Ffor this Knight is not to Lere <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Sone hit schall be sene.' <MILESTONE N="1710" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1692 Right sone <HI REND="italic">L;</HI> Now <HI REND="italic">C</HI>—ysene <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="142">
<HEAD>142</HEAD>
<L>Þo toke þey schaftes rounde<NOTE PLACE="foot">142. 1693 Than <HI REND="italic">NAP</HI>—they t. <HI REND="italic">P;</HI> he t. <HI REND="italic">C;</HI> t. the <HI REND="italic">L</HI>—a schaft <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ cornals scharp y-grounde<NOTE PLACE="foot">1694 cornall <HI REND="italic">C;</HI> hedis <HI REND="italic">NA</HI>—ygr.] gr. <HI REND="italic">P;</HI> wele gr. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1695">And ride wiþ greet raundoun.<NOTE PLACE="foot">1695 w. gr. renoune <HI REND="italic">N;</HI> be ryȝt resoun <HI REND="italic">C</HI>—And ffast together did run <HI REND="italic">P. Mit 1696 beginnt das fünftc fragment von I, 1696-1935.</HI></NOTE></L>
<L>Aiþer proved in þat stounde,<NOTE PLACE="foot">1696 Ayder <HI REND="italic">C;</HI> Thei <HI REND="italic">NA;</HI> þanne þay <HI REND="italic">I</HI>—pr.] pr. other <HI REND="italic">P;</HI> prekid <HI REND="italic">NA</HI>—in] <HI REND="italic">om. LI.</HI></NOTE></L>
<L>To ȝeve oþer deþis wounde<NOTE PLACE="foot">1697 And yeuen <HI REND="italic">N;</HI> To dele <HI REND="italic">A</HI>—oþer] <HI REND="italic">om. INA;</HI> either theire <HI REND="italic">P</HI>—dedys <HI REND="italic">C;</HI> depe <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ fell herte as lioun.<NOTE PLACE="foot">1698 W. h. eger as a]. <HI REND="italic">L;</HI> W. harts as ffeirce as any L. <HI REND="italic">P;</HI> Egre (As e. <HI REND="italic">N</HI>) as any]. <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Lambard smitte Libeaus so,<NOTE PLACE="foot">1699 Lamb. sm. Sir Lyb. thoe <HI REND="italic">P</HI>—Lyb. (Sir L. <HI REND="italic">NA</HI>) smot Lamb. þo (so <HI REND="italic">A) INA.</HI></NOTE></L>
<L N="1700">Þat his scheld fell him fro <MILESTONE N="1610" UNIT="R"/></L>
<L>Into þe feld adoun;<NOTE PLACE="foot">1701 And in the f. fell ad. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>So harde he him hitte, <MILESTONE N="1720" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1702 he h.] on him he <HI REND="italic">IA;</HI> haue and <HI REND="italic">N</HI>—Sir Lamb. him soe hitt <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat unneþe he miȝte sitte<NOTE PLACE="foot">1703 Vnn. þat <HI REND="italic">C</HI>—sett <HI REND="italic">P</HI>—þat he m. nouȝt s. <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Upriȝt in his arsoun.<NOTE PLACE="foot">1704 Vp in <HI REND="italic">I;</HI> Of this was he yboune <HI REND="italic">N;</HI> Off hys hors he was bowne <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="143">
<PB N="95" REF="94"/>
<HEAD>143</HEAD>
<L N="1705">His schaft brak wiþ greet power;<NOTE PLACE="foot">143. 1705 scheld <HI REND="italic">IN</HI>—gr.] <HI REND="italic">om. LIN</HI>—Hys scheld he smote so herd <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus hitte him in þe lainer<NOTE PLACE="foot">1706 And L. <HI REND="italic">N;</HI> Sir L. <HI REND="italic">P;</HI> Syr <HI REND="italic">A</HI>—smote <HI REND="italic">LINA</HI>—him] Lambard <HI REND="italic">CNA</HI>—in þe l.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> in the laynore <HI REND="italic">L;</HI> on þe lainer <HI REND="italic">I;</HI> yn þe launcer <HI REND="italic">C;</HI> on the visor <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Of his helm so briȝt,<NOTE PLACE="foot">1707 On <HI REND="italic">LNA;</HI> That of went <HI REND="italic">P</HI>—so] <HI REND="italic">om. P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat pisaine, ventaile and gorgere<NOTE PLACE="foot">1708 þ.] <HI REND="italic">om. LIA;</HI> The <HI REND="italic">NP</HI>—pysane <HI REND="italic">C;</HI> pesyn <HI REND="italic">N;</HI> pesanye <HI REND="italic">P;</HI> Pesawe <HI REND="italic">L;</HI> Pysayne <HI REND="italic">I;</HI> Peyȝen <HI REND="italic">A</HI>—auentayle <HI REND="italic">C;</HI> wynteyn <HI REND="italic">A</HI>—an <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Fliȝe forþ wiþ þe helm in fer,<NOTE PLACE="foot">1709 With the h. ffl. ff. <HI REND="italic">P;</HI> Fl. w. (the <HI REND="italic">add. NA</HI>) h. <HI REND="italic">INA</HI>—in f.] so clere <HI REND="italic">L</HI>—Fell yn to þe felld fer <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1710">And sir Lambard upriȝt <MILESTONE N="1620" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1710 s.] <HI REND="italic">om. N</HI>—A. Lamb. flew vpr. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Set and rokked in his sadell,<NOTE PLACE="foot">1711-1716 <HI REND="italic">fehlen A.</HI> 1711 He seet <HI REND="italic">I;</HI> That he sate <HI REND="italic">N</HI>—a. r.] rokkyng <HI REND="italic">INP.</HI></NOTE></L>
<L>As a child doþ in a cradell, <MILESTONE N="1730" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1712 As ch. <HI REND="italic">C;</HI> As þeo ch. <HI REND="italic">I</HI>—d.] <HI REND="italic">om. LIP</HI>—in cr. <HI REND="italic">N;</HI> in his or. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ oute main and miȝt.<NOTE PLACE="foot">1713 W. ou. m. or m. <HI REND="italic">I;</HI> W. ou. mannys myȝt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Ech man tok oþer be þe lappe<NOTE PLACE="foot">1714 Euery <HI REND="italic">LNP</HI>—m.] <HI REND="italic">om. I</HI>—þe hod <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1715">And louȝe and gonne her hondes clappe,<NOTE PLACE="foot">1715 couthe <HI REND="italic">L</HI>—Fast gon þey lawȝ and clappe <HI REND="italic">I;</HI> And fast gan with hondes clap <HI REND="italic">N;</HI> And gonne for to herye god <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Baroun, borgais and kniȝt.<NOTE PLACE="foot">1716 Barons <HI REND="italic">N</HI>—Borgays, baronn and kn. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="144">
<HEAD>144</HEAD>
<L>Sir Lambard þouȝt to juste bet;<NOTE PLACE="foot">144. 1717 þ] fond <HI REND="italic">N;</HI> he th. <HI REND="italic">P</HI>—figt <HI REND="italic">N;</HI> sitt <HI REND="italic">P</HI>—Ayen to ryde Lamb, pouȝt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Anoþer helm him was y-fet<NOTE PLACE="foot">1718 yf.] brouȝt <HI REND="italic">C</HI>—An. h. he made to ff. <HI REND="italic">P;</HI> A neowe (helm <HI REND="italic">add. NA</HI>) per was fet (yfette <HI REND="italic">N) INA.</HI></NOTE></L>
<L>And a schaft unmete,<NOTE PLACE="foot">1719 <HI REND="italic">fehlt A.</HI> A. scheftis <HI REND="italic">N</HI>—ffull meete <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1720">And whan þey togider mette, <MILESTONE N="1630" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1720 <HI REND="italic">fehlt NA.</HI> A.] <HI REND="italic">om. CI.</HI></NOTE></L>
<L>Aiþer in oþres scheld sette<NOTE PLACE="foot">1721 Ayder <HI REND="italic">C;</HI> Euery <HI REND="italic">N</HI>—to other his sh. <HI REND="italic">L;</HI> yn oþer sch. <HI REND="italic">C;</HI> on oþir schaftes <HI REND="italic">I;</HI> onne oþer <HI REND="italic">A;</HI> to othir <HI REND="italic">N;</HI> other on their helmes <HI REND="italic">P</HI>—hytte <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Strokes grim and grete. <MILESTONE N="1740" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1722 Wiþ str. <HI REND="italic">I</HI>—grymly gr. <HI REND="italic">C;</HI> grysly a. gr. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="96" REF="95"/>
Sir Lambardis schaft tobrast,<NOTE PLACE="foot">1723-1725 <HI REND="italic">fehlen INA.</HI> 1723 Then S. L. speare brast <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And sir Libeaus set so faste,<NOTE PLACE="foot">1724 A. Lyb. shoved soo f. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="1725">In sadelis þer þey sete,<NOTE PLACE="foot">1725 In the saddle <HI REND="italic">P</HI>—þer] as <HI REND="italic">C</HI>—þey setten <HI REND="italic">C;</HI> he sett <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat þe stiward sir Lambard<NOTE PLACE="foot">1726 þat] <HI REND="italic">om. I;</HI> Than <HI REND="italic">NA</HI>—þe] they <HI REND="italic">P</HI>—constable <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>Fell of his stede bakward;<NOTE PLACE="foot">1727 Felte <HI REND="italic">L</HI>—ouer <HI REND="italic">LINA</HI>—hors <HI REND="italic">LAP.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">1728 g. m] met∣ten <HI REND="italic">C</HI>—Soe sore they there mett <HI REND="italic">P;</HI> Withoute more beyete <HI REND="italic">LIN;</HI> With owtyn any lete <HI REND="italic">A.</HI> 1728<SUP>a</SUP>^-<SUP>c</SUP>:<Q><LG>
<L>Sir Lambart sware ful sone:</L>
<L>'Bi him, that schope (made <HI REND="italic">A</HI>) sonne and mone,</L>
<L>He schalle my lady gete. <HI REND="italic">add. NA.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> So harde þey two gonne mete.</L>
</LG>
<LG N="145">
<HEAD>145</HEAD>
<L>Sir Lambard was aschamed sore.<NOTE PLACE="foot">145. 1729 S.] Ther <HI REND="italic">N</HI>—sore] <HI REND="italic">om. NA</HI>—L. was sore agramed <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="1730">Quoþ sir Libeaus: 'Wilton more?' <MILESTONE N="1640" UNIT="R"/> <NOTE PLACE="foot">1730 Q. L. <HI REND="italic">N;</HI> þan seyde L. <HI REND="italic">C;</HI> Sir L. saide <HI REND="italic">I;</HI> Syr seyd <HI REND="italic">A;</HI> Sir L. asked <HI REND="italic">P</HI>—if he wold more <HI REND="italic">P;</HI> beo nouȝt aschamed (agramyd <HI REND="italic">A;</HI> agreuyd <HI REND="italic">N</HI>) <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>And he answerde: 'Nay!<NOTE PLACE="foot">1731 He answered and said nay <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For seþe þe time, þat I was bore, <MILESTONE N="1750" UNIT="P"/> <NOTE PLACE="foot">1732 F.] <HI REND="italic">om. LI</HI>—s. þat t. þat <HI REND="italic">A;</HI> s. that <HI REND="italic">N;</HI> s. that euer <HI REND="italic">P</HI>—Neuer seþe y was ybore <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Ne siȝ I never kniȝt before<NOTE PLACE="foot">1733 Ne] <HI REND="italic">om. LINAP</HI>—Y say <HI REND="italic">N</HI>—n.] come <HI REND="italic">C</HI>—kn.] her <HI REND="italic">CP;</HI> me <HI REND="italic">L;</HI> knyȝht me <HI REND="italic">A</HI>—tofore <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>So ridinge to my pay:<NOTE PLACE="foot">1734 So r.] So redy a knyȝt <HI REND="italic">C;</HI> None ryde soe <HI REND="italic">P</HI>—So strong bi this day <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1735">Be þe þouȝt, min herte is inne,<NOTE PLACE="foot">1735 Be thoȝht <HI REND="italic">A;</HI> A th. y haue <HI REND="italic">C;</HI> Be my trouthe <HI REND="italic">L;</HI> By the faith <HI REND="italic">P</HI>—myn h. wiþ inne <HI REND="italic">C;</HI> that my h. is yn <HI REND="italic">N;</HI> that I am (was <HI REND="italic">A</HI>) in <HI REND="italic">PA;</HI> my h. is thine <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þou art com of Gaweinis kinne,<NOTE PLACE="foot">1736 þat þou <HI REND="italic">C;</HI> Ȝyff thou <HI REND="italic">A</HI>—wer <HI REND="italic">A</HI>—c.] <HI REND="italic">om. LINA</HI>—Sir G. <HI REND="italic">LINP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat is so stout and gay.<NOTE PLACE="foot">1737 Thou art <HI REND="italic">P</HI>—so] <HI REND="italic">om. I.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝef þou schalt for my lady fiȝt,<NOTE PLACE="foot">1738-1740 <HI REND="italic">fehlen A.</HI> 1738 wolt <HI REND="italic">IP</HI>—ffight ffor my Ladye <HI REND="italic">P</HI>—Thou art ful stoute in fiȝt <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="97" REF="96"/>
Wellcome be þou to me, sir kniȝt,<NOTE PLACE="foot">1739 W. c. to me syr þou kn. <HI REND="italic">C;</HI> W. c. beo þou gentil kn. <HI REND="italic">I;</HI> W. c. to me this nyght <HI REND="italic">L;</HI> And also stronge a kn. <HI REND="italic">N;</HI> W. c. thou art to mee <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1740">In trouþe and sikir fay!' <MILESTONE N="1650" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1740 In loue a. s. f. <HI REND="italic">C;</HI> In sekyr a. trouthe in f. <HI REND="italic">L;</HI> Siker a. in good f. <HI REND="italic">I;</HI> Ful sikir bi my f. <HI REND="italic">N;</HI> By my troth I say <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot">145<SUP>a</SUP> <HI REND="italic">von NA hinzugefügt:</HI><Q><LG>
<L>'Whate (<HI REND="italic">om. A</HI>) art thou (he <HI REND="italic">add. A</HI>)', seid Libeous tho,</L>
<L>'That dothe (hath don <HI REND="italic">A</HI>) so mochil wo</L>
<L>To the quene of Synadowne?</L>
<L>Telle (þou <HI REND="italic">add. A</HI>) me, er thou (we <HI REND="italic">A</HI>) hens gone;</L>
<L N="1740e">Or y (the telle (suere <HI REND="italic">A</HI>), bi seint John,</L>
<L>Y (That I <HI REND="italic">A</HI>) schal pare of (<HI REND="italic">om. A</HI>) thi crowne.'</L>
<L>The steward answerid and seide:</L>
<L>'Sir, be thow (<HI REND="italic">om. A</HI>) nouȝt evil apaide;</L>
<L>For scho is my lady.</L>
<L N="1740k">Sho is quene of (all <HI REND="italic">add. A</HI>) this lond,</L>
<L>And y hur steward, y vndirstond,</L>
<L>For sothe sicurly (wytterly <HI REND="italic">A</HI>)!'</L>
</LG></Q></NOTE>
<LG N="146">
<HEAD>146</HEAD>
<L>Libeaus saide: 'Sikirly,<NOTE PLACE="foot">1741 Sir L. <HI REND="italic">INP</HI>—answerede <HI REND="italic">CN</HI>—S.] in hast <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Fiȝte I schall for þy lady <MILESTONE N="1760" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1742 I will ffight <HI REND="italic">P</HI>—my L. <HI REND="italic">P;</HI> a l. <HI REND="italic">CI;</HI> that l. chast <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">1743 Be h. of] As y hight <HI REND="italic">N;</HI> I promised soe to <HI REND="italic">P.</HI> 1743<SUP>a</SUP>^-<SUP>c</SUP>:<Q><LG>
<L>No man schal make me agast,</L>
<L>The while the life on me may last,</L>
<L>To wynne hur with honour, <HI REND="italic">add. N.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> Be heste of king Arthour;</L>
<L>But I not, wher fore ne why,<NOTE PLACE="foot">1744 ne wote <HI REND="italic">LINP</HI>—wh. f.] where <HI REND="italic">I;</HI> how <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1745">Ne who her doþ þat vilany,<NOTE PLACE="foot">1745 Ne] <HI REND="italic">om. P</HI>—do∣the hyr <HI REND="italic">LP;</HI> doþ <HI REND="italic">I</HI>—þ.] <HI REND="italic">om. IN;</HI> swych <HI REND="italic">C</HI>—tormentrye <HI REND="italic">LI.</HI></NOTE></L>
<L>Ne what is her dolour.<NOTE PLACE="foot">1746 (To brynge (And bringith <HI REND="italic">NI</HI>) hir in dolour <HI REND="italic">LIN.</HI> 1747-1749 <HI REND="italic">fehlen N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="98" REF="97"/>
A maide, þat is her messengere,<NOTE PLACE="foot">1747 But this m. <HI REND="italic">P</HI>—þ.] <HI REND="italic">om. I</HI>—was <HI REND="italic">LI.</HI></NOTE></L>
<L>And a dwerȝ brouȝt me her,<NOTE PLACE="foot">1748 And a dw.] Certes has <HI REND="italic">P</HI>—me br. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Her to do socour.'<NOTE PLACE="foot">1749 H. to. s. <HI REND="italic">L;</HI> H. ffor to s. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1750">Lambard seide in þat stounde: <MILESTONE N="1660" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1750 Sir Lamb. <HI REND="italic">P;</HI> þe constable <HI REND="italic">C</HI>—at that st. <HI REND="italic">L;</HI> well founde <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>'Welcome, kniȝt of þe table rounde!<NOTE PLACE="foot">1751 W. c. Sir Kn. <HI REND="italic">P;</HI> Noble kn. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Y-blessed be seint saviour!' <MILESTONE N="1770" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1752 Be god and s. s. <HI REND="italic">LI;</HI> Bi god oure sauiour <HI REND="italic">N;</HI> Into my strong tower <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot">146. <HI REND="italic">Statt dieser strophe stehen in A nur</HI> 6 <HI REND="italic">abweichende verse (1740<SUP>n</SUP>^-<SUP>s</SUP></HI>):<Q><LG>
<L>Syr Lybeus ansuerd tho:</L>
<L>'I wold feyne wyte, who</L>
<L N="1740p">Hath brouȝht hyr in dolour?'</L>
<L>Syr Lambert seyd tho:</L>
<L>'They ben clerkes two,</L>
<L>That do þat dyshonour.' <HI REND="italic">A.</HI></L>
</LG></Q></NOTE>
<LG N="147">
<HEAD>147</HEAD>
<L>Anon þat maide Elene<NOTE PLACE="foot">147. 1753 And <HI REND="italic">L</HI>—þ.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> the <HI REND="italic">L</HI>—may <HI REND="italic">I</HI>—Then mayd Ellen anon rightes <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Was fet wiþ kniȝtes ten<NOTE PLACE="foot">1754 ffeitched fforth <HI REND="italic">P;</HI> sen[t] for <HI REND="italic">L;</HI> of sent <HI REND="italic">I;</HI> ysend <HI REND="italic">N;</HI> sent after <HI REND="italic">A</HI>—bi <HI REND="italic">N</HI>—5 Knights <HI REND="italic">P;</HI> kn. Kene <HI REND="italic">LINA.</HI></NOTE></L>
<L N="1755">Before sir Lambard.<NOTE PLACE="foot">1755 To come to s. L. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Sche and þe dwerȝ bedene<NOTE PLACE="foot">1756 þat <HI REND="italic">I</HI>—b.] ymene <HI REND="italic">C;</HI> I wene <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Telde of six dedes kene,<NOTE PLACE="foot">1757 of] <HI REND="italic">om. CA</HI>—seuen <HI REND="italic">C;</HI> the <HI REND="italic">LINA</HI>—battels <HI REND="italic">P</HI>—bedene <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þat he dede þidirward,<NOTE PLACE="foot">1758 he had done <HI REND="italic">P;</HI> þay hadde <HI REND="italic">INA</HI>—dydyrward <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And hou þat sir Libewe<NOTE PLACE="foot">1759 A. told h. <HI REND="italic">NA</HI>—þ.] <HI REND="italic">om. INA</HI>—Lybeauus <HI REND="italic">C;</HI> Lybeous <HI REND="italic">L;</HI> Libeus <HI REND="italic">I;</HI> Libeous <HI REND="italic">N;</HI> Lybeus <HI REND="italic">A</HI>—The sayd that Sir Lybius then <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1760">Fauȝt wiþ fele schrewe <MILESTONE N="1670" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1760 Mette <HI REND="italic">I</HI>—mony <HI REND="italic">INA</HI>—schrewys <HI REND="italic">CLIA;</HI> aventours <HI REND="italic">N</HI>—Had ffought with strong men <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And for no deþ ne spard.<NOTE PLACE="foot">1761 A. hem nothinge sp. <HI REND="italic">L;</HI> A. him dered (greuyd <HI REND="italic">AN</HI>) no þyng <HI REND="italic">INA;</HI> A. beene in stowers hardye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þan were þey glad and bliþe <MILESTONE N="1780" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1762 Tho (And then <HI REND="italic">N</HI>) w. they <HI REND="italic">LN;</HI> Then they w. <HI REND="italic">P;</HI> Lam∣bard was <HI REND="italic">C</HI>—gl. a.] all <HI REND="italic">LINA.</HI></NOTE></L>
<L>And þonked fele siþe<NOTE PLACE="foot">1763 th. god f. <HI REND="italic">LA;</HI> th. god alsoe <HI REND="italic">P</HI>—syde <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>God and seint Edward.<NOTE PLACE="foot">1764 Leonarde <HI REND="italic">L;</HI> Jame <HI REND="italic">I</HI>—Jhesus heuyn kynge <HI REND="italic">NA;</HI> That he were so mightye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="148">
<HEAD>148</HEAD>
<L N="1765"><PB N="99" REF="98"/>
Anon wiþ milde chere<NOTE PLACE="foot">148. 1765 A.] They welcomed him <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þey sette hem to sopere<NOTE PLACE="foot">1766 And <HI REND="italic">P</HI>—sett hym <HI REND="italic">L;</HI> sete <HI REND="italic">C;</HI> wer sett <HI REND="italic">A</HI>—to þe s. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ moche gle and game.<NOTE PLACE="foot">1767 gle] mirth <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus and Lambard in fere<NOTE PLACE="foot">1768 Sir Lyb. a. Sir Lamb. <HI REND="italic">P;</HI> Lamb. a. Lyb. <HI REND="italic">C</HI>—y fere <HI REND="italic">LI.</HI></NOTE></L>
<L>Of aventurs, þat per wer,<NOTE PLACE="foot">1769 av.] ancyents <HI REND="italic">P</HI>—þat w. <HI REND="italic">A;</HI> th. beffore w. <HI REND="italic">P;</HI> th. thei in w. <HI REND="italic">N;</HI> þer þay w. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="1770">Talked boþe in same. <MILESTONE N="1680" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1770 They told <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus seide: 'Wiþ oute fable,<NOTE PLACE="foot">1771 Sir L. <HI REND="italic">INAP</HI>—s.] <HI REND="italic">om. L</HI>—þan seyde Lyb. syr constable <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Tell me, sir constable, <MILESTONE N="1790" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1772 T. me] Seyd <HI REND="italic">L;</HI> T. me now <HI REND="italic">P</HI>—To sir Lamb. þeo const. <HI REND="italic">INA;</HI> Tell me wiþ out fable <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>What is þe kniȝtes name,</L>
<L>Þat heldeþ in prisoune<NOTE PLACE="foot">1774-1776 <HI REND="italic">fehlen A.</HI> 1774 halt so <HI REND="italic">C;</HI> hath put <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1775">Þe lady of Sinadoune,<NOTE PLACE="foot">1775 That <HI REND="italic">L;</HI> My <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat is so gent a dame?'<NOTE PLACE="foot">1776 so] <HI REND="italic">om. L</HI>—gen∣tyll <HI REND="italic">CLNP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="149">
<HEAD>149</HEAD>
<L>Quoþ Lambard: 'Be seint John, <MILESTONE N="1688" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">149. 1777 <HI REND="italic">und</HI> 1778 <HI REND="italic">umgestellt C.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1777 Sir Lamb, seid <HI REND="italic">NP;</HI> Syr he seyd <HI REND="italic">A;</HI> Be god and <HI REND="italic">C</HI>—Be s. J.] soe mote I gone <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Kniȝt, sir, nis þer non, <MILESTONE N="1687" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1778 Nay syr kn. <HI REND="italic">C;</HI> Kn. <HI REND="italic">A</HI>—is ther <HI REND="italic">L;</HI> þer is <HI REND="italic">A;</HI> ys be <HI REND="italic">CN</HI>—Knights there beene none <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat dorst away her lede:<NOTE PLACE="foot">1779 dare <HI REND="italic">P</HI>—hir away <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L N="1780">Two clerkes beþ her fon, <MILESTONE N="1690" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1780 h.] þer <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Well fals of flesch and bon,<NOTE PLACE="foot">1781 Ffull ffalse <HI REND="italic">P;</HI> Fals <HI REND="italic">INA;</HI> Fekyll <HI REND="italic">L</HI>—in <HI REND="italic">P</HI>—fl.] body <HI REND="italic">P;</HI> bloode <HI REND="italic">LINA</HI>—a. in b. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat haveþ y-do þis dede. <MILESTONE N="1800" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1782 don <HI REND="italic">IAP</HI>—þat <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Hit beþ men of maistrie,<NOTE PLACE="foot">1783 They <HI REND="italic">LAP</HI>—ar <HI REND="italic">L</HI>—mynstrye <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Clerkes of nigremauncie, <MILESTONE N="1805" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1784 <HI REND="italic">steht nach</HI> 1787 <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1785">Har artes for to rede. <MILESTONE N="1802" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1785 Hire <HI REND="italic">I</HI>—arte <HI REND="italic">L;</HI> han <HI REND="italic">I</HI>—reade of Sorcerye <HI REND="italic">P</HI>—Sertis riȝt to rede <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="100" REF="99"/>
Maboun is þat on broþer<NOTE PLACE="foot">1786 Irayne is (þat on (þe o <HI REND="italic">A;</HI> than one is <HI REND="italic">N</HI>) broþir <HI REND="italic">ILNA;</HI> Syr Maboun hatte þat oþer <HI REND="italic">C;</HI> Mabam the hight one in deede <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And Irain hiȝt þat oþer, <MILESTONE N="1804" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1787 And (<HI REND="italic">om. A</HI>) Maboun is that (þe <HI REND="italic">A</HI>) other <HI REND="italic">LINA;</HI> And syr Irayn hys broþer <HI REND="italic">C;</HI> And Iron hight the other verelye <HI REND="italic">P. Nach</HI> 1787 <HI REND="italic">folgt</HI> 1784 <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For whom we beþ in drede. <MILESTONE N="1806" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1788 For heom <HI REND="italic">INA;</HI> Of them <HI REND="italic">P</HI>—ar <HI REND="italic">L</HI>—we haue great dr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="150">
<HEAD>150</HEAD>
<L>Þis Irain and Maboun<NOTE PLACE="foot">150. 1789 þ.] <HI REND="italic">om. LINA</HI>—a. that M. <HI REND="italic">L;</HI> a. Maunbaut <HI REND="italic">I</HI>—This Mabam a. Irowne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1790">Haveþ made of our toun <MILESTONE N="1700" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1790 imade <HI REND="italic">C</HI>—in the <HI REND="italic">P;</HI> in this <HI REND="italic">L</HI>—Maden an hows of gret (<HI REND="italic">om. A</HI>) avaunt (name <HI REND="italic">N;</HI> ston <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>A paleis queinte of ginne.<NOTE PLACE="foot">1791 place <HI REND="italic">INA</HI>—of quent <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þer nis erl ne baroun, <MILESTONE N="1810" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1792 is no <HI REND="italic">P;</HI> neþer <HI REND="italic">A</HI>—e.] knyȝt <HI REND="italic">C</HI>—ny <HI REND="italic">I;</HI> nor <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þat bereþ herte as lioun,<NOTE PLACE="foot">1793 Th. has (had an <HI REND="italic">N</HI>) h. <HI REND="italic">PN;</HI> Wiþ herte harde <HI REND="italic">C</HI>—as a l. <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L>Þat dorste come þer inne.<NOTE PLACE="foot">1794 þ.] That ons d. <HI REND="italic">A</HI>—þorste <HI REND="italic">C;</HI> dare <HI REND="italic">P.</HI> 1795-1797 <HI REND="italic">fehlen A.</HI></NOTE></L>
<L N="1795">Hit is be nigremauncie<NOTE PLACE="foot">1795 Hys <HI REND="italic">C</HI>—is] is made <HI REND="italic">N;</HI> was mad <HI REND="italic">I</HI>—wiþ n. <HI REND="italic">I;</HI> all of the ffaierye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Y-maked of fairie,<NOTE PLACE="foot">1796 Ymakeþ <HI REND="italic">C;</HI> Iwrought (it was <HI REND="italic">add. N</HI>) <HI REND="italic">LN;</HI> Wrought <HI REND="italic">P;</HI> And wr. <HI REND="italic">I</HI>—with (þe <HI REND="italic">add. I</HI>) f. <HI REND="italic">LIN;</HI> by Nigromancye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat wonder is to winne.<NOTE PLACE="foot">1797 w. hit is <HI REND="italic">LP</HI>—Noman may hyt wynne <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þer inne lieþ in prisoun<NOTE PLACE="foot">1798 þer ynne ys <HI REND="italic">CA;</HI> There they keepe <HI REND="italic">P</HI>—a prisoun <HI REND="italic">IA.</HI></NOTE></L>
<L>My lady of Sinadoune,<NOTE PLACE="foot">1799 þe <HI REND="italic">CN;</HI> And þe <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1800">Þat is of kniȝtes kinne. <MILESTONE N="1710" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1800 þ. is] Ys come <HI REND="italic">C;</HI> Comyn <HI REND="italic">N</HI>—kynges <HI REND="italic">IN</HI>—Ther within is dyȝht <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="151">
<HEAD>151</HEAD>
<L>Ofte we hereþ her crie,<NOTE PLACE="foot">151. 1801 Oftentimes <HI REND="italic">P;</HI> Of <HI REND="italic">I</HI>—hire we heriþ <HI REND="italic">I;</HI> wee her <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>But her to se wiþ iȝe, <MILESTONE N="1820" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1802 B.] <HI REND="italic">om. L;</HI> Ffor <HI REND="italic">P</HI>—to seo hire <HI REND="italic">ILNAP</HI>—w. Oure eyȝe <HI REND="italic">I;</HI> w. none eye <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þer to have we no miȝt. <MILESTONE N="1821" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1803 we han <HI REND="italic">IP</HI>—syght <HI REND="italic">A.</HI> 1804-1806 <HI REND="italic">fehlen AP.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="101" REF="100"/>
Þey doþ her turmentrie</L>
<L N="1805">And all maner vilanie<NOTE PLACE="foot">1805 Of <HI REND="italic">I</HI>—m.] <HI REND="italic">om. C;</HI> the <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Be daies and be niȝt.<NOTE PLACE="foot">1806 Bothe bi day a. n. <HI REND="italic">N;</HI> And dreche (deriþ <HI REND="italic">I</HI>) hir day a. n. <HI REND="italic">LI.</HI></NOTE></L>
<L>Þis Maboun and Irain <MILESTONE N="1822" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1807 þ.] <HI REND="italic">om. I;</HI> Thus <HI REND="italic">N</HI>—Iron trulye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Haveþ swore her deþ, certain;<NOTE PLACE="foot">1808 d.] othe <HI REND="italic">LIN;</HI> othys <HI REND="italic">A</HI>—Had sw. to death trulye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To deþe þey will her diȝte,<NOTE PLACE="foot">1809 Hire d. (þ. w. (ffor to <HI REND="italic">P</HI>) d. <HI REND="italic">IP.</HI></NOTE></L>
<L N="1810">But sche graunte hem till, <MILESTONE N="1720" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1810 B. if shee gr. vntill <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To do Mabounis wille<NOTE PLACE="foot">1811 Ffor to <HI REND="italic">P</HI>—M.] all þer <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And ȝeve him all her riȝt.<NOTE PLACE="foot">1812 graunti <HI REND="italic">N</HI>—hem <HI REND="italic">CA</HI>—a. h.] his <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="152">
<HEAD>152</HEAD>
<L>Of all þis dukdom feir<NOTE PLACE="foot">152. 1813 that <HI REND="italic">P</HI>—kyngdome <HI REND="italic">LIA;</HI> lond <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þan is my lady eir,<NOTE PLACE="foot">1814 Ther of <HI REND="italic">P</HI>—þat ylke lady ys eyr <HI REND="italic">C;</HI> That my lady of is eire <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1815">To welde al wiþ winne. <MILESTONE N="1830" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1815 To wele <HI REND="italic">L</HI>—To wynne a. w. wille <HI REND="italic">N;</HI> And come of knyȝtes kenne <HI REND="italic">C;</HI> That is soe much of might <HI REND="italic">P.</HI> 1816-1818 <HI REND="italic">fehlen A.</HI></NOTE></L>
<L>Sche is meke and boneire;<NOTE PLACE="foot">1816 And scho <HI REND="italic">N</HI>—is soe m. <HI REND="italic">P</HI>—bonoure <HI REND="italic">L;</HI> soe ffaire <HI REND="italic">P;</HI> stille <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þer fore we beþ in speire,<NOTE PLACE="foot">1817 þer we <HI REND="italic">I;</HI> For thei we <HI REND="italic">N</HI>—ar <HI REND="italic">L</HI>—despeyre <HI REND="italic">CINP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat sche be diȝt to sinne.'<NOTE PLACE="foot">1818 Luste they done hir s. <HI REND="italic">L;</HI> þat þay bryngeþ hire in s. <HI REND="italic">I;</HI> Lest that thei bring hur in s. <HI REND="italic">N;</HI> Ffor the dolour that shees in <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Quoþ Libeaus Desconus:<NOTE PLACE="foot">1819 Seide <HI REND="italic">I;</HI> þan seyde <HI REND="italic">CP</HI>—L. D.] Sir Lyb. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1820">'Þourȝ help of swete Jhesus <MILESTONE N="1730" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">1820 Th. the h. <HI REND="italic">P;</HI> Be þe grace <HI REND="italic">C;</HI> By (For <HI REND="italic">A</HI>) the love <HI REND="italic">LINA</HI>—of Jh. <HI REND="italic">CLIAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat lady schall I winne<NOTE PLACE="foot">1821 y schall <HI REND="italic">C;</HI> I will <HI REND="italic">P;</HI> wol y <HI REND="italic">INA.</HI> 1822-1824 <HI REND="italic">fehlen A.</HI></NOTE></L>
<L>And Maboun and Irain<NOTE PLACE="foot">1822 Of <HI REND="italic">C;</HI> Bothe <HI REND="italic">LN</HI>—Iron <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="102" REF="101"/>
Hewen in þe plain<NOTE PLACE="foot">1823 To hewen <HI REND="italic">I;</HI> I shall h. <HI REND="italic">LN</HI>—Smite of there anon <HI REND="italic">P;</HI> Schame y schall certayne <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">1824 Hare <HI REND="italic">N</HI>—hed <HI REND="italic">I</HI>—of] <HI REND="italic">om. LA</HI>—Theire heads in that stoure <HI REND="italic">P;</HI> Hem boþe wiþ out and wiþ inne <HI REND="italic">C.</HI> 1824<SUP>a</SUP>^-<SUP>c</SUP> (= P 1840-1842):<Q><LG>
<L>And wine that Lady bright, <MILESTONE N="1840" UNIT="P"/></L>
<L>And bring her to her right</L>
<L>With ioy and much honor.' <HI REND="italic">add. P.</HI> <MILESTONE N="1734" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1839" UNIT="P"/></L>
</LG></Q></NOTE> Þe heddes of be þe chinne!'</L>
</LG>
<LG N="153">
<HEAD>153 <NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">153 fehlt in C.</HI></NOTE> </HEAD>
<L N="1825">Þo was no more tale <MILESTONE N="1843" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1825 Ther <HI REND="italic">NA;</HI> Then there <HI REND="italic">P</HI>—tales to tell <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In þe castell greet and smale<NOTE PLACE="foot">1826 I <HI REND="italic">L</HI>—of gr. <HI REND="italic">A</HI>—a.] ne <HI REND="italic">NA</HI>—In that strong Castle <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>But souped and made bliþe.<NOTE PLACE="foot">1827 stouped <HI REND="italic">L;</HI> singith <HI REND="italic">N</HI>—m. hym bl. <HI REND="italic">L;</HI> makiþ ham bl. <HI REND="italic">N</HI>—B. s. þan belyue <HI REND="italic">A;</HI> To supp and make good cheere <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Barouns and borgeis fale<NOTE PLACE="foot">1828 The B. <HI REND="italic">P</HI>—f.] all <HI REND="italic">P;</HI> fele in fay <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Come to þat semely sale,<NOTE PLACE="foot">1829 hall <HI REND="italic">P;</HI> say <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1830">For to liste and liþe,<NOTE PLACE="foot">1830 For that to <HI REND="italic">N</HI>—liþe] heare <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Hou sir Lambard had wrouȝt,<NOTE PLACE="foot">1831 Lybius <HI REND="italic">P</HI>—Howe that proude steward <HI REND="italic">N;</HI> Whe þat the prowde stewerd <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>And ȝif þe kniȝt wer ouȝt, <MILESTONE N="1850" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1832 þeo ȝonge kn. <HI REND="italic">I</HI>—That men clepith (call <HI REND="italic">A</HI>) sir Lambert <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>His craftes for to kiþe.<NOTE PLACE="foot">1833 crafte <HI REND="italic">L</HI>—f.] <HI REND="italic">om. I</HI>—His talking for to harke <HI REND="italic">P;</HI> With Lib. his craft (case <HI REND="italic">A</HI>) gan kithe (lythe <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þey founde hem sitte in fere,<NOTE PLACE="foot">1834 founde] fedde <HI REND="italic">N</HI>—sette (sitting <HI REND="italic">P</HI>) in f. <HI REND="italic">LP;</HI> at þeo (<HI REND="italic">om. NA</HI>) soper <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L N="1835">Talkinge at her sopere<NOTE PLACE="foot">1835 And t. <HI REND="italic">L</HI>—Many mon and faire <HI REND="italic">I;</HI> And bade ham be blithe of chere <HI REND="italic">N;</HI> And made þem nobull cher <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Of kniȝtes stout and stiþe.<NOTE PLACE="foot">1836 Of] <HI REND="italic">om. INA</HI>—Kn. bothe st. <HI REND="italic">NA</HI>—stiþe] starke <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="154">
<HEAD>154</HEAD>
<L>Þo toke þey har reste <MILESTONE N="1735" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">154. 1837 h.] ease and <HI REND="italic">L;</HI> ro and <HI REND="italic">I</HI>—And after they went to rest <HI REND="italic">P;</HI> Ther than gan thei dwelle <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="103" REF="102"/>
And likinge, as hem leste,<NOTE PLACE="foot">1838 And tooke their l. <HI REND="italic">P;</HI> In l. <HI REND="italic">C;</HI> A. lykynges <HI REND="italic">L</HI>—as h. l.] of the beste <HI REND="italic">LI</HI>—In that same (ilke. <HI REND="italic">A</HI>) castelle <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>In þe castell þat niȝt.<NOTE PLACE="foot">1839 þe] þat <HI REND="italic">IP</HI>—þat] all <HI REND="italic">P</HI>—Alle that (<HI REND="italic">om. A</HI>) longe niȝt <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1840">A morwe Libeaus was prest<NOTE PLACE="foot">1840 On (þe <HI REND="italic">add. AP</HI>) morowe <HI REND="italic">LINAP</HI>—Lyb. hym pr. <HI REND="italic">C;</HI> was Lyb. pr. <HI REND="italic">L;</HI> anon right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In armes of þe best;<NOTE PLACE="foot">1841 Off <HI REND="italic">L</HI>—armour <HI REND="italic">NA</HI>—of þe] þat wer <HI REND="italic">C</HI>—Sir Lyb. was armed bright <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Fresch he was to fiȝt.<NOTE PLACE="foot">1842 And fr. <HI REND="italic">C;</HI> So fr. <HI REND="italic">I;</HI> Full fr. <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1740" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1860" UNIT="P"/></L>
<L>Lambard ladde him þe gate<NOTE PLACE="foot">1843 Sir L. <HI REND="italic">NAP</HI>—h.] in <HI REND="italic">A</HI>—þe g.] to the g. <HI REND="italic">N;</HI> that g. <HI REND="italic">L;</HI> algate <HI REND="italic">P;</HI> forþ well whate <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>To þe castell ȝate<NOTE PLACE="foot">1844 And to <HI REND="italic">N;</HI> Ryȝht vnto <HI REND="italic">AP;</HI> And broȝte hym at <HI REND="italic">C</HI>—þat <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="1845">And fond hit open riȝt.<NOTE PLACE="foot">1845 o.] full vp <HI REND="italic">L</HI>—þat stod vp ful ryȝt <HI REND="italic">INA;</HI> Open they were ffull right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>No ferþer ne dorste him bringe,<NOTE PLACE="foot">1846 Further durste hym none br. <HI REND="italic">L;</HI> þay dorst him nouȝt bet br. <HI REND="italic">I;</HI> Furþer durst (thei nouȝt him (he hym not <HI REND="italic">A</HI>) br. <HI REND="italic">NA;</HI> No man durst him neere br. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For soþ, wiþ oute lesinge,</L>
<L>Baroun, borgeis ne kniȝt,<NOTE PLACE="foot">1848 Erll baroun ne kn. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="155">
<HEAD>155</HEAD>
<L>But turned hom aȝain,<NOTE PLACE="foot">155. 1849 And <HI REND="italic">A</HI>—ham <HI REND="italic">N;</HI> hym <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="1850">Save sir Gifflet, his swain,<NOTE PLACE="foot">1850 Save] <HI REND="italic">om. NAP</HI>—Gylet <HI REND="italic">C;</HI> Jerflete <HI REND="italic">L;</HI> Jefflot <HI REND="italic">I;</HI> Geffelot <HI REND="italic">N;</HI> Gesloke <HI REND="italic">A;</HI> Gefflet <HI REND="italic">P</HI>—h.] L. is <HI REND="italic">N;</HI> Lybeus <HI REND="italic">A;</HI> h. owne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wolde wiþ him ride.<NOTE PLACE="foot">1851 He w. <HI REND="italic">I</HI>—With him fayne wolde (haue <HI REND="italic">add. A</HI>) ride <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus swor, certein,<NOTE PLACE="foot">1852 Sir Lib. <HI REND="italic">NA;</HI> He <HI REND="italic">CI</HI>—c.] in s. <HI REND="italic">A;</HI> hys oþ s. <HI REND="italic">CIN</HI>—But Sir L. ffor certaine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1750" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1870" UNIT="P"/></L>
<L>He wolde se his brain,<NOTE PLACE="foot">1853 That he <HI REND="italic">L</HI>—hare <HI REND="italic">C;</HI> ser Geslokes <HI REND="italic">A</HI>—That he schulde Jeffelot slayne <HI REND="italic">N;</HI> Sayd he shold backe againe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝif he wold abide.<NOTE PLACE="foot">1854 he þer w. <HI REND="italic">IN;</HI> he w. þer <HI REND="italic">A;</HI> he w. lenger <HI REND="italic">L</HI> þey hym w. <HI REND="italic">C</HI>—And att home abyde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1855"><PB N="104" REF="103"/>
To þe castell he rod<NOTE PLACE="foot">1855 To c. <HI REND="italic">I</HI>—Vnto (On to <HI REND="italic">A</HI>) the c. ayeyne he r. <HI REND="italic">NA;</HI> Sir Gefflett againe gan ryde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And wiþ Lambard abod;<NOTE PLACE="foot">1856 A. w.] Bote <HI REND="italic">I;</HI> With <HI REND="italic">P</HI>—sir L. <HI REND="italic">INAP</HI>—ab.] ther he bode <HI REND="italic">N;</HI> ffor to abyde <HI REND="italic">P</HI>—A. houede and abod <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>To Jhesu þan þey cride,<NOTE PLACE="foot">1857 And to <HI REND="italic">P</HI>—þan] faste <HI REND="italic">INA;</HI> christ <HI REND="italic">P</HI>—he <HI REND="italic">N</HI>—To Jhesus bad and tolde <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>To sende hem tidinges glad<NOTE PLACE="foot">1858 Ffor to s. them <HI REND="italic">P;</HI> That (<HI REND="italic">om. LI</HI>) he schulde send (hem s. <HI REND="italic">L;</HI> s. them <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NALI;</HI> To s. hym <HI REND="italic">C</HI>—tydynge <HI REND="italic">CIN.</HI></NOTE></L>
<L>Of ham, þat longe had<NOTE PLACE="foot">1859 him <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1860">Destroied her welþes wide.<NOTE PLACE="foot">1860 þat lady yn prysoun holde <HI REND="italic">C;</HI> And heom þat dude þe dede <HI REND="italic">I;</HI> Thedir ysouȝt (sought <HI REND="italic">A</HI>) fulle wide <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="156">
<HEAD>156</HEAD>
<L>Sir Libeaus, kniȝt corteis,<NOTE PLACE="foot">156. 1861 kn. c.] reyȝt his corcis (?) <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Rod into þe paleis<NOTE PLACE="foot">1862 And r. <HI REND="italic">N</HI>—that proud p. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1760" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1880" UNIT="P"/></L>
<L>And at þe halle aliȝte.<NOTE PLACE="foot">1863 he al. <HI REND="italic">L;</HI> he lyȝt <HI REND="italic">IAP.</HI> 1864-1866 <HI REND="italic">fehlen I.</HI></NOTE></L>
<L>Trompes, hornes, schalmeis<NOTE PLACE="foot">1864 h.] <HI REND="italic">om. C;</HI> pipis and <HI REND="italic">NA</HI>—schalmys <HI REND="italic">N;</HI> schalmes <HI REND="italic">A;</HI> schalmuses <HI REND="italic">C;</HI> sarvysse <HI REND="italic">L</HI>—Trumpetts, hornes and shaumes ywis <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1865">Before þe hiȝe deis<NOTE PLACE="foot">1865 He seyȝ bef. <HI REND="italic">C;</HI> He hurde bef. <HI REND="italic">NA;</HI> He ffound beff. <HI REND="italic">P;</HI> Right byf. <HI REND="italic">L</HI>—that <HI REND="italic">L</HI>—h.] <HI REND="italic">om. A.</HI></NOTE></L>
<L>He herd and siȝ wiþ siȝt<NOTE PLACE="foot">1866 And sawe ham w. s. <HI REND="italic">NA;</HI> Stonde yn hys syȝte <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Amidde þe halle flore <MILESTONE N="1886" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1867 And am. <HI REND="italic">L;</HI> On mydde <HI REND="italic">I;</HI> In myddis (of <HI REND="italic">add. A</HI>) <HI REND="italic">NA</HI>—In the midds of the fl. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1867 <HI REND="italic">und</HI> 1868 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE></L>
<L>A fier stark and store, <MILESTONE N="1885" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1868 He sawe a f. <HI REND="italic">NA;</HI> A f. well <HI REND="italic">L;</HI> A f. was <HI REND="italic">I;</HI> A ffayre f. there was <HI REND="italic">P</HI>—stark] stowt <HI REND="italic">IP.</HI></NOTE></L>
<L>Was liȝt and brende briȝt.<NOTE PLACE="foot">1869 W. l.] W. tend <HI REND="italic">A;</HI> That tente <HI REND="italic">LI</HI>—full br. <HI REND="italic">A</HI>—Brening ffaire and bright <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1870">Þan ferþer in he ȝede<NOTE PLACE="foot">1870 þ.] <HI REND="italic">om. L;</HI> And <HI REND="italic">NA</HI>—furthe <HI REND="italic">N</HI>—he in <HI REND="italic">I</HI>—Ner þe dore he ȝede <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And tok wiþ him his stede,<NOTE PLACE="foot">1871 A. ladde <HI REND="italic">CN</HI>—w. h.] yn <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þat halp him in fiȝt.<NOTE PLACE="foot">1872 helpith h. <HI REND="italic">N;</HI> helped h. <HI REND="italic">P;</HI> wont was helpe h. <HI REND="italic">C;</HI> was full goode <HI REND="italic">A</HI>—in his f. <HI REND="italic">L;</HI> to f. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1770" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1890" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="157">
<PB N="105" REF="104"/>
<HEAD>157</HEAD>
<L>Libeaus inner gan passe,<NOTE PLACE="foot">157. 1873 ynward <HI REND="italic">I;</HI> furthe <HI REND="italic">NA</HI>—Ffurthermore he be∣gan to passe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To behelde ech place,<NOTE PLACE="foot">1874 For to <HI REND="italic">I</HI>—<HI REND="italic">se CI</HI>—ech <HI REND="italic">a</HI> pl. <HI REND="italic">C;</HI> that pl. <HI REND="italic">LI</HI>—Furthe into the plac <HI REND="italic">NA;</HI> And beheld then euerye place <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1875">Þe hales in þe halle.<NOTE PLACE="foot">1875 þe hales] Ther the fire was <HI REND="italic">NA</HI>—in h. <HI REND="italic">A;</HI> in þat h. <HI REND="italic">I</HI>—All about the h. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Of maine more ne lasse<NOTE PLACE="foot">1876 Of men <HI REND="italic">L;</HI> Of lyue <HI REND="italic">I;</HI> Of nothing <HI REND="italic">P;</HI> Somme of <HI REND="italic">N;</HI> Neþer of <HI REND="italic">A</HI>—nor <HI REND="italic">L;</HI> and <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Ne siȝ he body ne face,<NOTE PLACE="foot">1877 nor <HI REND="italic">L</HI>—He syȝh nouȝt in þat place <HI REND="italic">I;</HI> He ne sye in the plas (face <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA;</HI> He saw no body that there was <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>But menstrales cloþed in palle;<NOTE PLACE="foot">1878 mynstrell <HI REND="italic">N</HI>—yclodeþ <HI REND="italic">C;</HI> cladde <HI REND="italic">LP.</HI> 1879/80 <HI REND="italic">mit</HI> 1882/83 <HI REND="italic">vertauscht NA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ harpe, fiþele and rote<NOTE PLACE="foot">1879 W.] <HI REND="italic">om. INA</HI>—fydele <HI REND="italic">C;</HI> lute <HI REND="italic">L;</HI> pype <HI REND="italic">INA</HI>—note <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1880">And wiþ organes note<NOTE PLACE="foot">1880 And alsoe with Organ n. <HI REND="italic">P;</HI> Or∣genes and mery n. <HI REND="italic">C;</HI> Organs mery of n. <HI REND="italic">NA;</HI> And orgone noyse of n. <HI REND="italic">L;</HI> Orgoyns vois wiþ n. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Greet gle þey maden alle,<NOTE PLACE="foot">1881 Gr. mirth <HI REND="italic">P;</HI> Well mery <HI REND="italic">C</HI>—made þay <HI REND="italic">IA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ citole and sautrie;<NOTE PLACE="foot">1882 W.] And alsoe <HI REND="italic">P</HI>—sotill <HI REND="italic">L;</HI> fydell <HI REND="italic">AP</HI>—a. with s. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1780" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1900" UNIT="P"/></L>
<L>So moche menstralsie<NOTE PLACE="foot">1883 So m.] And (<HI REND="italic">om. L</HI>) such (euery <HI REND="italic">N;</HI> ilke <HI REND="italic">A</HI>) maner <HI REND="italic">ILNA</HI>—of m. <HI REND="italic">AP;</HI>melodye <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Was never wiþ inne walle.<NOTE PLACE="foot">1884 Was w. in þe w. <HI REND="italic">A;</HI> W. n. wyȝht in wold <HI REND="italic">I;</HI> W. wrete in that walle <HI REND="italic">N;</HI> Ne say he neuer in hall <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="158">
<HEAD>158</HEAD>
<L>Before ech menstrale stod<NOTE PLACE="foot">158. 1885 Tofore <HI REND="italic">I;</HI> Bi <HI REND="italic">N</HI>—euery <HI REND="italic">NP</HI>—man <HI REND="italic">P</HI>—st.] gode <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>A torche fair and good,<NOTE PLACE="foot">1886 t. bothe f. <HI REND="italic">L</HI>—A t. brynand þer stode <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Brenninge faire and briȝt.<NOTE PLACE="foot">1887 f. a.] ffull <HI REND="italic">P</HI>—Itende (They were yliȝtid <HI REND="italic">N</HI>) and brente br. <HI REND="italic">LN;</HI> Was tend and byrnand brynand br. <HI REND="italic">A;</HI> And made muche lyȝt <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Inner more he ȝode,<NOTE PLACE="foot">1888 ȝede <HI REND="italic">C</HI>—Sir Lyb. inner (in <HI REND="italic">NA;</HI> firþer <HI REND="italic">I;</HI> Euermore <HI REND="italic">P</HI>) yode (he ȝ. <HI REND="italic">A;</HI> stode <HI REND="italic">I</HI>) <HI REND="italic">LINAP.</HI></NOTE></L>
<L>To wite wiþ egre mode,<NOTE PLACE="foot">1889 Ffor to <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1890">Who scholde wiþ him fiȝte.</L>
<L><PB N="106" REF="105"/>
He ȝede in to þe corneres<NOTE PLACE="foot">1891 wente <HI REND="italic">IAP</HI>—into all the c. <HI REND="italic">P;</HI> aboute into (in <HI REND="italic">A</HI>) the hall <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And beheld þe pilers,<NOTE PLACE="foot">1892 To <HI REND="italic">LINA</HI>—beh.] lokede on <HI REND="italic">C</HI>—þe p. alle <HI REND="italic">A;</HI> the pelours all <HI REND="italic">N.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1790" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1910" UNIT="P"/></L>
<L>Þat semely wer of siȝte,<NOTE PLACE="foot">1893 selcouþ <HI REND="italic">C</HI>—was <HI REND="italic">L</HI>—to <HI REND="italic">P</HI>—þat weore so faire of (in <HI REND="italic">N</HI>) s. <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Of jasper and fin cristall,<NOTE PLACE="foot">1894 a. f.] ffine and <HI REND="italic">P;</HI> a. of f. <HI REND="italic">CLN;</HI> a. of <HI REND="italic">I</HI>—coralle <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="1895">Y-flourished wiþ amall,<NOTE PLACE="foot">1895 w. ryche a. <HI REND="italic">I</HI>—All was fflourished in the hall <HI REND="italic">P;</HI> Swych was pylers and wall <HI REND="italic">C;</HI> Were thei (<HI REND="italic">om. A</HI>) ywrouȝt alle <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þat was of moche miȝt.<NOTE PLACE="foot">1896 wer <HI REND="italic">A</HI>—Th. w. so moche of m. <HI REND="italic">N</HI>—No rychere be ne myȝte <HI REND="italic">C;</HI> Itt was ffull ffaire and bright <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="159">
<HEAD>159</HEAD>
<L>Þe dores wer of bras;<NOTE PLACE="foot">159. 1897 þores <HI REND="italic">C</HI>—was <HI REND="italic">N;</HI> þei were <HI REND="italic">A</HI>—all of <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe windowes wer of glas,<NOTE PLACE="foot">1898 wyndew <HI REND="italic">A</HI>—wer] all <HI REND="italic">L</HI>—And the w. of ffaire gl. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wrouȝt wiþ imagerie.<NOTE PLACE="foot">1899 Ywr. <HI REND="italic">N;</HI> Florysseþ <HI REND="italic">C</HI>—That ymagyrye itt was driue <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1900">Þe halle y-painted was;<NOTE PLACE="foot">1900 paynted <HI REND="italic">I;</HI> so p. <HI REND="italic">A;</HI> well p. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Nowher non fairer nas,<NOTE PLACE="foot">1901 Nowhere such nas <HI REND="italic">I;</HI> In this worlde a feirer nas <HI REND="italic">N;</HI> That neuer non feyrer was <HI REND="italic">A;</HI> Noe fairer in noe place <HI REND="italic">P;</HI> No rychere neuer þer nas <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þat he hadde seie wiþ iȝe.<NOTE PLACE="foot">1902 That euer man sawe w. ie <HI REND="italic">N;</HI> Maruelous ffor to descriue <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1800" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1920" UNIT="P"/></L>
<L>He sette him on þe deis;<NOTE PLACE="foot">1903 an <HI REND="italic">C;</HI> at <HI REND="italic">I</HI>—þat <HI REND="italic">C;</HI> the hye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe menstrales wer in pes,<NOTE PLACE="foot">1904 Then the <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1905">Þat were so good and trie.<NOTE PLACE="foot">1905 so tryste a. tr. <HI REND="italic">L;</HI> so god entray <HI REND="italic">I;</HI> so stourdy <HI REND="italic">NA</HI>—That made the mirth soe gay <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe torches, þat brende briȝt,<NOTE PLACE="foot">1906 þe] <HI REND="italic">om. N</HI>—þ. ware (so <HI REND="italic">add. NP</HI>) br. <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>Quenched anon riȝt;<NOTE PLACE="foot">1907 Were quenched <HI REND="italic">P;</HI> They queynte <HI REND="italic">L;</HI> þay went out <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Þe menstrales wer awey.<NOTE PLACE="foot">1908 And the m. w. all a. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="160">
<HEAD>160</HEAD>
<L><PB N="107" REF="106"/>
Þe dores and windowes alle<NOTE PLACE="foot">160. 1909 þe] <HI REND="italic">om. C</HI>—a. the w. <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L N="1910">Beten in þe halle,<NOTE PLACE="foot">1910 They b. <HI REND="italic">L;</HI> þay clapped <HI REND="italic">I;</HI> They hytt <HI REND="italic">A;</HI> The b. together <HI REND="italic">P</HI>—into <HI REND="italic">A</HI>—þat <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>As hit wer dent of þunder.<NOTE PLACE="foot">1911 As were <HI REND="italic">N</HI>—dyntis <HI REND="italic">N;</HI> strokes <HI REND="italic">P;</HI> voys <HI REND="italic">C</HI>—dondur <HI REND="italic">N</HI>—As h. w. þeo þ. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Þe stones of þe walle<NOTE PLACE="foot">1912 in <HI REND="italic">NAP</HI>—þat <HI REND="italic">I</HI>—the Castle w. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1810" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1930" UNIT="P"/></L>
<L>Over him gonne falle;<NOTE PLACE="foot">1913 On <HI REND="italic">LINA;</HI> About <HI REND="italic">P</HI>—h.] his hede <HI REND="italic">N</HI>—g. þay f. <HI REND="italic">ILA;</HI> downe g. f. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þer of he hadde wonder.<NOTE PLACE="foot">1914 And þ. <HI REND="italic">IL</HI>—had he <HI REND="italic">LN</HI>—grete w. <HI REND="italic">AP</HI>—þat þouȝt hym mych wonþer <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1915">Þe deis began to schake; <MILESTONE N="1934" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1915 And the <HI REND="italic">P;</HI> þat <HI REND="italic">C</HI>—doris <HI REND="italic">N</HI>—b.] ffor <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1915 <HI REND="italic">und</HI> 1916 <HI REND="italic">umgestellt NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þe erþe began to quake, <MILESTONE N="1933" UNIT="P"/></L>
<L>As he set þer under.<NOTE PLACE="foot">1917 þ.] hym <HI REND="italic">C</HI>—That was him there vnnder <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þe halle rof unlek<NOTE PLACE="foot">1918 vnlyke <HI REND="italic">L</HI>—þe rof abone u. <HI REND="italic">C;</HI> The h. r. also <HI REND="italic">NA;</HI> The h. began for to breake <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And þe faunsere ek,<NOTE PLACE="foot">1919 þe] <HI REND="italic">om. I</HI>—faunsere <HI REND="italic">C;</HI> fasoure <HI REND="italic">I:</HI> vasure <HI REND="italic">L</HI>—And soe did the wall eke <HI REND="italic">P;</HI> Him thouȝt (it claue atwo (wold cleue in two <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="1920">As hit wolde asonue..<NOTE PLACE="foot">1920 h.] they <HI REND="italic">P</HI>—scholde <HI REND="italic">INAP</HI>—in sonder <HI REND="italic">A;</HI> all in s. <HI REND="italic">L;</HI> ffall assunder <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot">160<SUP>a</SUP> <HI REND="italic">von N hinzugefügt:</HI><Q><LG>
<L>Sir Libeous ther of had mervaile</L>
<L>And seide withouten faile:</L>
<L>'This is a wondur [thing]!</L>
<L>Y trowe, the devill of helle</L>
<L N="1920e">Be in this castelle</L>
<L>And hath here his resting.</L>
<L>Thouȝ the devil and his dame</L>
<L>Come with his brothir in same,</L>
<L>To dethe y schalle him dynge.</L>
<L N="1920k">Y schalle neuer enis fle,</L>
<L>Er that y se, what he be</L>
<L>Aboute this biggyng.'</L>
</LG></Q></NOTE>
<LG N="161">
<HEAD>161</HEAD>
<L><PB N="108" REF="107"/>
As he set þus dismaide<NOTE PLACE="foot">161. 1921 þ.] <HI REND="italic">om. I</HI>—amayed <HI REND="italic">I;</HI> and saide <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And held himself betraide,<NOTE PLACE="foot">1922 He <HI REND="italic">LIP</HI>—dysseyved <HI REND="italic">L</HI>—Him (He <HI REND="italic">A</HI>) thouȝt he was betr. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1820" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1940" UNIT="P"/></L>
<L>Stedes herd he naie.<NOTE PLACE="foot">1923 Sertis <HI REND="italic">L;</HI> Then horses <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þan was he bet apaid <MILESTONE N="1943" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1924 Thoo he w. <HI REND="italic">L;</HI> Now I am the <HI REND="italic">P</HI>—better <HI REND="italic">LNAP</HI>—ypayd <HI REND="italic">C;</HI> payd <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1924 <HI REND="italic">und</HI> 1925 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE></L>
<L N="1925">And to himself he saide: <MILESTONE N="1942" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1925 A.] <HI REND="italic">om. P</HI>—he] <HI REND="italic">om. LN;</HI> then he <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'Ȝet I hope to plaie.'<NOTE PLACE="foot">1926 For yett <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He loked into þe feld<NOTE PLACE="foot">1927 As he <HI REND="italic">NA</HI>—l. forth into <HI REND="italic">P</HI>—a <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And siȝ wiþ sper and scheld<NOTE PLACE="foot">1928 He s. <HI REND="italic">NA;</HI> þer he s. <HI REND="italic">C;</HI> Saw there <HI REND="italic">P</HI>—scheft <HI REND="italic">N;</HI> schaftes <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Men in armes tweie.<NOTE PLACE="foot">1929 of a. <HI REND="italic">AP;</HI> yar∣myd <HI REND="italic">N</HI>—twayne <HI REND="italic">L</HI>—Come ryde knytes tweye <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1930">Of purpur inde armure<NOTE PLACE="foot">1930 In purple and pale a. <HI REND="italic">P;</HI> In pured pure a. <HI REND="italic">L;</HI> Ryȝt (In r. <HI REND="italic">N;</HI> In full <HI REND="italic">A</HI>) good a. <HI REND="italic">INA.</HI></NOTE></L>
<L>Was lingell and trappure,<NOTE PLACE="foot">1931 Was legud with trapor <HI REND="italic">A;</HI> Was couerid with colour <HI REND="italic">N;</HI> Well harnished in that stoure <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ gold garlandis gay.<NOTE PLACE="foot">1932 gult <HI REND="italic">I;</HI> gylden <HI REND="italic">A;</HI> great <HI REND="italic">P</HI>—garlond <HI REND="italic">IA</HI>—W. g. gaylye dight <HI REND="italic">L.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1830" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1950" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="162">
<HEAD>162</HEAD>
<L>Þat on rod into þe halle<NOTE PLACE="foot">162. 1933 The one <HI REND="italic">AP;</HI> Thei <HI REND="italic">N</HI>—r.] come ride (ryding <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">NP</HI>—into h. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>And began to calle:<NOTE PLACE="foot">1934 A. lowde big. (he gan <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA;</HI> A. þer he gan <HI REND="italic">C;</HI> A. to him thus g. <HI REND="italic">P;</HI> A. sone g. he <HI REND="italic">I</HI>—to] <HI REND="italic">om. IP;</HI> for to <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="1935">'Sir kniȝt aunterous!<NOTE PLACE="foot">1935 <HI REND="italic">On</HI> (<HI REND="italic">undeutlich</HI>) sir <HI REND="italic">I</HI>—of auen∣tours <HI REND="italic">N. Mit 1935 schliesst das fünfte fragment von I; 1936-2166 fehlen I.</HI></NOTE></L>
<L>Swich cas þer is befalle,<NOTE PLACE="foot">1936 S. a. c. <HI REND="italic">NAP</HI>—þ. is] is nowe <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þauȝ þou be proud in palle,<NOTE PLACE="foot">1937 Yef <HI REND="italic">N</HI>—pr.] knyght <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Fiȝte þou most wiþ us.<NOTE PLACE="foot">1938 ye <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>I held þe queinte of ginne,<NOTE PLACE="foot">1939 Queynte þou art of g. <HI REND="italic">C;</HI> I h. þe man of kyn <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1940"><PB N="109" REF="108"/>
Ȝif þou þat lady winne,<NOTE PLACE="foot">1940 And <HI REND="italic">L</HI>—my <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat is so precious.'<NOTE PLACE="foot">1941 Th. is in prison <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Quoþ Libeaus anon riȝt:<NOTE PLACE="foot">1942 þo seyd Lyb. <HI REND="italic">C;</HI> Sir L. sayd <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1840" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1960" UNIT="P"/></L>
<L>'All fresch I am to fiȝt<NOTE PLACE="foot">1943 A. fr.] Fr. <HI REND="italic">L;</HI> Redy <HI REND="italic">NA</HI>—ffor to <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þoruȝ help of swete Jhesus.'<NOTE PLACE="foot">1944 With the h. <HI REND="italic">P;</HI> By the h. <HI REND="italic">L;</HI> Bi the loue (leue <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA</HI>—of Jh. <HI REND="italic">LNA;</HI> of goddes sonne <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="163">
<HEAD>163</HEAD>
<L N="1945">Libeaus wiþ good will<NOTE PLACE="foot">163. 1945 Syr L. <HI REND="italic">LNAP</HI>—w. a g. <HI REND="italic">A</HI>—hert <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Into his sadell gan skill,<NOTE PLACE="foot">1946 And i. <HI REND="italic">L;</HI> Ffast i. <HI REND="italic">P</HI>—þe <HI REND="italic">AP</HI>—g. sk.] he stert <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>A launce in hond he hente.<NOTE PLACE="foot">1947 And a <HI REND="italic">C</HI>—spere <HI REND="italic">NA</HI>—on <HI REND="italic">N</HI>—In his hand a speare he h. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Quik he rod hem till;<NOTE PLACE="foot">1948 And ffeircely he <HI REND="italic">P;</HI> Smertly he <HI REND="italic">N;</HI> And smertly <HI REND="italic">A;</HI> A. titely <HI REND="italic">L</HI>—hym <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>His fomen for to fill,<NOTE PLACE="foot">1949 enemyes <HI REND="italic">P</HI>—kylle <HI REND="italic">A;</HI> spill <HI REND="italic">P</HI>—In feld hys fon to f. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="1950">Þer to was his talent.<NOTE PLACE="foot">1950 Suche w. <HI REND="italic">L;</HI> Ffor that w. <HI REND="italic">P</HI>—entent <HI REND="italic">P</HI>—He herd (<HI REND="italic">lies:</HI> had) grete talente <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Whan þey togeder mette,<NOTE PLACE="foot">1951 But when they had tog. <HI REND="italic">P;</HI> Tog. whan þey <HI REND="italic">C</HI>—smete <HI REND="italic">L;</HI> smote <HI REND="italic">N;</HI> smyte <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Upon har scheldes þey sette<NOTE PLACE="foot">1952 schelde <HI REND="italic">L</HI>—þ.] hit <HI REND="italic">L</HI>—(Eueri on othir (On þer <HI REND="italic">A</HI>) schildis (þey <HI REND="italic">add. A</HI>) hit <HI REND="italic">NA;</HI> Either on others helme sett <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1850" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1970" UNIT="P"/></L>
<L>Wiþ speres douȝty dent.<NOTE PLACE="foot">1953 d. of d. <HI REND="italic">N;</HI> and d. d. <HI REND="italic">A;</HI> doughtely of d. <HI REND="italic">L</HI>—Strokes of þouȝty d. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Mabounis schaft tobrast:<NOTE PLACE="foot">1954 Mabon his <HI REND="italic">NP</HI>—launce <HI REND="italic">L;</HI> spere <HI REND="italic">NP</HI>—braste <HI REND="italic">A;</HI> all tobr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1955">Þo was he sore agast<NOTE PLACE="foot">1955 Than <HI REND="italic">AP;</HI> Ther of <HI REND="italic">N</HI>—he s.] Mabam euill <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And held him schamely schent.<NOTE PLACE="foot">1956 shamefully sh. <HI REND="italic">P;</HI> self ysch. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="164">
<HEAD>164</HEAD>
<L>And wiþ þat strok feloun<NOTE PLACE="foot">164. 1957 A. w. his sterk fauchon <HI REND="italic">N;</HI> With hys spere felon <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus bar him doun<NOTE PLACE="foot">1958 Syr L. <HI REND="italic">LP</HI>—h. adoun <HI REND="italic">C;</HI> Maboune <HI REND="italic">L;</HI> Mab. doun <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="110" REF="109"/>
Over his horses taile;<NOTE PLACE="foot">1959 vndir <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1960">For his hinder arsoun<NOTE PLACE="foot">1960 F. Mabams saddle a. <HI REND="italic">P;</HI> That hors he bare to ground <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Tobrak and fell adoun<NOTE PLACE="foot">1961 Brake <HI REND="italic">L;</HI> Br. there∣with <HI REND="italic">P</HI>—downe <HI REND="italic">P</HI>—And Mabon fille that stound <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Into þe feld, saunz faile,<NOTE PLACE="foot">1962 In þat <HI REND="italic">C</HI>—without <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1860" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1980" UNIT="P"/></L>
<L>And niȝ he hadde him slain;<NOTE PLACE="foot">1963 Well nye <HI REND="italic">P;</HI> Nere (Nyȝh <HI REND="italic">A</HI>) hond <HI REND="italic">NA</HI>—him] be <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>But þan com ride Irain<NOTE PLACE="foot">1964 B. there <HI REND="italic">L;</HI> Wiþ þat <HI REND="italic">C</HI>—r.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> ryding <HI REND="italic">P;</HI> sir <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="1965">In helm and hauberk of maile.<NOTE PLACE="foot">1965 a.] <HI REND="italic">om. L</HI>—In a good haw∣berke of m. <HI REND="italic">P;</HI> Wiþ h. h. and m. <HI REND="italic">CNA.</HI></NOTE></L>
<L>All fresch he was to fiȝt;<NOTE PLACE="foot">1966 So <HI REND="italic">L;</HI> Ful <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>He þouȝt anon riȝt,<NOTE PLACE="foot">1967 He þ.] And thought he wold <HI REND="italic">P;</HI> Sir Lib. <HI REND="italic">NA</HI>—a. r.] wiþ mayn and myȝt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Sir Libeaus to asaile.<NOTE PLACE="foot">1968 S. L.] Thouȝt him <HI REND="italic">NA</HI>—to] <HI REND="italic">om. P;</HI> for to <HI REND="italic">CN.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="165">
<HEAD>165</HEAD>
<L>Libeaus of him was war;<NOTE PLACE="foot">165. 1969 Syr L. was of hym <HI REND="italic">LNAP</HI>—yware <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="1970">A sper to him he bar<NOTE PLACE="foot">1970 And <HI REND="italic">CP;</HI> And his <HI REND="italic">NA</HI>—he to hym A; to (vnto <HI REND="italic">P</HI>) him <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L>And lefte his broþer stille.<NOTE PLACE="foot">1971 lette <HI REND="italic">C;</HI> lest <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Swich dentes he ȝaf þar,<NOTE PLACE="foot">1972 Sw. a <HI REND="italic">LP</HI>—dent <HI REND="italic">CL;</HI> stroke <HI REND="italic">P</HI>—thei <HI REND="italic">N</HI>—smot <HI REND="italic">C;</HI> g. him <HI REND="italic">P</HI>—dar <HI REND="italic">C.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1870" UNIT="R"/> <MILESTONE N="1990" UNIT="P"/></L>
<L>Þat his hauberk totar;<NOTE PLACE="foot">1973 hare <HI REND="italic">N;</HI> Iramus <HI REND="italic">A</HI>—hauberkes <HI REND="italic">N</HI>—all tot. <HI REND="italic">P;</HI> he tere <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þat liked Irain ille.<NOTE PLACE="foot">1974 And þ. <HI REND="italic">CN;</HI> And þan he <HI REND="italic">A</HI>—like <HI REND="italic">N</HI>—I.] <HI REND="italic">om. A;</HI> him <HI REND="italic">NP</HI>—ffull ill <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1975">Har launces breke atwo;<NOTE PLACE="foot">1975 <HI REND="italic">und</HI> 1976 <HI REND="italic">umgestellt A.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1975 speris <HI REND="italic">NP</HI>—þey br. <HI REND="italic">C;</HI> they borsten <HI REND="italic">L</HI>—in 2 <HI REND="italic">P;</HI> on two <HI REND="italic">N</HI>—And brake þer suerdes in two <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Swerdes þei drouȝe þo<NOTE PLACE="foot">1976 Her sw. <HI REND="italic">LNA</HI>—dr. thei <HI REND="italic">NA;</HI> gan they draw <HI REND="italic">P;</HI> þey þrouȝ out <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ herte grim and grille<NOTE PLACE="foot">1977 hertis <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="111" REF="110"/>
And gonne togeder fiȝte;<NOTE PLACE="foot">1978 They <HI REND="italic">L</HI>—tog.] for to <HI REND="italic">C</HI>—Tog. gan thei f. <HI REND="italic">NA;</HI> A. stifflye gan to other ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Eiþer preved his miȝt,<NOTE PLACE="foot">1979 Eyder <HI REND="italic">C;</HI> Either on Other <HI REND="italic">P;</HI> Euery of othir <HI REND="italic">N</HI>—har <HI REND="italic">NAP</HI>—h. m.] with right <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="1980">Oþer for to spille.<NOTE PLACE="foot">1980 Eche other <HI REND="italic">P</HI>—kille <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="166">
<HEAD>166</HEAD>
<L>As þey togeder hewe,<NOTE PLACE="foot">166. 1981 tog. gan h. <HI REND="italic">LNA</HI>—Then tog. gan thei h. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Maboun, þe more schrewe, <MILESTONE N="1880" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2000" UNIT="P"/></L>
<L>In felde up aros.<NOTE PLACE="foot">1983 In the f. ar. <HI REND="italic">N;</HI> Than full sone he ros <HI REND="italic">A;</HI> Vp he rose againe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He herde and well knew,<NOTE PLACE="foot">1984 sawe <HI REND="italic">C</HI>—w.] alsoe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1985">Irain ȝaf dentis fewe;<NOTE PLACE="foot">1985 þat Ir. <HI REND="italic">CLNA</HI>—smot <HI REND="italic">C</HI>—strokis <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE></L>
<L>Þer of him grim agros.<NOTE PLACE="foot">1986 þerfore <HI REND="italic">CA</HI>—h. sore agr. <HI REND="italic">L;</HI> his hart aros <HI REND="italic">NA;</HI> Therof he was not ffaine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To him he went full riȝt,<NOTE PLACE="foot">1987 But to <HI REND="italic">P</HI>—they <HI REND="italic">A</HI>—To Yrayn he ran ryȝt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>To helpe fille in fiȝt<NOTE PLACE="foot">1988 sle <HI REND="italic">C;</HI> to fellen <HI REND="italic">L;</HI> to falle him <HI REND="italic">N;</HI> and to fell <HI REND="italic">A</HI>—Ffor to helpe Iron to ffight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus of noble los,<NOTE PLACE="foot">1989 Syr L. <HI REND="italic">A;</HI> L. þat was of <HI REND="italic">C</HI>—gentil <HI REND="italic">N</HI>—And auenge him on his enemye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1990">But Libeaus fauȝt wiþ boþe, <MILESTONE N="2009" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1990 B.] <HI REND="italic">om. A;</HI> Sir <HI REND="italic">P</HI>—w. hem b. <HI REND="italic">CNA;</HI> against them b. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1990 <HI REND="italic">und</HI> 1991 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE></L>
<L>Þauȝ þey wer never so wroþe <MILESTONE N="2008" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">1991 <HI REND="italic">fehlt A.</HI> he <HI REND="italic">P</HI>—n. so] <HI REND="italic">om. L</HI>—As he were wode and wrothe <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And kepte himself in clos.<NOTE PLACE="foot">1992 hims.] him <HI REND="italic">N;</HI> þem <HI REND="italic">A</HI>—in cl.] cl. <HI REND="italic">L;</HI> manlye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1890" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2010" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="167">
<HEAD>167</HEAD>
<L>Whan Irain siȝ Maboun,<NOTE PLACE="foot">167. 1993 Tho <HI REND="italic">L</HI>—Wh. Mabam saw Iron <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He smitte a strok feloun<NOTE PLACE="foot">1994 sm. strokys <HI REND="italic">L</HI>—f.] of male f. <HI REND="italic">N</HI>—He ffought as a Lyon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="1995">To sir Libeaus wiþ ire.<NOTE PLACE="foot">1995 The Knight to slay with wreake <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="112" REF="111"/>
Before his forþer arsoun<NOTE PLACE="foot">1996 <HI REND="italic">und</HI> 1997 <HI REND="italic">umgestellt LNA.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">1996 h.] <HI REND="italic">om. C</HI>—With his swerde broune <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Als sket he carf adoun<NOTE PLACE="foot">1997 A. sk.] That evyn <HI REND="italic">LNA;</HI> Soone <HI REND="italic">P</HI>—claue <HI REND="italic">N;</HI> cleft <HI REND="italic">A;</HI> carued then <HI REND="italic">P</HI>—doune <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus stedes swire.<NOTE PLACE="foot">1998 Syr L. <HI REND="italic">AP;</HI> Of L. <HI REND="italic">C</HI>—necke <HI REND="italic">P</HI>—Sir Libeous is stede is sw. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus was werrour sliȝ<NOTE PLACE="foot">1999 But Lyb. <HI REND="italic">C;</HI> Sir L. <HI REND="italic">NP</HI>—was wondir sl. <HI REND="italic">N;</HI> was a worthy warryour <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2000">And smitte a two his þiȝ,<NOTE PLACE="foot">2000 a two] of <HI REND="italic">C;</HI> evyn to <HI REND="italic">L</HI>—his thye in that stoure <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Fell and bone and lire.<NOTE PLACE="foot">2001 <HI REND="italic">fehlt N.</HI> F. a.] Skime (<HI REND="italic">lies:</HI> Skine) <HI REND="italic">P;</HI> He karfe <HI REND="italic">L;</HI> And kerfe boþe <HI REND="italic">A</HI>—l.] blood <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þo halp him nouȝt his armis,<NOTE PLACE="foot">2002 Then <HI REND="italic">P;</HI> Ther <HI REND="italic">NA;</HI> Ne <HI REND="italic">L</HI>—n. h.] none <HI REND="italic">N</HI>—armour <HI REND="italic">LNA;</HI> clergye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1900" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2020" UNIT="P"/></L>
<L>His chauntement ne his charmis;<NOTE PLACE="foot">2003 H. chawntementes <HI REND="italic">L;</HI> H. acton <HI REND="italic">N;</HI> Acuton <HI REND="italic">A</HI>—noþer <HI REND="italic">A</HI>—chambur <HI REND="italic">L;</HI> charmour <HI REND="italic">AN</HI>—Neither his ffalse Sorcerye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Doun fell þat sory sire.<NOTE PLACE="foot">2004 Dowe <HI REND="italic">L;</HI> Adoun <HI REND="italic">C</HI>—But downe he fell with sorry moode <HI REND="italic">P;</HI> He (So he <HI REND="italic">A</HI>) quitid wel (hym <HI REND="italic">A</HI>) his hire <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="168">
<HEAD>168</HEAD>
<L N="2005">Libeaus of his hors aliȝt,<NOTE PLACE="foot">168. 2005 Sir L. <HI REND="italic">P</HI>—of his h.] of hert <HI REND="italic">N;</HI> adoun <HI REND="italic">C</HI>—lyȝt <HI REND="italic">C;</HI> was liȝt <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ Maboun for to fiȝt,<NOTE PLACE="foot">2006 W. M.] A fote <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>In felde boþe in fere.<NOTE PLACE="foot">2007 In the f. b. <HI REND="italic">P;</HI> Maboun and he <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Swich strokes þey gonne diȝte,<NOTE PLACE="foot">2008 Strong <HI REND="italic">P</HI>—g. thei d. <HI REND="italic">N;</HI> they d. <HI REND="italic">LA;</HI> they gaue with might <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat sparkes spronge out briȝt<NOTE PLACE="foot">2009 sparkelys <HI REND="italic">LP;</HI> the fuyre <HI REND="italic">NA</HI>—out] down <HI REND="italic">L</HI>—ffull bright <HI REND="italic">P;</HI> right <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L N="2010">From scheld and helmes clere.<NOTE PLACE="foot">2010 Of <HI REND="italic">NA</HI>—sch.] helme <HI REND="italic">P</HI>—helme <HI REND="italic">NA;</HI> harnesse <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As þey togeder sette,<NOTE PLACE="foot">2011 they bothe tog. <HI REND="italic">L</HI>—smytte <HI REND="italic">L;</HI> smette <HI REND="italic">N;</HI> streke <HI REND="italic">A</HI>—As either ffast on other bett <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Har boþe swerdes mette,<NOTE PLACE="foot">2012 Both their sw. m. <HI REND="italic">P;</HI> Har sw. (strokis <HI REND="italic">N</HI>) togedere m. <HI REND="italic">CNA.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1910" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2030" UNIT="P"/></L>
<L>As ȝe may liþe and lere.<NOTE PLACE="foot">2013 lysten a. l. <HI REND="italic">NA;</HI> now heare <HI REND="italic">P;</HI> se hem here <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="113" REF="112"/>
Maboun þe more schrewe<NOTE PLACE="foot">2014 þat <HI REND="italic">C;</HI> that was the <HI REND="italic">P</HI>—shreweos <HI REND="italic">L</HI>—M. smote to Lib. blyþe (full swythe <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="2015">Tocarf þe sworde of Libewe<NOTE PLACE="foot">2015 Forkarffe <HI REND="italic">L</HI>—þat <HI REND="italic">C</HI>—Lybeawe <HI REND="italic">C;</HI> Sir Lybeous <HI REND="italic">L</HI>—And brake Libeous swerde (ful swithe (þat was stythe <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA;</HI> The sword of S. L. he did hew <HI REND="italic">P.</HI> 2016-2024 <HI REND="italic">fehlen A.</HI></NOTE></L>
<L>Atwinne quit and skere.<NOTE PLACE="foot">2016 Atweyne <HI REND="italic">L;</HI> Atwo <HI REND="italic">N;</HI> In 2 <HI REND="italic">P</HI>—sk.] clene <HI REND="italic">N;</HI> cleare <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="169">
<HEAD>169</HEAD>
<L>Libeaus was sore aschamed<NOTE PLACE="foot">169. (2016-2024 <HI REND="italic">fehlen A</HI>). 2017 Tho w. L. asch. <HI REND="italic">L;</HI> Then S. L. w. ash. <HI REND="italic">P;</HI> Than w. L. ful wo <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And in his herte agramed,<NOTE PLACE="foot">2018 agr.] sore agr. <HI REND="italic">L;</HI> euis (<HI REND="italic">lies:</HI> euil) agr. <HI REND="italic">P</HI>—For he had lorne so <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>For he hadde lore his sworde,<NOTE PLACE="foot">2019 ylore <HI REND="italic">C</HI>—For sothe his good swerde there <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="2020">And his stede was lamed,<NOTE PLACE="foot">2020 lane <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>And he schulde be defamed<NOTE PLACE="foot">2021 He had wende to haue come with schame <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>To Arthour king, his lord.<NOTE PLACE="foot">2022 k. A. <HI REND="italic">NP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1920" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2040" UNIT="P"/></L>
<L>To Irain swiþe he ran<NOTE PLACE="foot">2023 lithelye <HI REND="italic">P;</HI> fast <HI REND="italic">N;</HI> þo <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And hente his sword up þan,<NOTE PLACE="foot">2024 vp his sw. <HI REND="italic">P;</HI> h. sw. <HI REND="italic">N</HI>—Hys sw. he drouȝ out þan <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2025">Was scharp of egge and ord,<NOTE PLACE="foot">2025 W. sh. on eche a syde <HI REND="italic">L;</HI> That sharpe edge had and hard <HI REND="italic">P;</HI> Of loue (ther was (w. þ. <HI REND="italic">A</HI>) no worde (= 2028) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And ran to Maboun riȝt;<NOTE PLACE="foot">2026 He <HI REND="italic">NA</HI>—To M. he ran ryȝt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Faste he gan to fiȝt;<NOTE PLACE="foot">2027 And f. <HI REND="italic">LP;</HI> Well f. <HI REND="italic">C;</HI> Ful f. <HI REND="italic">NA</HI>—they gonne <HI REND="italic">L;</HI> gan þei <HI REND="italic">A;</HI> than gan he <HI REND="italic">N;</HI> on him gan <HI REND="italic">P</HI>—to] <HI REND="italic">om. NAP.</HI></NOTE></L>
<L>Of love þer nas no word.<NOTE PLACE="foot">2028 was ther <HI REND="italic">L</HI>—And like a madman he ffared <HI REND="italic">P;</HI> As jestours tellith in (at <HI REND="italic">A</HI>) borde (<HI REND="italic">cf.</HI> 2025) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="170">
<HEAD>170</HEAD>
<L>And ever fauȝt Maboun,<NOTE PLACE="foot">170. 2029 But <HI REND="italic">CLP</HI>—e. then ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2030">As hit were a lioun,<NOTE PLACE="foot">2030 As a wod l. <HI REND="italic">C;</HI> As he had beene a wyld man <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus for to slo.<NOTE PLACE="foot">2031 Sir L. <HI REND="italic">LNAP.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="114" REF="113"/>
But Libeaus carf adoun<NOTE PLACE="foot">2032 sir L. <HI REND="italic">NP</HI>—claue <HI REND="italic">N</HI>—downe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1930" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2050" UNIT="P"/></L>
<L>His scheld wiþ his fauchoun,<NOTE PLACE="foot">2033 h. swerd browne <HI REND="italic">A;</HI> that ff. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat he tok Irain fro.<NOTE PLACE="foot">2034 Ir.] his (<HI REND="italic">om. A</HI>) brothir <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="2035">In þe riȝt tale y-teld,<NOTE PLACE="foot">2035 In r. t. (as <HI REND="italic">add. A</HI>) it is tolde <HI REND="italic">NA;</HI> True tale ffor to be told <HI REND="italic">P;</HI> Wiþ out more tale teld <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þe left arm wiþ þe scheld<NOTE PLACE="foot">2036 His <HI REND="italic">N</HI>—riȝt <HI REND="italic">NA</HI>—hand <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Awey he smitte þo.<NOTE PLACE="foot">2037 þo] alsoo <HI REND="italic">LN</HI>—Well euene he sm. of þo <HI REND="italic">C;</HI> He bare awey also <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þo spak Maboun him till:<NOTE PLACE="foot">2038 Than <HI REND="italic">LNAP</HI>—said <HI REND="italic">NAP;</HI> cryed <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>'Þy strokes beþ full ille,<NOTE PLACE="foot">2039 Sir thy <HI REND="italic">P</HI>—arne <HI REND="italic">L</HI>—f.] <HI REND="italic">om. P</HI>—Of þyne dentys ylle <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2040">Gentill kniȝt, now ho!</L>
</LG>
<LG N="171">
<HEAD>171</HEAD>
<L>And I will ȝelde me<NOTE PLACE="foot">171. 2041 A.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> A <HI REND="italic">L</HI>—yelde me to the <HI REND="italic">LP;</HI> me ȝ. to the <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>In love and leaute<NOTE PLACE="foot">2042 In trewþe <HI REND="italic">C</HI>—a. grete l. <HI REND="italic">L;</HI> a. in Loyaltye <HI REND="italic">P</HI>—With bodi and catelle (castellus <HI REND="italic">A</HI>) fre <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1940" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2060" UNIT="P"/></L>
<L>At þin owene wille<NOTE PLACE="foot">2043 (And take alle (Take I will <HI REND="italic">A</HI>) the tille (= 2046) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And þat lady fre,<NOTE PLACE="foot">2044 A. alsoe th. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2045">Þat is in my pouste,</L>
<L>Take I will þe till;<NOTE PLACE="foot">2046 T. her I<HI REND="italic">P</HI>—I wyll þe take tylle <HI REND="italic">C;</HI> Schalle be atte thi wille (= 2043) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>For þoruȝ þat swordes dint<NOTE PLACE="foot">2047 the <HI REND="italic">L;</HI> thi <HI REND="italic">NA</HI>—sw.] shueed <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Min hond I have y-tint;<NOTE PLACE="foot">2048 M. one h. <HI REND="italic">A</HI>—haue I <HI REND="italic">A;</HI> is <HI REND="italic">N</HI>—tynte <HI REND="italic">AP;</HI> yschent <HI REND="italic">C;</HI> schent <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þe venim will me spille:<NOTE PLACE="foot">2049 þat femyn <HI REND="italic">C;</HI> That wounde (well nyȝe <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="2050">I venimed hem boþe, <MILESTONE N="2069" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2050 femynede <HI REND="italic">C</HI>—Therfore thowe sauy my life <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">2050 <HI REND="italic">und</HI> 2051 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE></L>
<L>Certain, wiþ outen oþe, <MILESTONE N="2068" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2051 <HI REND="italic">C.</HI>] Fforsooth <HI REND="italic">P</HI>—And euer with outen strife <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Our fomen for to fille.'<NOTE PLACE="foot">2052 In feld our <HI REND="italic">C;</HI> Therwith oure <HI REND="italic">L</HI>—fon <HI REND="italic">CL;</HI> enemyes <HI REND="italic">P</HI>—ffor to kill <HI REND="italic">P;</HI> to f. <HI REND="italic">CL</HI>—Y schalle at thi wille <HI REND="italic">N;</HI> At þi wyll I schall be <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1950" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2070" UNIT="P"/></L>
</LG>
<LG N="172">
<HEAD>172</HEAD>
<L><PB N="115" REF="114"/>
Quoþ Libeaus: 'Be my þrifte,<NOTE PLACE="foot">172. 2053 Nay qu. L. <HI REND="italic">NA;</HI> Seyde L. <HI REND="italic">C;</HI> Sir L. sayd <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>I nell nouȝt of þy ȝifte,<NOTE PLACE="foot">2054 will <HI REND="italic">LNAP</HI>—nouȝt] riȝt n. <HI REND="italic">N;</HI> n. haue <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2055">All þis world to winne;<NOTE PLACE="foot">2055 For a. <HI REND="italic">LNAP</HI>—the <HI REND="italic">N</HI>—to wilde <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>But ley on strokes swifte;<NOTE PLACE="foot">2056 Therfore <HI REND="italic">P</HI>—swythe <HI REND="italic">P</HI>—Turne þe yef thowe myght <HI REND="italic">N;</HI> Turne þe thefe and fyght <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Our on schall oþer lifte<NOTE PLACE="foot">2057 One of vs <HI REND="italic">L</HI>—The one sh. cut the other blythe <HI REND="italic">P;</HI> For y schalle as I hight <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þe hedde of be þe chinne.'<NOTE PLACE="foot">2058 þat <HI REND="italic">C;</HI> Hewe thi <HI REND="italic">NA</HI>—of] <HI REND="italic">om. L</HI>—be þe] þi <HI REND="italic">A</HI>—skynne <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þo Maboun and Libewe<NOTE PLACE="foot">2059 þo] <HI REND="italic">om. C;</HI> Than <HI REND="italic">NA</HI>—Lybeauus <HI REND="italic">C;</HI> Lybeous <HI REND="italic">L;</HI> sir L. <HI REND="italic">N;</HI> ser Lybeus <HI REND="italic">A</HI>—Then Sir Lybius and Mabam <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2060">Faste togeder hewe<NOTE PLACE="foot">2060 Ful fast <HI REND="italic">A</HI>—hewes <HI REND="italic">CL;</HI> hewus <HI REND="italic">A</HI>—Ffought together ffast then <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And stente for no sinne.<NOTE PLACE="foot">2061 A. slaked not f. <HI REND="italic">L;</HI> They left it f. <HI REND="italic">N;</HI> They let not f. <HI REND="italic">A</HI>—And lett ffor nothing againe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus was more of miȝt<NOTE PLACE="foot">2062 Sir L. <HI REND="italic">NA</HI>—That S. L. that good Knight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1960" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2080" UNIT="P"/></L>
<L>And carf his helm doun riȝt<NOTE PLACE="foot">2063 A.] <HI REND="italic">om. P</HI>—clove <HI REND="italic">LN;</HI> clefft <HI REND="italic">A</HI>—hed <HI REND="italic">A</HI>—adoune r. <HI REND="italic">N;</HI> bryȝt <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And his hedde atwinne.<NOTE PLACE="foot">2064 h. h.] smot it off <HI REND="italic">A</HI>—in twayne <HI REND="italic">P;</HI> bi the chynne <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="173">
<HEAD>173</HEAD>
<L N="2065">Þo Maboun was y-slain,<NOTE PLACE="foot">173. 2065 Than <HI REND="italic">NA</HI>—slayne <HI REND="italic">LA</HI>—Now is Mabam sl. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He ran, þer was Irain,<NOTE PLACE="foot">2066 þer he lefte Yr. <HI REND="italic">C;</HI> towarde Ir. <HI REND="italic">NA</HI>—And to Irom he went againe <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ fauchoun in his fist;<NOTE PLACE="foot">2067 W. a f. <HI REND="italic">L;</HI> W. his swerde <HI REND="italic">NA</HI>—in fist <HI REND="italic">N;</HI> in fyght <HI REND="italic">A</HI>—With sword drawne to ffight <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>For to cleve his brain,<NOTE PLACE="foot">2068 haue Cloven <HI REND="italic">P;</HI> se <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>I tell ȝou for certain,<NOTE PLACE="foot">2069 þer of he was sertayn <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2070">Trewly was his trist.<NOTE PLACE="foot">2070 And tr. <HI REND="italic">C</HI>—To (For to <HI REND="italic">NA</HI>) fight more hym lyste (= 2076) <HI REND="italic">LNA;</HI> He went to him ffull right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="116" REF="115"/>
But whan he com þore,<NOTE PLACE="foot">2071 And <HI REND="italic">CNA</HI>—he] <HI REND="italic">om. A.</HI></NOTE></L>
<L>Away he was y-bore,<NOTE PLACE="foot">2072 bore <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE> <MILESTONE N="1970" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2090" UNIT="P"/></L>
<L>Whiderward he niste.<NOTE PLACE="foot">2073 Wh.] Into whate stede (place <HI REND="italic">P</HI>) <HI REND="italic">LP;</HI> To whiche st. <HI REND="italic">N;</HI> To some place þat <HI REND="italic">A</HI>—ne wist <HI REND="italic">NA;</HI> list <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He souȝte him for þe nones<NOTE PLACE="foot">2074 He softe <HI REND="italic">C;</HI> Tho sought he <HI REND="italic">L</HI>—Than he swet f. þe n. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L N="2075">Wide in alle þe wones;<NOTE PLACE="foot">2075 Fulle wide <HI REND="italic">N</HI>—in many w. <HI REND="italic">P;</HI> in that w. <HI REND="italic">N</HI>—Both in flesch and in bonus <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>To fiȝte more him liste; <MILESTONE N="2094" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2076 In (On <HI REND="italic">N</HI>) trewthe (ful <HI REND="italic">add. NA</HI>) well he truste (= 2070) <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="174">
<HEAD>174</HEAD>
<L>And whan he ne fond him nouȝt,<NOTE PLACE="foot">174. 2077-2079 <HI REND="italic">fehlen P.</HI> 2077 ne] <HI REND="italic">om. LNA</HI>—A. wh. he myȝt not fynde Iran <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>He held himself becauȝt<NOTE PLACE="foot">2078 He (went aȝen ful (ȝede aȝ. <HI REND="italic">A</HI>) serteyne <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And gan to sike sare<NOTE PLACE="foot">2079 byganne to s. <HI REND="italic">L;</HI> souȝt (he syghed <HI REND="italic">A</HI>) ful <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="2080">And seide in word and þouȝt: <MILESTONE N="2095" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2080 w.] dede <HI REND="italic">NA</HI>—As he stood and him be∣thought <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>'Þis will be dere abouȝt,<NOTE PLACE="foot">2081 It <HI REND="italic">A;</HI> That itt <HI REND="italic">P</HI>—wold <HI REND="italic">P</HI>—sore <HI REND="italic">C</HI>—ybouȝt <HI REND="italic">N;</HI> bought <HI REND="italic">LAP.</HI></NOTE></L>
<L>Þat he is fro me y-fare: <MILESTONE N="1980" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2082 was <HI REND="italic">P;</HI> ys þus <HI REND="italic">C</HI>—him <HI REND="italic">P</HI>—fare <HI REND="italic">LAP.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Statt</HI> 2083-2088 <HI REND="italic">stehen in C</HI> 3 <HI REND="italic">abweichende verse</HI> (= R 1981-1983):<Q><LG>
<L>On kne hym sette þat gentyll knyȝt</L>
<L>And prayde to Marie bryȝt,</L>
<L>Keuere hym of hys care. <HI REND="italic">C.</HI></L>
</LG></Q> 2083 For he <HI REND="italic">NAP</HI>—wold <HI REND="italic">P.</HI></NOTE> He will wiþ sorcerie</L>
<L>Do me turmentrie;<NOTE PLACE="foot">2084 Doe much t. <HI REND="italic">P;</HI> Do me grete t. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="2085"><NOTE PLACE="foot">2085 And that <HI REND="italic">NA</HI>—And th. was much c. <HI REND="italic">P. Nach</HI> 2085 <HI REND="italic">sind in P</HI> 24 <HI REND="italic">verse hinzugefügt</HI> (= P 2101-2124):<Q><LG>
<L>He tooke his sword hastilye</L>
<L>And rode vpon a hill hye,</L>
<L>And looked round about.</L>
<L>Then he was ware of [a] valley;</L>
<L N="2085e">Thitherward he tooke the way, <MILESTONE N="2105" UNIT="P"/></L>
<L>As a sterne Knight and stout.</L>
</LG>
<LG>
<L>As he rode by a riuer side,</L>
<L>He was ware of him that tyde</L>
<L>Vpon the riuer brimm.</L>
<L N="2085k">He rode to him ffull hott <MILESTONE N="2110" UNIT="P"/></L>
<L>And of his head he smote,</L>
<L>Ffast by the Chinn.</L>
</LG>
<LG>
<L>And when he had him slaine,</L>
<L>Ffast hee tooke the way againe,</L>
<L N="2085p">For to haue that lady gent. <MILESTONE N="2115" UNIT="P"/></L>
<L>As soone as he did thither come,</L>
<L>Of his horsse he light downe</L>
<L>And into the hall hee went</L>
</LG>
<LG>
<L>And sought that ladye ffaire and hend;</L>
<L N="2085u">But he cold her not find, <MILESTONE N="2120" UNIT="P"/></L>
<L>Therfor he sighed ffull sore,</L>
<L>Still he sate mourni[n]g</L>
<L>Ffor that Ladye ffaire and young;</L>
<L>For her was all his care.</L>
</LG></Q></NOTE> Þat is my moste care.' <MILESTONE N="2100" UNIT="P"/></L>
<L><PB N="117" REF="116"/>
He set and sore he siȝte; <MILESTONE N="2126" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2086 <HI REND="italic">und</HI> 2087 <HI REND="italic">umgestellt P.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">2086 But still he s. <HI REND="italic">P;</HI> Sore he s. <HI REND="italic">L</HI>—and sighte <HI REND="italic">L;</HI> a. ful fast he thouȝt <HI REND="italic">N;</HI> full styll and thouȝht <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>He niste, what he do miȝte; <MILESTONE N="2125" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2087 ne wist <HI REND="italic">P</HI>—do he <HI REND="italic">L</HI>—Whate he best do mouȝt <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Of bliss he was all bare.<NOTE PLACE="foot">2088 He w. of bl. all b. <HI REND="italic">L;</HI> Of bl. than was he b. <HI REND="italic">N;</HI> Off bl. (Ioy <HI REND="italic">P</HI>) he w. full b. <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="175">
<HEAD>175</HEAD>
<L>As he set þus in halle, <MILESTONE N="1984" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">175. 2089 But as <HI REND="italic">P</HI>—prayde <HI REND="italic">C</HI>—þ.] <HI REND="italic">om. NP</HI>—in the h. <HI REND="italic">NA;</HI> in that h. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2090">Out of þe stone walle<NOTE PLACE="foot">2090 Oute at a <HI REND="italic">L</HI>—He heard a window in the wall <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A window faire unfelde. <MILESTONE N="2130" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2091 A w. doun fyll þare <HI REND="italic">C;</HI> Ffaire itt gan vnheld <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Greet wonder wiþ all<NOTE PLACE="foot">2092 And a gr. <HI REND="italic">C</HI>—wonder] there <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In his herte gan fall,</L>
<L>As he set and beheld:<NOTE PLACE="foot">2094 And he <HI REND="italic">L;</HI> And <HI REND="italic">A;</HI> He <HI REND="italic">N</HI>—a. gan b. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="2095">A worm þer out gan passe <MILESTONE N="1990" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2095 ther g. oute p. <HI REND="italic">L;</HI> out g. p. <HI REND="italic">P;</HI> come out a pace <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="118" REF="117"/>
Wiþ a womannes face,<NOTE PLACE="foot">2096 woman is <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Was ȝing and no þing eld.<NOTE PLACE="foot">2097 That was young <HI REND="italic">P;</HI> Yonge <HI REND="italic">NA;</HI> Yonge y am <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Hir body and hir winge<NOTE PLACE="foot">2098 H. b.] The wormes tayle <HI REND="italic">P</HI>—wyngys <HI REND="italic">CLNAP.</HI></NOTE></L>
<L>Schine in alle þinge,<NOTE PLACE="foot">2099 Schy∣nede <HI REND="italic">C;</HI> Sh. ffayre <HI REND="italic">P</HI>—in] <HI REND="italic">om. A</HI>—þynges <HI REND="italic">CNAP;</HI> pynchis (!) <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L N="2100">As small gay and geld.<NOTE PLACE="foot">2100 gilte <HI REND="italic">L</HI>—As gold gaylyche ygyld were <HI REND="italic">C;</HI> As it were betyn (gletering <HI REND="italic">A</HI>) golde <HI REND="italic">NA;</HI> And gay ffor to beholde <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="176">
<HEAD>176</HEAD>
<L>Her taile was miche unmete; <MILESTONE N="2140" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">176. 2101 w. vnm. <HI REND="italic">NA;</HI> w. m. vnnethe <HI REND="italic">L</HI>—Grislye great was her taile <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Hir pawes grim and grete,<NOTE PLACE="foot">2102 peynis <HI REND="italic">L;</HI> palmys <HI REND="italic">A;</HI> pennys were <HI REND="italic">N</HI>—grymly grete <HI REND="italic">C</HI>—The clawes large without ffayle <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>As ȝe may liþe and lere.<NOTE PLACE="foot">2103 listen <HI REND="italic">LNA</HI>—Lothelye was her bodye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus swette for hete,<NOTE PLACE="foot">2104 Syr L. <HI REND="italic">LNAP</HI>—swelt f. swete <HI REND="italic">L;</HI> began to swete <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2105">Þer he set in his sete, <MILESTONE N="2000" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2105 As <HI REND="italic">A</HI>—he] <HI REND="italic">om. P.</HI></NOTE></L>
<L>As all hadde ben a fere.<NOTE PLACE="foot">2106 all] he <HI REND="italic">NA</HI>—a f.] in fyre <HI REND="italic">LA;</HI> in werre <HI REND="italic">N;</HI> a ffire him by <HI REND="italic">P</HI>—Maad as he were (<HI REND="italic">cf.</HI> 2109) <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>So sore he was agast,<NOTE PLACE="foot">2107 Then was S. L. euill agast <HI REND="italic">P;</HI> So s. hym gan agryse <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Him þouȝte, his herte tobrast,<NOTE PLACE="foot">2108 brast <HI REND="italic">A</HI>—And thought his body wold brast <HI REND="italic">P;</HI> þat he ne myȝte aryse <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>As sche neȝed him nere;<NOTE PLACE="foot">2109 Then <HI REND="italic">P</HI>—þauȝ hyt hadde ybene all a fere (= 2106) <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2110">And er Libeaus hit wiste,<NOTE PLACE="foot">2110 ere that <HI REND="italic">L</HI>—sir L. <HI REND="italic">NAP</HI>—h.] <HI REND="italic">om. LA.</HI></NOTE></L>
<L>Þe worm wiþ mouþ him kiste <MILESTONE N="2150" UNIT="P"/></L>
<L>And colled aboute his swere;<NOTE PLACE="foot">2112 A. clypped <HI REND="italic">L;</HI> A. hynge <HI REND="italic">NA;</HI> All <HI REND="italic">C</HI>—the <HI REND="italic">L</HI>—lyre <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="177">
<HEAD>177</HEAD>
<L>And after þat kissinge<NOTE PLACE="foot">177. 2113 this <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þe wormis taile and winge<NOTE PLACE="foot">2114 Off the worme (bothe <HI REND="italic">add. N</HI>) <HI REND="italic">LN;</HI> Both þe <HI REND="italic">A</HI>—a. her w. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2115">Swiftly felle her fro. <MILESTONE N="2010" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2115 Sone they f. <HI REND="italic">NA;</HI> Ffell away <HI REND="italic">P</HI>—Anon hyt fell fro hyre <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="119" REF="118"/>
So fair in alle þinge<NOTE PLACE="foot">2116 <HI REND="italic">steht doppelt in A.</HI> She was ff. <HI REND="italic">P</HI>—of <HI REND="italic">L</HI>—thinke <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Woman, wiþ oute lesing,<NOTE PLACE="foot">2117 A w. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Ne siȝ he never er þo;<NOTE PLACE="foot">2118 Sawe he <HI REND="italic">LNA;</HI> Fairer he saw <HI REND="italic">P</HI>—er] <HI REND="italic">om. A.</HI></NOTE></L>
<L>But sche stod al naked,<NOTE PLACE="foot">2119 B.] <HI REND="italic">om. P</HI>—st. vpp <HI REND="italic">P;</HI> was <HI REND="italic">LNA</HI>—al] alsoe <HI REND="italic">P;</HI> moder <HI REND="italic">L;</HI> before hym <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2120">As god hadde her maked;<NOTE PLACE="foot">2120 christ <HI REND="italic">P;</HI> the clerkis <HI REND="italic">NA</HI>—hadde] <HI REND="italic">om. NA</HI>—shaped <HI REND="italic">P</HI>—And all her body quaked <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þerfore was Libeaus wo. <MILESTONE N="2160" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2121 Then <HI REND="italic">P</HI>—Lib. was <HI REND="italic">NA;</HI> w. Sir L. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Sche seide: 'Kniȝt gentill,<NOTE PLACE="foot">2122 g. kn. <HI REND="italic">N;</HI> god that on the rood gan bleed <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>God ȝelde þe þy will,<NOTE PLACE="foot">2123 dy <HI REND="italic">C</HI>—whyle <HI REND="italic">C;</HI> fiȝt <HI REND="italic">N</HI>—Sir Knight quitt thee thy meede <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>My fon þat þou wold slo.<NOTE PLACE="foot">2124 þat my <HI REND="italic">C;</HI> Ffor thou my <HI REND="italic">P</HI>—fomen <HI REND="italic">NA</HI>—þ. þ.] <HI REND="italic">om. P;</HI> þou <HI REND="italic">CLA</HI>—woldest <HI REND="italic">CL.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="178">
<HEAD>178</HEAD>
<L N="2125">Þou hast y-slawe nouþe <MILESTONE N="2020" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">178. 2125 ysley <HI REND="italic">N;</HI> slayne <HI REND="italic">LAP</HI>—n.] forsothe <HI REND="italic">NA;</HI> now ffull right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Two clerkes couþe,<NOTE PLACE="foot">2126 The <HI REND="italic">A</HI>—couþe] that (well <HI REND="italic">add. A</HI>) c. <HI REND="italic">NA;</HI> wicked of might <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þat wrouȝte be þe fende.<NOTE PLACE="foot">2127 And wr. <HI REND="italic">N;</HI> Off sorcery <HI REND="italic">A</HI>—To deeþ þey wold me haue ydo <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Est, west, norþ and souþe,<NOTE PLACE="foot">2128 E. w.] Be est <HI REND="italic">C</HI>—Bi northe and bi sowthe <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Be maistris of har mouþe<NOTE PLACE="foot">2129 With <HI REND="italic">LA;</HI> They were <HI REND="italic">P</HI>—maystres <HI REND="italic">L;</HI> masters <HI REND="italic">P;</HI> maistry <HI REND="italic">NA;</HI> wordes <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2130">Many man couþ þey schende.<NOTE PLACE="foot">2130 Well many <HI REND="italic">C</HI>—men <HI REND="italic">NA;</HI> a man <HI REND="italic">P</HI>—con they <HI REND="italic">L;</HI> þei <HI REND="italic">AN;</HI> they haue <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þourȝ har chauntement <MILESTONE N="2170" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2131 Wiþ <HI REND="italic">C</HI>—inchantment <HI REND="italic">P;</HI> conjurment <HI REND="italic">A.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">2131 <HI REND="italic">und</HI> 2132 <HI REND="italic">fehlen N.</HI></NOTE></L>
<L>To worme þey hadde me went,<NOTE PLACE="foot">2132 To a w. <HI REND="italic">LAP</HI>—me hadde þey <HI REND="italic">C</HI>—yw. <HI REND="italic">C;</HI> schent <HI REND="italic">A;</HI> meant <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>In wo to welde and wende,<NOTE PLACE="foot">2133 In] Ne <HI REND="italic">P</HI>—to leven and lende <HI REND="italic">L;</HI> to wrapp me in <HI REND="italic">P</HI>—Euer in wo to wynde (wende <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="120" REF="119"/>
Till I hadde kist Gawein,<NOTE PLACE="foot">2134 ykissid <HI REND="italic">N</HI>—Sir G. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2135">Þat is douȝty kniȝt, certain, <MILESTONE N="2030" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2135 d. kn.] ful d. <HI REND="italic">NA;</HI> a noble Kn. <HI REND="italic">P</HI>—Eyþer som oþer knyȝt sertayn <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Oþer som of his kende.<NOTE PLACE="foot">2136 Or some man of <HI REND="italic">P;</HI> þat wer of <HI REND="italic">C</HI>—kynne <HI REND="italic">NAP.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="179">
<HEAD>179</HEAD>
<L>And for þou saved my lif,<NOTE PLACE="foot">179. 2137 A.] <HI REND="italic">om. AP;</HI> Syr <HI REND="italic">L</HI>—f.] <HI REND="italic">om. N;</HI> F. þat <HI REND="italic">A</HI>—sauyst <HI REND="italic">CL;</HI> sauedist <HI REND="italic">N;</HI> hast sauyd <HI REND="italic">AP.</HI></NOTE></L>
<L>Casteles fifty and fif<NOTE PLACE="foot">2138 ten a. fyf <HI REND="italic">C;</HI> LX a. fyue <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Take I will þe till,<NOTE PLACE="foot">2139 Take to thee I will <HI REND="italic">P;</HI> I ȝeue þe wiþ outen ende <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2140">And myselve to be þy wif,<NOTE PLACE="foot">2140 mys.] y <HI REND="italic">C</HI>—to w. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Still, wiþ oute strif, <MILESTONE N="2180" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2141 Stilly <HI REND="italic">N;</HI> Right <HI REND="italic">P;</HI> Ay <HI REND="italic">C</HI>—w. ou. any str. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Ȝif hit be Arthours wille.'<NOTE PLACE="foot">2142 And <HI REND="italic">L;</HI> Ȝiff þat <HI REND="italic">A</HI>—ys <HI REND="italic">C</HI>—A.] ȝour <HI REND="italic">AP;</HI> thi <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot"><HI REND="italic">Statt</HI> 2143-2148 <HI REND="italic">stehen in P</HI> 18 <HI REND="italic">abweichende verse</HI> (= P 2182-2199):
<Q><LG>
<L>Then was he glad and blythe</L>
<L>And thanked god often sythe,</L>
<L>That him that grace had sent.</L>
<L>And sayd: 'My Lord, faire and ffree, <MILESTONE N="2185" UNIT="P"/></L>
<L N="2142e">All my loue I leaue with thee,</L>
<L>By god omnipotent!</L>
</LG>
<LG>
<L>I will goe, my Ladye bright,</L>
<L>To the castle gate ffull right,</L>
<L>Thither ffor to wend, <MILESTONE N="2190" UNIT="P"/></L>
<L N="2142k">Ffor to feitch your geere,</L>
<L>That yee were wont to weare,</L>
<L>And them I will you send.</L>
</LG>
<LG>
<L>Alsoe, if itt be your will,</L>
<L>I pray you, to abyde still, <MILESTONE N="2195" UNIT="P"/></L>
<L N="2142p">Till I come againe.'</L>
<L>'Sir', shee said,'I you pray,</L>
<L>Wend fforth on your way,</L>
<L>Therof I am ffaine.'</L>
</LG>
<HI REND="italic">P.</HI></Q></NOTE> Libeaus was glad and bliþe <MILESTONE N="2181" UNIT="P"/></L>
<L><PB N="121" REF="120"/>
And lep to horse swiþe<NOTE PLACE="foot">2144 onne hys sted <HI REND="italic">A</HI>—also sw. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="2145">And lefte þat lady stille; <MILESTONE N="2040" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2145 lefte] <HI REND="italic">om. L.</HI></NOTE></L>
<L>But ever he dradde Irain,<NOTE PLACE="foot">2146 And <HI REND="italic">NA</HI>—e.] sore <HI REND="italic">LN;</HI> seyd <HI REND="italic">A</HI>—he] <HI REND="italic">om. N.</HI></NOTE></L>
<L>For he was nouȝt y-slain,<NOTE PLACE="foot">2147 That he (nad nouȝt him (had hym not <HI REND="italic">A</HI>) slayn <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ speche he wold him spille.<NOTE PLACE="foot">2148 spere <HI REND="italic">N;</HI> spyte <HI REND="italic">A</HI>—he w.] he thouȝt <HI REND="italic">NA;</HI> lyste he do <HI REND="italic">L</HI>—to sp. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot">179<SUP>a</SUP> <HI REND="italic">von AN hinzugefügt:</HI>
<Q><LG>
<L>Syr Lybeus, þe (that <HI REND="italic">N</HI>) knyȝht gode,</L>
<L>Into þe castell (sadil he <HI REND="italic">N</HI>) ȝode,</L>
<L>To seke (loke <HI REND="italic">N</HI>) after Iram.</L>
<L>He lokyd into þe (a <HI REND="italic">N</HI>) chambur (chambir <HI REND="italic">N</HI>),</L>
<L N="2148e">(Ther he was in (That was in an hie <HI REND="italic">N</HI>) towr,</L>
<L>And þer (sone he hym wanne.</L>
<L>He went into þe towre,</L>
<L>And in þat ilke chambour (sone—chamb.] <HI REND="italic">om. N</HI>),</L>
<L>He saw Iram (þat man <HI REND="italic">(om. N</HI>).</L>
<L N="2148k">He drew hys suerd with myȝht,</L>
<L>And smote off hys hede with (a <HI REND="italic">N</HI>) ryȝht,</L>
<L>Ffor soth, of Iram than. <HI REND="italic">add. AN.</HI></L>
</LG></Q></NOTE>
<LG N="180">
<HEAD>180</HEAD>
<L>To þe castell Libeaus rod, <MILESTONE N="2200" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">180. 2149 Fro <HI REND="italic">A</HI>—c. gate he r. <HI REND="italic">C;</HI> c. than he r. <HI REND="italic">NA</HI>—Sir L. to the castle r. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2150">Þer þe folk him abod:<NOTE PLACE="foot">2150 Therfor <HI REND="italic">L;</HI> Ther all <HI REND="italic">A</HI>—people <HI REND="italic">P</HI>—h.] <HI REND="italic">om. L</HI>—And houede and ab. C.</NOTE></L>
<L>To Jhesu gonne þey crie,<NOTE PLACE="foot">2151 J.chr[i]st <HI REND="italic">P</HI>—And beganne to crye <HI REND="italic">L;</HI> To Jhesu he bad wiþ good wylle <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Sende hem tidingis glad<NOTE PLACE="foot">2152-2154 <HI REND="italic">fehlen LNA.</HI> 2152 Ffor to s. <HI REND="italic">P</HI>—hym <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Of ham, þat longe hadde</L>
<L>Þat lady do vilanie.<NOTE PLACE="foot">2154 Done them tormentrye <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2155">Libeaus to Lambard telde <MILESTONE N="2050" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2155 Syr L. <HI REND="italic">L;</HI> For L. <HI REND="italic">N—</HI>to] <HI REND="italic">om. C</HI>—Sir L. is to the Castle come <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>And oþre kniȝtes belde,<NOTE PLACE="foot">2156 A. to oþ. <HI REND="italic">L;</HI> A. two oþ. <HI REND="italic">A</HI>—And to Sir Lamberd he told anon <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Hou he hem þer gan gie,<NOTE PLACE="foot">2157 he h.] bym <HI REND="italic">G—</HI>þ.] thre <HI REND="italic">L</HI>—agye <HI REND="italic">C</HI>—And also the Barronye <HI REND="italic">P;</HI> (This tale ther (Hys tale <HI REND="italic">A</HI>) ful pertly <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="122" REF="121"/>
And hou Maboun was slain,<NOTE PLACE="foot">2158 A.] <HI REND="italic">om. NAP</HI>—Sir M. <HI REND="italic">P</HI>—ysl. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And wounded was Irain <MILESTONE N="2210" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2159 And sir Iron both twayine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2160">Þoruȝ grace of seint Marie, <MILESTONE N="2211" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2160 Th. myght <HI REND="italic">LNA;</HI> By the helpe <HI REND="italic">P</HI>—of mild M. <HI REND="italic">P;</HI> of god and of M. <HI REND="italic">A;</HI> of M. <HI REND="italic">LN.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="181">
<HEAD>181 <NOTE PLACE="foot">181. <HI REND="italic">fehlt in P.</HI></NOTE></HEAD>
<L>And hou þat lady briȝt <NOTE PLACE="foot">2161 A. þat <HI REND="italic">A;</HI> That the <HI REND="italic">N;</HI> A. howe her <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>To a worm was diȝt<NOTE PLACE="foot">2162 Til <HI REND="italic">N</HI>—dragon <HI REND="italic">LNA</HI>—ydight <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Þoruȝ craft of charmure,<NOTE PLACE="foot">2163 myȝt of <HI REND="italic">NA;</HI> her <HI REND="italic">L</HI>—chaunterye <HI REND="italic">CL;</HI> sorserye <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And þoruȝ þe coss of a kniȝt<NOTE PLACE="foot">2164 A. with a c. <HI REND="italic">NA;</HI> A. how þoruȝ kus <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2165">Woman sche was, apliȝt, <MILESTONE N="2260" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2165 A wom. sche w. pyght <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>A semily creature.<NOTE PLACE="foot">2166 And a s. <HI REND="italic">C;</HI> A comly <HI REND="italic">LNA. Mit 2167 beginnt das sechste fragment von I, 2167-2232.</HI></NOTE></L>
<L>'But sche stod me before<NOTE PLACE="foot">2167 st. bef. <HI REND="italic">L;</HI> me st. bef. <HI REND="italic">IA;</HI> him st. byf. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Naked, as sche was bore,<NOTE PLACE="foot">2168 Nakeþ <HI REND="italic">C;</HI> As n. <HI REND="italic">LN</HI>—ybore <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And seide: "Nou I am sure!<NOTE PLACE="foot">2169 am y <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L N="2170">My fomen þou hast slain,<NOTE PLACE="foot">2170 fone <HI REND="italic">LI</HI>—My f. beþ yslayn <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Maboun and Irain;<NOTE PLACE="foot">2171 Bothe M. a. I. <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>In pes nou may we dure."<NOTE PLACE="foot">2172 In p. thou dost me brynge <HI REND="italic">L;</HI> Yn reste we may ende <HI REND="italic">I;</HI> Therfore (god joy (joy god <HI REND="italic">A</HI>) the send <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="182">
<HEAD>182</HEAD>
<L>Whan Libeaus kniȝt of pris <MILESTONE N="2212" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">182. 2173 And wh. <HI REND="italic">N</HI>—syr <HI REND="italic">L. CN</HI>—kn. of pr.] Dis∣conyous <HI REND="italic">L;</HI> al (in þat <HI REND="italic">NA</HI>) forward <HI REND="italic">INA</HI>—When that Knight soe keene <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Hadde teld þe stiward, ywis,<NOTE PLACE="foot">2174 ytolde <HI REND="italic">C</HI>—ywis] thus <HI REND="italic">L</HI>—H. t. (ytolde it <HI REND="italic">N</HI>) to sir Lambard <HI REND="italic">INA;</HI> H. t. how itt had beene <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2175">Boþe ord and endinge, <MILESTONE N="2070" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2175 worde <HI REND="italic">LINA</HI>—ende <HI REND="italic">INA</HI>—All þys aventure <HI REND="italic">C;</HI> To them all bydeene <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="123" REF="122"/>
A robe of purpure bis,<NOTE PLACE="foot">2176 b.] pris <HI REND="italic">NA;</HI> riche <HI REND="italic">L</HI>—A rich robe good and ffine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Pelurid wiþ purid gris,<NOTE PLACE="foot">2177 Ypel. <HI REND="italic">C;</HI> Pel. wel <HI REND="italic">I;</HI> Furred wele A; Well ffurred <HI REND="italic">P;</HI> Yfurrid wes <HI REND="italic">N</HI>—pure gr. <HI REND="italic">L;</HI> gr. <HI REND="italic">INA;</HI> good Er∣mine <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>He sente her on hiȝinge.<NOTE PLACE="foot">2178 her] <HI REND="italic">om. I</HI>—in hyenge <HI REND="italic">I;</HI> to bigynnyng <HI REND="italic">NA</HI>—He s. that Ladye sheene <HI REND="italic">P;</HI> Anon he lette forþ brynge <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Keverchefs and garlandes riche<NOTE PLACE="foot">2179 Kerches <HI REND="italic">I;</HI> Kerchers <HI REND="italic">P;</HI> Suche riches (?) <HI REND="italic">N</HI>—garlond <HI REND="italic">I</HI>—Calles and keuerchefs r. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2180">He sente her priviliche;<NOTE PLACE="foot">2180 s. to her <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>A birde gan hit bringe. <MILESTONE N="2220" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2181 maide <HI REND="italic">NA</HI>—g. them <HI REND="italic">A;</HI> hit g. her <HI REND="italic">L;</HI> ham g. hur <HI REND="italic">N</HI>—That mayd ho wold home bring <HI REND="italic">P;</HI> Anon wiþ out dwellynge <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Whan sche was redy diȝt,<NOTE PLACE="foot">2182 And wh. <HI REND="italic">CNP;</HI> And <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Sche wente wiþ main and miȝt<NOTE PLACE="foot">2183 rod <HI REND="italic">C</HI>—w. men of myȝht <HI REND="italic">A;</HI> w. many a knyght <HI REND="italic">L</HI>—Thither they went anon right <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To her owne woninge.<NOTE PLACE="foot">2184 Til <HI REND="italic">N</HI>—duellyng <HI REND="italic">A</HI>—And wiþ her anoþer kyng <HI REND="italic">C;</HI> Both old and young <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="183">
<HEAD>183</HEAD>
<L N="2185">All þe folk of Sinadoune <MILESTONE N="2080" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">183. 2185 <HI REND="italic">und</HI> 2186 <HI REND="italic">umgestellt I.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">2185 And all <HI REND="italic">CP;</HI> Than alle <HI REND="italic">NA</HI>—peple <HI REND="italic">C</HI>—S.] þe toune <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ a fair processioun<NOTE PLACE="foot">2186 a well f. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Her lady hom þey fette.<NOTE PLACE="foot">2187 The <HI REND="italic">P</HI>—Her (That <HI REND="italic">NA</HI>) lady conne home brynge <HI REND="italic">LINA;</HI> þyder þey gonne þrynge <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Whan sche was come to toune,<NOTE PLACE="foot">2188 And wh. <HI REND="italic">P</HI>—they <HI REND="italic">P;</HI> þe lady <HI REND="italic">C</HI>—w.] <HI REND="italic">om. N;</HI> were <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Of gold and stones a croune<NOTE PLACE="foot">2189 Of g. a. ryche (presyous <HI REND="italic">A</HI>) st. <HI REND="italic">CA;</HI> Of g. a precious <HI REND="italic">N;</HI> Of gode st. <HI REND="italic">I</HI>—Of precyous gold a rich cr. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2190">Upon her heed was sette.<NOTE PLACE="foot">2190 On <HI REND="italic">INA;</HI> There on <HI REND="italic">P</HI>—w.] the <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>Þey were glad and bliþe <MILESTONE N="2230" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2191 Ther they <HI REND="italic">N;</HI> And <HI REND="italic">CL.</HI></NOTE></L>
<L>And þonked god fele siþe,<NOTE PLACE="foot">2192 f.] often <HI REND="italic">P</HI>—syde <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þat her bales bette.<NOTE PLACE="foot">2193 b. were b. <HI REND="italic">LINA</HI>—That ffrom woe them had brought <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="124" REF="123"/>
All þe lordes of dignite<NOTE PLACE="foot">2194 Than all <HI REND="italic">LINA</HI>—l. of d.] knyȝtis thrytte (douȝty <HI REND="italic">A) NA.</HI></NOTE></L>
<L N="2195">Dede her omage and feaute, <MILESTONE N="2090" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2195 Sente <HI REND="italic">INA</HI>—her] <HI REND="italic">om. A;</HI> him <HI REND="italic">P</HI>—a. f.] to þat lady <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">2196 d. d.] lawe in lond (londus <HI REND="italic">A) NA</HI>—As of right they ought <HI REND="italic">P.</HI> 2196<SUP>a</SUP>-<SUP>c</SUP> <HI REND="italic">von C</HI> (= R 2092-2094)—<HI REND="italic">L</HI>—<HI REND="italic">N hin∣zugefügt:</HI>
<Q><LG>
<L>Þus Lybeauus, wys and wyȝt,</L>
<L>Wan þat ylke lady bryȝt</L>
<L>Out of þe deueles nette. <HI REND="italic">add. C.</HI></L>
<L>And euche lord in his degre</L>
<L>Gave hir yeftes grete plente,</L>
<L>When they with hir mett. <HI REND="italic">add. L.</HI></L>
<L>And whan thei had this ydone,</L>
<L>Thei toke hare leue and went sone;</L>
<L>Alle men bowid to hur honde. <HI REND="italic">add. N.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> As hit was due dette. <MILESTONE N="2091" UNIT="R"/></L>
</LG>
<LG N="184">
<HEAD>184</HEAD>
<L>Seve daies þey made sojour <MILESTONE N="2095" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">184. 2197 nyȝt <HI REND="italic">C</HI>—m. hare s. <HI REND="italic">N;</HI> m. þer s. <HI REND="italic">A;</HI> dide s. <HI REND="italic">L</HI>—They dwelled 7 dayes in the tower <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L><NOTE PLACE="foot">2198 W. sir L. <HI REND="italic">LINA</HI>—There Sir L. was gouernor <HI REND="italic">P.</HI> 2198<SUP>a</SUP>^-<SUP>c</SUP> <HI REND="italic">von I—A hinzugefügt:</HI><Q><LG>
<L>Þat weore heore byȝete.</L>
<L>Whan þey hadde doun,</L>
<L>Þay toke leue at vchon <HI REND="italic">add. I.</HI></L>
<L>All men bowyd to hyr hondes;</L>
<L>And when þei had þus don,</L>
<L>They toke leue and went son. <HI REND="italic">add. A.</HI></L>
</LG></Q></NOTE> Wiþ Lambard in þe tour</L>
<L>And all þe peple in same.<NOTE PLACE="foot">2199 A.] <HI REND="italic">om. A</HI>—folke <HI REND="italic">NA</HI>—With mirth, Joy and game (= 2202) <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L N="2200">Þo wente þey wiþ honour<NOTE PLACE="foot">2200 And þo <HI REND="italic">C;</HI> Than <HI REND="italic">NA</HI>—And then they rode w. h. <HI REND="italic">P.</HI></NOTE></L>
<L>To þe king Arthour <MILESTONE N="2240" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2201 To þe noble k. <HI REND="italic">C;</HI> Taward k. <HI REND="italic">L;</HI> Vnto k. <HI REND="italic">INAP.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ moche gle and game <MILESTONE N="2100" UNIT="R"/> <MILESTONE N="2241" UNIT="P"/><NOTE PLACE="foot">2202 The Knights all in same (<HI REND="italic">cf.</HI> 2199) <HI REND="italic">ffins P. Mit 2202 schliesst P.</HI></NOTE></L>
<L>And þonked god almiȝt,<NOTE PLACE="foot">2203 A.] They LIA—g. of his myȝt (myȝhtes <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA</HI>); godes myȝtes <HI REND="italic">C;</HI> god with al his myghtes <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="125" REF="124"/>
Arthour and his kniȝt,<NOTE PLACE="foot">2204 Kynge A. <HI REND="italic">NA;</HI> Boþe A. <HI REND="italic">I</HI>—a. all h. <HI REND="italic">L</HI>—knyȝtes <HI REND="italic">CLNA.</HI></NOTE></L>
<L N="2205">Þat sche ne hadde no schame.<NOTE PLACE="foot">2205 heo <HI REND="italic">I;</HI> he <HI REND="italic">CL</HI>—ne] <HI REND="italic">om. LINA</HI>—no] <HI REND="italic">om. I.</HI></NOTE></L>
<L>Arthour ȝaf also blive<NOTE PLACE="foot">2206 A. he gaue <HI REND="italic">N;</HI> A. ȝ. her <HI REND="italic">C</HI>—a.] <HI REND="italic">om. NA;</HI> als <HI REND="italic">L;</HI> as <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Libeaus þat lady to wive,<NOTE PLACE="foot">2207 Syr L. <HI REND="italic">A</HI>—may <HI REND="italic">INA</HI>—Lyb. to be hys w. <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>Þat was so gent a dame.<NOTE PLACE="foot">2208 gen∣tyll <HI REND="italic">CLNA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<LG N="185">
<HEAD>185</HEAD>
<L>Þe joie of þat bredale<NOTE PLACE="foot">185. 2209 murthe <HI REND="italic">INA;</HI> myrrour (!) <HI REND="italic">L</HI>—þeo <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L N="2210">Nis nouȝt teld in tale<NOTE PLACE="foot">2210 No man myght tell <HI REND="italic">L;</HI> May no man tel <HI REND="italic">NA;</HI> No mon con <HI REND="italic">I</HI>—with <HI REND="italic">LIA.</HI></NOTE></L>
<L>Ne rekened in no gest.<NOTE PLACE="foot">2211 Ne sey <HI REND="italic">NA;</HI> Telle hit <HI REND="italic">I</HI>—In ryme nor in geste <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>In þat semily sale <MILESTONE N="2111" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2212 <HI REND="italic">und</HI> 2213 <HI REND="italic">umgestellt C.</HI></NOTE> <NOTE PLACE="foot">2212 In] Come to <HI REND="italic">C</HI>—halle <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Were lordes many and fale <MILESTONE N="2110" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2213 W. l. (brydes <HI REND="italic">A</HI>) gret and smalle <HI REND="italic">NA;</HI> Barons and lordynges fale <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L>And ladies well honeste.<NOTE PLACE="foot">2214 full <HI REND="italic">LNA.</HI></NOTE></L>
<L N="2215">Þer was riche servise<NOTE PLACE="foot">2215 r. s.] wel sertayne <HI REND="italic">N;</HI> many a man <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>To lordes and ladies,<NOTE PLACE="foot">2216 Bothe to lorde a. ladyes <HI REND="italic">L;</HI> Boþe to fool and wyse <HI REND="italic">I;</HI> Of all þat men kouþ deuyse <HI REND="italic">C;</HI> (Servise fulle (And serv. <HI REND="italic">A</HI>) good wone <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>To lest and ek to mest.<NOTE PLACE="foot">2217 a. to <HI REND="italic">I</HI>—Bothe (to <HI REND="italic">add. A</HI>) most and lest <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þer wonne þey riche ȝiftes,<NOTE PLACE="foot">2218 Th. were gevyn r. g. <HI REND="italic">L;</HI> þe menstrales yn bour and halle <HI REND="italic">C;</HI> For sothe the myn∣strals alle <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Ech menstral ariȝtes<NOTE PLACE="foot">2219 ar.] her thriftes <HI REND="italic">L</HI>—Hadde ryche yftes wiþ alle <HI REND="italic">C;</HI> That were in the (þat <HI REND="italic">A</HI>) halle <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="2220">And þey, þat were unwrest.<NOTE PLACE="foot">2220 þey] some <HI REND="italic">LI</HI>—vnbrest <HI REND="italic">L;</HI> vnprest <HI REND="italic">I</HI>—Had ȝiftis at that fest <HI REND="italic">N;</HI> And ȝyftes of þe beste <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot"><P>185<SUP>a</SUP> <HI REND="italic">von NA hinzugefügt:</HI>
<Q><LG>
<L>Sir Libeous modir so fre</L>
<L>Ȝede (Come <HI REND="italic">A</HI>) to that maungere;</L>
<L>Hur rode was rede so (as <HI REND="italic">A</HI>) rys.</L>
<L><PB N="126" REF="125"/>
Sho knewe Libeous wel bi siȝt</L>
<L N="2220e">And wist welle anone riȝt,</L>
<L>That he was of moche pris.</L>
<L>Sho went to sir Gaweyne</L>
<L>And seid with outen delayne (leyn <HI REND="italic">A</HI>):</L>
<L>'This is our childe so fre.</L>
<L N="2220k">That (Than <HI REND="italic">A</HI>) was he glad and blithe</L>
<L>And kissid (hur fele (hym many a <HI REND="italic">A</HI>) sithe</L>
<L>And seid: 'That likith me.'</L>
</LG></Q></P>
<P>185<SUP>b</SUP> <HI REND="italic">von INA hinzugefügt:</HI>
<Q><LG>
<L>Sir Gawayn, knyȝt of renoun,</L>
<L>Saide to þeo lady of Synaydoun:</L>
<L N="2220p">'Madame treowely!</L>
<L>He that weddid þe wiþ pruyde,<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>q</SUP> þ. hath þe w. <HI REND="italic">A;</HI> th. wanne the <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Y gat hym by a forest syde<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>r</SUP> g.] wanne <HI REND="italic">N</HI> vnd[er] <HI REND="italic">A</HI>—forestis <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>On a gentil lady.'<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>s</SUP> Off <HI REND="italic">A;</HI> And gate him of <HI REND="italic">N</HI>—g.] giantis <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Þanne þat lady blyþe was<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>t</SUP> þ] <HI REND="italic">om. N</HI>—was blithe <HI REND="italic">NA.</HI> 2220<SUP>u</SUP> And thonkid him many a sithe <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="2220u">And ful ofte kyssed his fas,<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>u</SUP> And thonkid him many a sithe <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And haylsed him sykyrly.<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>v</SUP> haylsel <HI REND="italic">I;</HI> kissid <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Sir Libeus þan wolde kyþe;<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>w</SUP> Than Libeous to him ranne (wan <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA</HI> 2220<SUP>x</SUP> And ever (þer he <HI REND="italic">A</HI>) kissid that manne <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>He wente to his fader swyþe</L>
<L>And kyssed him tymes monye.<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>y</SUP> For sothe trewly <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
</LG></Q></P>
<P>185<SUP>c</SUP> <HI REND="italic">von INA hinzugefügt:</HI></P>
<Q><LG>
<L N="2220z">He kneoled in þat stounde<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>z</SUP> He fille on kneis (in <HI REND="italic">add. A</HI>) th. st. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And saide kneoland on grounde:<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>aa</SUP> (And sate knelyng (Lybeus knelyd <HI REND="italic">A</HI>) on the gr. <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>'For godis loue al weldand,<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>bb</SUP> And seid: For god alleweldond (allwelding <HI REND="italic">A</HI>) <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>Þat made þeo world so round,<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>cc</SUP> þeo] this <HI REND="italic">N</HI>—so] <HI REND="italic">om. NA.</HI></NOTE></L>
<L>Fayre fadir, or y fonde,<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>dd</SUP> or y] wel he ye <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L N="2220ee">Blesse me wiþ þyn hond!'<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>ee</SUP> Ȝe blis <HI REND="italic">N</HI>—your <HI REND="italic">NA</HI>—h.] blyssyng <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þat hynde knyȝt Gawayn<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>ff</SUP> The hyndy <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L>Blessyd þeo child wiþ mayn<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>gg</SUP> his sonne <HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>And made him seoþþe vp Stande.<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>hh</SUP> h. up to st.<HI REND="italic">NA.</HI></NOTE></L>
<L>He comaundyd knyȝt and sweyn,<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>ii</SUP> And <HI REND="italic">NA</HI>—knyȝtis <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="2220kk">To clepe Libeus Gengelayne,<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>kk</SUP> calle <HI REND="italic">NA</HI>—L.] hym <HI REND="italic">A</HI>—Gyn∣gelyan <HI REND="italic">A.</HI></NOTE></L>
<L>Þat was 'lord of lond'.<NOTE PLACE="foot">2220<SUP>ll</SUP> of that lond <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
</LG></Q></NOTE>
<LG N="186">
<PB N="127" REF="126"/>
<HEAD>186</HEAD>
<L>Fourty daies þey dwelde<NOTE PLACE="foot">186. 2221 þer þeidw. <HI REND="italic">A;</HI> thei dw. there <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L><PB N="128" REF="127"/>
And har feste helde <MILESTONE N="2120" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2222 A. thar h. f. <HI REND="italic">L;</HI> A grete f. <HI REND="italic">A</HI>—þei held <HI REND="italic">A;</HI> thei h. yfere <HI REND="italic">N;</HI> faire h. <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ Arthour þe king.</L>
<L>As þe frensche tale teld,<NOTE PLACE="foot">2224 As þeo gest <HI REND="italic">IA;</HI> As in Romaunce <HI REND="italic">N</HI>—vs tolde <HI REND="italic">LI;</HI> hath t. <HI REND="italic">A;</HI> it is t. <HI REND="italic">N.</HI></NOTE></L>
<L N="2225">Arthour wiþ kniȝtes beld<NOTE PLACE="foot">2225 A. kyng w. his kn. b. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>Hom he gan hem bringe.<NOTE PLACE="foot">2226 At hom g. hem <HI REND="italic">C;</HI> Home g. hym <HI REND="italic">A;</HI> Hom gonne þay <HI REND="italic">I.</HI></NOTE></L>
<L>Fele ȝer þey lived in same<NOTE PLACE="foot">2227 Sevyn <HI REND="italic">L;</HI> Twenty <HI REND="italic">I;</HI> X <HI REND="italic">NA</HI>—in] <HI REND="italic">om. L.</HI></NOTE></L>
<L>Wiþ moche gle and game,<NOTE PLACE="foot">2228 gle] joye <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>He and þat swete þing.<NOTE PLACE="foot">2229 He] Lybeauus <HI REND="italic">C.</HI></NOTE></L>
<L N="2230">Jhesu Crist, our saviour,<NOTE PLACE="foot">2230 Nowe J. <HI REND="italic">L.</HI></NOTE></L>
<L>And his moder, þat swete flour,</L>
<L>Graunte us good endinge! Amen. <MILESTONE N="2130" UNIT="R"/><NOTE PLACE="foot">2232 vs alle g. <HI REND="italic">C</HI>—Spede vs at oure nede <HI REND="italic">I;</HI> To (blys he vs alle (heuen blys vs <HI REND="italic">A</HI>) bryng <HI REND="italic">NA.</HI> Amen] <HI REND="italic">om. IA.</HI></NOTE></L>
</LG>
<NOTE PLACE="foot"><P>186<SUP>a</SUP> <HI REND="italic">in A hinzugefügt:</HI>
<Q><TEXT LANG="enm">
<BODY>
<DIV1 TYPE="version">
<LG>
<L>Here endes þe lyfe,</L>
<L>I tell ȝow, with outen stryfe,</L>
<L>Off gentyll Libeus Disconeus.</L>
<L>For his saule now byd ȝe</L>
<L>A pater noster and an aue,</L>
<L>For þe l[o]ue off Jhesus,</L>
<L>That he of hys sawle haue pyte</L>
<L>And of owrys, iff hys wyll be,</L>
<L>When we schall wend þer to.</L>
<L>And ȝe, þat haue herd þis talkyng,</L>
<L>Ȝe schall haue þe blyssing</L>
<L>Of Jhesu Cryst all so.</L>
</LG>
<CLOSER>Amen</CLOSER>
<SIGNED>quod Rate.</SIGNED>
</DIV1>
</BODY>
</TEXT></Q></P>
<P><HI REND="italic">In N heisst es am schluss:</HI>
<Q><TEXT LANG="enm">
<BODY>
<DIV1 TYPE="version">
<P></P>
<CLOSER>Qui scripsit carmen, sit benedictus Amen!</CLOSER>
<TRAILER>Hic explicit Libeus Disconyus.</TRAILER>
<EPIGRAPH>
<Q><LG>
<L>He, that lovyth welle to fare,</L>
<L>Euer to spend and neuer spare,</L>
<L>But he have the more good,</L>
<L>His here wol grow throw his hood.</L>
<SIGNED>Quod More.</SIGNED>
</LG></Q>
</EPIGRAPH>
<EPIGRAPH>
<Q>Hic pennam fixi: penitet me, si male scripsi.</Q>
</EPIGRAPH>
</DIV1>
</BODY>
</TEXT></Q></P></NOTE>
<TRAILER><HI REND="italic">Explicit Libeaus Desconus.</HI></TRAILER>
</DIV1>
</BODY>
</TEXT>
</EEBO>
</ETS>
