<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.textpartnership.net/docs/code/pfs.css"?>
<!DOCTYPE ETS SYSTEM "http://www.textpartnership.net/docs/code/eebo2prf.xml.dtd">
<ETS>
<!-- TEMPHEAD>
<REVDESCR>
<CHANGE><DATE>9-7-16</DATE><RESPSTMT><NAME>lattaj</NAME><RESP>MURP</RESP></RESPSTMT><ITEM>Added TEMPHEAD, checked ID, and added TYPEs to DIVs in order to validate. Checked for N=""s. Checked for GROUP tags. Proofed title. Checked <SUP>s</SUP>. Reviewed structure; removed prose fragment at the beginning of text; changed stand-alone 7s to ampersands; removed two TRAILERs. Checked placement and completeness of PBs. Checked for damage GAPs, #s, @s, dashes, and UNCLEARs. Corrected [dollar]s. Checked for &amp;cs with incorrect spacing. Checked for LBs. Checked for startqs and endqs, abq's, oes, qs, Ae's, and Qs. Checked proofsheets and made corrections. Checked italic I / J and U / V. Checked for missing page GAPs. Checked for EPIGRAPHs and ARGUMENTS. Checked CLOSERs, OPENERs, SIGNEDs, SALUTEs, TRAILERs, BYLINEs. Checked decorated initials. Checked FIGUREs. Sample: 2 minutes. Proofing: 0 minutes. Tag review and corrections: 50 minutes. DONE.</ITEM></CHANGE>
</REVDESCR>
</TEMPHEAD -->

<HEADER><FILEDESC><TITLESTMT>
         <TITLE TYPE="245" I2="0">Prosalegenden : V. S. Antonius (vita, inventio,  translatio) aus ms. Reg. 17 C XVII, fol. 124b / [ed. C. Horstmann].</TITLE>
         <TITLE TYPE="alt" I2=" ">Life of Saint Antony. English (Middle English)</TITLE>
         <AUTHOR>Horstmann, Carl, 1851-</AUTHOR>
      </TITLESTMT><EXTENT>23 pages, ca. 133 kb</EXTENT><PUBLICATIONSTMT>
         <PUBLISHER>University of Michigan Library</PUBLISHER>
         <PUBPLACE>Ann Arbor, Michigan</PUBPLACE>
         <DATE>2018</DATE>
         <IDNO TYPE="dlps">CME00090</IDNO>
         <IDNO TYPE="aleph">04078759</IDNO>
         <IDNO TYPE="notis">BAV4363</IDNO>
         <AVAILABILITY><P>The University of Michigan Library provides access to these materials in furtherance of its educational and research mission. This work has been identified as being in the public domain, free of known restrictions under copyright law, including all related and neighboring rights. You may copy, modify, distribute and perform the work, even for commercial purposes, all without asking permission. If you have questions about the collection, please contact Digital Content and Collections (mec-info@umich.edu). If you have concerns about the inclusion of an item in this collection, please contact Library Information Technology (LibraryIT-info@umich.edu).</P></AVAILABILITY>
      </PUBLICATIONSTMT><SOURCEDESC>
         <BIBLFULL>
            <TITLESTMT>
               
                  <TITLE>Anglia : zeitschrift für Englische philologie / ed. Richard Paul  Wuelcker. Vol. 4, p. [109]-138.</TITLE>
               
            </TITLESTMT>
            <EXTENT>[30] p. ; 24 cm.</EXTENT>
            <PUBLICATIONSTMT>
               <PUBPLACE>Halle a. S.</PUBPLACE>
               <PUBLISHER>Max Niemeyer</PUBLISHER>
               <DATE>1881</DATE>
            </PUBLICATIONSTMT>
            <NOTESSTMT>
               <NOTE>Title from email of 2000-03-08 ; description based on email  note.</NOTE>
               <NOTE>Corpus of Middle English.</NOTE>
               <NOTE>"C. Horstmann."--Editor, p. 138.</NOTE>
            </NOTESSTMT>
         </BIBLFULL>
      </SOURCEDESC></FILEDESC><ENCODINGDESC><PROJECTDESC>
         <P>Header created with script catalogedexcerpts2cmeteiutf.xsl on 2018-07-13.</P>
         <P>Header expanded with script IDmapper.xsl on 2018-07-31.</P>
      </PROJECTDESC><EDITORIALDECL N="4">
         <P>Encoding has been done using the recommendations for Level 4 of the TEI in  Libraries Guidelines.</P>
      </EDITORIALDECL></ENCODINGDESC><PROFILEDESC><LANGUSAGE>
         <LANGUAGE ID="enm">English, Middle (1100-1500) </LANGUAGE>
      </LANGUSAGE><TEXTCLASS>
         <KEYWORDS>
            <TERM>Anthony, -- of Egypt, Saint, approximately 250-355 or 356.</TERM>
         </KEYWORDS>
      </TEXTCLASS></PROFILEDESC><REVISIONDESC>
<CHANGE><DATE>9-7-16</DATE><RESPSTMT><NAME>lattaj</NAME><RESP>MURP</RESP></RESPSTMT><ITEM>Added TEMPHEAD, checked ID, and added TYPEs to DIVs in order to validate. Checked for N=""s. Checked for GROUP tags. Proofed title. Checked <HI REND="sup">s</HI>. Reviewed structure; removed prose fragment at the beginning of text; changed stand-alone 7s to ampersands; removed two TRAILERs. Checked placement and completeness of PBs. Checked for damage GAPs, #s, @s, --s, and UNCLEARs. Corrected [dollar]s. Checked for &amp;cs with incorrect spacing. Checked for LBs. Checked for startqs and endqs, abq's, oes, qs, Ae's, and Qs. Checked proofsheets and made corrections. Checked italic I / J and U / V. Checked for missing page GAPs. Checked for EPIGRAPHs and ARGUMENTS. Checked CLOSERs, OPENERs, SIGNEDs, SALUTEs, TRAILERs, BYLINEs. Checked decorated initials. Checked FIGUREs. Sample: 2 minutes. Proofing: 0 minutes. Tag review and corrections: 50 minutes. DONE.</ITEM></CHANGE>
</REVISIONDESC></HEADER>

<EEBO>
<IDG S="marc" R="UM" ID="CME00090">
<STC T="M">90</STC>
<BIBNO T="mec">CME00090</BIBNO>
<VID>CME00090</VID>
</IDG>
<TEXT LANG="enm ger">
<BODY>
<DIV1 TYPE="prose legend">
<PB N="116" REF="8"/>
<HEAD>Her<HI REND="italic">e</HI> begyns þe fyndyng of þ<HI REND="italic">e</HI> gl<HI REND="italic">ori</HI>os co<HI REND="italic">n</HI>f<HI REND="italic">essour</HI> Anton<HI REND="italic">e,</HI> þe gret ermyt, of sant Jerome fro greu to latyn translated, &amp; mad of s. Teophile, byscop at Costantynoble, i<HI REND="italic">n</HI> þe tyme of Costa<HI REND="italic">n</HI>ti<HI REND="italic">n</HI>e þe emp<HI REND="italic">er∣our</HI> be reuelac<HI REND="italic">i</HI>on<HI REND="italic">e</HI> of an au<HI REND="italic">n</HI>gell<HI REND="italic">e,</HI> fro deserte of Egypt in-to þe (cyte of) Costanti<HI REND="italic">n</HI>e, þ<HI REND="italic">at</HI> es to sai | þe III day Idus of Juni. <MILESTONE N="5"/></HEAD>
<DIV2 N="1" TYPE="part">
<HEAD>I.</HEAD>
<P>Antony, for sothe, of nobull<HI REND="italic">e</HI> &amp; religyous fad<HI REND="italic">er</HI> &amp; mod<HI REND="italic">er</HI> I-getyn, of p<HI REND="italic">ar</HI>tyes of Egipt, w<HI REND="italic">yt</HI> so grete besynes kept in cloes, þ<HI REND="italic">at</HI> nothyng he knew bot hys fad<HI REND="italic">er</HI> <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> fad{er}, <HI REND="italic">könnte auch durch</HI> fadyr <HI REND="italic">aufgelöst werden.</HI></NOTE> &amp; mod<HI REND="italic">er</HI> &amp; hyr<HI REND="italic">e</HI> menȝe. And wen he was a chylde abul to lerne lettur<HI REND="italic">e,</HI> he gaf hy<HI REND="italic">m</HI> not to ragyng &amp; want∣ones, <MILESTONE N="10"/> bot w<HI REND="italic">yt</HI> a burny<HI REND="italic">n</HI>g desyr<HI REND="italic">e</HI> he gaf hy<HI REND="italic">m</HI> to hys doct<HI REND="italic">r</HI>ine. To kyrke ofte w<HI REND="italic">yt</HI> hys fadyr<HI REND="italic">e</HI> &amp; mod<HI REND="italic">er</HI> he ȝede, &amp; chyld<HI REND="italic">er</HI> plays &amp; neglegens he forsoke, to þe thyng<HI REND="italic">ys</HI> redde in kyrke harkynny<HI REND="italic">n</HI>g, þe entent of þa<HI REND="italic">m</HI> kepy<HI REND="italic">n</HI>g in hys mynde . He wold neu<HI REND="italic">er</HI> desyr<HI REND="italic">e</HI> oþ<HI REND="italic">er</HI> dayntys þan hys mod<HI REND="italic">er</HI> sett befor hy<HI REND="italic">m,</HI> os oþ<HI REND="italic">er</HI> nyse <NOTE N="2" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> nyse <HI REND="italic">oder</HI> nyse?</NOTE> chyld<HI REND="italic">er</HI> <MILESTONE N="15"/> done; bot eu<HI REND="italic">er</HI>e he held hy<HI REND="italic">m</HI> content &amp; payde . Aft<HI REND="italic">er</HI> þe dethe of hys fad<HI REND="italic">er</HI> &amp; hys mod<HI REND="italic">er,</HI> he of þe age of XVIII or XX<SUP>ti</SUP> ȝer<HI REND="italic">e,</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> hys syst<HI REND="italic">er</HI> of age tendr<HI REND="italic">e</HI> &amp; lytyll, he bar<HI REND="italic">e</HI> þe cur<HI REND="italic">e</HI> &amp; þe kepyng of all<HI REND="italic">e</HI> þe houshalde ful honestly. Vn(nyce we)r<HI REND="italic">e</HI> sex monyths endyd, þat he ne ranne to holy kyrke and dysspysed all hys ryches, takyng <MILESTONE N="20"/> to mynde þe actys of þe apostyls for to folo hys sauyo<HI REND="italic">ur:</HI> ffor, as we rede i<HI REND="italic">n</HI> actibȝ apostolorum, many men sold þ<HI REND="italic">at</HI> þai had &amp; cast it aforn þe postyls fete, to dep<HI REND="italic">ar</HI>te it þ<HI REND="italic">er</HI> nede we<HI REND="italic">re,</HI> for to af þ<HI REND="italic">er</HI> <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> þ{er}; <HI REND="italic">das sonst durch</HI> er <HI REND="italic">aufzulös. häkchen ist hier vielleicht, wie in</HI> m{er}ble, <HI REND="italic">durch</HI> ar <HI REND="italic">zu geben (wie in Schott. mss.); doch begegnet</HI> þere <HI REND="italic">(dort) mit</HI> e.</NOTE> rewarde in heuen.</P>
<P><PB N="117" REF="9"/>
Slyke thyng<HI REND="italic">ys</HI> holy Antony takyng in mynd, he entyrd þe kyrke. &amp; it happynd þe gospell <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> gosplell, <HI REND="italic">vor</HI> be <HI REND="italic">fehlt</HI> to.</NOTE> be redde in þe wylke our<HI REND="italic">e</HI> lord sayd to þe ryche man: 'If þu wyll<HI REND="italic">e</HI> be p<HI REND="italic">ar</HI>fyte, go and sel all<HI REND="italic">e</HI> þat þu has &amp; gyf it to pore men, &amp; cu<HI REND="italic">m</HI> &amp; folo me!' Þe wylk gospel hard, he supposed þe gospel rehersyd for hy<HI REND="italic">m</HI> . Onon he went oute of þe <MILESTONE N="5"/> kyrke, &amp; þe possessyons þ<HI REND="italic">at</HI> he had, þat es to wytyn thr<HI REND="italic">e</HI> hu<HI REND="italic">n</HI>dyrth of olywe-trees, he gaf to hys negburs, þat no hewenes suld be done to hys <NOTE N="2" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> to hym hys.</NOTE> syst<HI REND="italic">er,</HI> &amp; al hys meweabull thyng<HI REND="italic">ys</HI> he solde; and a grete q<HI REND="italic">ua</HI>ntite of golde ged<HI REND="italic">er</HI>yd togedyr<HI REND="italic">e,</HI> al he gaf to pore men, sawyng a lytyl q<HI REND="italic">ua</HI>ntyte to þe fyndy<HI REND="italic">n</HI>g of hys syst<HI REND="italic">er.</HI> Eftsons he <MILESTONE N="10"/> entyrd in-to þe kyrk &amp; hard a-noþ<HI REND="italic">er</HI> gosspel, wer<HI REND="italic">e</HI> our<HI REND="italic">e</HI> lord sayd: 'Thyng <NOTE N="3" PLACE="foot">= think.</NOTE> not wat ȝe sal ete on þe morne'! þe porcyon<HI REND="italic">e</HI> þat he hadd reserwed, he dep<HI REND="italic">ar</HI>tyd it to pore men. Þan wold he not sofur<HI REND="italic">e</HI> hys syst<HI REND="italic">er</HI> duelle at home, bot to trew &amp; dewoute maydyns be-toke hyr<HI REND="italic">e,</HI> for to be gou<HI REND="italic">er</HI>ned &amp; taght. And he hym-self, al erthely god<HI REND="italic">ys</HI> <MILESTONE N="15"/> dysspysyd, a hard &amp; a scharp iornay tok on hande. þat tyme few my<HI REND="italic">n</HI>stres wer<HI REND="italic">e</HI> in Egipt; bot, he so <NOTE N="4" PLACE="foot">= who so.</NOTE> wold lyfen solytar<HI REND="italic">e</HI> lyfe, fer<HI REND="italic">e</HI> fro towne ferwently in god<HI REND="italic">ys</HI> s<HI REND="italic">er</HI>wyse he dwelled in holy p<HI REND="italic">ra</HI>yers.</P>
<P>For-þi in a lytyll felde ner<HI REND="italic">e</HI> was a nolde man, fro ȝongthe <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">l.</HI> ȝougthe?</NOTE> in soly∣tary lyf duellyng. Hym Antony fyrst foloed i<HI REND="italic">n</HI> gode co<HI REND="italic">n</HI>te<HI REND="italic">m</HI>placyon<HI REND="italic">e,</HI> <MILESTONE N="20"/> ffyrst be-gynny<HI REND="italic">n</HI>g in place a lytyl fro þe towne; &amp; aft<HI REND="italic">er</HI> fer<HI REND="italic">e</HI> &amp; fer<HI REND="italic">e</HI> seky<HI REND="italic">n</HI>g wham he myght fynd ferrest dwellyng. And so, as a bese bee, wlde he neu<HI REND="italic">er</HI> t<HI REND="italic">ur</HI>ne home agayn vntyll-tyme he had fone <NOTE N="6" PLACE="foot">= found.</NOTE> a holy man to comon wyt; &amp; þan, as he had fone a honycombe, gladly he wold turne agayne. þus he begynnys. At þe last he forgate <MILESTONE N="25"/> hys fadyr ryches &amp; al hys affynyte; all hys desyr<HI REND="italic">e</HI> he hauntyd abowte þ<HI REND="italic">at</HI> he had begon<HI REND="italic">e.</HI> <MILESTONE N="125" UNIT="fol."/> Eu<HI REND="italic">er</HI>e day he wroght w<HI REND="italic">yt</HI> hys handes, ffor he fonde wretyn<HI REND="italic">e:</HI> 'Wo so workes not, not sal ete'; and all þe our<HI REND="italic">e</HI>-plus of hys getyng emang pore men he departyd it. Eu<HI REND="italic">er</HI> he was in p<HI REND="italic">ra</HI>yers, for he fonde wretyn: 'Sine intermissione <MILESTONE N="30"/> orate'. To þe heryng of sc<HI REND="italic">ri</HI>petures so wele he gaf hys tent þat no∣thyng suld out of hys mynd; bot all<HI REND="italic">e</HI> þe comamentes of god kepyng, hys mynd was to hym as a boke . &amp; so was he lufed of all hys brether<HI REND="italic">e.</HI> To al hys felas he was obedyent, þat he gate hy<HI REND="italic">m</HI> thanke of all<HI REND="italic">e</HI> men. If a felaw wer<HI REND="italic">e</HI> continent, he was als contynent; &amp; if <MILESTONE N="35"/> any wer<HI REND="italic">e</HI> iocu<HI REND="italic">n</HI>de, he was iocunde honestly; who so fasted, he fasted wyt hym; who so knelyd, he kneled w<HI REND="italic">yt</HI> hy<HI REND="italic">m;</HI> he was meke &amp; also pacyent, kepyng charyte agaynes all<HI REND="italic">e</HI> men. And þus he gaf hy<HI REND="italic">m</HI> to al-man<HI REND="italic">er</HI> of vertues, &amp; þus hys fame began to encres, þ<HI REND="italic">at</HI> to none harmet in þ<HI REND="italic">at</HI> tyme in v<HI REND="italic">er</HI>tues he was found þe secunde; <MILESTONE N="40"/> ffor hys neghbures &amp; oþ<HI REND="italic">er</HI> mo<HI REND="italic">n</HI>kes to whome he come, wer<HI REND="italic">e</HI> glad of hys co<HI REND="italic">m</HI>myng: 'lo wer<HI REND="italic">e</HI> co<HI REND="italic">m</HI>mes Antony, gode felaw'. So þat þe name of hy<HI REND="italic">m</HI> kynd g<HI REND="italic">ra</HI>ntyd, so<HI REND="italic">m</HI>me as sone, &amp; so<HI REND="italic">m</HI>me as brother<HI REND="italic">e</HI> enterely lufed.</P>
<P><PB N="118" REF="10"/>
Antoni<HI REND="italic">us</HI> in þis man<HI REND="italic">er</HI> gate hy<HI REND="italic">m</HI> lufe &amp; desyr<HI REND="italic">e</HI> of eu<HI REND="italic">er</HI>e man . þan þe enme of mankynd, in-pacyent to sofur<HI REND="italic">e</HI> so many v<HI REND="italic">er</HI>tues in a ȝong man, wyt hys holde desaytes assayled hy<HI REND="italic">m</HI> . Fyrst he sayd <NOTE N="1" PLACE="foot">sayd = assayd. where = whether.</NOTE> wer<HI REND="italic">e</HI> he myght styr<HI REND="italic">e</HI> hym fro hys p<HI REND="italic">ur</HI>pose begu<HI REND="italic">n</HI>ne, puttyng to hym mynde of wardely possessyon̄s, diffense of hys syst<HI REND="italic">er,</HI> nobulnes <MILESTONE N="5"/> of hys kyn, luf of erthely thyng<HI REND="italic">ys,</HI> delytes of metes, wyne delecta∣c<HI REND="italic">i</HI>on &amp; oþ<HI REND="italic">er</HI> flat<HI REND="italic">er</HI>yng<HI REND="italic">ys</HI> of luste <NOTE N="2" PLACE="foot">luste = lusty.</NOTE> lyfe, atte last þe strayte ende of v<HI REND="italic">er</HI>tues &amp; þe grete trawyll to co<HI REND="italic">m</HI>me to v<HI REND="italic">er</HI>tues, þe frelenes of body, þe longe space of age . When þe enme sawe þat he put hym away wyt gode thoght<HI REND="italic">ys</HI> &amp; wyt besy orysons &amp; wyt enter<HI REND="italic">e</HI> thoght<HI REND="italic">ys</HI> of þe <MILESTONE N="10"/> passyon<HI REND="italic">e,</HI> þan he began to ster<HI REND="italic">e</HI> hy<HI REND="italic">m</HI> wyt vnleful thoght<HI REND="italic">ys</HI> &amp; polu∣c<HI REND="italic">i</HI>ons . Be day he styrd hy<HI REND="italic">m</HI> so strongly þ<HI REND="italic">at</HI> ilkaman p<HI REND="italic">er</HI>saywed þat Antony faght w<HI REND="italic">yt</HI> þe d(e)uelle; be nyght<HI REND="italic">ys</HI> he stered hy<HI REND="italic">m</HI> so strongly w<HI REND="italic">yt</HI> flesly lustes; &amp; he w<HI REND="italic">yt</HI> wakyng &amp; fasty<HI REND="italic">n</HI>g walkyt(!) hys body abowte . þe deuel be nythe reformed hym-self in lyenes of a <MILESTONE N="15"/> fayr<HI REND="italic">e</HI> woman: þan Antony putte befor hys hene þe wengeabul fla<HI REND="italic">m</HI>mes of helle &amp; þe bytt<HI REND="italic">er</HI>nes of wormes byty<HI REND="italic">n</HI>g &amp; of oþ<HI REND="italic">er</HI> paynes. All<HI REND="italic">e</HI> þis thoght<HI REND="italic">ys</HI> were co<HI REND="italic">n</HI>fusyon<HI REND="italic">e</HI> to þe deuell<HI REND="italic">e—</HI>see how he þ<HI REND="italic">at</HI> wened he hadde bene lyke vnto god, how he was scorned of a innocent! Trewly, god halpe hys s<HI REND="italic">er</HI>want, þe wylke throgh his <MILESTONE N="20"/> grace gaf wyctory to Antony; þat he myght scylfully say þe post∣elles word: 'Not I do þis dedys &amp; þis wyctory, bot þe grace of god þat es wyt me enclosyd i<HI REND="italic">n</HI> my saule'.</P>
<P>At þe last, wen he myght not ou<HI REND="italic">re</HI>-comme hy<HI REND="italic">m,</HI> Antony, wyt þis te<HI REND="italic">m</HI>ptacyons, þis most blak dragon, bot saw þat he was eu<HI REND="italic">er</HI> put <MILESTONE N="25"/> away w<HI REND="italic">yt</HI> gode cogytacyon̄s: a hedus chyld &amp; a blake kneled downe befor Anton &amp; wepe sore, þus sayyng: 'Many a man I af dyssay∣wyd, &amp; now, for sothe, as I af bene s<HI REND="italic">er</HI>wyd of oþ<HI REND="italic">er</HI> holy men, so am I truly throght þi t<HI REND="italic">ra</HI>wyll<HI REND="italic">e</HI> &amp; þi prayers ou<HI REND="italic">re</HI>-comen'. When Anton askyd wat he was þ<HI REND="italic">at</HI> slyke thyng<HI REND="italic">ys</HI> spake, þe deuell spak <MILESTONE N="30"/> &amp; answerd: 'I am þe frend of fornycacyon, I af takyn many wep∣ynes of vnclennes &amp; I am called þe sprete of fornycacyon<HI REND="italic">e</HI> <NOTE N="3" PLACE="foot">Die letzten worte sind wol zu tilgen.</NOTE>, &amp; ȝyt I may not ou<HI REND="italic">re</HI>-co<HI REND="italic">m</HI>me þe; full many wyllyng<HI REND="italic">ys</HI> to lyfy <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">l.</HI> lyfyn.</NOTE> in clennes I af desaywyd, fful many strongly begy<HI REND="italic">n</HI>nyg to our<HI REND="italic">e</HI> former<HI REND="italic">e</HI> fyles I af þam ham broght. I em he þat <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> þat þat.</NOTE> þe p<HI REND="italic">ro</HI>phete blames ofte∣tymes <MILESTONE N="35"/> menslyden (?) <NOTE N="6" PLACE="foot">So scheint die hs. zu lesen.</NOTE> seyng: throght þe sprete of fornycacyon ȝe be desaywyd<HI REND="italic">e.</HI> þe I af ofte-tymes te<HI REND="italic">m</HI>ped, &amp; eu<HI REND="italic">er</HI> am I putte abak'. When þe knyght of Cryst, Antony, harde þis, he ȝeldyd thankyng<HI REND="italic">ys</HI> to god, &amp;, wyt more hardynes armed agaynes hys enme, he sayde: 'Mekyll ert þu for to be dysspysed, for þi derknes &amp; þi age be∣tokyns <MILESTONE N="40"/> vnhelefull<HI REND="italic">e</HI> thy<HI REND="italic">n</HI>g<HI REND="italic">ys;</HI> of þe recke I noght, no em not aferde; Godd es my co<HI REND="italic">n</HI>sulo<HI REND="italic">ur,</HI> &amp; I sall ioye opon my nenmys'. &amp; onone at þis wordes þe deuell<HI REND="italic">e</HI> wanyssed a-way . þis w<HI REND="italic">as</HI> of Antony a-nens þe dewell<HI REND="italic">e</HI> þe fryste wyctory . Also in Antony was þe vertu of
<PB N="119" REF="11"/>
our<HI REND="italic">e</HI> sawyour<HI REND="italic">e,</HI> þe wyche <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ueber</HI> wyche <HI REND="italic">ist</HI> wyl <HI REND="italic">(st.</HI> wylche) <HI REND="italic">überschr.</HI></NOTE> fflessly syne condempned, þ<HI REND="italic">at</HI> Justifica∣cyon<HI REND="italic">e</HI> of þe lawe sulde be fulfylled in vs, so þ<HI REND="italic">at</HI> we sulde not lywen aft<HI REND="italic">er</HI> þe flesche bot aft<HI REND="italic">er</HI> þe sprete . Not one to Antony suf∣fysed o vyctory, no to þe deuell<HI REND="italic">e</HI> o te<HI REND="italic">m</HI>ptac<HI REND="italic">i</HI>on<HI REND="italic">e;</HI> bot þis dewell<HI REND="italic">e</HI> as a lyon rau<HI REND="italic">m</HI>pand soghte ane entre be þe wylk he myght breke in; <MILESTONE N="5"/> and Antony, wyt holy sc<HI REND="italic">ri</HI>ptur<HI REND="italic">e</HI> enformed &amp; taghte, knew wele þ<HI REND="italic">at</HI> þe deuell<HI REND="italic">e</HI> ou<HI REND="italic">re</HI>comen in fleschely lystes wold put no mo te<HI REND="italic">m</HI>pta∣cyon<HI REND="italic">e</HI> to hy<HI REND="italic">m,</HI> &amp; þ<HI REND="italic">er</HI>fore more &amp; more he ȝoked &amp; chastyd hys body, þat he, now a wyctor, wer<HI REND="italic">e</HI> not ou<HI REND="italic">re</HI>co<HI REND="italic">m</HI>men in oþ<HI REND="italic">er</HI> synnes.</P>
<P>Antony þan p<HI REND="italic">ur</HI>possyng to constrayne hys body wyt þe ȝoke of <MILESTONE N="10"/> strait<HI REND="italic">er</HI> lyfe—&amp; ȝit all<HI REND="italic">e</HI> men m<HI REND="italic">er</HI>welled hys grete holynes in wak∣yng<HI REND="italic">e,</HI> fastyng<HI REND="italic">e,</HI> &amp; prayers; ȝit was he so pacyent þ<HI REND="italic">at</HI> þe cruelties of hys penance wyt strenght he ou<HI REND="italic">re</HI>come. All<HI REND="italic">e</HI> þe nyght ofte-tyme he lay (in) prayers; ones he ete in þe day, &amp; þ<HI REND="italic">at</HI> aft<HI REND="italic">er</HI> þe sone goyng-doune; and <HI REND="italic">wyt</HI> þat refecc<HI REND="italic">i</HI>on<HI REND="italic">e</HI> thre days content, þe ferthe <MILESTONE N="15"/> day he eete efte-sons . &amp; wen he ete, he toke bred &amp; salte &amp; a lytyl draght of wat<HI REND="italic">er—</HI>of flesche &amp; wyne spek I noght, for it was not þe vse of holymen at þ<HI REND="italic">at</HI> tyme. In slepyng-tyme he lay in a hayr<HI REND="italic">e,</HI> &amp; oþ<HI REND="italic">er</HI>-wylle nakyd opon þe bar<HI REND="italic">e</HI> grond. Oynement vitt<HI REND="italic">er</HI>ly <NOTE N="2" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> vitterly <HI REND="italic">st.</HI> vtterly?</NOTE> for∣sakyng—&amp; ȝit full<HI REND="italic">e</HI> holy men<HI REND="italic">e</HI> sayd þai myght not endur<HI REND="italic">e</HI> bot if <MILESTONE N="20"/> hyr<HI REND="italic">e</HI> bodys werne suppullyd w<HI REND="italic">yt</HI> oynement . Antony vsed<HI REND="italic">e</HI> alle man<HI REND="italic">er</HI> of traweles; as þe postylles co<HI REND="italic">m</HI>mand(e)d: 'When I em seke, þan em I most strong', he affer<HI REND="italic">e</HI>med also þat þe stre<HI REND="italic">n</HI>ght of þe saule ent<HI REND="italic">er</HI>es throght fatigacion<HI REND="italic">e</HI> of þe body; wher<HI REND="italic">e</HI>-fore nother<HI REND="italic">e</HI> lengthe of traywyll<HI REND="italic">e</HI> no m<HI REND="italic">er</HI>yt of tymes he re-membyrd, bot w<HI REND="italic">yt</HI> luf &amp; wyl∣ful <MILESTONE N="25"/> s<HI REND="italic">er</HI>wage as a ȝong begynn<HI REND="italic">er</HI> to þe encres of godes drede he styrred hys dyssyr<HI REND="italic">e</HI> . He remembred ofte word<HI REND="italic">ys</HI> of Helie þe p<HI REND="italic">ro</HI>∣phete sayyng: 'our<HI REND="italic">e</HI> luf <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> oure luf I, <HI REND="italic">l.</HI> oure lord?</NOTE> afore wham I stode to-day'—þe wylke det<HI REND="italic">er</HI>mened why 'hodie' was put to: for Helie countted not þe tyme þat was past bot as þan he had bene eu<HI REND="italic">er</HI>(e) day in striuy<HI REND="italic">n</HI>g; slyke <MILESTONE N="30"/> he co<HI REND="italic">n</HI>tened for to be, þ<HI REND="italic">at</HI> he myght plesyn to godis syght, pur<HI REND="italic">e</HI> in hart &amp; redy to obey to þe wyl of god.</P>
<P>Antony þ<HI REND="italic">er</HI>fore reme<HI REND="italic">m</HI>b<HI REND="italic">er</HI>yng þ<HI REND="italic">at</HI> it be-howed þe s<HI REND="italic">er</HI>uand of god takyny<HI REND="italic">n</HI>g <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> takyny<HI REND="italic">n</HI>g <HI REND="italic">st.</HI> takyng.</NOTE> insampull<HI REND="italic">e</HI> of grete Helie, fer fro eu<HI REND="italic">er</HI>e towne he closed hy<HI REND="italic">m</HI> in a cawe; sendyng to one of hys cosyns at sertan days to <MILESTONE N="35"/> bryng hym mete . &amp; þus in a celle of m<HI REND="italic">er</HI>bul he closyd, only endured in holy prayer<HI REND="italic">e</HI>s . þan þe deuell dredyng þat throgh neghy<HI REND="italic">n</HI>g to hym þ<HI REND="italic">er</HI> suld be made ane habitac<HI REND="italic">i</HI>on<HI REND="italic">e</HI> in þe wylder<HI REND="italic">e</HI>nes, he gedyrd to-gedyr<HI REND="italic">e</HI> hys fals felachyp; he smote Antony w<HI REND="italic">yt</HI> a dole∣ful wond, throgh þe wylk he hopyd to mewe hy<HI REND="italic">m</HI> out of hys cell<HI REND="italic">e—</HI> <MILESTONE N="40"/> ffor he hy<HI REND="italic">m</HI>-self told aft<HI REND="italic">er</HI>-ward þ<HI REND="italic">at</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> wondyng past all þe tor∣mentes þ<HI REND="italic">at</HI> eu<HI REND="italic">er</HI> man suffurd. Bot þe ordynance of god, þat neu<HI REND="italic">er</HI> fayled to men þ<HI REND="italic">at</HI> wele hopyng <NOTE N="5" PLACE="foot">hopyng <HI REND="italic">ist verb. finit.</HI></NOTE>, was ney . Anoþ<HI REND="italic">er</HI> day þis cosyn, of wha<HI REND="italic">m</HI> we spak of before, come &amp; broght hy<HI REND="italic">m</HI> mete . þe wylk brak
<PB N="120" REF="12"/>
þe dores &amp; saw hy<HI REND="italic">m</HI> ly nakyd on þe grounde as dede . He toke hy<HI REND="italic">m</HI> vppe on hys schuld<HI REND="italic">er</HI> &amp; bar<HI REND="italic">e</HI> hy<HI REND="italic">m</HI> vnto þe towne . þe wylk thyng harde, a grete multitude of hys neȝburs &amp; of <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> of of.</NOTE> hys kyn co<HI REND="italic">m</HI>me abute, full of sorow wen þai se þe corse emong þam . And euen abute mydnyght come a grete <MILESTONE N="126" UNIT="fol."/> gladnes to all men þ<HI REND="italic">at</HI> syttyn <MILESTONE N="5"/> abute: for þe saule of Antony resorted agayne to þe body, &amp;, seyng (alle) <NOTE N="2" PLACE="foot">alle <HI REND="italic">fehlt im ms.</HI></NOTE>, rasyd vp hys heued . &amp; onone al men fel on slepe, sawe onely he þ<HI REND="italic">at</HI> brogh hy<HI REND="italic">m</HI> þed<HI REND="italic">er;</HI> &amp; hy<HI REND="italic">m</HI> he called to hy<HI REND="italic">m,</HI> prayyng to bere hy<HI REND="italic">m</HI> agan to hys cell<HI REND="italic">e</HI> . And when he was borne agan to hys cell<HI REND="italic">e,</HI> for grewosnes of hys wondes he mygh not stonde; he fell<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="10"/> downe, prayng, &amp; aft<HI REND="italic">er</HI> hys prayers w<HI REND="italic">yt</HI> cler<HI REND="italic">e</HI> woyse he sayd: 'Lo her<HI REND="italic">e</HI> I em, Antony, ȝe deuelles; I drede not ȝour<HI REND="italic">e</HI> wondes, all<HI REND="italic">e</HI>-of <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> of = if, <HI REND="italic">wie öfter.</HI></NOTE> ȝe bryng more grew<HI REND="italic">us</HI> tormentes; noman may depart me fro þe luf of C<HI REND="italic">ri</HI>ste' . &amp; þan he song þis vers: Si consistant adu<HI REND="italic">er</HI>su<HI REND="italic">m</HI> me p<HI REND="italic">re</HI>∣lia, non timebit cor meum—þ<HI REND="italic">at</HI> es to say: 'of <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> of = if, <HI REND="italic">wie öfter.</HI></NOTE> ȝe take agayne <MILESTONE N="15"/> me batylles, my hart sall not dreden'. When he had sayd þus, þe deuell<HI REND="italic">e,</HI> enmy of all<HI REND="italic">e</HI> godenes, m<HI REND="italic">er</HI>weled þ<HI REND="italic">at</HI> aft<HI REND="italic">er</HI> so grewus wondes &amp; betyng<HI REND="italic">ys</HI> he durst more rep<HI REND="italic">re</HI>we hy<HI REND="italic">m;</HI> he gedyr<HI REND="italic">e</HI> <NOTE N="4" PLACE="foot">= gedyrd, <HI REND="italic">ist praet.</HI></NOTE> to-gedyr<HI REND="italic">e</HI> hys howndys &amp;, wexyng wode, sayd: 'Noþer<HI REND="italic">e</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> þe sprete of fornyca∣cyon<HI REND="italic">e</HI> no w<HI REND="italic">yt</HI> wondyng I may not ou<HI REND="italic">re</HI>-co<HI REND="italic">m</HI>me hy<HI REND="italic">m;</HI> take all ȝour<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="20"/> wapynes! more &amp; reghtleker<HI REND="italic">e</HI> he sall<HI REND="italic">e</HI> bene a-sayled; lat hy<HI REND="italic">m</HI> fele, lat hy<HI REND="italic">m</HI> fele! he sall<HI REND="italic">e</HI> knaw w<HI REND="italic">yt</HI> wham he strywes &amp; angyres'. One þe deuels assented &amp; wer<HI REND="italic">e</HI> redy to (þe) enmy <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> my enmy.</NOTE> to plesse hy<HI REND="italic">m</HI> . Sod∣anly abowte Antonys cell<HI REND="italic">e</HI> was made a grete noys, þai rywyn downe hys house &amp; þe walles made opyn, &amp; many score d(e)uelles <MILESTONE N="25"/> pered to hy<HI REND="italic">m,</HI> su<HI REND="italic">m</HI>me in lyknes of bestes, su<HI REND="italic">m</HI>me in lyknes of s<HI REND="italic">er</HI>∣penttes; þai fulfylled onone þe place w<HI REND="italic">yt</HI> fantesys of lyons, of bulles, of wlues, of neddyres, of s<HI REND="italic">er</HI>pentes, of scorpeons, of pardes &amp; of bers, &amp; all þis bestes aftyr<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> kynd<HI REND="italic">e</HI> made deuellyk noyse: þe lyon<HI REND="italic">e</HI> rampand cryyng, þe bolle rored &amp; bolyed, þe s<HI REND="italic">er</HI>pentes hyss∣yng, <MILESTONE N="30"/> þe wlwes rowngy<HI REND="italic">n</HI>g, þe pardes of dyuers colowr<HI REND="italic">e</HI>s schewyn <NOTE N="6" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> schewym.</NOTE> dyu<HI REND="italic">er</HI>se desaytes &amp; colo<HI REND="italic">ur</HI>es . W<HI REND="italic">yt</HI> þis noys Antony gretly turmentyd &amp; adrad bodyli, bot w<HI REND="italic">yt</HI>-in in saule he was vngastfull<HI REND="italic">e;</HI> &amp; þan way∣mentyng—þe wondes of flesche exp<HI REND="italic">re</HI>ssede<HI REND="italic">n</HI> (i)t <NOTE N="7" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> expressede<HI REND="italic">n</HI>t <HI REND="italic">st.</HI> expresseden it.</NOTE>, in hys wytte neu<HI REND="italic">er</HI>∣þeles he induryng, he spak as scornyng hys enmys in þis man<HI REND="italic">er:</HI> <MILESTONE N="35"/> 'If ȝe hadden any thyng of streght, it suffyst one to co<HI REND="italic">m</HI>me to ba∣tell; bot for ȝe bene so febulle, w<HI REND="italic">yt</HI> grete multitude ȝe tempe me . &amp; þis es a grete febulnes of ȝow &amp; ane infirmyte, þat in ȝour<HI REND="italic">e</HI> awne lyknes ȝe dar<HI REND="italic">e</HI> not co<HI REND="italic">m</HI>me, bot clothe ȝow in forme &amp; in þe schape of oþ<HI REND="italic">er</HI> vnresonabull<HI REND="italic">e</HI> bestes'. <MILESTONE N="40"/></P>
<P>And eftsons he trested in god, sayde: 'Wat may ȝe done? If my lorde af gyn ȝow pouer<HI REND="italic">e</HI> in me, se, I am redy, dewoure me! &amp; if ȝe may not, besie ȝe ȝow not so ydylly; þe seyn of þe cros &amp; my faythe to god bene a wall in-expu<HI REND="italic">n</HI>gnabull agayn ȝo<HI REND="italic">ur</HI> te<HI REND="italic">m</HI>ptacions'.
<PB N="121" REF="13"/>
Many thretyng<HI REND="italic">ys</HI> þai thret hym, &amp; gnast þ<HI REND="italic">er</HI> tethe on hym, for þai myght not spede of þ<HI REND="italic">er</HI> te<HI REND="italic">m</HI>ptacions, &amp; for þe grete scornes þat he gaf þa<HI REND="italic">m.</HI> Jh<HI REND="italic">esus</HI> of hys s<HI REND="italic">er</HI>want not forgetfull in hys nedys, was hys defendur<HI REND="italic">e:</HI> for anone as he lyftyd vp hys henen to þe heght of hys house, he saw þe derknes of deuelles wanysse away &amp; a <MILESTONE N="5"/> sone-beme on hy<HI REND="italic">m</HI> dessende; &amp; aftyr<HI REND="italic">e</HI> þis beme dessendyd &amp; appered of þe sone, þe deuels wanysched away, and all þe sekenes &amp; sore of hys wondys sodanly was heled; hys edyfycacion<HI REND="italic">e</HI> and hys cell<HI REND="italic">e,</HI> þat sodanly was throwen done, sodanly was reedyfyed. Anon Antony vndyrstode þat Jh<HI REND="italic">esus</HI> was ner<HI REND="italic">e,</HI> &amp; wyt grete syghynges <MILESTONE N="10"/> of hys hart to þe lyght þat <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> þat þ<HI REND="italic">at.</HI></NOTE> apered to hy<HI REND="italic">m,</HI> þus he spak: 'Wher<HI REND="italic">e</HI> was þu, gode Jh<HI REND="italic">es</HI>u, ware was þu? why was þ<SUP>u</SUP> not her<HI REND="italic">e</HI> at þe be∣gynny<HI REND="italic">n</HI>g for to hele my wond<HI REND="italic">ys?</HI>' And a woyse ansuerde: 'Antony, Antony, her<HI REND="italic">e</HI> I was, bot I abode forto se þi baytell; now, forsothe, þu has manly foughten &amp; neu<HI REND="italic">er</HI> fledest, I sall eu<HI REND="italic">er</HI> be of þi con∣sayll<HI REND="italic">e,</HI> <MILESTONE N="15"/> &amp; I sall<HI REND="italic">e</HI> make þi name knawen be all<HI REND="italic">e</HI> þe warlde'! When þis was harde, Antony rose, &amp; was so streghtyd in god &amp; in gode prayeres as he had neu<HI REND="italic">er</HI> bene hurtyd . And þis tyme was Antony of þe age of thyrty wynt<HI REND="italic">er</HI> . Fro þens wyt wyll redy he vndyr∣fongyng þe ordyr<HI REND="italic">e</HI> of relygyon<HI REND="italic">e,</HI> he ȝede to þis halde harmyt a∣bowne <MILESTONE N="20"/> &amp; sayde &amp; prayd hy<HI REND="italic">m</HI> þat þai myght dwelle to-gedyr<HI REND="italic">e</HI> . Wen þis holde harmet was dede, he all-one ȝede in to a crewyse of a hyll<HI REND="italic">e</HI> for to duelle, war<HI REND="italic">e</HI> no-man sulde af p<HI REND="italic">er</HI>sawyd hy<HI REND="italic">m</HI> no cu<HI REND="italic">m</HI>men to hy<HI REND="italic">m</HI> . Ȝyt þe deuell<HI REND="italic">e</HI> wold not sesse; ffor-why he wyllyng to lette hys p<HI REND="italic">ur</HI>pos, he cast a sylu<HI REND="italic">er</HI> dysche in hys way . Onone as An∣tony <MILESTONE N="25"/> saw it, he knew it was þe deuelles dyssayte, &amp; sayd: 'How cam þis silu<HI REND="italic">er</HI> dysche in þis desert? If any man hade lost it, he wolde af soght þ<HI REND="italic">er</HI>-aftyr<HI REND="italic">e</HI> . þu deuell<HI REND="italic">e,</HI> þis es þi crafte; ȝyt sall þu not lette my wylle, þi sylu<HI REND="italic">ur</HI> be to þe in-to eu<HI REND="italic">er</HI>-lastyng p<HI REND="italic">er</HI>dy∣c<HI REND="italic">i</HI>on<HI REND="italic">e</HI>'. As sone as he had sayd þis, (þis) <NOTE N="2" PLACE="foot">þis <HI REND="italic">fehlt im ms.</HI></NOTE> dysche of sylu<HI REND="italic">ur</HI> as <MILESTONE N="30"/> smoke fro þe fyre wanysched . Anon aft<HI REND="italic">er,</HI> not i<HI REND="italic">n</HI> fantasse, he sayd, he saw a grete weg of masse golde—and wedyr<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> þe deuell fyned it to Anton or elles þat heuenlyche vertu schewed it, þat es vnknawne; neu<HI REND="italic">er</HI>-þe-les we knaw þat it was gold in sothenes.</P>
<P>Antony m<HI REND="italic">er</HI>wellyng þe magnytude of þis schynyng golde, w<HI REND="italic">yt</HI> a <MILESTONE N="35"/> grete heyng, os <NOTE N="3" PLACE="foot">os = as.</NOTE> wo suld fle burny<HI REND="italic">n</HI>g, he went to þe hylle wer<HI REND="italic">e</HI> þe flode paste . He fonde a deserte castyll<HI REND="italic">e,</HI> full of chasabull bestes. In þe wylke þis new gest toke hys habytacyon<HI REND="italic">e;</HI> and at hys co<HI REND="italic">m</HI>∣myng a grete multytude of s<HI REND="italic">er</HI>pentes flowyn away. Onone he closyd þe entre. Loues for sex monythes, as custom es, to Thebeis <MILESTONE N="40"/> he bar<HI REND="italic">e</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> hy<HI REND="italic">m:</HI> for ofte-tyme alle a ȝer<HI REND="italic">e</HI> þai woll lastyn hole; &amp; of wat<HI REND="italic">er</HI> he hade a lytyll<HI REND="italic">e;</HI> &amp; þus solytory he dwellyd, w<HI REND="italic">yt</HI> no-man, throw þe ȝer<HI REND="italic">e</HI> . Men broght hym brede, &amp; ȝyt no worde wold he sppek to þam . To <NOTE N="4" PLACE="foot">to <HI REND="italic">ist zu tilgen.</HI></NOTE> many men þat come be dysyr<HI REND="italic">e</HI> to sene hym &amp; to seken hym, be nyghtys-tyme abydy<HI REND="italic">n</HI>g at hys celle-dore, war<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="45"/> þai hard voys sayyng to Antony: 'Warto ioynestu þe to þis habyta∣cyon<HI REND="italic">e?</HI>
<PB N="122" REF="14"/>
wat thyng fyndes þu in deserte? warto co<HI REND="italic">m</HI>me þu fro ferne cuntres? þu myght not suffur<HI REND="italic">e</HI> our<HI REND="italic">e</HI> asayllyng<HI REND="italic">ys</HI>'. And fyrste þai w<HI REND="italic">yt</HI>-outyn, heryng þis voyse, supposyd þat men w<HI REND="italic">yt</HI> leddyrs hade ent<HI REND="italic">er</HI>ed in to hy<HI REND="italic">m</HI> and hyd þam þar<HI REND="italic">e;</HI> aft<HI REND="italic">er</HI>-warde þai lokyng in be kynes, saw no-man . þan þai wyst wele þat deuelles strywed so w<HI REND="italic">yt</HI> <MILESTONE N="5"/> hy<HI REND="italic">m;</HI> &amp; wyt gret drede agaste, þai askyd help of Antony . And he neghyng to þe dore to co<HI REND="italic">m</HI>forte hys brether<HI REND="italic">e,</HI> þat þai suld not drede þam &amp; also þ<HI REND="italic">at</HI> þai suld passyn away he prayed þam, &amp; bad þa<HI REND="italic">m,</HI> if þai war<HI REND="italic">e</HI> agast, to blysse þam, '&amp; w<HI REND="italic">yt</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> sene ȝe sall<HI REND="italic">e</HI> styr<HI REND="italic">e</HI> þam' . Wen þai wer<HI REND="italic">e</HI> past away, he duelled styll<HI REND="italic">e</HI> all-one, no-þing <MILESTONE N="10"/> wery no ne <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> none.</NOTE> agast of þe deuelles te<HI REND="italic">m</HI>ptacyon<HI REND="italic">e</HI> . Eftsones co<HI REND="italic">m</HI>panyes of men co<HI REND="italic">m</HI>me to þis wyld<HI REND="italic">er</HI>nes, trowyng to fynd hy<HI REND="italic">m</HI> dede. An∣tony sa<HI REND="italic">n</HI>g þis verse: Exurgat deus e. c., þ<HI REND="italic">at</HI> is to say 'God ryse he vppe, &amp; hys enmys be þai disp<HI REND="italic">ar</HI>pyled &amp; fle þai fro hys face, all<HI REND="italic">e</HI> hys enemys fle þai away as smoke, &amp; as wax flees þe fyr<HI REND="italic">e,</HI> so <MILESTONE N="15"/> fle þai fro þe syght of god'; &amp; efte-sones he sayd: 'All<HI REND="italic">e</HI> folk af gane abowte me, &amp; in þe name of god I am wenged of þa<HI REND="italic">m</HI>'.—Wen he had endyd in solytary lyf XX ȝer<HI REND="italic">e,</HI> dep<HI REND="italic">ar</HI>dyd be all<HI REND="italic">e</HI> þe tyme fro þe seght of man, many men cowetyng hys purpos to folo, &amp; many knawne men come to spek wyt hy<HI REND="italic">m,</HI> &amp; so strongly p<HI REND="italic">re</HI>sed to hy<HI REND="italic">m:</HI> <MILESTONE N="20"/> at þe last þai byrst vppe hys dores. And onone hewenlyk þai war<HI REND="italic">e</HI> made new. <NOTE N="2" PLACE="foot">Hier fehlt ein satz.</NOTE> All<HI REND="italic">e</HI> men dred þe grace of hys mouþ &amp; þe cler<HI REND="italic">e</HI>∣nes of hys body &amp; þe wytnes <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Am rande steht</HI> brygh, <HI REND="italic">als ob in</HI> brygh(t)nes <HI REND="italic">corr.</HI></NOTE> of hys face: for it was noþ<HI REND="italic">er</HI> bolned wyt rest, no wyt fastyng made lene, no w<HI REND="italic">yt</HI> te<HI REND="italic">m</HI>ptacyon<HI REND="italic">e</HI> of þe deuell<HI REND="italic">e</HI> made pale, bot euen þe co<HI REND="italic">n</HI>trary; as of <NOTE N="4" PLACE="foot">of = if.</NOTE> he neu<HI REND="italic">er</HI> hadde <MILESTONE N="25"/> trawaylde, þe furmer<HI REND="italic">e</HI> fayrenes of hys me<HI REND="italic">m</HI>bris endured, to þe low∣y<HI REND="italic">n</HI>g of our<HI REND="italic">e</HI> lord Jh<HI REND="italic">es</HI>u Cryst, to wome (es) hono<HI REND="italic">ur</HI> &amp; worchip<HI REND="italic">e</HI> eu<HI REND="italic">er</HI>∣lastyngly. amen.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="2" TYPE="part">
<HEAD>II.</HEAD>
<HEAD>Her<HI REND="italic">e</HI> begynnys þe fyndyng of þe gloryus confesso<HI REND="italic">ur</HI> Antony &amp; grete hermete, of saynt Jerome fro greu to latyne translated, &amp; made <MILESTONE N="30"/> of saynt Teophyle, byschop <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> of at.</NOTE> at Constantynenoble, in þe tyme of Costantynoble (!) Emp<HI REND="italic">erur,</HI> be reuelacion of an aungell<HI REND="italic">e,</HI> fro desert of Egipt i<HI REND="italic">n</HI>-to þe cyte of Co<HI REND="italic">n</HI>stantynoble, þe thyrd day of Julij.(!) <NOTE N="6" PLACE="foot"><HI REND="italic">l.</HI> þe thyrd Idus of Juni, <HI REND="italic">vgl.</HI> <MILESTONE N="129, 26." UNIT="p."/></NOTE></HEAD>
<P>(I)N þe tyme of <NOTE N="7" PLACE="foot"><HI REND="italic">l.</HI> when <HI REND="italic">st.</HI> of.</NOTE> Costantyn þe Emp<HI REND="italic">erur</HI> gou<HI REND="italic">er</HI>ned þe Empyr<HI REND="italic">e</HI> in-to Biȝance cite, it be-fell<HI REND="italic">e</HI> þat he hade no chylde þ<HI REND="italic">at</HI> myght aft∣yr<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="35"/> hy<HI REND="italic">m</HI> gowerne þe emppyr<HI REND="italic">e:</HI> &amp; was to hy<HI REND="italic">m</HI> grete sore . Be days &amp; be nyght<HI REND="italic">ys</HI> to kyrke he come in fastyng &amp; i<HI REND="italic">n</HI> prayng orysons, &amp; be∣sekyng &amp; askyng of god to luf hy<HI REND="italic">m</HI> &amp; lenne hy<HI REND="italic">m</HI> a sone . And þus he went in þe kyrke þ<HI REND="italic">at</HI> was helowed in þe worchyp of þe holyest name of our<HI REND="italic">e</HI> lord Jh<HI REND="italic">es</HI>u Cryst Sophir<HI REND="italic">e,</HI> and i<HI REND="italic">n</HI> þe same kyrke he <MILESTONE N="40"/> made ornamentes opon þe autyr<HI REND="italic">e</HI> of þis holy name, &amp; oþ<HI REND="italic">er</HI> orna∣m<HI REND="italic">en</HI>tes be all<HI REND="italic">e</HI> þe kyrk in-num<HI REND="italic">er</HI>abul . So god, hawy<HI REND="italic">n</HI>g co<HI REND="italic">m</HI>passyon<HI REND="italic">e</HI> of hys mekenes, grawntyd hy<HI REND="italic">m</HI> a dogt<HI REND="italic">er</HI> . þe bechsop Teophile cal∣lyd-to aft<HI REND="italic">er</HI> two ȝer<HI REND="italic">e</HI> he made hyr<HI REND="italic">e</HI> to be crystyned i<HI REND="italic">n</HI> þe same
<PB N="123" REF="15"/>
kyrke, and þe same byschop called hyr<HI REND="italic">e</HI> Sophie aft<HI REND="italic">er</HI> þe same name Sophir<HI REND="italic">e.</HI> <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> sophir<HI REND="italic">e</HI> Sophir<HI REND="italic">e, doppelt.</HI></NOTE></P>
<P>Þis same maydyn at þe age of ten ȝer<HI REND="italic">e</HI> was so wele lerned, þ<HI REND="italic">at</HI> all men spake of hyr<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">ru</HI>dence; for scho was ryght fayr<HI REND="italic">e</HI> of face &amp; of fetur<HI REND="italic">e</HI> . By-fell a day þ<HI REND="italic">at</HI> scho went forthe wyt oþ<HI REND="italic">er</HI> madyns in-to <MILESTONE N="5"/> an orchard, for to ete appulles &amp; for to drynk w<HI REND="italic">yt</HI> þe same madyns of a welle . Reght as scho dranke, IX (nene) deuels in entyrde <NOTE N="2" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> in entyrde, in <HI REND="italic">ist wol zu tilgen.</HI></NOTE> in-to hyr<HI REND="italic">e</HI> body, and onon scho ȝelled, as a beste or a lyon<HI REND="italic">e</HI> . þe toþ<HI REND="italic">er</HI> maydyns onon tok flyght &amp; cryed wyt grete woyce: 'Grete Emp<HI REND="italic">erur,</HI> socur þi dogt<HI REND="italic">er</HI>!' þe emp<HI REND="italic">erur</HI> þis hery<HI REND="italic">n</HI>g, wyt all þat <MILESTONE N="10"/> warne i<HI REND="italic">n</HI> hys palas, he co<HI REND="italic">m</HI>me into þe orcherd, &amp; hely began to say: 'O þu schap<HI REND="italic">er</HI> of heuen &amp; erthe, byer<HI REND="italic">e</HI>-agayne of mankynd, so∣cur<HI REND="italic">e</HI> &amp; helpe my dogt<HI REND="italic">er</HI>!' and began to go to hyr<HI REND="italic">e</HI>-ward, sayyng 'dogt<HI REND="italic">er</HI> Sophie' . And scho began to gnast wyt hyr<HI REND="italic">e</HI> thethe &amp; gaf grete ȝellyng, &amp; þan þe deuelles sesyd &amp; wer<HI REND="italic">e</HI> styll<HI REND="italic">e.</HI> <MILESTONE N="15"/></P>
<P>Anone þe emp<HI REND="italic">erur</HI> tok <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> to <HI REND="italic">mit überschr.</HI> k.</NOTE> hyr<HI REND="italic">e</HI> be þe hand and ledde hyr<HI REND="italic">e</HI> in-to hys palas . &amp; þan þe spretes mewed hyr<HI REND="italic">e,</HI> and scho gnew hyr<HI REND="italic">e</HI> tong &amp; gnastyd wyt hyr<HI REND="italic">e</HI> tethe, þat noman myght halde hyr<HI REND="italic">e;</HI> &amp; brak yryn chenes, &amp; cryed as lyons, pardes &amp; tygrys done: so þat all<HI REND="italic">e</HI> men wer<HI REND="italic">e</HI> adrade . þan þe emp<HI REND="italic">erur</HI> fulfyllyd wyt mekyl soro, lete make <MILESTONE N="20"/> a cage of yren, &amp; bonde þe madyn fast &amp; put hyr<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI>-inne. So was scho þ<HI REND="italic">er</HI>-in fowrtene nyght<HI REND="italic">ys,</HI> for dred of etyng of men &amp; bestes, þat noman durst negh hyr<HI REND="italic">e</HI> . Bot god, þat wold not his madyn be parysched bot sawed, made þe deuels wyt-in hyr<HI REND="italic">e</HI> body to cry wyt grete woyce be þe mowthe of þe maydyn: 'Antony, þe harmet of <MILESTONE N="25"/> Egypte, sall woyde vs hens, for he brynes vs eu<HI REND="italic">er</HI>yday' &amp; þus þai cryd al a ȝer<HI REND="italic">e</HI> . Wher<HI REND="italic">e</HI>-fore þe emp<HI REND="italic">erur</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> most sorow fulfyld, for he wyst neu<HI REND="italic">er</HI> wedyr<HI REND="italic">e</HI> to send hys messyngers nor in wat p<HI REND="italic">ar</HI>ty of Egypt þe body of hy<HI REND="italic">m</HI> to fynde; þe emp<HI REND="italic">erur</HI> enduryng long in þis thogh, sent for Teophile, byschop of Costantyno(b)le, &amp; for all<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="30"/> þe wyse men of hys empyr<HI REND="italic">e,</HI> &amp; enquered of þam dylygently wer<HI REND="italic">e</HI> þai knew any sc<HI REND="italic">ri</HI>pt<HI REND="italic">ur</HI> of holy fadyrs &amp; þe lyfe of saynt Antony <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Nach</HI> Antony <HI REND="italic">ist</HI> þe harmet of Egypt <HI REND="italic">auspunctiert.</HI></NOTE>, &amp; in wat place hys body were beryed; 'ffor þis deuelles þat dwell in my dogt<HI REND="italic">er</HI> body, cry eu<HI REND="italic">er</HI> w<HI REND="italic">yt</HI>-outyn sessyng: Antony, þe haremet of Egypte, he sall put vs hense' . þe byschop w<HI REND="italic">yt</HI> <MILESTONE N="35"/> all hys clarge &amp; wysemen seyng þe sorow of þe Emp<HI REND="italic">erur,</HI> made bryng a-for þam all þe bokes þe wylk in greeo of þe lyfe of holy fadyrs &amp; heremetes þai myght fynd . And redy<HI REND="italic">n</HI>g in þam, fonde of saynt Antony confessor &amp; haremyte: how fro chyldyd he hade heloyd hys body to our<HI REND="italic">e</HI> lord Jh<HI REND="italic">es</HI>u Cryst, &amp; coma<HI REND="italic">n</HI>de hys brethyr<HI REND="italic">e,</HI> wen <MILESTONE N="40"/> he dyed, þ<HI REND="italic">at</HI> þai suld bery hy<HI REND="italic">m</HI> so prewely þat noman wyste, sawe only god &amp; þai, &amp; þat body neu<HI REND="italic">er</HI> war<HI REND="italic">e</HI> fon(n)e <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> foneie.</NOTE> . When þis thyng &amp; oþ<HI REND="italic">er</HI> thyng<HI REND="italic">ys</HI> þai had fone wretyn of saynt Antony, of þe certante
<PB N="124" REF="16"/>
of h(is) <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> h <HI REND="italic">st.</HI> his.</NOTE> beryyng cowthe þai no-thyng fyndyn. þan þe same byschope in þe mornyng, comandyng pes, sayd: 'For it plesyd, my chyld<HI REND="italic">er,</HI> to saynt Antony þ<HI REND="italic">at</HI> no-man suld knawe þe place of hys beryy<HI REND="italic">n</HI>g bot onely god, þ<HI REND="italic">er</HI>-for, breþ<HI REND="italic">er,</HI> I comande ȝow to meke ȝow in askys &amp; hayr<HI REND="italic">e,</HI> fastyng ilk-ane of ȝow IX days in all<HI REND="italic">e</HI> orysons &amp; dred<HI REND="italic">e</HI> of <MILESTONE N="5"/> god, &amp; w<HI REND="italic">yt</HI> a woyse pray we to god þ<HI REND="italic">at</HI> he wowchesayf to vs, hys s<HI REND="italic">er</HI>want<HI REND="italic">ys,</HI> to schew þat p<HI REND="italic">re</HI>cyus tresur<HI REND="italic">e,</HI> &amp; by hy<HI REND="italic">m</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> he woche∣sayf to delyu<HI REND="italic">er</HI> hys madyn<HI REND="italic">e</HI> Sophie, þe dogt<HI REND="italic">er</HI> of þis worthe Emp<HI REND="italic">erur,</HI> fro þis deuelles þat trawylyn hyr<HI REND="italic">e</HI>'. Endyd þe fasty<HI REND="italic">n</HI>g of IX days w<HI REND="italic">yt</HI> all mekenes &amp; dred of god<HI REND="italic">e;</HI> for Cryst wold<HI REND="italic">e</HI> no lengg<HI REND="italic">er</HI> so p<HI REND="italic">re</HI>∣cyus <MILESTONE N="10"/> a tresur<HI REND="italic">e</HI> bene hyd, bot þat all men in þe warled it suld be schewed &amp; þe name of hym knawne vnto þe day of dome: reght a∣bowte mydnyght þ<HI REND="italic">er</HI> apered ane awngel to þe emp<HI REND="italic">erur</HI> &amp; to þe byschop Teophile, sayyng to þam: 'Constantyne' . &amp; he answerd: 'I her<HI REND="italic">e</HI> þe; wo ar þu?' 'I am Gabryel þe archanle, messyng<HI REND="italic">er</HI> of all∣myghty <MILESTONE N="15"/> god; and for þu astandyd(!) <NOTE N="2" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> a standyd.</NOTE> eu<HI REND="italic">er</HI>-more i<HI REND="italic">n</HI> þe p<HI REND="italic">re</HI>cept of god, þi prayer<HI REND="italic">e</HI> es hard &amp; now it as p<HI REND="italic">er</HI>chyd <NOTE N="3" PLACE="foot">as = has, <HI REND="italic">ms.</HI> p<HI REND="italic">erre</HI>chyd.</NOTE> heuen, &amp; I am co<HI REND="italic">m</HI>men to tell<HI REND="italic">e</HI> þe how þu sall fynd þe body of saynt Antony &amp; bryng it to Byȝance, to þe hele of þi dogt<HI REND="italic">er</HI>' . Anon þe emp<HI REND="italic">erur</HI> ros oute of hys bed &amp; wolde af toched &amp; felte þe angell; bot þ<HI REND="italic">at</HI> þe awngel <MILESTONE N="20"/> wold not sofur<HI REND="italic">e</HI> . In þe co<HI REND="italic">m</HI>myng of þis holy aungell<HI REND="italic">e</HI> Gabryell<HI REND="italic">e,</HI> os þe same Emp<HI REND="italic">erur</HI> tolde, all þe palys was als lyght as þe sonne . And þa<HI REND="italic">n</HI> sayd þe angell<HI REND="italic">e</HI> to þe emp<HI REND="italic">erur:</HI> 'It es not leful to þe to toche me, bot I am co<HI REND="italic">m</HI>men for þe hele of þi dogt<HI REND="italic">er</HI> . And þ<HI REND="italic">er</HI>-for, to-morne aryly call<HI REND="italic">e</HI> þe byschop Theophile &amp; send hym to-warde þe <MILESTONE N="25"/> p<HI REND="italic">ar</HI>tes of Egypt wyt XII clarkes relygyo<HI REND="italic">us</HI> &amp; dredyng god. &amp; I wyl be w<HI REND="italic">yt</HI> hym algates, &amp; þai sul not dredyn þe tempest of þe see' . &amp; þe same way he told byschop Theophile, &amp; þan he wanysched a-way. As sone as þe emp<HI REND="italic">erur</HI> rose, he sent for þe byschop Theophile &amp; told hym &amp; þe clarkes of hys cyte how þe aungell had tolde hym be <MILESTONE N="30"/> vysyon; þe same told þe bischop Theophile . On þe morne þis byschop wyt XII clarkes relygyous entyrd a chyppe syngyng &amp; sayng 'lorde, be our<HI REND="italic">e</HI> lyght &amp; our<HI REND="italic">e</HI> hele, whom we drede', &amp; so saylyd þai forth to-warde Jer<HI REND="italic">usa</HI>l<HI REND="italic">e</HI>m . þai had a ioyfull wynde, and nothyng was to þa<HI REND="italic">m</HI> contraryus . Aftyr<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="35"/> þe seuen days þe wynd cessyd, &amp; þan þai began to row, to þ<HI REND="italic">er</HI> strenght fayled þam . þan þe byschop began to co<HI REND="italic">m</HI>forte hys breþ<HI REND="italic">er,</HI> sayng: 'Breþer<HI REND="italic">e,</HI> dred ȝow not! god es oure helper<HI REND="italic">e,</HI> schypman &amp; gou<HI REND="italic">er</HI>no<HI REND="italic">ur;</HI> &amp; se, a wylfull<HI REND="italic">e</HI> wynd sal aper<HI REND="italic">e</HI> to vs'. Aftyr<HI REND="italic">e</HI> oþ<HI REND="italic">er</HI> VIII days þai come to Jer<HI REND="italic">usa</HI>l<HI REND="italic">e</HI>m, &amp; worchepyd þe holy res<HI REND="italic">ur</HI>rectyon <MILESTONE N="40"/> &amp; þe cros; aft<HI REND="italic">er</HI> þai ȝode to Bedlem, and worchepyd þe holy crasche. &amp; þan þai blyssyd þam &amp; entyrd in-to þe cyte of Alysaundyr<HI REND="italic">e,</HI> &amp; aft<HI REND="italic">er,</HI> wyt marchandes of þe same cyte, þai entyrd Libie, þe way of XX<SUP>ti</SUP> days, to þe flode of Nyli, in a strete þat es called Ephesos, in þe p<HI REND="italic">ar</HI>tes of Egipt . &amp; þar<HI REND="italic">e</HI> þai spered of þam wer<HI REND="italic">e</HI> saynt Antony <MILESTONE N="45"/> w<HI REND="italic">yt</HI> hys brethyr<HI REND="italic">e</HI> in þe s<HI REND="italic">er</HI>wyse of god wer<HI REND="italic">e</HI> wont to dwell<HI REND="italic">e</HI> . And
<PB N="125" REF="17"/>
þai answerd: 'In a hyi-wode he dwelled long tyme, weydyr<HI REND="italic">e</HI> ȝe af ȝit XX<SUP>ti</SUP> days iornay &amp; fywe, &amp; be all þat way sul ȝe fynd non abytacyon bot dyu<HI REND="italic">er</HI>s bestes infinit'. þai onon crossyng þam wyt þe sene of þe holy cros, þe day foloyng þai tok þ<HI REND="italic">er</HI> iornay, sayng: 'Lord, ryse vp &amp; disparpil þi enemys, &amp; all þa þat haten þe fle þai <MILESTONE N="5"/> fro þi face!' Aft<HI REND="italic">er</HI> thre days ende þai co<HI REND="italic">m</HI>me to scharpe &amp; hey mou<HI REND="italic">n</HI>taynes, &amp; so þai ȝede þe way of XX days, eu<HI REND="italic">er</HI> emong lyons, lyberdes, tygres, beres &amp; vnicornes, &amp; eu<HI REND="italic">er</HI> throght þe holy name of saynt Antony þai went vn-hurte . At þe last þai come be a<HI REND="italic">n</HI> harmy∣tache &amp; beholdyn it fast, þe wylke saynt Antony fyrst made; &amp; þan <MILESTONE N="10"/> cowthe þai no ferr<HI REND="italic">e</HI> . Agayne þam come a holde man of full grete age, cler<HI REND="italic">e</HI> of face &amp; far<HI REND="italic">e</HI> of cher<HI REND="italic">e</HI> . &amp; wen þai had kyst to-ged<HI REND="italic">er,</HI> he tok þe byschop be þe hand &amp; went wyt hym to þe ȝate of þat her∣mytage . þan<HI REND="italic">e</HI> þe byschop Theophile sayd to þis old<HI REND="italic">e</HI> man: 'Wo sette fyrst þis place &amp; ordand<HI REND="italic">e</HI> it, &amp; wo es lord her<HI REND="italic">e?</HI>' And he gaf <MILESTONE N="15"/> hy<HI REND="italic">m</HI> none answer<HI REND="italic">e,</HI> bot w<HI REND="italic">yt</HI> hys hande made a sene of pes—þan vnd<HI REND="italic">er</HI>-stode þe byschop þat it was þ<HI REND="italic">e</HI> rewell of þe house, &amp; char∣chyd hys brether<HI REND="italic">e</HI> to kepe þ<HI REND="italic">er</HI> mowthes fro spekyng; and onone þis olde man wanyshed away: þe wyche was saynt Antony, as þe byschop knew aft<HI REND="italic">er</HI> be rewelacyon<HI REND="italic">e</HI> . Wen þis amonyssy<HI REND="italic">n</HI>g<HI REND="italic">ys</HI> wer<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="20"/> done, ano<HI REND="italic">n</HI> come out of þ<HI REND="italic">at</HI> harmytage twenty freres, wyt wolne copys, w<HI REND="italic">yt</HI> crosses &amp; encense—ffor god be rewelacyon<HI REND="italic">e</HI> hadde schewed þe comy<HI REND="italic">n</HI>g of þam; syngyng w<HI REND="italic">yt</HI> ioy &amp; sayng: 'Go a pylg<HI REND="italic">ri</HI>mage, ȝe chosyn men toward threwthe, &amp; we sall syng &amp; ioy to god, our<HI REND="italic">e</HI> saweour<HI REND="italic">e</HI>'. And þis endyde, þe pryor of þat wyld<HI REND="italic">er</HI>nes kest þe <MILESTONE N="25"/> byschop Theophile &amp; hys brother<HI REND="italic">e</HI> be ordyr<HI REND="italic">e</HI> . Made &amp; endyd pes betwene þam, þai led þ<HI REND="italic">a</HI>m <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> ledyn, <HI REND="italic">mit überschr.</HI> a, <HI REND="italic">statt</HI> led þam.</NOTE> in-to þe kyrk of þe harmytage, &amp; in þe cloyst<HI REND="italic">er</HI> þai begu<HI REND="italic">n</HI>ne to wasshe þe fete of Teophile &amp; hys brether<HI REND="italic">e,</HI> &amp; song: Maudatum nouum, þ<HI REND="italic">at</HI> es to say: 'A new mawndme<HI REND="italic">n</HI>t I gyf to ȝow: þat ȝe lufe to-gyd<HI REND="italic">er</HI>' . Wen þis was done, w<HI REND="italic">yt</HI> gret sylens <MILESTONE N="30"/> þe p<HI REND="italic">ri</HI>or ledde hym in-to þe frat<HI REND="italic">ur,</HI> wer<HI REND="italic">e</HI> þai suld ete, &amp;, þe belle rong &amp; hand<HI REND="italic">ys</HI> waschyn, he made þa<HI REND="italic">m</HI> to sytte. Efte-sones þe belle rong þe secunde tyme: þ<HI REND="italic">er</HI> rose on vp of þe brethre of þe hous &amp; sette brede on þe borde, of m<HI REND="italic">er</HI>welus whytnes, &amp; herbes &amp; rotes of wund<HI REND="italic">er</HI> <NOTE N="2" PLACE="foot">Ms. undeutlich.</NOTE> sawo<HI REND="italic">ur</HI> . þe hermytes sytte w<HI REND="italic">yt</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> gestes meynged . þe <MILESTONE N="35"/> belle ro<HI REND="italic">n</HI>g þe thyrd tyme: wat<HI REND="italic">er</HI> was gyn þam to drynk . And wen þai had dronkyng <NOTE N="3" PLACE="foot">= dronkyn, <HI REND="italic">part praet.</HI></NOTE> thryse, þe p<HI REND="italic">ri</HI>or rong þe belle: and þan al þe brethyr<HI REND="italic">e</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> grete meknes &amp; sylens &amp; hewenes rysyng fro þe borde, &amp; went i<HI REND="italic">n</HI>-to þe kyrk; þe holy fadyrs go before, &amp; aft<HI REND="italic">er</HI> þam þe p<HI REND="italic">ri</HI>or &amp; þe byschop, syngyng &amp; sayng: Myserere mei <MILESTONE N="40"/> deus, vnto þe ende, be ordyr<HI REND="italic">e</HI> . Wen þai wer<HI REND="italic">e</HI> entyrd in-to þe kyrke, and endyd al þ<HI REND="italic">er</HI> ofyce þat es called post co<HI REND="italic">m</HI>mestione<HI REND="italic">m,</HI> þan þe pryo<HI REND="italic">ur</HI> sayd to þe byschop: 'þe wat<HI REND="italic">er</HI> þat ȝe drank at þe mete, es of a welle ordand to vs of god, hawy<HI REND="italic">n</HI>g al gode sauo<HI REND="italic">ur.</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> es anoþ<HI REND="italic">er</HI> welle besyd vs hawyng thykke wat<HI REND="italic">er,</HI> &amp; þat god orda<HI REND="italic">n</HI> for <MILESTONE N="45"/>
<PB N="126" REF="18"/>
our<HI REND="italic">e</HI> fad<HI REND="italic">er</HI> Antony, &amp; of þ<HI REND="italic">at</HI> bene wassyn þe fete of our<HI REND="italic">e</HI> brethyr<HI REND="italic">e</HI> and of our<HI REND="italic">e</HI> gestes, for eu<HI REND="italic">er</HI> a day it es hote(?) . þ<HI REND="italic">er</HI>e <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> þ<HI REND="italic">er</HI>e <HI REND="italic">st.</HI> þe?</NOTE> loues þat ȝe saw afor vs, it es wnknawne to vs wer<HI REND="italic">e</HI> þai ben<HI REND="italic">e</HI> bakyn, bot þis we knaw þat eu<HI REND="italic">er</HI>e day þ<HI REND="italic">er</HI> co<HI REND="italic">m</HI>me to our<HI REND="italic">e</HI> celar<HI REND="italic">e</HI> two lyons, þe wylk wer<HI REND="italic">e</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> saynt Antony to dygge þe pytte wer<HI REND="italic">e</HI> þe body of <MILESTONE N="5"/> saynt Paule, þe fyrst hermyte, was beryd, &amp; bryng<HI REND="italic">ys</HI> vs als many loues as suffyce to vs &amp; al our<HI REND="italic">e</HI> gestes . An þus our<HI REND="italic">e</HI> fad<HI REND="italic">er</HI> Antony ordaned &amp; dysposed, wen he fyrst sett þis place, and ordand vs here fowr<HI REND="italic">e</HI> &amp; twenti brethyr<HI REND="italic">e</HI> . One pasche-days &amp; on sonondays &amp; on oþ<HI REND="italic">er</HI> sole<HI REND="italic">m</HI>pne days our<HI REND="italic">e</HI> loues er<HI REND="italic">e</HI> dobulled &amp; broght be þe same <MILESTONE N="10"/> lyons. On þis man<HI REND="italic">er</HI> as ȝe af hard, fro þe tyme of our<HI REND="italic">e</HI> holy fad<HI REND="italic">er</HI> Antony vntill þis tyme myrabull<HI REND="italic">e</HI> god as fed vs . Wen we co<HI REND="italic">m</HI>me to þe kyrk to syng our<HI REND="italic">e</HI> messes, þe lampes i<HI REND="italic">n</HI> our<HI REND="italic">e</HI> kyrk, þe wylk say<HI REND="italic">n</HI>t Antony made i<HI REND="italic">n</HI> þe worchep of our<HI REND="italic">e</HI> lady, bene lyght, &amp; fro þe morne to þis tyme þai be not lessed'. þis done, þe p<HI REND="italic">ri</HI>or w<HI REND="italic">yt</HI> <MILESTONE N="15"/> gret sylence sayd to þe byschop<HI REND="italic">e</HI> Teophile: 'lat vs say ewensang'! &amp; wen þai hadd sayd, he gan to beholde þe kyrk þat saynt Antony had made, how wond<HI REND="italic">er</HI>fully it was made . It was made of stones, &amp; no tymbur<HI REND="italic">e,</HI> &amp; sqwar<HI REND="italic">e,</HI> &amp; þe cloyst<HI REND="italic">er</HI> bysyde þe walle of þe kyrk. &amp; þe kyrk was of mesur<HI REND="italic">e</HI> twyse so long as brode, &amp; it had two <MILESTONE N="20"/> wyndows afor þe aut<HI REND="italic">er</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> was in-myddes, &amp; two befor þe aut<HI REND="italic">er</HI>es þ<HI REND="italic">at</HI> wer<HI REND="italic">e</HI> syde <NOTE N="2" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> syde = a-syde.</NOTE>, and þe aut<HI REND="italic">er</HI>es <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> ati{er}t{er}es.</NOTE> wer<HI REND="italic">e</HI> of crystall<HI REND="italic">e,</HI> and four<HI REND="italic">e</HI> &amp; twenti stalles be-for þe aut<HI REND="italic">er;</HI> bot þe p<HI REND="italic">ri</HI>or sete was heher þan þe toþ<HI REND="italic">er,</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> dyu<HI REND="italic">er</HI>se p<HI REND="italic">re</HI>cyus stons &amp; margarites onour<HI REND="italic">n</HI>ed <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> onour<HI REND="italic">e</HI>ed.</NOTE>, &amp; w<HI REND="italic">yt</HI> wond<HI REND="italic">er</HI>full<HI REND="italic">e</HI> warke sett; it was sett betwene two queres, w<HI REND="italic">yt</HI> grete <MILESTONE N="25"/> ornamenttes made fayr<HI REND="italic">e</HI> . Nowþ<HI REND="italic">er</HI> <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> nowyr<HI REND="italic">e.</HI></NOTE> in kyrk noþ<HI REND="italic">er</HI> in al þe harmet∣age no sownd no woyce was hard, nor noman so hardy to spek w<HI REND="italic">yt</HI>-outyn þe p<HI REND="italic">ri</HI>or leue; bot wen any thyng was nedful to any brother<HI REND="italic">e,</HI> he went to þe p<HI REND="italic">ri</HI>or, knely<HI REND="italic">n</HI>g and bowyng hys hede w<HI REND="italic">yt</HI> all reu<HI REND="italic">er</HI>ans, wryty<HI REND="italic">n</HI>g in a payr<HI REND="italic">e</HI> of tabull<HI REND="italic">e</HI>s w<HI REND="italic">yt</HI> a poyntell thyng<HI REND="italic">ys</HI> <MILESTONE N="30"/> þ<HI REND="italic">at</HI> were necessary to hy<HI REND="italic">m.</HI> He, os a gode fad<HI REND="italic">er,</HI> þe ensampull of hys holy fadyr<HI REND="italic">e</HI> Antony holdyng, to eu<HI REND="italic">er</HI>e man deliu<HI REND="italic">er</HI>ed þat was nedefull to þa<HI REND="italic">m</HI> . þan þe byscop Teophile sayde to þe p<HI REND="italic">ri</HI>or: 'How may in manky<HI REND="italic">(n)</HI>d be so co<HI REND="italic">n</HI>tynuale sylence as I af sene emang ȝo<HI REND="italic">ur</HI> breþ<HI REND="italic">er?</HI>'. þan þe prior sayd: 'Fad<HI REND="italic">er,</HI> I knawlege afor my saue∣o<HI REND="italic">ur:</HI> <MILESTONE N="35"/> fowrty ȝer<HI REND="italic">e</HI> it es, sene our<HI REND="italic">e</HI> holy fad<HI REND="italic">er</HI> Antony past away fro vs and put vs her<HI REND="italic">e,</HI> wer<HI REND="italic">e</HI> nomans woyce we heryn bot our<HI REND="italic">e</HI> awne wen we say our<HI REND="italic">e</HI> s<HI REND="italic">er</HI>wys' . þan sayd þe beschop Teophile: 'Es it lefull for vs to be her<HI REND="italic">e</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> ȝow, &amp; þe wyll of god?'. &amp; þe p<HI REND="italic">ri</HI>or sayd: 'Whi as <NOTE N="6" PLACE="foot">as = askes.</NOTE> þu me, fad<HI REND="italic">er?</HI> I af co<HI REND="italic">n</HI>saywed þ<HI REND="italic">at</HI> god has schewed <MILESTONE N="40"/> to þe wat þe behowes to done or þu co<HI REND="italic">m</HI>me her<HI REND="italic">e;</HI> &amp; wen þ<SUP>u</SUP> as done, it behowes þe &amp; þi breþ<HI REND="italic">er</HI> to turne home agayn'. Os þai stode þus in speky<HI REND="italic">n</HI>g, þai saw a byrde wyte as snaw, bry(n)gyng <NOTE N="7" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> brygyng.</NOTE> in hys mowthe lyght fyr<HI REND="italic">e,</HI> co<HI REND="italic">m</HI>men in at a wyndow, &amp; lyghtyd all<HI REND="italic">e</HI> þe lampes befor eu<HI REND="italic">er</HI>y aut<HI REND="italic">er</HI> in þe kyrk, &amp; þan past away &amp; left <MILESTONE N="45"/>
<PB N="127" REF="19"/>
þam burny<HI REND="italic">n</HI>g . Teophile, þis seyng, askyd þe p<HI REND="italic">ri</HI>or wat it mente . þe p<HI REND="italic">ri</HI>or ansswerd: 'Wyte ȝe wele þat eu<HI REND="italic">er</HI>e pasche-day &amp; eu<HI REND="italic">er</HI>e fest of our<HI REND="italic">e</HI> lady &amp; in þe fest of our<HI REND="italic">e</HI> holy fad<HI REND="italic">er</HI> Antony &amp; in þe fest of þe apostylles he doys þus; þise &amp; oþ<HI REND="italic">er</HI> thy<HI REND="italic">n</HI>g<HI REND="italic">ys</HI> he doys'. þe byschop Teophile began to tell<HI REND="italic">e</HI> þe cause of hys iornay, &amp; how he <MILESTONE N="5"/> was sente fro þe emp<HI REND="italic">erur</HI> of Costantynobull for hys dogt<HI REND="italic">er</HI> þat was trawyll <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Part. praet.,</HI> = trawylld.</NOTE> w<HI REND="italic">yt</HI> IX deuelles, for hyr<HI REND="italic">e</HI> delyb<HI REND="italic">er</HI>acion<HI REND="italic">e:</HI> 'for þe spretes af cryed þ<HI REND="italic">at</HI> þai wyld neu<HI REND="italic">er</HI> ouwte <NOTE N="2" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> ou wte.</NOTE> of hyr<HI REND="italic">e</HI> body, to þai se þe body of saynt Antony at Costantynobul. And her<HI REND="italic">e</HI>-fore be we co<HI REND="italic">m</HI>∣men &amp; now as <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> we as, we <HI REND="italic">scheint auspuncliert.</HI></NOTE> rowed þe p<HI REND="italic">ar</HI>tes of þe see &amp; of þe land; &amp; ȝit <MILESTONE N="10"/> fynd we noman þat can tell vs in c<HI REND="italic">er</HI>tayn wer<HI REND="italic">e</HI> þe body of hy<HI REND="italic">m</HI> is. Bot ȝe, s<HI REND="italic">er</HI>wantes of god, rew on vs, for þe pyte of god, if ȝe any thyng know of þe tombe of þis p<HI REND="italic">re</HI>cius co<HI REND="italic">n</HI>fesso<HI REND="italic">ur,</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> ȝe teche vs; þat be ȝow we may fynde þis p<HI REND="italic">re</HI>cius treso<HI REND="italic">ur</HI> &amp; ȝeld thank∣ynges to almyghty god'. þan þe p<HI REND="italic">ri</HI>or ansuerd: 'Fadyres &amp; breþ<HI REND="italic">er</HI> <MILESTONE N="15"/> &amp; s<HI REND="italic">er</HI>wantes of þe hey god, vs our<HI REND="italic">e</HI> lord has put in þis place be praer<HI REND="italic">e</HI> of saynt Antony, to kepe lyfe vntyll þe day of dome . And he paste away fro our<HI REND="italic">e</HI> p<HI REND="italic">re</HI>dycesso<HI REND="italic">ur</HI>s w<HI REND="italic">yt</HI> two of ho<HI REND="italic">ur</HI> breþ<HI REND="italic">er,</HI> hys dyscypulles: þ<HI REND="italic">at</HI> es to wytyn wyt Hyllary &amp; one þ<HI REND="italic">at</HI> was called Prio<HI REND="italic">ur,</HI> and w<HI REND="italic">yt</HI> þam he orda(n) <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> orda.</NOTE> by Egypt twelfe mi<HI REND="italic">n</HI>sters; &amp; in <MILESTONE N="20"/> turnyng-agayn he dwelled i<HI REND="italic">n</HI> þe p<HI REND="italic">ar</HI>tis of Syphie <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> syphie <HI REND="italic">st.</HI> Liby<HI REND="italic">e?</HI></NOTE> in an orybull<HI REND="italic">e</HI> and grete wyldernes be-syde Egypt, wer<HI REND="italic">e</HI> saynt Antony ordand ane oratory &amp; many celles, &amp; þ<HI REND="italic">er</HI> he dwelled w<HI REND="italic">yt</HI> hys breþ<HI REND="italic">er</HI> . Bot wen hys olde membrys wer<HI REND="italic">e</HI> dysturbulled &amp; co<HI REND="italic">m</HI>me to hys laste days, we reden þ<HI REND="italic">at</HI> he co<HI REND="italic">m</HI>mawnde to hys <MILESTONE N="129" UNIT="fol."/> two breþ<HI REND="italic">er</HI> þat noman <MILESTONE N="25"/> bot þai suld knaw þe place of hys tombe . Bot long-agone þ<HI REND="italic">at</HI> place es dystrued wyt thewys, &amp; we knaw nothyng ferrer<HI REND="italic">e,</HI> bot god of hys grete m<HI REND="italic">er</HI>cy mak to ȝow rewelacyon<HI REND="italic">e</HI> . Lat vs abyde to-gedyr<HI REND="italic">e</HI> thre days &amp; thre nygh in orysons, &amp; pray we to god þ<HI REND="italic">at</HI> he woche∣sawe to vs, hys s<HI REND="italic">er</HI>wantes, to schew vs þe way to þat place wer<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="30"/> es put þis p<HI REND="italic">re</HI>ci<HI REND="italic">us</HI> body' . And so it was done . þis fasty<HI REND="italic">n</HI>g endyd w<HI REND="italic">yt</HI> all orysons &amp; mekenes: wyl<HI REND="italic">s</HI> <NOTE N="6" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> wyle <HI REND="italic">oder</HI> wyls?</NOTE> þai wer at messe, þe aungell Gabryel co<HI REND="italic">m</HI>me wyt all bryghtnes &amp; suetnes, holdyng a bille in hys hande, &amp; lete it fal on our<HI REND="italic">e</HI> lady autyr<HI REND="italic">e,</HI> wyl<HI REND="italic">s</HI> <NOTE N="7" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> wylk.</NOTE> þai stod þ<HI REND="italic">er</HI> before þe p<HI REND="italic">ri</HI>or; and þai all<HI REND="italic">e</HI> þat stod abowte, for drede of þe aungell þai <MILESTONE N="35"/> fel dou<HI REND="italic">n</HI> growelyng<HI REND="italic">ys</HI> to þe grownd, lyk dede men . And þan þe p<HI REND="italic">ri</HI>or of þe my<HI REND="italic">n</HI>st<HI REND="italic">er</HI> sayd to Teophile, þe byschop: 'Take þis lett<HI REND="italic">er</HI> &amp;, wat es wretyn þer<HI REND="italic">e,</HI> do it be ord<HI REND="italic">er</HI>! for ȝour<HI REND="italic">e</HI> prayer<HI REND="italic">e</HI> es hard'. And þus þe aungel, seyng þa<HI REND="italic">m</HI> all<HI REND="italic">e,</HI> styeng to heuen . And þan sayd þe p<HI REND="italic">ri</HI>or: 'My breþ<HI REND="italic">er</HI> &amp; my fadyres, þis wysyon<HI REND="italic">e</HI> þat ȝe af <MILESTONE N="40"/> sene, was Gabriel, messyng<HI REND="italic">er</HI> of þe hye god, þ<HI REND="italic">at</HI> apperd to vs and has gyn vs þis lett<HI REND="italic">er,</HI> þat ȝe blys ȝow w<HI REND="italic">yt</HI> þe sene of þe holy crose &amp; þat ȝe gone ȝour<HI REND="italic">e</HI> way ordanede: for god sall be wyt ȝow &amp; ful∣fyll ȝo<HI REND="italic">ur</HI> desyr<HI REND="italic">e</HI> . &amp; þ<HI REND="italic">er</HI> sall<HI REND="italic">e</HI> appere to ȝow a bryght starne &amp; go befor ȝow, &amp; stande stylle obowne þe place wer<HI REND="italic">e</HI> es beryd þe body <MILESTONE N="45"/>
<PB N="128" REF="20"/>
of saynt Antony. And þ<HI REND="italic">er</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> prayers dygkyng <NOTE N="1" PLACE="foot">= digging.</NOTE>, &amp; ȝe sall<HI REND="italic">e</HI> fynde þe body of hy<HI REND="italic">m,</HI> famed w<HI REND="italic">yt</HI>-owtyn ende, sal be enhawnsed &amp; eu<HI REND="italic">er</HI> renewed(!) be all<HI REND="italic">e</HI> þe warlde . For slyk a grace god has grawntyd hym, þ<HI REND="italic">at,</HI> wo-so-eu<HI REND="italic">er</HI> askys any þing of hym reghtfully, he sal hafe hys bone; anoþ<HI REND="italic">er</HI> grace god as g<HI REND="italic">ra</HI>untyd hym: to sawe all bestes <MILESTONE N="5"/> fro all man<HI REND="italic">er</HI> sekenes' . Wen þis lett<HI REND="italic">er</HI> was red &amp; messe done of þe p<HI REND="italic">ri</HI>or, þe byschop Teophile w<HI REND="italic">yt</HI> hys breþ<HI REND="italic">er,</HI> blyssyd of þe p<HI REND="italic">ri</HI>or, toke þ<HI REND="italic">er</HI> lewe, makyng in þ<HI REND="italic">er</HI> forehed þe sene of þe cros, &amp; passyd forthe . þan appered to þam a fulfayr<HI REND="italic">e</HI> bryght starne, as þe sone, and went before þam; &amp; a woysse þai hard þat sayd: 'Sew þe sterne!' <MILESTONE N="10"/> And þus þai foloed þe sterne, eu<HI REND="italic">er</HI> besekyng þe helpe of al-myghty god, wyt teres &amp; cryyng . So went þai forthe, be scharpe ways and hie hylles, to þai co<HI REND="italic">m</HI>me to a plane place, full of herbes &amp; appulles of wonderly sawo<HI REND="italic">ur;</HI> and of þam þai toke and hete <NOTE N="2" PLACE="foot">= ete.</NOTE>, &amp; ȝeldyd thankyng to god . Aft<HI REND="italic">er</HI>-ward þai tok þ<HI REND="italic">er</HI> iornay be-twyxe hie <MILESTONE N="15"/> hylles &amp; gastfull<HI REND="italic">e,</HI> wer<HI REND="italic">e</HI> entyrd no sone, nor tre growyng nor greys; bot serpentes &amp; dragons in-num<HI REND="italic">er</HI>abul, lyons, tygres, pardes, muys(!), as wlues, coccatryces, aspes &amp; vnycornes, &amp; oþ<HI REND="italic">er</HI> wylde bestes þai fonde &amp; se, þe names &amp; þe kynde of wam þa knew not; bot, þe power<HI REND="italic">e</HI> of god helpyng, þai past away vnhurte . þe sterne fro þam <MILESTONE N="20"/> neu<HI REND="italic">er</HI> sessyd . Aft<HI REND="italic">er</HI> xix <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">st.</HI> six.</NOTE> days paste, þ<HI REND="italic">er</HI> come in þ<HI REND="italic">er</HI> nose a stynk∣y<HI REND="italic">n</HI>g sawo<HI REND="italic">ur,</HI> so intollarabull þat þai fell to þe grond lyk dede men; and þan þai prayd þat god suld take þ<HI REND="italic">er</HI> saules . Wen þai rysyn, þai se a grete lake, &amp; a grete multitude of serpentes fyred, &amp; þe sawles of men w<HI REND="italic">yt</HI> all þe bodys w<HI REND="italic">yt</HI> grete dragons swaloed. Of þat <MILESTONE N="25"/> lake co<HI REND="italic">m</HI>me oute gret lamentacyon &amp; soroyng not a lytyll; and a woyce obowne say<HI REND="italic">n</HI>g: 'þes es þe place of payns <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> of payns of.</NOTE> at þe day of dome, in þe wylk sal be turmentyd all men þat af for-swo(r)ne <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> swone.</NOTE> Cryst &amp; not kepyd hys co<HI REND="italic">m</HI>mamentes' . þai heryng þis woyce, þai wer<HI REND="italic">e</HI> agast; bot þai passed vnhurt . Wen þai had paste aft<HI REND="italic">er</HI>-warde þe <MILESTONE N="30"/> iornay af fowrte days, þai co<HI REND="italic">m</HI>me to a m<HI REND="italic">er</HI>willus place &amp; to a lyt∣yll<HI REND="italic">e</HI> feld, bot full gloryus, þ<HI REND="italic">at</HI> was ful of all man<HI REND="italic">er</HI> of appulles &amp; frote &amp; all swet sawour<HI REND="italic">e.</HI> Opon þe wylk place þe starne þat ȝe(de be)for <NOTE N="6" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> ȝe for <HI REND="italic">st.</HI> ȝede befor.</NOTE> þa<HI REND="italic">m,</HI> stod vnmewebull, and a woyce come to þa<HI REND="italic">m</HI> &amp; sayd: 'Dygge her<HI REND="italic">e</HI>! &amp; ȝe sall<HI REND="italic">e</HI> fynd a p<HI REND="italic">re</HI>cius tresore'. þai knew not i<HI REND="italic">n</HI> <MILESTONE N="35"/> wat p<HI REND="italic">ar</HI>te of þe feld þai suld dygg, and s<HI REND="italic">o</HI> <NOTE N="7" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> so <HI REND="italic">oder</HI> se.</NOTE> a wyte byrde as snaw, w<HI REND="italic">yt</HI> a rede bylle, apared &amp; sate opon a tre, þe wylk was i<HI REND="italic">n</HI> man<HI REND="italic">er</HI> of a toute <NOTE N="8" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> toute.</NOTE>; &amp; þer<HI REND="italic">e</HI> welled oute a plentyuo<HI REND="italic">us</HI> welle of all<HI REND="italic">e</HI> man<HI REND="italic">er</HI> of god sauo<HI REND="italic">ur,</HI> and als swete as pyment . &amp; þis byrde sowne began to schod<HI REND="italic">er</HI> hys we(n)gys <NOTE N="9" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> wegys.</NOTE>, as sacryn belles as wo say, &amp; schewed <MILESTONE N="40"/> þ<HI REND="italic">at</HI> þai suld dygeg <NOTE N="10" PLACE="foot">= dig.</NOTE> þer<HI REND="italic">e</HI> . þan þe byschop Teophile w<HI REND="italic">yt</HI> hys clarkes fell downe in prayers . At þe laste þai hard<HI REND="italic">e</HI> our<HI REND="italic">e</HI> þa<HI REND="italic">m</HI> mery songes &amp; felt swete sawo<HI REND="italic">ur;</HI> and wen þe byschop lyftyd vp hys hewed &amp; lokyd in-to heuen, he saw saynt Antony emong aungelles standyng
<PB N="129" REF="21"/>
&amp; prayng for all synfull<HI REND="italic">e</HI> men. And þan þe byschop thankyd god sayng: 'God maker<HI REND="italic">e</HI> &amp; schewer<HI REND="italic">e</HI> schewer<HI REND="italic">e</HI> of all<HI REND="italic">e</HI> hyd thyng, þu knawes þe cause of my iornay; I beseke þi mekenes &amp; þi maieste þ<HI REND="italic">at</HI> to (me) <NOTE N="1" PLACE="foot">me <HI REND="italic">fehlt im ms.</HI></NOTE>, most vn-worthe synfulman, for þi grete m<HI REND="italic">er</HI>cy wochesawe to schew me þi p<HI REND="italic">ri</HI>wyte, &amp; send me su<HI REND="italic">m</HI> soco<HI REND="italic">ur,</HI> be þe help of wham we may <MILESTONE N="5"/> dygge &amp; fynd þis tresore I aske'. And wen he had þys prayd, on fer<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> co<HI REND="italic">m</HI>me two lyons re<HI REND="italic">n</HI>nyng fro a party of þe wyld<HI REND="italic">er</HI>nes. &amp; wen þai se þam, þai were agaste; &amp; þan þi toght <NOTE N="2" PLACE="foot">= þai thought; þi <HI REND="italic">st.</HI> þai <HI REND="italic">auch z.</HI> 41.</NOTE> on god, &amp; þar<HI REND="italic">e</HI> dred past away. &amp; þan þ<HI REND="italic">er</HI> co<HI REND="italic">m</HI>me a smoke of swete sauo<HI REND="italic">ur</HI> opon þe place þ<HI REND="italic">er</HI> seynt Antony lay, &amp; semyng to þam it tutchyd heuen. <MILESTONE N="10"/> þis lyons fawny<HI REND="italic">n</HI>g wyt þ<HI REND="italic">er</HI> taylles, layd þam downe at þe fete of þe byschop and cryed w<HI REND="italic">yt</HI> grete woyce, as wo say <NOTE N="3" PLACE="foot">= as who sayd.</NOTE> þat þe byschop suld co<HI REND="italic">m</HI>mande þam &amp; theche þam wer<HI REND="italic">e</HI> þai suld dygg . þai one began to scrape þe grounde &amp; of stryfe <NOTE N="4" PLACE="foot">um die wette.</NOTE> dygged. Wen þai co<HI REND="italic">m</HI>me wele depe, þai wer<HI REND="italic">e</HI> not bolde to scrape fer<HI REND="italic">e,</HI> dredyn <NOTE N="5" PLACE="foot">= dredyng.</NOTE> for to touche <MILESTONE N="15"/> þe holy tresour<HI REND="italic">e</HI> . þan þe byschop w<HI REND="italic">yt</HI> hys clarkes ent<HI REND="italic">er</HI>yng i<HI REND="italic">n,</HI> he fonde a stone &amp; a grawe, in þe wylk w<HI REND="italic">a</HI>s wretyn w<HI REND="italic">yt</HI> grew lett<HI REND="italic">er</HI>es &amp; ebrew: þat þ<HI REND="italic">er</HI> þe body of saynt Antony, w<HI REND="italic">yt</HI> Hyllary &amp; Pryo<HI REND="italic">ur,</HI> hys dyscypulles, was beryd . þai redyng þis sc<HI REND="italic">ri</HI>ptur<HI REND="italic">e,</HI> wer<HI REND="italic">e</HI> ful∣fyllyd w<HI REND="italic">yt</HI> mekyll<HI REND="italic">e</HI> ioy. &amp; obowne þa<HI REND="italic">m</HI> þai harde a woyce of aungel∣l<HI REND="italic">ys</HI> <MILESTONE N="20"/> syngyng &amp; prayseng god . &amp; as þai raywyd vp þe stone, slyk a sawo<HI REND="italic">ur</HI> co<HI REND="italic">m</HI>me emo<HI REND="italic">n</HI>g þam, þat þam thoght þai war<HI REND="italic">e</HI> in p<HI REND="italic">ar</HI>adyse . Wen þis p<HI REND="italic">re</HI>cius tresor was fone, it was clothed w<HI REND="italic">yt</HI> hayr<HI REND="italic">e</HI> made of leþ<HI REND="italic">er,</HI> &amp; obowne w<HI REND="italic">yt</HI> a clothe of palme won <NOTE N="6" PLACE="foot">= wound, <HI REND="italic">vgl.</HI> fon, bonne.</NOTE>, þe wylk Paule þe fyrst hermete made . þan þai raywed vp þis p<HI REND="italic">re</HI>cius treso<HI REND="italic">ur,</HI> þe thyrd <MILESTONE N="25"/> Jdus of Juny; &amp; all þe cuntre saword so swete: no-man can telle; &amp; þe lyons wold not depart fro þe body . So þai raysyd vp þe body w<HI REND="italic">yt</HI> ympnes þe way þai <NOTE N="7" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> þat <HI REND="italic">st.</HI> þai.</NOTE> co<HI REND="italic">m</HI>me, þai turned agayne . þus w<HI REND="italic">yt</HI> þis holy body, &amp; w<HI REND="italic">yt</HI> þe two lyons, þe sterne led<HI REND="italic">er</HI> <NOTE N="8" PLACE="foot">Absolutes subst. st. part.</NOTE>, þai beturned agayne to þe forsayde hermetage, w<HI REND="italic">yt</HI> full grete hele . þe p<HI REND="italic">ri</HI>or of þe her∣mytage <MILESTONE N="30"/> w<HI REND="italic">yt</HI> hys brether<HI REND="italic">e,</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> cros, encessores &amp; holy wat<HI REND="italic">er,</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> spalmes <NOTE N="9" PLACE="foot">= psalmes.</NOTE>, orysons &amp; all<HI REND="italic">e</HI> reu<HI REND="italic">er</HI>ance þai co<HI REND="italic">m</HI>me a-p<HI REND="italic">ro</HI>cessyon<HI REND="italic">e</HI> agayn<HI REND="italic">e</HI> hys holy body . And onone fywe mesylles come &amp; besoght saynt Antony of helpe; &amp; wen þai wer<HI REND="italic">e</HI> broght to þe ber<HI REND="italic">e</HI> and blyssyd w<HI REND="italic">yt</HI> hand<HI REND="italic">ys</HI> of saynt Antony: þai were all hole, ȝeldy<HI REND="italic">n</HI>g thankyng <MILESTONE N="35"/> to god . þ<HI REND="italic">er</HI> þai left þe clothe þ<HI REND="italic">at</HI> was wone obowne w<HI REND="italic">yt</HI> palmes. &amp; so þai toke þe blyssyng of þe p<HI REND="italic">ri</HI>or &amp; of hys brethyr<HI REND="italic">e</HI> &amp; w<HI REND="italic">yt</HI> þat holy body paste forthe on þ<HI REND="italic">er</HI> way, &amp; two brethyr<HI REND="italic">e</HI> of þe same hous foloed þa<HI REND="italic">m</HI> . &amp; wen þai had paste þe iornay of X days, be-syde a pathe þai fonde þe bodys of two men, slayne wyt wyld bestes; &amp; <MILESTONE N="40"/> wen þai se þa<HI REND="italic">m,</HI> þai wer<HI REND="italic">e</HI> sore a-drede . And þan þi toke þe ber<HI REND="italic">e</HI> &amp; put it opo<HI REND="italic">n</HI> þe ded bodys, &amp; Teophile sayd: 'In þe name of Jh<HI REND="italic">es</HI>u Cryst &amp; of saynt Antony, ryse vpe!' And onone þe ded men rase, &amp; fell<HI REND="italic">e</HI> on þ<HI REND="italic">er</HI> knes, &amp; began to telle how þai war<HI REND="italic">e</HI> ledd w<HI REND="italic">yt</HI> deuelles
<PB N="130" REF="22"/>
to þe place of paynes, 'bot be þe prayer<HI REND="italic">e</HI> of say<HI REND="italic">n</HI>t Antony we bene delyu<HI REND="italic">er</HI>ed &amp; sawed'. Bot wen þe byschop Teophile asked þa<HI REND="italic">m</HI> to wat place þai wer<HI REND="italic">e</HI> led, þai weped &amp; sayd: 'in most stynke and fyr<HI REND="italic">e</HI> we wer<HI REND="italic">e</HI> put, &amp; all our<HI REND="italic">e</HI> saules brent'. þan þe byschop wepe &amp; sayde: 'Wo to hy<HI REND="italic">m</HI> þat kepys not þe lawe of god: þed<HI REND="italic">er</HI> he sall<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="5"/> be sent'. Forthe þai past, w<HI REND="italic">yt</HI> þe two lyons &amp; w<HI REND="italic">yt</HI> þe two men at <NOTE N="1" PLACE="foot">at = þat.</NOTE> saynt Antony had raysed, þe iornay of XX days, be hye &amp; charp hylles, fyndyng many wyld bestes: lyons, tygrys, p<HI REND="italic">ar</HI>des, bers, dragou<HI REND="italic">n</HI>s; &amp; eu<HI REND="italic">er</HI> þai past vnhurted, be invocacyon<HI REND="italic">e</HI> of þis holy name Antony. &amp; þus come þai to flood Nili, besyde a strete þat es <MILESTONE N="10"/> called Ephesos . In þe same strete was a strong man, Danyel be name, ner<HI REND="italic">e</HI> of þe kyng<HI REND="italic">ys</HI> kyn, trawelled w<HI REND="italic">yt</HI> deuelles, &amp; all<HI REND="italic">e</HI> hys body bonne <NOTE N="2" PLACE="foot">= bound.</NOTE> wyt chenes of yryn . He heryng of þe co<HI REND="italic">m</HI>myng of þis holy body, he brake oute of þe hand<HI REND="italic">i</HI>s <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> handes?</NOTE> þ<HI REND="italic">at</HI> helde hy<HI REND="italic">m;</HI> he ran to þe flod of Nili, &amp; þar<HI REND="italic">e</HI> stode styll<HI REND="italic">e,</HI> &amp; þe deuelles cryed w<HI REND="italic">yt</HI> he <MILESTONE N="15"/> voyce: 'Antony, t<HI REND="italic">ur</HI>ment vs not so strongly!', &amp; Daniell cryed w<HI REND="italic">yt</HI> cler<HI REND="italic">e</HI> woyce: 'Holy fadyr<HI REND="italic">e</HI> &amp; confesso<HI REND="italic">ur</HI> Antony, t<HI REND="italic">ur</HI>ment not, bot vnby<HI REND="italic">n</HI>d me wreche, vnbynd me caytyf!'—so of o mans mowthe many &amp; dyuers wocys cu<HI REND="italic">m</HI> owte . &amp; a wond<HI REND="italic">er</HI>ful cry was hard of þe pe∣pull<HI REND="italic">e,</HI> &amp; be þat woyce þe popull<HI REND="italic">e</HI> knew þ<HI REND="italic">at</HI> þe body of saynt An∣tony <MILESTONE N="20"/> was þer<HI REND="italic">e;</HI> bot wed<HI REND="italic">er</HI> Daniell<HI REND="italic">e</HI> was ru<HI REND="italic">n</HI>ne, þai wyst neu<HI REND="italic">er</HI> . And onon as he tuched þe ber<HI REND="italic">e</HI> of þis holy body, he was heled . &amp; þan þe deuelles cryed: 'Antony, wy puttes þu vs out fro hour<HI REND="italic">e</HI> hous?' &amp; þus þai cryed in þe ayr<HI REND="italic">e:</HI> 'Her<HI REND="italic">e</HI> he gose þat vs turmentys', &amp; eu<HI REND="italic">er</HI> þai cryed: 'O Antony, wy wylt þu turment vs so sore?'. þai in þe <MILESTONE N="25"/> castell, heryng þis, more &amp; more þai dred þam, and come oute ilkone þar<HI REND="italic">e</HI> as þe holy body w<HI REND="italic">a</HI>s; and þai se þe byschop Teophile &amp; hys breþ<HI REND="italic">er</HI> &amp; þe lyons w<HI REND="italic">yt</HI> þam. þai askyd wat þai wer<HI REND="italic">e</HI> . þe byschop ansuerd: 'We bene messyngeres of þe worchepfull Emp<HI REND="italic">er</HI>o<HI REND="italic">ur</HI> of Constantynobull<HI REND="italic">e,</HI> &amp; we af well ner<HI REND="italic">e</HI> serched all þe warlde for a p<HI REND="italic">re</HI>∣cyus <MILESTONE N="30"/> body, &amp; her<HI REND="italic">e</HI> we af it w<HI REND="italic">yt</HI> vs'. In þe men-tyme þ<HI REND="italic">er</HI> co<HI REND="italic">m</HI>me a woyce fro þe castyll<HI REND="italic">e</HI> þus sayng: 'Helpe &amp; socor! for ten wolues af endyrde þe castell<HI REND="italic">e</HI> &amp; slayne all<HI REND="italic">e</HI> þe bestes þ<HI REND="italic">er</HI>-inne &amp; borne away fywe lytyll chyldyr<HI REND="italic">e</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> þam'. þan all men ran to þe castell<HI REND="italic">e,</HI> &amp; cryed on saynt Antony: and þe wolues, asse þai had ben reson∣abull <MILESTONE N="35"/> bestes, fel downe befor þe bo(dy) <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> bo.</NOTE> of saynt Antony, as þai had askyd forgyfnes; &amp; all<HI REND="italic">e</HI> þe bestes wer<HI REND="italic">e</HI> heled, &amp; þe chyld<HI REND="italic">er</HI> vn∣hurte. And þan þai ȝeldyd <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> ȝel∣dynd <HI REND="italic">st.</HI> ȝeldyd.</NOTE> tha<HI REND="italic">n</HI>kyng to god &amp; to saynt Antony . Onone þai entyrd þe see and rowyng wyt gret trawayle, þai entyrd þe hawyn of Alysaw<HI REND="italic">n</HI>d<HI REND="italic">er</HI> . And þ<HI REND="italic">er</HI> fell<HI REND="italic">e</HI> a gre(te) erethe-q<HI REND="italic">ua</HI>ke, and <MILESTONE N="40"/> deuelles cryed in þe ayr<HI REND="italic">e:</HI> 'Turment vs not, holy fad<HI REND="italic">er</HI> Antony!' Onon all men of þe cete rynne to þe hawyn of þe see &amp; fonde þe chyp in wylk þe holy body lay; al seke men co<HI REND="italic">m</HI>me &amp; tuched þe ber<HI REND="italic">e:</HI> &amp; þai wer<HI REND="italic">e</HI> heled of wat sekenes þ<HI REND="italic">at</HI> eu<HI REND="italic">er</HI> þai had, &amp; þ<HI REND="italic">er</HI> to many defmen he sent heryng . Teophile þe byschop co<HI REND="italic">m</HI>me out of <MILESTONE N="45"/>
<PB N="131" REF="23"/>
þe chyp vnto þe land, and onone þe fame of saynt Antony began to grow into al þe land of Alysaund<HI REND="italic">er.</HI> In þe same tyme Effron, þe sone of a knyght, Madian, of Alysaund<HI REND="italic">er,</HI> w<HI REND="italic">a</HI>s acused of a felony &amp; broght befor þe Justyse, and forjugged to dede . And wen he was ledde toward þe hangy<HI REND="italic">n</HI>g, hys fad<HI REND="italic">er</HI> &amp; hys mod<HI REND="italic">er</HI> &amp; all hys <MILESTONE N="5"/> frendes &amp; all<HI REND="italic">e</HI> þe men of þe cyte cryed: 'Holy fad<HI REND="italic">er</HI> Antony, soco<HI REND="italic">ur</HI> &amp; help þi s<HI REND="italic">er</HI>want Effron &amp; delyu<HI REND="italic">er</HI> hy<HI REND="italic">m</HI> fro þe hand<HI REND="italic">ys</HI> of þe curced Justys Mandabar<HI REND="italic">e,</HI> Justise of Alysawndyr<HI REND="italic">e</HI>'! and þus þai cryed on knes befor þe holy body . Mandaber<HI REND="italic">e</HI> co<HI REND="italic">m</HI>mau<HI REND="italic">n</HI>de hys minystrys þat þai suld hang<HI REND="italic">e</HI> hy<HI REND="italic">m</HI> on most hee galo<HI REND="italic">us</HI> . And eu<HI REND="italic">er</HI> as þai hang∣gyd <MILESTONE N="10"/> hy<HI REND="italic">m,</HI> hys mowthe neu<HI REND="italic">er</HI> sty<HI REND="italic">n</HI>t bot þat eu<HI REND="italic">er</HI> he cryed: 'Holy Antony, help!'; hys fad<HI REND="italic">er</HI> &amp; hys mod<HI REND="italic">er</HI> &amp; hys wyf &amp; all<HI REND="italic">e</HI> hys frend<HI REND="italic">ys</HI> &amp; cosyns knelyng wepy<HI REND="italic">n</HI>g &amp; eu<HI REND="italic">er</HI> cryyng: 'Holy fad<HI REND="italic">er</HI> An∣tony, soco<HI REND="italic">ur</HI> &amp; help þi s<HI REND="italic">er</HI>want Effron, not gylte!' So þai lefte hy<HI REND="italic">m</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> hyngand &amp; t<HI REND="italic">ur</HI>ned agayne into þe cete . Hys fad<HI REND="italic">er</HI> &amp; hys mod<HI REND="italic">er</HI> <MILESTONE N="15"/> &amp; hys wyfe &amp; hys cosyns and hys oþ<HI REND="italic">er</HI> frendes aft<HI REND="italic">er</HI> VIII days &amp; VII nyght<HI REND="italic">ys</HI> went to þe place wer<HI REND="italic">e</HI> Effron was hangged, supposyng hym lyme fro lyme w<HI REND="italic">yt</HI> wylde best<HI REND="italic">ys</HI> al to-drawn &amp; hetyn . And wen þai co<HI REND="italic">m</HI>me ner<HI REND="italic">e,</HI> Effron wyt meke praer<HI REND="italic">e</HI> cryed &amp; sayd: 'Fad<HI REND="italic">er,</HI> reu sone &amp; delyu<HI REND="italic">er</HI> me fra þis galowes!' <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> galowed.</NOTE> Onone as þai hard hym spek, <MILESTONE N="20"/> þai made grete noyse for ioye; and eu<HI REND="italic">er</HI> nar<HI REND="italic">e</HI> <NOTE N="2" PLACE="foot">= <HI REND="italic">je näher.</HI></NOTE> þai come, þe fast<HI REND="italic">er</HI> he cry <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> cry <HI REND="italic">st.</HI> cryd.</NOTE>: 'Help me &amp; dep<HI REND="italic">ar</HI>te fro þis galowes!'. þan þe fad<HI REND="italic">er</HI> cryed w<HI REND="italic">yt</HI> grete woyce: 'Lyffes my sone, þat es þe lyght of myne hene?'. þe wylk answerd &amp; sayd: 'I lyfe, fad<HI REND="italic">er,</HI> for sothe; sen I was her<HI REND="italic">e</HI> hanged, saynt Antony, who<HI REND="italic">m</HI> ȝe all<HI REND="italic">e</HI> prayd, <MILESTONE N="25"/> has haldyn me vp be þe here, &amp; a felaw he had w<HI REND="italic">yt</HI> two wenges and a fare face, þat halpe hy<HI REND="italic">m.</HI> &amp; now es VIII days gane &amp; VII nyghtys þ<HI REND="italic">at</HI> I af hanged her<HI REND="italic">e,</HI> and noyther<HI REND="italic">e</HI> ette nor drank, bot I af bene full<HI REND="italic">e</HI>-fylled w<HI REND="italic">yt</HI> þe wordes of hy<HI REND="italic">m;</HI> and so to hys creato<HI REND="italic">ur</HI> &amp; to say(nt) <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> say <HI REND="italic">st.</HI> saynt. <HI REND="italic">Der text ist hier verderbt.</HI></NOTE> Antony, throwgh þ<HI REND="italic">er</HI> praers I was safede fro þ<HI REND="italic">at</HI> fowle <MILESTONE N="30"/> dethe, ȝeldy<HI REND="italic">n</HI>g thanky<HI REND="italic">n</HI>g' . And þai cutte þe galows all on-pese . So wyt grete gladnes &amp; reu<HI REND="italic">er</HI>ence w<HI REND="italic">yt</HI> Effron þer þai turned to þe hawen of þe see, for to se þe ber<HI REND="italic">e</HI> þar<HI REND="italic">e</HI> þe holy body lay, &amp; þ<HI REND="italic">er</HI> ȝeldyng <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> ȝeldyng<HI REND="italic">ys s</HI>t. ȝeldyng.</NOTE> thankyng<HI REND="italic">ys</HI> . And wen þis tythyng<HI REND="italic">ys</HI> war<HI REND="italic">e</HI> tolde to Man∣daber<HI REND="italic">e</HI> þe Justyce, onone w<HI REND="italic">yt</HI> all þe cite he co<HI REND="italic">m</HI>me to þe hawyn . <MILESTONE N="35"/> And he seyng Effron whom he had garte hang, he begane to aske &amp; sayd þat he suld telle hym: 'who was so harde to take þe downe &amp; delyu<HI REND="italic">er</HI> þe?'. And he w<HI REND="italic">yt</HI> mylde voyce answerd &amp; sayd: 'Wen I was hanged, þ<HI REND="italic">er</HI> come to me a nold man of grete age, w<HI REND="italic">yt</HI> a long berde &amp; a whyte, &amp; sayd to me: "drede þe noght, for I am he þ<HI REND="italic">at</HI> <MILESTONE N="40"/> þu ast cryed aftyr<HI REND="italic">e</HI>" . When I asked hy<HI REND="italic">m</HI> wat e was &amp; wene he was, hansured <NOTE N="6" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> hansured <HI REND="italic">st.</HI> he ansuerd.</NOTE> &amp; sayd: "I em Antony, þe s<HI REND="italic">er</HI>want of ho<HI REND="italic">ur</HI> lord Jh<HI REND="italic">es</HI>u Cryst, aft<HI REND="italic">er</HI> wham þ<SUP>u</SUP> cryed so faste" . And a felaw he had w<HI REND="italic">yt</HI> two weyng<HI REND="italic">ys,</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> held me vp, þat I feled no hurthynk <NOTE N="7" PLACE="foot">= hurtyng.</NOTE> nor hu<HI REND="italic">n</HI>gur<HI REND="italic">e</HI> <NOTE N="8" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> hung<HI REND="italic">ur</HI>ure.</NOTE>.
<PB N="132" REF="24"/>
So þis VIII days &amp; VII nyght<HI REND="italic">ys</HI> I af bene mete-les, bot fed w<HI REND="italic">yt</HI> þe grace of god &amp; saynt Antony.' When þi(s) <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> þi.</NOTE> thyng<HI REND="italic">ys</HI> wer<HI REND="italic">e</HI> hard, þe byschop of Alysawnd<HI REND="italic">er</HI> put of schoes &amp; went barefote (to) <NOTE N="2" PLACE="foot">to <HI REND="italic">fehlt.</HI></NOTE> þe ber<HI REND="italic">e</HI> wher<HI REND="italic">e</HI> þe holy body of saynt Antony lay, &amp; knely<HI REND="italic">n</HI>g he pr<HI REND="italic">a</HI>yed þ<HI REND="italic">at</HI> he myght af þe body in-to þe cite . And callyng to hym XL rely∣gyus <MILESTONE N="5"/> men &amp; dredyng god he sayd to þam: 'Takys þis ber<HI REND="italic">e</HI> &amp; beres it in-to cite!' Wen þai went to þe ber<HI REND="italic">e</HI> and wold af tutched it, onone þai fellyn downe to þe grownde, &amp; sewen houres þai lay as dede men. And when þe Justys saw þis, he was þe more aferde . Bot wen þe ber<HI REND="italic">e</HI> was put on þa<HI REND="italic">m,</HI> onone þai rase a-gane; bot þai <MILESTONE N="10"/> durst no-more tutche it . þan þe Justyse prayd þe byschop Teophile, su<HI REND="italic">m</HI>me thyng of þe clotheng of þis holy fad<HI REND="italic">er</HI> mythg be gy<HI REND="italic">n</HI> to þam . And þan he toke hawndele <NOTE N="3" PLACE="foot">= haluen dele.</NOTE> þe clothe of saynt Antony &amp; gaf hy<HI REND="italic">m;</HI> and þe Justyse resaywed it w<HI REND="italic">yt</HI> grete reu<HI REND="italic">er</HI>ence, and t<HI REND="italic">ur</HI>ned agayn in-to þe cite, and onone made a grete orytory, of wond<HI REND="italic">er</HI>ful <MILESTONE N="15"/> wark, in worchyp of saynt Antony, in þe wylke þe name of hy<HI REND="italic">m</HI> es worcheped &amp; i<HI REND="italic">n</HI>-hawnsed &amp; praysed w<HI REND="italic">yt</HI>-owtyn hende . þan þe byschop Teophile w<HI REND="italic">yt</HI> hys brether<HI REND="italic">e</HI> &amp; w<HI REND="italic">yt</HI> Effron &amp; w<HI REND="italic">yt</HI> þe two lyons, ympnes &amp; lowy<HI REND="italic">n</HI>g<HI REND="italic">ys</HI> syngyng, begu<HI REND="italic">n</HI>ne to row toward Jer<HI REND="italic">usa</HI>l<HI REND="italic">e</HI>m; bot dewelles in þe ayr<HI REND="italic">e</HI> ȝellyng &amp; cryy<HI REND="italic">n</HI>g: 'O Antony, t<HI REND="italic">ur</HI>mente vs not so sore; rew <MILESTONE N="20"/> on vs, for þi fyr<HI REND="italic">e</HI> scharply burnes vs.' And þ<HI REND="italic">us</HI> þai come to Jer<HI REND="italic">u∣sa</HI>l<HI REND="italic">e</HI>m. And þar<HI REND="italic">e</HI> þai fond a blynede man &amp; crokyde standa<HI REND="italic">n</HI>d be∣syde þe cete in a haye-strete &amp; begged . Wen he harde deuelles cry be þe ayr<HI REND="italic">e</HI> þe name of say<HI REND="italic">n</HI>t Antony, as sone as þai co<HI REND="italic">m</HI>me ner<HI REND="italic">e</HI> hym, he began to cry &amp; sayde: 'O holy say<HI REND="italic">n</HI>t Antony, gyf my <MILESTONE N="25"/> heene seyng &amp; my fete goyng!' &amp; he stented notht <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms. eher</HI> notht <HI REND="italic">als</HI> nocht.</NOTE> hys cryyng . Wen þe ber<HI REND="italic">e</HI> of þe holy body drewe ner<HI REND="italic">e</HI> &amp; he tutched þe clothe in þe wylke w<HI REND="italic">a</HI>s wone þe holy body of saynt Antony, &amp; þe byschop hadde anoynted hys hene: onon he saw &amp; went . And onon he ran into þe cyte &amp; sayde: 'Her<HI REND="italic">e</HI> co<HI REND="italic">m</HI>mes Antony, heled me' . So al men <MILESTONE N="30"/> ronne oute of þe cyte, &amp; fonde hy<HI REND="italic">m</HI> noght, &amp; wer<HI REND="italic">e</HI> full<HI REND="italic">e</HI> sory . And so þai went all<HI REND="italic">e</HI> nyght, and eu<HI REND="italic">er</HI>e hard ou<HI REND="italic">re</HI> þam full swete songes and woyces of aungelles, &amp; it semed to þa<HI REND="italic">m</HI> as þai warne in p<HI REND="italic">ar</HI>a∣dyse; legyouns of aungelles eu<HI REND="italic">er</HI>e song befor þe body. And so þai dyde ma<HI REND="italic">n</HI>y iornays to þai co<HI REND="italic">m</HI>me to Colayne; bot eu<HI REND="italic">er</HI>e-man þai <MILESTONE N="35"/> heled be þe way. &amp; þ<HI REND="italic">er</HI>e þai fond schyppys, goyng toward Costan∣tynobull<HI REND="italic">e</HI> . &amp; þai called þe ductures <NOTE N="5" PLACE="foot">= ductores.</NOTE> of þe schyppes &amp; sayde to þa<HI REND="italic">m:</HI> 'Brether<HI REND="italic">e,</HI> we wyll go w<HI REND="italic">yt</HI> ȝou to-ward Costantynobull<HI REND="italic">e,</HI> and ber<HI REND="italic">e</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> vs a grete treso<HI REND="italic">u</HI>r, for þe wylk ȝe sall af a grete reward', &amp; so þai gaf þe schypmen a C &amp; twenty besawntes of gold. &amp; þai <MILESTONE N="40"/> bad þe byschop &amp; hys brethyr<HI REND="italic">e</HI> to go to þe schyp . Wen þai had borne þe holy body in-to þe schyp and began to rowe, deuelles cryde: 'Holy Antony, torment vs not, bot sofur<HI REND="italic">e</HI> vs frely to go away!' When þe schypme<HI REND="italic">n</HI> hard þis, þai sayd to þe byschop &amp; to hys brethyr<HI REND="italic">e:</HI> 'Why af ȝe heled fro vs þis p<HI REND="italic">re</HI>cyus tresor? We bene <MILESTONE N="45"/>
<PB N="133" REF="25"/>
hy(s) <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> hyserwantes.</NOTE> s<HI REND="italic">er</HI>wantes, &amp; many tymes we af called on hym in grete te<HI REND="italic">m</HI>ppes <NOTE N="2" PLACE="foot">= tempest.</NOTE> &amp; flodes, &amp; he as apered to vs opon þe mast &amp; we af sene hym, &amp; he has rewed opon vs; &amp; þ<HI REND="italic">er</HI>-for ȝe suld not hele hym fro vs' . &amp; þan þai toke þe byschop hys mony agayne . And onone þe schypmen mad grete serges &amp; candeles, &amp; lyght before hys holy <MILESTONE N="5"/> body; &amp; eu<HI REND="italic">er</HI> þe deuelles wayme<HI REND="italic">n</HI>tyn &amp; cryy<HI REND="italic">n</HI>g in þe ayr<HI REND="italic">e</HI> . Wen þai wer<HI REND="italic">e</HI> all entyrd in-to þe schypp, þe schyp dep<HI REND="italic">ar</HI>ted fro þe land w<HI REND="italic">yt</HI>-outyn trawyll<HI REND="italic">e</HI> . &amp; when þai wer<HI REND="italic">e</HI> in þe hee see, slyka te<HI REND="italic">m</HI>ppest fell, þat þai wer<HI REND="italic">e</HI> all in dysp<HI REND="italic">ar</HI> . Bot all þai cryed on saynt An∣tony &amp; worscheppyd hys holy body, &amp; sayd: 'Succur<HI REND="italic">e</HI> þi s<HI REND="italic">er</HI>wantes, <MILESTONE N="10"/> holy fad<HI REND="italic">er</HI> Antony!'. &amp; onone saynt Antony apered in þe form<HI REND="italic">er</HI> p<HI REND="italic">ar</HI>te of þe schyp w<HI REND="italic">yt</HI> a fayr<HI REND="italic">e</HI> face &amp; holdyng a stafe in hys hand, co<HI REND="italic">m</HI>fortehy<HI REND="italic">n</HI>g <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> co<HI REND="italic">n</HI>forte hy<HI REND="italic">n</HI>g.</NOTE> &amp; sayyng to þam: 'Her<HI REND="italic">e</HI> I am, drede ȝow not' . And onone þe tempes sessed, &amp; gret tranquillite &amp; a nobul wynd co<HI REND="italic">m</HI>me . And so þai rowed thr<HI REND="italic">e</HI> days &amp; as many nyght<HI REND="italic">ys,</HI> &amp; þan come a storme <MILESTONE N="15"/> wyt wynd &amp; drofe þ<HI REND="italic">er</HI> sayll in-to þe northe . &amp; þan was þe byschop in grete dyspar<HI REND="italic">e,</HI> &amp; þan he fell<HI REND="italic">e</HI> on hys kenes <NOTE N="4" PLACE="foot">kenes = knes.</NOTE> befor þe holy body &amp; sayd: 'Holy fadyr<HI REND="italic">e</HI> Antony, delyu<HI REND="italic">er</HI> vs &amp; reght ways schew vs, &amp; forsake vs not!'. So was þ<HI REND="italic">er</HI> schyp borne fwrte days, agayne þe wyll of þam, towarde þe northe, no ryght way haldy<HI REND="italic">n</HI>g toward <MILESTONE N="20"/> Constantynobul. At þe ende of fowrty days þai saw fra fer<HI REND="italic">e</HI> a grete Ile, gastfull &amp; stany, &amp; few tresse, and it was ful of smythes . And a voyce co<HI REND="italic">m</HI>me to þam: 'Drede ȝow not, bot nyȝt <NOTE N="5" PLACE="foot">nyȝt = nigh, come near.</NOTE> not þis Ile!'. &amp; as þai paste a stons-cast þ<HI REND="italic">er</HI>-fro, þai harde grete thu<HI REND="italic">n</HI>d<HI REND="italic">er</HI>ys, &amp; it semede to þam þat all (þe) Ile mewyd . þan þai rowed fast, &amp; blessed <MILESTONE N="25"/> þam . &amp; onone þai harde grete noyse of ham<HI REND="italic">er</HI>es &amp; many felde smythes to-gedyr<HI REND="italic">e</HI> . &amp; þan þe beschop Teophile fel don on knes to say<HI REND="italic">n</HI>t Antony &amp; sayd: 'Holy fad<HI REND="italic">er</HI> Antony, delyu<HI REND="italic">er</HI> vs troght þi prayers fro þis Ile!' And onone XII of þat Ile come owte, &amp; wer<HI REND="italic">e</HI> grete &amp; of þe heyght of ten fote, blake &amp; burny<HI REND="italic">n</HI>g . Wen þai see þe <MILESTONE N="30"/> s<HI REND="italic">er</HI>wantes of god passyng be þe Ile, þai beganne <NOTE N="6" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> begunne?</NOTE> for to rar<HI REND="italic">e,</HI> turn∣y<HI REND="italic">n</HI>g to þar<HI REND="italic">e</HI> crafte agayne . &amp; þai and <NOTE N="7" PLACE="foot">and = on.</NOTE> schyp blyssed þam, &amp; rowed away fast . And onone þai see co<HI REND="italic">m</HI>me of þe habitatowres of þat Ile a C &amp; fyfty, brynggyng tonges in þ<HI REND="italic">er</HI> hand<HI REND="italic">ys</HI> &amp; fyr<HI REND="italic">e</HI> forkes wyt fyr<HI REND="italic">e</HI> maces, &amp; felle opon þe s<HI REND="italic">er</HI>wa<HI REND="italic">n</HI>t<HI REND="italic">ys</HI> of god &amp; wold af burned þam . Bot <MILESTONE N="35"/> a aungell was vnd<HI REND="italic">er</HI> þe ber<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> þe holy body lay, &amp; smote þa<HI REND="italic">m</HI> done &amp; brynt þam;—wen þai felle in-to þe see, all þe see semed of fyr<HI REND="italic">e</HI> . &amp; so all þ<HI REND="italic">at</HI> day, as þai rowde, þai harde gret lamentacyon . So rowd þai forthe aft<HI REND="italic">er</HI>ward in p<HI REND="italic">ro</HI>(s)p<HI REND="italic">er</HI>yte <NOTE N="8" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> p<HI REND="italic">ro</HI>p<HI REND="italic">er</HI>ite.</NOTE> fowrty days &amp; als many nyghtes, eu<HI REND="italic">er</HI> ȝeldyng thangkyng<HI REND="italic">ys</HI> to god þ<HI REND="italic">at</HI> delyu<HI REND="italic">er</HI>ed þam <MILESTONE N="40"/> fro þe handes of þ<HI REND="italic">er</HI> enmys. And þus entyrd þai þe hawen of Cal∣dews; &amp; eu<HI REND="italic">er</HI> deuelles in þe ayr<HI REND="italic">e</HI> cryed: 'O saynt Antony, t<HI REND="italic">ur</HI>mente vs not so sore!' All men of þe cite rynny<HI REND="italic">n</HI>g to þe hawen &amp; tucchyng of þe ber<HI REND="italic">e</HI> of þe holy body, þai wer<HI REND="italic">e</HI> hole of all<HI REND="italic">e</HI> man<HI REND="italic">er</HI> of sekenes;
<PB N="134" REF="26"/>
þ<HI REND="italic">er</HI> he gaf blyn <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Statt</HI> blynd.</NOTE> men þ<HI REND="italic">er</HI> syght, crokyd men goyng, to many defe men heryng, &amp; to many men speche, &amp; many men trawyld w<HI REND="italic">yt</HI> dewels wer<HI REND="italic">e</HI> delyu<HI REND="italic">er</HI>ed . &amp; so past þai fro þens &amp; come to Sofas . And onone all men of þe cite co<HI REND="italic">m</HI>me to þe hawen, wen þ<HI REND="italic">a</HI>i harde þe cry of deuelles in þe ayr<HI REND="italic">e</HI> 'Her<HI REND="italic">e</HI> passe Antony, þ<HI REND="italic">at</HI> t<HI REND="italic">ur</HI>ment vs'. <MILESTONE N="5"/> þan was þ<HI REND="italic">er</HI> a grete man in þe cyte, þ<HI REND="italic">at</HI> hyght Fronder<HI REND="italic">e,</HI> hawyng a sone, wase name was Abaron, borne w<HI REND="italic">yt</HI> a face agane þe kynde; &amp; fel don befor þe ber<HI REND="italic">e</HI> of saynt Antony, prayng to socur<HI REND="italic">e</HI> hys sone . And als sone as he rase fro hys oryson, hys sone face was all hole . þan at last be þe grace of god þai come to þe cyte Tauriu<HI REND="italic">m,</HI> fast <MILESTONE N="10"/> be Costantynobull<HI REND="italic">e,</HI> &amp; þan men of þe cyte rennyng þai co<HI REND="italic">m</HI>me to þe hawyn . þan all<HI REND="italic">e</HI> þo deuelles þ<HI REND="italic">at</HI> wer<HI REND="italic">e</HI> in þe body of Sophie, þe Emp<HI REND="italic">erur</HI> dogt<HI REND="italic">er,</HI> cryd be þe mowthe of þe maydyn &amp; sayde: 'lo, now he es ner<HI REND="italic">e</HI> þa(t) <NOTE N="2" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> þa.</NOTE> sall<HI REND="italic">e</HI> woyde vs hense'. &amp; w<HI REND="italic">yt</HI> grete <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> grete wyt woys.</NOTE> woys þai cryde: 'O Antony, why heestu þe so faste hedyrwarde ffor to <MILESTONE N="15"/> delyu<HI REND="italic">er</HI> vs fro hour<HI REND="italic">e</HI> habitacyon<HI REND="italic">e,</HI> i<HI REND="italic">n</HI> þe wylke we af dwelled þis sewen ȝer<HI REND="italic">e?</HI> bot heie, &amp; t<HI REND="italic">ur</HI>ment vs not so sore' . þe Emp<HI REND="italic">erur</HI> Costan∣tyn hery<HI REND="italic">n</HI>g þis, made schyppes to be redy wyt all<HI REND="italic">e</HI> man<HI REND="italic">er</HI> of myn∣strylse, &amp; all<HI REND="italic">e</HI> þe clarkes of þe cyte i<HI REND="italic">n</HI> <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> &amp; <HI REND="italic">statt</HI> in.</NOTE> westementes, w<HI REND="italic">yt</HI> crosse &amp; orysons, psalmes &amp; incense &amp; haly wat<HI REND="italic">er</HI> <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Vgl.</HI> <MILESTONE N="129, 31." UNIT="p."/></NOTE>, &amp; went to schyppe &amp; began <MILESTONE N="20"/> to rowe agane þis holy body. Wen þai see þe schyppes of fernes, þai lyfte hee vp þar<HI REND="italic">e</HI> handes &amp; cryed on hys holy name, sayyng: 'Rew on vs, lorde, rewe on vs, throght þe prayers of saynt Antony, wohm we af lang abyden<HI REND="italic">e,</HI> and schew vs of þi m<HI REND="italic">er</HI>welles!' When þai co<HI REND="italic">m</HI>me ner<HI REND="italic">e,</HI> and had kyst þa<HI REND="italic">m,</HI> þan sayde beschop Theophole to <MILESTONE N="25"/> Const(ant)yne þe Emp<HI REND="italic">erur:</HI> 'In gode tyme consaywyd þe þi mod<HI REND="italic">er,</HI> þat þu deserweste for to hawe so p<HI REND="italic">re</HI>cyus a treso<HI REND="italic">ur</HI> . Take to mynde how gret benyfyyng god has gyne to þe in þis warlde, comen now for þi dogt<HI REND="italic">er</HI>es sawe' . And þ<HI REND="italic">er</HI> þe Emp<HI REND="italic">erur</HI> kneled down, bare∣fote, and prayed long befor þe ber<HI REND="italic">e</HI> of þis p<HI REND="italic">re</HI>cyus body . Wen <MILESTONE N="30"/> þai come befor þe ȝate of Costantynople, w<HI REND="italic">yt</HI> all<HI REND="italic">e</HI> man<HI REND="italic">er</HI> of mynstryllcye and wyt all<HI REND="italic">e</HI> reu<HI REND="italic">er</HI>ence þai entyrde in-to cyte, &amp; þe Emp<HI REND="italic">erur</HI> &amp; all men of þe cyte bar<HI REND="italic">e</HI> grete serges in þ<HI REND="italic">er</HI> handes, and putte þis p<HI REND="italic">re</HI>cyus body in a chare, &amp; putte-in two pare of wylde oxyn . þai begu<HI REND="italic">n</HI>ne to co<HI REND="italic">m</HI>me to þe place þat es <MILESTONE N="35"/> called in centino, wer<HI REND="italic">e</HI> an hermet had dwelled . &amp; þ<HI REND="italic">er</HI> wer<HI REND="italic">e</HI> two ways, of þe wylke on ledde to a place þat þe Emp<HI REND="italic">erur</HI> had made in þe worchepp of saynt Antony, &amp; wolde af gone þed<HI REND="italic">er;</HI> bot þe oxyn wylde not sofur<HI REND="italic">e</HI> þam . And þan þai Jonedde-to thr<HI REND="italic">e</HI> payr<HI REND="italic">e</HI> of oxen, &amp; þai myght not styr<HI REND="italic">e</HI> þe body. 'Latte vs sofur<HI REND="italic">e</HI> þam to go <MILESTONE N="40"/> wedyr<HI REND="italic">e</HI> þat þam lykys'. And onone be way þat lay to say<HI REND="italic">n</HI>t Sophir<HI REND="italic">e,</HI> swyftely <NOTE N="6" PLACE="foot">swyftely <HI REND="italic">aus</HI> sweftely <HI REND="italic">corrigiert.</HI></NOTE> þai began to gone . And wen þai come befor þe ȝates of þe chyrk of saynt Sophir<HI REND="italic">e,</HI> þe dogt<HI REND="italic">er</HI> of þe Emp<HI REND="italic">er</HI>our<HI REND="italic">e</HI> Sophie, þ<HI REND="italic">at</HI> was ocupyed w<HI REND="italic">yt</HI> deuelles, bone w<HI REND="italic">yt</HI> chenys w<HI REND="italic">yt</HI> grete weght of yren was broght befor þe ber<HI REND="italic">e,</HI> þe wylke þis haly body in lay, &amp; fell<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="45"/> downe befor it . And þe deuelles cryed: 'Burne vs not þus i<HI REND="italic">n</HI> fyr<HI REND="italic">e,</HI>
<PB N="135" REF="27"/>
saynt Antony, bot delyu<HI REND="italic">er</HI> vs sone fro þis howse!'. þe byschop &amp; þe Emp<HI REND="italic">erur</HI> &amp; all oþ<HI REND="italic">er</HI> stode in prayers, abydy<HI REND="italic">n</HI>g þe myrackyll<HI REND="italic">e</HI> of god . &amp; as þai endured in þ<HI REND="italic">er</HI> orysons, þe deuelles w<HI REND="italic">yt</HI> lamentac<HI REND="italic">i</HI>on &amp; grete noyse, w<HI REND="italic">yt</HI> thowndyrs &amp; erthe-quakes, out <NOTE N="1" PLACE="foot">went <HI REND="italic">fehlt, vielleicht absichtlich.</HI></NOTE> of þ<HI REND="italic">at</HI> dylycate body, &amp; left hyr<HI REND="italic">e</HI> half qwyck &amp; half dede opone þe grownde . þe <MILESTONE N="5"/> byschop tok hyr<HI REND="italic">e</HI> vp be þe hand &amp; raysyd hyr<HI REND="italic">e</HI> vp fro þe erthe . And scho cryed: 'I wyll<HI REND="italic">e</HI> neu<HI REND="italic">er</HI> fro-hens-forward be dep<HI REND="italic">ar</HI>tyd fro þis p<HI REND="italic">re</HI>cyus treso<HI REND="italic">ur,</HI> for now I saw in my sweuyng <NOTE N="2" PLACE="foot"><HI REND="italic">l.</HI> swenyng?</NOTE> my lord say<HI REND="italic">n</HI>t Antony, þe hermete, affyng þis deuelles in hys handes &amp; þam grewsly betyng &amp; tormen(t)y<HI REND="italic">n</HI>g'. þus was þe Emp<HI REND="italic">erur</HI>es dogt<HI REND="italic">er</HI> <MILESTONE N="10"/> Sophie m<HI REND="italic">er</HI>welus delyu<HI REND="italic">er</HI>ed fro þis wyckyd spretis, helpyn <NOTE N="3" PLACE="foot">helpyn = helpyng.</NOTE> þe holy body of saynt Antony . þan þe Emp<HI REND="italic">erur</HI> gart make a p<HI REND="italic">re</HI>cyus tu<HI REND="italic">m</HI>be, of Iwery &amp; gold &amp; p<HI REND="italic">re</HI>cyus stons wndyrly made: in-to þe wylke þis holy body wyt grete solempnyte þai putte in; and locked it vnd<HI REND="italic">er</HI> XII lokkes, &amp; put obowne a titule wretyn w<HI REND="italic">yt</HI> lett<HI REND="italic">er</HI>is of <MILESTONE N="15"/> greu &amp; ebru: 'Her<HI REND="italic">e</HI> þe body of Antony confessor &amp; hermete lyes &amp; restes, fro dyshert <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> dysherd <HI REND="italic">oder</HI> dyshert? = desert.</NOTE> of Egypt translatyd of Teophyle þe byschop' . þe two lyo<HI REND="italic">n</HI>s þat come wytht hym fro Egypt, &amp; þe two wolues, wyls þ<HI REND="italic">er</HI> lyfes endured, duelled w<HI REND="italic">yt</HI> hy<HI REND="italic">m,</HI> kepyng hys tu<HI REND="italic">m</HI>be . Whoso∣eu<HI REND="italic">er</HI> come and askyd any thyng, prayng reghtfully, of (þis) holy <MILESTONE N="20"/> confessor, he had hys prayer<HI REND="italic">e</HI> &amp; was delyu<HI REND="italic">er</HI>ed of al man<HI REND="italic">er</HI> of in∣fyrmyte . Of þat sepulcr<HI REND="italic">e</HI> come oute so swete a sawo<HI REND="italic">ur,</HI> as all þe spycery in þe warlde had bene putte þ<HI REND="italic">er</HI>-in. A-noþ<HI REND="italic">er</HI> g<HI REND="italic">ra</HI>ce god sent hy<HI REND="italic">m:</HI> þat, if any beste had any infyrmyte, saynt Antony called, onone he was del(i)u<HI REND="italic">er</HI>ed . Who-so-eu<HI REND="italic">er</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> clene hart &amp; grete deuo∣cyon<HI REND="italic">e</HI> <MILESTONE N="25"/> þis holy confesso<HI REND="italic">ur</HI> Antony &amp; hermete w<HI REND="italic">yt</HI> onest prayers prayde, i<HI REND="italic">n</HI> what-man<HI REND="italic">er</HI> necessyte þat it be, w<HI REND="italic">yt</HI> wylle he schall af hys prayer<HI REND="italic">e,</HI> to þe plesyng &amp; lowyng of oure lord Jh<HI REND="italic">es</HI>u Cryst, to whome es worchep &amp; ioy in-to þe warlde of warldes, amen.</P>
</DIV2>
<DIV2 N="3" TYPE="part">
<HEAD>III Here begynnys þe t<HI REND="italic">ra</HI>nslacyon<HI REND="italic">e</HI> of þe gloryus confessor and <MILESTONE N="30"/> hermet saynt Antony of Vienensis.</HEAD>
<P>For god fau<HI REND="italic">er</HI>yng of saynt Anto(n)y þe lyf, of blyssed (saynt) <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Der text ist hier verderbt. Ms.</HI> mynd <HI REND="italic">st.</HI> saynt.</NOTE> Attanasie, of þe kyrke of Alysawnd<HI REND="italic">er</HI> Erchebyschop, to þe lernyng of trew men in cler<HI REND="italic">e</HI> wordes we <NOTE N="6" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> we we.</NOTE> af a legend; der<HI REND="italic">e</HI> breþ<HI REND="italic">er,</HI> ȝit is es nedeful þ<HI REND="italic">at</HI> we af wrytyn how þe body of hym fra þe cuntres of <MILESTONE N="35"/> Thebayde was broght to our<HI REND="italic">e</HI> cu<HI REND="italic">n</HI>tres, &amp; of what p<HI REND="italic">er</HI>sons so p<HI REND="italic">re</HI>cyus a treso<HI REND="italic">ur</HI> fro so fere cuntre myght be broght . To su<HI REND="italic">m</HI>me it semys in-possybull<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> a body, in so fer a cuntre beryed &amp; in so p<HI REND="italic">er</HI>lyus a place, &amp; only not knawen bot to two p<HI REND="italic">er</HI>sons &amp; to all oþ<HI REND="italic">er</HI> men vnknawne, &amp; aft<HI REND="italic">er</HI>-warde takyn vp &amp; to þis cuntre of <MILESTONE N="40"/> Vienense w<HI REND="italic">yt</HI> many &amp; vnhard m<HI REND="italic">er</HI>ueles broght . Bot þis sal not be trowed i<HI REND="italic">n</HI>-possybull<HI REND="italic">e,</HI> for our<HI REND="italic">e</HI> lord Jh<HI REND="italic">es</HI>u, as i<HI REND="italic">n</HI> þe texst of þe lyf of þis blyssyd man es rede, þe coflute of deuelles ou<HI REND="italic">re</HI>co<HI REND="italic">m</HI>me<HI REND="italic">n,</HI> wysybullyk appery<HI REND="italic">n</HI>g to hy<HI REND="italic">m</HI> &amp;, how swete he was, schewy<HI REND="italic">n</HI>g, emong oþ<HI REND="italic">er</HI> thy<HI REND="italic">n</HI>g<HI REND="italic">ys</HI> he be-hyght hy<HI REND="italic">m</HI> þat he suld make hys name <MILESTONE N="45"/>
<PB N="136" REF="28"/>
to be knawne be al þe warld. Growyng by eu<HI REND="italic">er</HI>e day hys my∣rakylles, fleyng wexed is fame emang pepul . &amp; þis be þi gyftes, lord Cryst. As þi-self sayd in þe gospell<HI REND="italic">e,</HI> þu sofurd not þ<HI REND="italic">at</HI> þi lan∣terne b<HI REND="italic">ur</HI>nyng <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> b<HI REND="italic">ur</HI>ryng.</NOTE> &amp; brygh, þi same s<HI REND="italic">er</HI>wante Antony, be hydde in a dyrke place, bot þ<HI REND="italic">at</HI> he be put on a candellstyk—þat es for to <MILESTONE N="5"/> say i<HI REND="italic">n</HI> þe heeste place, to gyf lyght to all<HI REND="italic">e</HI> men þat bene in þi meke hows . So, lord, fro day to day þu makys hym m<HI REND="italic">er</HI>welus, þat seke men fro most fer<HI REND="italic">e</HI> cuntres &amp; regyons ful many þu sendes to hym. þe wylk so sone her<HI REND="italic">e</HI> <NOTE N="2" PLACE="foot">= ere, are.</NOTE> delyu<HI REND="italic">er</HI>ed fro burny<HI REND="italic">n</HI>g of þe fyr<HI REND="italic">e</HI> of hell<HI REND="italic">e,</HI> how sone þai do reu<HI REND="italic">er</HI>ens to þe holy relykys and aske hys helpe <MILESTONE N="10"/> w<HI REND="italic">yt</HI> dewoute mynde, woweng to be hys s<HI REND="italic">er</HI>uant;—onone on þe morny<HI REND="italic">n</HI>g þai be<HI REND="italic">n</HI> all<HI REND="italic">e</HI> hole, or in quyete pese fro þis laborus lyf þai passyn vnto god . Not a few oþ<HI REND="italic">er</HI> wyt diu<HI REND="italic">er</HI>s infyrmytis trawylled, it es seyn þ<HI REND="italic">at</HI> he has helyd, &amp; dede men restored to lyfe . Agane∣warde su<HI REND="italic">m</HI>me þat as calange possencyons of his s<HI REND="italic">er</HI>uantes, or has <MILESTONE N="15"/> made any wow to hy<HI REND="italic">m</HI> &amp; wyt-drawne it, w<HI REND="italic">yt</HI> þe same fyr<HI REND="italic">e</HI> of helle þai or bestes af bene smytyn: for throght hys holy m<HI REND="italic">er</HI>ytes þis weniance of god come to all<HI REND="italic">e</HI> þat done i<HI REND="italic">n</HI>iur<HI REND="italic">e</HI> to hym or to hys s<HI REND="italic">er</HI>wantes . How of <NOTE N="3" PLACE="foot">of = oft.</NOTE> tyme þis has be-fallyn, it es not i<HI REND="italic">n</HI> faculte to telle . þise thyng lefte, þ<HI REND="italic">at</HI> we af p<HI REND="italic">ur</HI>posed late vs telle, trewthe <MILESTONE N="20"/> kepe <NOTE N="4" PLACE="foot">Der text ist hier verderbt.</NOTE>; þ<HI REND="italic">at</HI> we af hard, on our<HI REND="italic">e</HI> litel maner<HI REND="italic">e</HI> we sal schew.—þar<HI REND="italic">e</HI> was an Erylle Gwillem, þat was a grete conquero<HI REND="italic">u</HI>r,—þe qwylke now for þe desyryng of hys gode lyfe þe wylke he had layd i<HI REND="italic">n</HI> mynstres saynt Gwillem es called—had a sone, Jacelyn be name, a worthy man . þe wylke <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> þe wylke þe wylke.</NOTE>, wen he co<HI REND="italic">m</HI>me to mans state, went to <MILESTONE N="25"/> Jer<HI REND="italic">usa</HI>l<HI REND="italic">e</HI>m because of pylg<HI REND="italic">ri</HI>mage. þe wylke pylg<HI REND="italic">ri</HI>mage endyd, to þe cow(r)t <NOTE N="6" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> cowt{er} <HI REND="italic">statt</HI> cowrt.</NOTE> of þe emp<HI REND="italic">erur</HI> of Costantynople turny<HI REND="italic">n</HI>g, anense þe emp<HI REND="italic">erur</HI> &amp; all hys men grete grace he fond . Wen he had abydyn þ<HI REND="italic">er</HI> be many days, &amp; was der<HI REND="italic">e</HI> to all men, at þe last he desyred to repayr<HI REND="italic">e</HI> to hys awne con∣tre, &amp; come before þe emp<HI REND="italic">erur</HI> forto take hys lewe. Bot þe emp<HI REND="italic">erur,</HI> þat <MILESTONE N="30"/> was glade of þe p<HI REND="italic">re</HI>sens of hym, dyfferd to gyf hy<HI REND="italic">m</HI> lewe, &amp; þat he suld dwelle forthe w<HI REND="italic">yt</HI> hy<HI REND="italic">m,</HI> frendely he besoght hym; of hys tre∣sore what-so-eu<HI REND="italic">er</HI> hym lykyd, he co<HI REND="italic">m</HI>manded hym to take . Bot he desyryng noþ<HI REND="italic">er</HI> golde nor sylu<HI REND="italic">ur</HI> no none other<HI REND="italic">e</HI> ryches; bot þe bere þat <NOTE N="7" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> þ<HI REND="italic">at</HI> þat.</NOTE> þe body of saynt Antony lay onne, he dyssyred, &amp; hade. <MILESTONE N="35"/> And ȝit þe emp<HI REND="italic">erur</HI> had leuer<HI REND="italic">e</HI> af gyn hy<HI REND="italic">m</HI> anoþ<HI REND="italic">er</HI> gyft, for als mekyll as he hade grete trest i<HI REND="italic">n</HI> saynt Antony &amp; mekyll worchep <NOTE N="8" PLACE="foot">praet.</NOTE> hy<HI REND="italic">m</HI> &amp; lufed hy<HI REND="italic">m</HI> &amp; made many prayers to hy<HI REND="italic">m;—</HI>bot neu<HI REND="italic">er</HI>-þe-lesse he wold not deney it hy<HI REND="italic">m,</HI> for als mekyll as all oþ<HI REND="italic">er</HI> gyftes he re∣fused . þat ber<HI REND="italic">e</HI> he gladly resaywyd for a gret gyft; takyng hys <MILESTONE N="40"/> lewe of all men, heyng w<HI REND="italic">yt</HI> all hys co<HI REND="italic">m</HI>pany he began to t<HI REND="italic">ur</HI>ne hamward; trestyng so mekyll in þe relyke þat he had, þ<HI REND="italic">at</HI> he sup∣posed no<HI REND="italic">n</HI> adu<HI REND="italic">er</HI>sary suld dyshese <NOTE N="9" PLACE="foot">= dissese, <HI REND="italic">vgl.</HI> disherd = desert.</NOTE> hy<HI REND="italic">m—</HI>&amp; c<HI REND="italic">er</HI>tanly reght, as
<PB N="137" REF="29"/>
god says: 'all thyng bene possybul to hym þat be lewele'. <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> lewele <HI REND="italic">st.</HI> lele <HI REND="italic">oder</HI> lewe wele.</NOTE> Nothyng hewy felle to hy<HI REND="italic">m,</HI> þowthe he passed emong hethen men; bot sekyrly &amp; smartly þai co<HI REND="italic">m</HI>me home to þ<HI REND="italic">er</HI> hawne . So it befelle þat he, &amp; all hys kyn aft<HI REND="italic">er</HI> hy<HI REND="italic">m,</HI> be many ȝer<HI REND="italic">e</HI>s, whyd<HI REND="italic">er</HI> þai ȝede, bar<HI REND="italic">e</HI> it wyt þam &amp; wyld neu<HI REND="italic">er</HI>e lewe it by-hynd þam—in so mekyll þai <MILESTONE N="5"/> trayste þ<HI REND="italic">er</HI>-inne þat þai supposed of none hewele <NOTE N="2" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> hewale <HI REND="italic">oder</HI> hewele?</NOTE>, wylles þai had it w<HI REND="italic">yt</HI> þam; bot all thyng fell<HI REND="italic">e</HI> to þa<HI REND="italic">m</HI> in p<HI REND="italic">ro</HI>sp<HI REND="italic">(er)</HI>yte <NOTE N="3" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> prospyte.</NOTE>, als lang as þai had it in þ<HI REND="italic">er</HI> p<HI REND="italic">re</HI>se<HI REND="italic">n</HI>s . And þer<HI REND="italic">e</HI>fore, as I sayd, wher<HI REND="italic">e</HI> þat eu<HI REND="italic">er</HI>e þai went, þai made it to be borne befor þame; wyt-owtyn þat þai wyld not go—þe wylk, it es no dowte, þai dyd it of grete dewo∣cyon<HI REND="italic">e</HI> . <MILESTONE N="10"/> Bot ȝit, wen it co<HI REND="italic">m</HI>me to þe popes knawlage, he demed it a fole-hardynes &amp; vnconabull, þat slyk p<HI REND="italic">er</HI>sones suld af so holy relykys of so holy a confessor vndyr<HI REND="italic">e</HI> þ<HI REND="italic">er</HI> kepyng and bere þam emong armed men in batayle . þ<HI REND="italic">er</HI>-fore to one of þe kyn þat was called Gwido, þ<HI REND="italic">at</HI> be reght of herytage calanged þe relyke &amp; be en∣sawmpull <MILESTONE N="15"/> of hys fad<HI REND="italic">er</HI>ys place <NOTE N="4" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> phace; <HI REND="italic">die stelle ist verderbt.</HI></NOTE> bar<HI REND="italic">e</HI> hamme wyt (hym) <NOTE N="5" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> ham me wyt, hym <HI REND="italic">fehlt.</HI></NOTE>, þe same pope sent þat he suld nomore vsyn þ<HI REND="italic">at</HI> man<HI REND="italic">er</HI> <NOTE N="6" PLACE="foot"><HI REND="italic">Nach</HI> maner <HI REND="italic">ist</HI> bot þat <HI REND="italic">ausgestr.; auch</HI> mare <HI REND="italic">ist zu tilgen.</HI></NOTE> mar<HI REND="italic">e,</HI> but su<HI REND="italic">m</HI>whar<HI REND="italic">e</HI> in su<HI REND="italic">m</HI> abbay of monkes dredyng god he suld take þam it for to kepe . þe wylk mau<HI REND="italic">n</HI>dment takyn, þe nobull man wyld not(!) obeyen <NOTE N="7" PLACE="foot"><HI REND="italic">l.</HI> disobeyen?</NOTE>; bot, consyll gedyrd of hys fre(n)dys, to þe monkys of Mownt Maio<HI REND="italic">ur,</HI> <MILESTONE N="20"/> þat wer<HI REND="italic">e</HI> of gode cou<HI REND="italic">er</HI>sacyon<HI REND="italic">e</HI> &amp; of gode name, he tok þam it to kepe . þe wylk, as þai had a grownde wher<HI REND="italic">e</HI> þai sulde set a mynster<HI REND="italic">e,</HI> þai made it to be keped; and slyk sped þai had throw þis relyke þat in schort tyme it co<HI REND="italic">m</HI>me to an ende.—þis Gy gaf þam a grownde to make þe my<HI REND="italic">n</HI>st<HI REND="italic">er</HI> on, &amp; many oþ<HI REND="italic">er</HI> landes, w<HI REND="italic">yt</HI> <MILESTONE N="25"/> sewen kyrkes, &amp; tythes to þa<HI REND="italic">m</HI> p<HI REND="italic">ar</HI>teny<HI REND="italic">n</HI>g, eu<HI REND="italic">er</HI>lastyng to endure, so þ<HI REND="italic">at</HI> habytours of þe mynster<HI REND="italic">e</HI> myght af mete &amp; dry<HI REND="italic">n</HI>k &amp; clothe . And a - noþ<HI REND="italic">er</HI> place not fer thens he gaf þam, in þe wylk a house of almos suld be set, in þe wylke hous pore men &amp; all þ<HI REND="italic">at</HI> war<HI REND="italic">e</HI> dyssesed w<HI REND="italic">yt</HI> þe fyr<HI REND="italic">e</HI> of helle &amp; (come) for to beseke <MILESTONE N="30"/> þe helpe of saynt Antony, suld bene resaywed &amp; kepte. Forþ<HI REND="italic">er</HI>∣more, þ<HI REND="italic">at</HI> none of þam þ<HI REND="italic">at</HI> suld be hys successo<HI REND="italic">ur</HI>s myght calange any thyng of þis forsayde gyftes, he made þam fre fro all<HI REND="italic">e</HI> hys. How dewoute he was anense saynt Antony &amp; all hys s<HI REND="italic">er</HI>wantes eu<HI REND="italic">er</HI> wyls he lyfed in þis warlde, os I trow, no tong may tell; &amp; not vn∣worthely <MILESTONE N="35"/> he was full trew and w<HI REND="italic">yt</HI>-outyn gyle a man of Isr<HI REND="italic">ae</HI>l, þe wylke was well tendyr<HI REND="italic">e</HI> of age and spronge of ful nobull kynde, al-man<HI REND="italic">er</HI> ryches &amp; worcheppes of þis warlde fleyng he dyspysed &amp; to pore men all þ<HI REND="italic">at</HI> he myght hawe he dep<HI REND="italic">ar</HI>ted in þis warld t<HI REND="italic">ra</HI>ns∣satory &amp; passyng, þat þe godes of god allmyghty he myght send in-to <MILESTONE N="40"/> þe lande þ<HI REND="italic">at</HI> es eu<HI REND="italic">er</HI>-lastyng.—þis Antony was þe fyrste þ<HI REND="italic">at</HI> vsed hermetes lyf aft<HI REND="italic">er</HI> Paule þe fyrst hermet, whom Antony beryed, &amp; þe rewle of all þe hous of monkes of Egypt he ordened . þe wylke <NOTE N="8" PLACE="foot"><HI REND="italic">Ms.</HI> w<HI REND="italic">yt</HI> þe wylke.</NOTE>
<PB N="138" REF="30"/>
Antony w<HI REND="italic">yt</HI> <NOTE N="1" PLACE="foot"><HI REND="italic">Dieses</HI> wyt <HI REND="italic">ist überschrieben.</HI></NOTE> þe deuel fele tymes faghte &amp; neu<HI REND="italic">er</HI> was ou<HI REND="italic">re</HI>-co<HI REND="italic">m</HI>men, bot as smoke drowe hym away in-to þe hayr<HI REND="italic">e</HI> <NOTE N="2" PLACE="foot">= air.</NOTE>, lewyng be-hynde hym þe fylthe of hys p<HI REND="italic">re</HI>sence . What more: so grete g<HI REND="italic">ra</HI>ce þes holyma<HI REND="italic">n</HI> had for to helen men traweled w<HI REND="italic">yt</HI> deuelles &amp; wyt oþ<HI REND="italic">er</HI> diu<HI REND="italic">er</HI>se seknes &amp; i<HI REND="italic">n</HI>fyrmytes; þat vnnyce any man come to hym &amp; <MILESTONE N="5"/> prayd to god &amp; saynt Antony of helpe, þ<HI REND="italic">at</HI> schapyd away vnheled . Blyssed es þat place þ<HI REND="italic">at</HI> as slyke a man of so grete v<HI REND="italic">er</HI>tues &amp; of so many praysyng! Worchep we hym, most lofed frendys, as our<HI REND="italic">e</HI> meke patron, foloyng, be our<HI REND="italic">e</HI> lytell man<HI REND="italic">er,</HI> hys ensaumpulles of hys lyfe: þ<HI REND="italic">at,</HI> hys meryttes helpyng, we may be sawed in þis p<HI REND="italic">re</HI>sent lyfe <MILESTONE N="10"/> fro þe burny<HI REND="italic">n</HI>g of þe fyr<HI REND="italic">e</HI> of helle &amp; in þe lyfe to co<HI REND="italic">m</HI>men, and at þe laste þat we mon co<HI REND="italic">m</HI>men to þe same lyfe þat he es in, &amp; hawe eu<HI REND="italic">er</HI>lastyng blyssednes. Grawnttyng our<HI REND="italic">e</HI> lorde Jh<HI REND="italic">es</HI>u Cryste, þ<HI REND="italic">at</HI> wyt þe fadyr<HI REND="italic">e</HI> &amp; þe holy gost lywen(!) &amp; regneþ god in-to warld of warldes. ame(n). <MILESTONE N="15"/></P>
<TRAILER>Explicit parte<HI REND="italic">m</HI> vite Antonie Vienensis . p<HI REND="italic">ro</HI> posse meo feci opus istud.</TRAILER>
<CLOSER><DATELINE>MUENSTER I / W.</DATELINE>
<SIGNED>C. HORSTMANN.</SIGNED></CLOSER>
</DIV2>
</DIV1>
</BODY>
</TEXT>
</EEBO>
</ETS>
